Hels-is-unicorn Hels-is-unicorn přečtené 81

☰ menu

Poušť v plamenech

Poušť v plamenech 2017, Alwyn Hamilton
5 z 5

Za mě naprosto super počtení. Originální téma, sympatické postavy, mytické postavy, na které nenarazíme všude. Podle mě kniha krásně zapadá k tradičním fantasy dílům, kde je důležitější vývoj příběhu než vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny. Ano, lehká milostná zápletka tam byla, ale podle mě jen přidávala na působivosti děje. Zdaleka nejvíc jsem si užila prostředí. Přiznám se, že zpočátku mi dělalo obtíže knihu zařadit. Je to spíš western? Nebo Asie? Každopádně kombinace prvků obojího měla svoje kouzlo. Při čtení jsem hodně myslela na Grišu, autorky obou děl se rozhodly pro netradiční (až kontroverzní) prostředí a obojí by si zasloužilo mnohem větší úspěch, než ve skutečnosti má. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu druhý díl... jen doufám, že se CooBoo nakonec rozhodne investovat i do třetího :)... celý text


Zmije

Zmije 2019, Bex Hogan
odpad!

Začátek slibný, obálka překrásná... A ve výsledku je to jasný důkaz toho, jak naši překladatelé dokážou všechno krásně zprznit. Rozjezd byl fajn, sice trochu připomínal Piráty z Karibiku, ale proč ne, téma je to rozhodně neotřelé. Dcera piráta, to je fajn změna oproti všem těm princeznám a nájemným vražedkyním. Teda... eh... no... Pak se to nějak zvrtlo. Vezmu to ve stručnosti, přišlo mi, že přibližně v půlce knihy se buď změnil překladatel, nebo to překladatele přestalo bavit. Začátek byl pěkně květnatý bez jediné chybičky, kniha se příjemně četla. Ale pak přišel zlom. Zničehonic hrubka, dvě, někdy dokonce tři na jednu stránku, místo zajímavých dějových sloves pořád dokolečka "být", opakující se slova v rámci jedné věty či odstavce. A pardon, ale to není chyba spisovatele. Dějově kniha nebyla špatná, ano, dosti vyhrocená a zbytečně překombinovaná, z hlavní hrdinky útlocitné nicky se najednou (vlastně ani nevím kdy a jak) stala neohrožená bojovnice, co kosí tlupy trojnásobně větších a zkušenějších chlapů s prstem v nose. Kdyby autorka trochu ubrala a nechtěla pomíchat všechny fantasy ya témata a klišé do jedné knihy, bylo by to lepší... Ale nemůžu si pomoct, pořád věřím, že bych knize dala alespoň 3* nebýt českého překladu. Takhle bohužel můžu pouze doporučit do této knihy v žádném případě neinvestovat. Zbytečně vyhozené 300,-.... celý text


Panství krve a kovu

Panství krve a kovu 2019, Sara Holland
2 z 5

Tak tohle byl dost trapas. Nádherná obálka a spousta kladných recenzí mě zlomily, takže nakonec skončila v mé knihovničce. Nicméně se tam na moc dlouho neohřeje a hezky poputuje dál. Hlavní hrdinka byla absolutně nesnesitelná, kdybych si dala panáka za každou situaci, která ji vytočila nebo rozbrečela, skončila bych v protialkoholové léčebně. Ale vezměme to hezky popořadě. Nejvíc jsem se těšila na čas jakožto platidlo, protože to je myšlenka, pro kterou jsem se nadchla už při zhlédnutí filmu Vyměřený čas. Nicméně musím říct, že v knize mě to dost zklamalo. Ano, jistě, myšlenka to byla zajímavá... ale pro mě z nějakého důvodu nedotažená. Něco mi tam chybělo, bohužel nevím co. A jakmile se do toho začala míchat ještě manipulace s časem a reinkarnace, absolutně to pro mě skončilo a málem jsem knihu ani nedočetla. Zajímavý byl mýtus Čarodějky a Alchymisty. Naopak si myslím, že mu klidně mohla být věnovaná celá jedna kapitola, například v podobě vyprávění z Julesina dětství. Vzhledem k tomu, že ho vždy zmínila jen některá postava s tím, že ho stejně všichni znají, zdaleka neměl takový efekt, jaký by se z toho dal vytřískat. Navíc člověk automaticky předpokládal, že se jednalo o milostný příběh, tedy že by Alchymista měl být muž. Ale budiž, to bylo příjemné zpestření. Co považuji za zdaleka největší tragédii, jsou postavy. Jak už jsem psala výš, Jules mi byla přímo odporná. Už na začátku mi byla nesympatická, ale čím víc jsem četla, tím víc mi z ní stoupaly žaludeční šťávy. Podle mě se chovala jen jako naprosto drzý a rozmazlený spratek, který nedokáže přijmout své postavení. Ale protože je zázračnou hlavní hrdinkou, všechno jí samozřejmě u všech projde jen se zdviženým prstem a blahosklonným úsměvem. To jí nicméně nebrání v tom, aby se na každého, kdo si dovolí varovně vztyčit prst, nakrkla. Pak tu máme její životní lásku Roana. Jako vážně, ženy, která z vás by si takového bambulu vybrala. Zvlášť když je zasnoubený s emočně labilním děckem (dalším rozmazleným spratkem). Protipólem jsou naopak Liam a Caro. Že nenávist k Liamovi nebude tak hluboká, jak se zpočátku zdálo, mi bylo jasné od začátku. Nicméně to byl celkem sympaťák a rozhodně jsem mu fandila víc než jeho sukničkářskému bráchovi. A ke Caro se asi není třeba vyjadřovat :-) Suma sumárum velké zklamání, možná největší zklamání letošního roku. Budu hodně přemýšlet, jestli se mi vůbec chce pustit do dalšího dílu.... celý text


