haha_ja přečtené 49

Bajky barda Beedleho 2008, J. K. Rowling (p)

Ke knihám o Harrym Potterovi mě přilákal v mém dětství můj bratr. Pamatuji si, že jsem knihu spíše omylem donesla domů a bratr se na ni vrhl a přečetl jí jedním dechem. Já jsem chvíli odolávala, ale donutil mě knihu předčítat, dokud jsem se nechytila sama a druhý díl jsem si už domů nesla cíleně. Tuto knihu Bajky Barda Beedleho jsem rovněž dostala jako dárek od svého bratra. Je to pěkný doplněk k ostatním knihám od této úspěšné autorky. Spíše je lepší znát nejprve celý příběh Harryho Pottera než číst první bajky. Bajky jsou krásně napsané. Nejvíce se mi líbil Příběh tří bratří a nejméně bajka Mágovo chlupaté srdce, která mi svou krutostí do knihy moc nesedla. Poznámky samotného Albuse Brumbála byla zajímavé k přečtení. Odhalí u bajek skryté úvahy.... celý text

Brněnské nevěstky 2012, Naďa Horáková

Kniha, kterou jsem vzala do ruky spíše náhodou. Historické romány a detektivky moc nevyhledávám, ale tato kniha mě překvapila. Byla čtivá, napínavá a čím více jsem přečetla, tím více jsem chtěla vědět , jak to dopadne. Příběh měl mnohá překvapení. V začátku jsem se trochu ztrácela kdo je s kým jaký příbuzný, kdo kde má nemanželské dítě apod. Postavy Jahůdky mi bylo líto. Takový životní osud si nezasloužila. Určitě doporučuji k přečtení.... celý text

Pekáč buchet 2014, Kateřina Petrusová

Čekala jsem vtipnou oddychovku, ale musím přiznat, že mi styl psaní autorky nějak nesedl. Do nemalé části knihy jsem se musela při čtení nutit. Závěr byl překvapující, ale pouze ten závěr mě donutil dočíst knihu úplně dokonce. Mě třeba i ty recepty přišly v knize trochu zbytečné. Ale proč ne, mnoho jiných lidí to ocení.... celý text

Můra noční, předvánoční 2014, Tim Burton

Velice rychle přečtená kniha, u které se človek zasměje. Ano, typický humor Tima Burtona. Tento styl psaní a kresby je prostě jeho a je nezaměnitelný. Škoda, že toto dílo je tak krátké, ale zase lepší než kdyby bylo uměle natáhnuté. Ilustrace jsou prostě skvělé, ale člověk musí být na takový styl naladěn :-D .... celý text

Zeď: Jak jsem vyrůstal za železnou oponou 2007, Petr Sís

Krásné ilustrace, pomálu textu (přesto výstižného). Pro starší děti přiblížení doby, která do historie naší země silně zasáhla. Oceňuji vzpomínky z deníku :-)... celý text

Mapa kostí 2019, Jane Yolen

Velice krutý příběh. Ač smyšlený, tak založený na historických událostech, které se opravdu staly. Je to zase jiný druh příběhu z období 2.sv.války a z prostředí ghet a koncentračních táborů. Děti si zažily peklo, kde zlo plodilo zase zlo. Závěrečná báseň od Chaima mě citově zasáhla. Stejně jako poslední část knihy s doktorem, který snad ani nemůže být takto nazýván. Stojí za to si knihu přečíst, je opravdu čtivá. Doporučuji.... celý text

Panda v nesnázích 2018, Markéta Lukášková

Kniha se mi velice líbila a čím déle jsem četla, tím větší problém bylo knihu odložit. Příběh byl velice poutavý a zajímavý. Krátké kapitoly, které střídaly dvě dějové linie mě udržovaly v napětí. V Terezce jsem se občas poznávala, něco málo jsme měly i společného. Postava Lenky mi byla nesympatická. Opravdu dobře zvolené a zpracované téma zajímavým způsobem. Určitě doporučuji k přečtení. Nejvíce se mi líbila věta: "V životě mě trápila spousta věcí, z nichž většina se nikdy nestala." (Mark Twain) Možná mi zpočátku trochu vadil styl psaní alá čecháčství. Na druhou stranu ta nespisovnost jazyka dává knize jiný rozměr. Dá se na to zvyknout.... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

Velice dojemný příběh o muži, který měl až neuvěřitelné štěstí v neštěstí. Prožili si opravdové peklo na zemi a ikdyž se jim podařilo dostat ze spárů nacistické krutosti, jejich "nové začátky" za branami koncetráku nebyly z počátku zrovna lehké, jak by se dalo očekávat. Od prvních stran jsem se lehce začetla a děj plynul bez zbytečných odboček. Je to opravdová zpověď nejen hrůz ale i skutečné lásky, která může vzniknout za jakýchkoliv podmínek. Knihu určitě doporučuji.... celý text

