Heyyy
přečtené 52
Vlčí štěstí
2022,
Paolo Cognetti
Zhruba po první třetině jsem knihu chtěla odložit, vůbec mě nebavila, přišlo mi, že je téměř bez děje, ale v moment, kdy skončila zima (sezóna) a hlavní hrdina jel vyřídit rozvod atd., mi přišlo, že se to rozjelo a zbytek už byl čtivý a moc fajn :) btw. hned bych se do míst, kde se to odehrává, vypravila :)... celý text
Sametové iluze
2019,
Petr Čepek
To bylo super, super, super. Náhod a propletenců, kdy se nakonec každý znal s každým, bylo víc než by bylo zdrávo a od poslední čtvrtiny jsem se už trochu ztrácela v postavách, ale co bylo třeba jsem si dohledala a nakonec vše zapadlo do sebe. Tu dobu jsem nezažila a přiznám se, že popis vojny mě málem donutil knihu odložit, ale nakonec jsem ráda, že jsem vydržela :) Úžasně čtivé.... celý text
Skutečná
2021,
Petra Nesvačilová
To bylo jako pohlazení po duši :) Kniha měla skvělou atmosféru a vždy když jsem se začetla, dýchla na mě zvláštní nostalgie, vyrovnanost se světem, někdy melancholie, nevím jak to popsat, zkrátka spousta pocitů... Až mi bylo líto, že je kniha tak krátká. Krásný mix fejetonů :)... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Je to čtivé, ale vypravěč (který beztak určitě neexistuje) není vůbec sympatický, jde o sobeckého narkomana, takže už rovnou celý příběh nevzbuzuje důvěryhodnost. Uměle vytvořené napětí, kdy např. hned v první kapitole na každé třetí stránce najdeš větu ve smyslu: "Kdybych věděl, co tohle moje rozhodnutí způsobí, nikdy bych to neudělal, ale k tomu se dostanu..." mi připomíná sloh žáka základní školy. Další úlet a vata v textu - hlavní hrdina spatří fotku, na které "něco vidí". Další tři stránky fotku ukazuje postupně všem kamarádům, kteří samozřejmě po pohledu na ni zblednou, podlomí se jim kolena a další srandy... a teprve až na čtvrté stránce se dovíme, co tam vlastně vidí. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale opět další trapný natahování... Popravdě nejvíc děsivá scéna mi připadala ta, kdy se David schoval u zchátralých domů, aby kamarády vyškolil. Ty ostatní scény, kdy jakože mělo vážně o něco jít, už nebyly takové a bububu mi přišlo omleté. Nic světoborného. Kdyby autor přiznal, že si to celé vymyslel, udělal by líp a i by se to jinak hodnotilo, takhle je to jen kniha s marketingovým trikem, který každý se všemi pěti pohromadě odhalí a vyznívá tak akorát trapně.... celý text
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
2008,
Haruki Murakami
Tak tohle bylo pro mě celkem zklamání. Nevím, já prostě na ty vyloženě nereálný nebo sci-fi story nejsem. Jako věrný fanoušek Murakamiho vím, že je to celkem často jeho motivem, nicméně jsem se až na pár vyjímek takovým knihám od něj vyhýbala. Tady mě přesvědčila kamarádka, která knihu označila za nejlepší, kterou od něj kdy četla... No... nejdřív mě to nebavilo vůbec, asi prvních 100 stránek... Svět ve skutečnosti ještě docela ano, ten svět ve Městě vůbec. Pak to začalo být zajímavější a bavily mě oba světy. Nicméně hned jak začal hl. hrdina putovat podzemím s dívkou, aby zachránili dědečka, se to otočilo a mnohem zajímavější mi přišlo vyprávění z Města. Složité vysvětlování dědy, úvahy hlavního hrdiny na nezajímavá témata (ano, i močení jak tu někteří zmiňují) mě celkem otravovaly. Ke konci už to začalo být opět zajímavé jako celek, ale nemůžu si pomoct, kolikrát jsem se opravdu nutila pokračovat v četbě, anebo nepřeskakovat některé odstavce, takže nemůžu jinak než pouze 3*.... celý text
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Bylo zde hodně pro Murakamiho obvyklých motivů (nejvíc mě pobavilo, že si hlavní hrdina jako každý jiný hrdina z jeho knih připravuje "jednoduchý oběd" či "jednoduchou večeři"), ale přesto byla něčím úplně jiná a opět úžasná :) Souhlasím ovšem, že prsa Marie se řešila až moc často, což působilo u školačky zvláštně.... celý text