Prokletý rok

Prokletý rok 2020, Kim Liggett
5 z 5

Tomu říkám jízda. Kniha byla výborně napsaná (až na pár hrubek - jako vážně, kdo je ještě v dnešní době schopný napsat "srce"), náboženský fanatismus dobře promyšlený. Samozřejmě pár trhlinek by se našlo, například kdy a kde se příběh vlastně odehrával, jak je možné, že ze semínek tak rychle vyrašily plody a podobně. Nicméně si myslím, že každou ženu, která si příběh přečte, velmi hluboce zasáhne. Od knihy se nedalo odtrhnout, potřebovala jsem vědět víc a víc. A když skončila, přijdu si sama prázdná, jako bych byla jednou z dívek v táboře prokletého roku. Vřele doporučuji, a kdyby bylo možné dát více hvězdiček než 5, rozhodně bych je dala :-)... celý text


Zloději dýmu

Zloději dýmu 2019, Sally Green
3 z 5

Na tuhle knihu jsem se vážně, vážně moc těšila. Obálka je krásná a navíc jsem na ni viděla spoustu pozitivních recenzí na sociálních sítích. Sice přímo od nakladatele, ale proč jim čas od času nevěřit. Do první poloviny knihy jsem byla přesvědčená, že jakmile ji dočtu, pošlu ji dál. Postavy mi byly extrémně nesympatické, jejich problémy povrchní a nezáživné, navíc se podle mého názoru nikdo z nich nechoval racionálně. Jediné, co mě u knihy udrželo, byly krátké kapitoly, díky kterým měl příběh rychlý spád. Navíc mě zajímalo, co je to vlastně s těmi démony. Druhá půlka knížky to nakonec celkem zachránila a nakonec asi i zařídila, že mi zůstane v knihovně :-) Každopádně víc jak 3* dát nemůžu. A ne kvůli tomu, že by autorka knihu špatně promyslela, a věřím, že ji ani špatně nenapsala. Dávám je kvůli překladu. Krátké věty. Minimum přívlastků. Oploštělé popisy. Úplně o ničem. I slohové práce žáků základních škol bývají rozvitější než to, co vytvořil překladatel Zlodějů dýmu. Je to hrozná škoda, když knize s velkým potenciálem přiřadí tak špatného překladatele. Navíc, jak už je pravděpodobně u CooBoo tradicí, se v knize dalo najít několik úplně zbytečných hrubek. Kolikrát si říkám, jaké je štěstí, že si to autoři sami nepřečtou, jinak by do Česka práva snad přestali prodávat úplně :-)... celý text


Nikdynoc

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff
4 z 5

Výborná kniha, neotřelý způsob psaní, především cením překročení "fourth wall" v podobě podčárových poznámek. Jediné, co musím vytknout a co mi dost bránilo se začíst, je množství chyb v českém překladu. Věřím, že se nejednalo o chybu překladatele, jako spíš o špatně zvolený program na sázení textu, který očividně obsahuje nějakou autokorekci, protože gramatika jako taková byla v pořádku, spíš dosti utrpěl syntax. Každopádně jsem i tak knihu přečetla za několik dní navzdory její délce. A už se těším, až se za pár let pustím do druhého čtení, jen mám v plánu mít při ruce lepíky, vyznačit všechny chyby a fotku poslat do Cooboo :D... celý text


