Hubay
přečtené 45
Panoptikum starých kriminálních příběhů
1968,
Jiří Marek (p)
Co mě bavilo: Tak tohle je tak hrozná klasika, že se to i špatně hodnotí. Většina povídek byla natočena pro televizi a mnohokrát reprízována. Přesto je čtení jiný zážitek a vlastně i požitek. Co mě nebavilo: Trochu nedotaženost některých příběhů, přece jen u krimi chce člověk na závěr vědět všechno, hlavně proč. Více na: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Po čem psi touží
2023,
Mat Ward
Co mě bavilo: Přehledné, s úžasnými informacemi, dokonalé obrázky a grafika. Co mě nebavilo: No, někdy trochu odtržené od reality, odměnky přece jen všechno nevyřeší. Více na: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Ztraceni na Everestu
2016,
Milan Vranka
Co mě bavilo: Samozřejmě autenticita toho příběhu, kterou čerpal autor z dochovaných písemných, audio a video záznamů, protože sám na místě nebyl. Co mě nebavilo: Kniha měla být napsána mnohem dřív, skoro 30 let je přece jen trochu moc dlouhá doba, už kvůli rodinám obětí. Trochu jsem doufal, že důvod pro odkládání mohla být naděje, že se objeví těla, to však vzhledem k okolnostem a místu tragédie vlastně dávno nebylo možné. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
David Copperfield
2015,
Charles Dickens
Co mě bavilo: Miluji ty staré tlusté Dickensovi romány přes 1000 stran tlusté. Takové už dnes nikdo nepíše, protože doba je rychlá a žádá si knihy do 500 stran. Davidův příběh je klasika, o které většina už někdy slyšela, ale troufám si odhadnout, že ji nikdy nečetla. Když se řekne Urias Heep, pro většinu je to rocková kapela a nikoli hlavní záporák tohoto románu. Nakonec i u jména hlavního hrdiny spíš naskočí slavný mág. To, že tahle jména opustila román, je ale jen důkazem, co v literatuře znamenal a znamená. Životní cesta Davida je dlouhá a spletitá a to mě na ní baví. Poznáme Londýn, Canterbury i další místa Anglie v 19. století a nuda to určitě není. Co mě nebavilo: Tak samozřejmě to je chvílemi trochu zbytečně podrobné a zdlouhavé, ale to patří k té pomalé době i k Dickensovi. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Zvěrolékař má namále
2008,
James Herriot (p)
Co mě bavilo: Neuvěřitelně zábavné autobiografické příběhy veterináře Jamese Herriota si uchovávají vysokou kvalitu i ve třetím pokračování. Každá kapitola je v podstatě jedna povídka skvěle vypointovaná a nutící člověka k smíchu nebo lítosti, někdy k obojímu. V některých místech mi zábavnost knihy připomněla to nejlepší z Kingsleyho Amise. Tato série je totiž tak skvělá proto, že Herriot nebyl jen veterinář sepisující své vzpomínky, ale úžasně talentovaný spisovatel, který se náhodou většinu života zabýval léčením zvířat. Co mě nebavilo: Trochu mi vadí, že Herriot někdy skáče ve vzpomínkách, a tak je v jedné kapitole Helena nedobytná kráska, o kousek dál jeho manželka a o další kousek dál popisuje první rande a pak svatbu. Je to ale jen drobná vada. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Vánoční zázrak lady Osbaldestoneové
2021,
Stephanie Laurens (p)
Co mě bavilo: Moc příjemné vykreslení předvánoční atmosféry na anglickém venkově počátku 19. století. To mě baví na této sérii určitě nejvíc, stačí si zapálit svíčku, umístit se někam ke kamnům a o zbytek se už postará lady Theresa a spol. Co mě nebavilo: Předvídatelný příběh, z těch tří, které jsem četl, určitě nejmíň nápaditý. Popravdě se domnívám, že mimo čas adventu a Vánoc by četba této knihy byla ztráta času. Ale v adventním čase je to fajn. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Žízeň po životě
2008,
Irving Stone (p)
Co mě bavilo: Absolutně všechno. Vincentův životní příběh v úžasně čtivém románu Irvinga Stona nelze snad vůbec odložit. Letí vpřed jak splašený a vy si chcete udělat pauzu ve čtení snad jen proto, abyste si vzali tesařskou tužku, čtvrtku papíru a něco nakreslili, i když to třeba vůbec neumíte. Příběh je tvrdý a syrový i lidský a krásně barevný. Jak život sám. Co mě nebavilo: Na knize vůbec nic, na Vincentově životě absence happy endu. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Katastrofa na Slunci Antarktidy
1960,
Adam Hollanek
Co mě bavilo: No, moc toho nebylo. Autorova fantazie popisující život v budoucnosti - dámské průhledné šaty, co mění barvy, umělecké obrazy pokrývající fasády domů, rychlovlaky jezdící po kolejích širokých 5 metrů. Co mě nebavilo: Překombinovaný, naprosto zbytečně rozvleklý a nudný příběh. Špatně napsané dialogy s podivnou mluvou (možná částečně i problém překladu). Autorova posedlost jmény na G, posuďte: Glaz, Groll, Gerta, Gross, Gosslat, Gigant, Groll. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Krajina nočních jezdců
2015,
František Niedl
Co mě bavilo: Celou sérií se táhne vztah Hynka Tase ke zvířatům - psům, koňům, vlkům. Jejich smrt trestá Hynek stejně jako smrt svých blízkých - smrtí. Něco nemyslitelného dnes, natož v temném 15. století. Mně se ta myšlenka líbí. Zabiješ mi mého psa, který je mi věrný a miluje mě celou svou bytostí? Jsi zlý a bezcitný člověk a nezasloužíš si žít. Poslední část skvělé série o Batmanovi doby husitské nijak nezaostává za předcházejícími díly. Děj utíká vpřed a nenechá nás moc vydechnout. A to je u románů tohoto žánru opravdu důležité. Co mě nebavilo: Příběh se rozbíhá přece jen pomaleji než u předchozích dílů. Trochu mě také zklamal konec. Nevím, jestli si Niedl plánoval ještě další díl, na který už to moc nevypadá, ale každopádně konec takové série bych čekal víc romanticko osudový. Tasova smrt v boji nebo někde v jeskyni s jeho vlky, to by se mi zdálo přiměřené. Takto je to trochu nedokončené. Jakoby se autorovi porouchal počítač. Škoda, protože jde o opravdu úžasnou sérii. Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/... celý text
Lawrencova smrt
1960,
Edmund Niziurski
Co mě bavilo: Pestrost povídek ze života polských pohraničníků v 50. letech. Byl tam Král Šumavy, Major Zeman, Znamení Merkura, Krakonoš a lyžníci a dokonce i Švejk, Poirot a Nemocnice na kraji města. Drsný příběh (Lawrencova smrt) vystřídá vzápětí komický (Kšuta v kuchyni), pak přijde detektivní (Pracovní hypotéza), dobrodružný (Příchuť nenávisti), nakonec lidský (Tajemství majora Čepigy). Bavila mě občasná a na tehdejší dobu - polovina 50. let - i odvážná satira. A bavil mě autorův styl, Niziurski uměl psát. Co mě nebavilo: Postava Kšuty Švejka nepřipomínala, to byl prostě opsaný Švejk. Bohužel jí chyběla hloubka Haškovy postavy i jeho humor. Aspoň může člověk vidět v čem byla Haškova genialita. Taky mi vadila nedokončenost některých příběhů. Proč například spáchal špión v povídce Pracovní hypotéza sebevraždu? Více na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/?m=1... celý text