Boží hrob

Boží hrob 2019, Jay Kristoff
5 z 5

Po přečtení prvního dílu jsem nevěřila tomu, že by druhý díl mohl být lepší. Vzhledem ke stavu současné youngadult fantasy jsem dosti opatrná a radši koupím prvně jen jeden díl, než abych rovnou vzala celou sérii a pak ji posílala dál, aniž bych se dostala za první díl. Každopádně tady jsem litovala, že jsem rovnou nekoupila oba díly. A ještě víc lituji, že jsem nepočkala, dokud trilogie nebude kompletní. Na rozdíl od prvního dílu se zde povedl i překlad, nenašla jsem jedinou chybičku, což mě jakožto grammarnazi dosti potěšilo :D Navíc i dějově se mi kniha líbila mnohem víc. Kontrast barbarských gladiátorských zápasů a Mii jakožto elitní a sofistikované vražedkyně mě velmi bavil. A když dostávala na frak, přišlo mi to daleko smysluplnější, než když jí v prvním díle nešlo studium. I její chování a smýšlení mi přišlo vyspělejší a tím pádem srozumitelnější. Jediné, co bych asi oželela, je milostná zápletka a především její "korektnost", ve které se vyžívá čím dál více autorů a přitom ve výsledku úplně zbytečně.... celý text


Všemi dary obdarovaná

Všemi dary obdarovaná 2016, M.R. Carey (p)
4 z 5

Tahle kniha je vážně super. Zajímavý příběh, dobře vystižené charaktery a bravurně vymyšlený důvod k apokalypse. Být na místě autora, klidně bych ještě trošku přitlačila na pilu, u postapo románů hrozně cením, když mi běhá mráz po zádech, což se mi u téhle knihy bohužel až tak moc nestalo. Daleko víc prostoru bych věnovala pološílené Caldwellové a jejím výzkumům, sice by se proti pitvání dětí zaživa mohl ledaskdo vymezovat, ale bez toho by to na druhou stranu nemělo šťávu :-) Těším se, až si najdu čas na další díl (i když si myslím, že konec byl naprosto uspokojivý a dalšího dílu netřeba :-)).... celý text


Vita nostra

Vita nostra 2018, Sergej Djačenko
3 z 5

O téhle knížce jsem hodně dlouho nevěděla, co si mám vlastně myslet. Začátek mě totálně znechutil, hanbatiny, blitky a nesmyslné úkoly, to není nic pro mě. Ale jsem moc ráda, že jsem po dvou měsících, co se mi jen tak válela v knihovničce, začala znovu číst. Trvalo mi dost dlouho, než jsem si zvykla na strohý styl vyprávění, ale v průběhu mě napadlo, že to je vlastně pro východní literaturu poměrně obvyklé a že vlastně není důvod, aby mě to nějak zaráželo :-) A tak, jak jsem si původně myslela, že knížku zkusím někde střelit a budu doufat, že se někdo chytne na lep krásné obálky jako já, jsem teď moc ráda, že ji mám. Bylo to něco nového, neotřelého a svým způsobem neuvěřitelně zajímavého. Jen malá výtka knihkupcům (jsem jedním z nich :D), rozhodně bych ji neřadila do literatury pro mládež a už vůbec ne pro děti. Je drzá a sprostá, což by se mládeži možná mohlo líbit, ale tak dospělým způsobem, že se obávám, že ji teenager vůbec nemá šanci pochopit :-)... celý text


Naslouchač

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková
5 z 5

Nemám ráda postapokalyptickou literaturu. Nemám ráda české spisovatele. Ale pane jo, tohle mě fakt chytlo za srdce. Klobouk dolů před autorkou, která mě přesvědčila o tom, že dokonce i český autor dokáže napsat výbornou fantasy. Nejvíc mě nadchla dokonale promyšlená společenská hierarchie a všechny možné cesty, které pro sklenaře osud mohl připravit. Jediné, co mě štvalo, byla Ilan, pořád jsem čekala, kdy konečně praskne její pravá totožnost, zvlášť když se k tomu několikrát tak hezky schylovalo. A ono pořád nic :-) Tak snad se ve druhém díle dočkám, už si na něj brousím zuby.... celý text


Labyrint (1.-3. díl)

Labyrint (1.-3. díl) 2015, James Dashner
5 z 5

Wow, prostě wow. Jsem hrozně ráda, že někoho geniálního napadlo dát všechny tři díly do jedné knihy. Sice to byl celkem workout, zvlášť když jsem zvyklá číst si ležmo v posteli, popř. ve vaně, ale stálo to za to. První část jsem bohužel znala již z filmu a z toho důvodu mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se do ní začetla, moc mě to ani nebavilo, všechno mi přišlo hrozně podobné atd atd. Zato zbytek... to byl jeden velký mindfuck. Hlavně třetí část. Nechci nikomu nic prozrazovat, i když je určitě spousta lidí, co knihy již četli, popřípadě viděli film, ale jedno musím říct - nic z toho, co se tam událo, jsem nečekala. Absolutně nic. A to se mi u knihy snad ještě nikdy nestalo. Rozhodně mi to bude ležet ještě dlouho v žaludku a smekám klobouk před autorem, že se dokázal vymanit z moderních stereotypů a vytvořil tak neuvěřitelné dílo, kde nic není jisté. Svým způsobem mi připomněl přístup G. R. R. Martina v postoji k tomu, že hlavní hrdinové jsou nedotknutelní a rozhodně nemohou zemřít :-) Ale jsem za to ráda, občas je potřeba si přečíst knihu, ze které nemáte radost, ale totální depresi a absolutní pocit bezvýchodnosti a nesmyslnosti života. (Btw, velmi si cením také překladu, barvitý slovník a hlavně BEZ CHYB, to se dneska jen tak nevidí :D)... celý text


Terapie sdílením

Terapie sdílením 2018, Ester Geislerová
1 z 5

Co je to dnes za trend, že se české rádoby hvězdičky rozhodnou, že vydají vlastní knihu, ocení své veledílo nehoráznou cenou, která se většinou dává na kvalitní knihy zahraničních autorů, a úplně zbytečně zainvestují do tisku na křídový papír? Prvně Jiná Gabriela Koukalová za neuvěřitelných 399 Kč (jako například cokoliv od Bryndzy, jen tak btw) a teď tohle. Co si budeme vykládat, nápad je to bezvadný, za ten si také dámy vysloužily onu jednu hvězdičku. Ale vážně je potřeba přenášet tuto geniální myšlenku na papír? Vždyť to ani kloudně nedává smysl - jedná se o internetové rozchody, neměly by tudíž na internetu zůstat? A pak - jaký je to asi pocit, když jdete do knihkupectví, náhodně nakouknete do knihy o rozchodech a najednou tam vidíte hlášku, kterou vaše škodolibá ex nechala zveřejnit na netu? Jak už psali mnozí, autorky by se měly trošku zamyslet nad životním prostředím a nad zbytečným plýtváním papíru, dále pak nad absurditou ceny a celkovou pointou knihy. Přečteno za hodinku v práci, takže doporučuji - neinvestujte do toho. Začněte je sledovat na Instagramu, budete toho mít víc a zadarmo (a bez divných fotek, které absolutně nezapadají do celkového kontextu knihy a které často působí nepatřičně obscénně).... celý text


Skleněný trůn

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas
4 z 5

Na sérii Skleněný trůn se vrhám až po úspěšném absolvování kompletní série Dvorů. A musím říct, že jsem velmi příjemně překvapená. Když se v knize objevila první zmínka o vílách, začala jsem se bát, že se to nakonec zvrhne v naprostou kopii Dvorů, ale i když autorka zanechala úplnou prapodstatu svého vybájeného světa, zbytek úplně změnila. Asi by mi nevadilo mírné propojení, jako to bylo například u Griši a Šesti vran, nějaká zmínka, že kdysi dávno žila nějak Feyre, ale i takhle jsem spokojená. Zatím jsem se k dalším dílům nedostala, ale tenhle mi z nějakého důvodu hrozně dlouho připomínal Selekci. Snaha zvítězit ve zdánlivě nesmyslné soutěži, rozmazlování dívky z ulice v přepychovém paláci, přízeň prince, hrozba povstalců... A sem tam do toho překvapivý zásah nějaké té akce. Jediné, co musím vytknout, je souboj s Cainem, který bych asi musela číst minimálně pětkrát, abych pochopila, co se tam vlastně stalo. Chápu záměr a jeho podstatu, ale myslím, že by bylo možné jej popsat mnohem přehledněji. Každopádně jsem velmi zvědavá, kam se série posune, zatím mě zaujala daleko víc než Dvory :)... celý text