Děti s cedulkou 1982, Zdeněk Karel Slabý

Odvrácená tvář lásky 2016, Colleen Hoover

Moje druhá kniha od této autorky. Četla jsem už knihu "Možná jednou" a ta mě zaujala mnohem více. Pohled Milese byl psán zvláštní formou a pro mě ne zrovna vyhovujícím. Něco mi na knížce chybělo. Byly části, kdy jsem četla s velkým nadšením a pak i pár míst, kde mi přišel děj příliš natahován a ne tolik atraktivní. Ale příběh na pozadí je "krásný" nebo spíše hodně smutný.... celý text

Velké maličkosti 2017, Jodi Picoult

Když jsem knihu brala do ruky, říkala jsem si, zda vzhledem k počtu stran nebude děj příliš roztahaný. Bylo tomu právě naopak. Kniha se mi velice dobře četla. Autorka sepsala příběh z pohledu afroameričanky, otce skinheada a z pohledu veřejné obhájkyně. Je zajímavé sledovat, jak se tito lidé v průběhu děje mění. Ono nic není totiž neměnné. Kolikrát jsem se zamyslela nad předsudky, které každý z nás nějaké má. Konec byl velice překvapivý a poslední strany jsem hltala ve velkém. Oceňuji autorčinu snahu nastudovat vše, co se této problematiky týče. Je třeba si uvědomit, že takové věci (obvinění na základě rasy) se bohužel v dnešním světě dějí. Do budoucna zkusím přečíst i něco dalšího od této autorky.... celý text

Pražské jaro 2018, Simon Mawer

Kniha mě zaujala názvem, tematikou i relativně dobrým doporučením. Z počátku jsem měla potíž se začíst, proto dávám o jednu hvězdičku méně. Jde o historický román (historie, která je nám všem známá), kde se objevují dvě milostné dvojice, dva příběhy, které se v jeden okamžik na čas propojí, aby se na konci knihy zase rozešly. Autor projevil velkou znalost české historie a českého lidu. Líbily se mi i různé vsuvky o osobnostech apod. (např. F.Kafka, J.Hašek...). Konec je otevřený a je na každém, jak si ho sám domyslí. V souvislosti se Samem a Lenkou mi to přijde líto, protože by mě zajímalo, jak se věci dále vyvíjely...... celý text

Vendulka: Útěk za svobodou 2019, Ondřej Kundra

Knihu jsem nejprve začala poslouchat na rádiu jako audionahrávku. Zaujala mě hned v začátku, a proto jsem dala přednost stejnojmenné knize. Ze začátku jsem četla se zapálením, ale postupně se vytrácela osoba Vendulky a text se ubíral životem fotografa Jana Lukase. Čekala jsem, že kniha bude více spojena s Vendulkou, to mě trošku zklamalo. Oceňuji ale popis všedního života obou aktérů a jejich rodin i přes ty hrůzy, které je v jejich životech potkaly. Je to zase jiný pohled na dějiny naší země. Tato svědectví jsou pro budoucí generace důležitá.... celý text

Možná jednou 2017, Colleen Hoover

Po knihách s depresivními a těžkými tématy jsem si vybrala na základě doporučení tuto oddychovku. Hned od prvních stránek jsem se začetla a nechala se unášet dějem. Konec knihy byl už trochu zdlouhavý. Oceňuji možnost poslechnout si písně, o kterých se v knize psalo. Navodily příjemnou atmosféru při čtení. Doporučuji ke čtení pokud toužíte po nějaké oddychovce. (Výzva: objevuje se zde v hlavní roli také hudební nástroj - kytara)... celý text

Slezské písně 1985, Petr Bezruč (p)

V rámci výzvy jsem si vybrala Slezské písně od Petra Bezruče. Pocházím z oblasti, o které autor píše, takže jsou mi prostředím blízké a dokážu si je vybavit ve své paměti. K poezii nemám jako čtenář blízko a když už se k nějakým básním dostanu, preferuji spíše epičnost než lyrismus. I v Bezručových básních jsem si našla úryvky či celé básně, které mi byly bližší, ale většinou mi básně nic neříkaly nebo jsem spíše nabyla dojmu, že jde stále o jeden a ten samý námět, který se donekonečna opakoval. Z výčtu básní, které mě zaujaly jsou: Papírový Mojšl, Ondráš, Návrat, 70.000, Maryčka Magdónova, Bernard Žár, Ostrava, Hrabyň, Labutinka, Sedm Havranů, Kovkop, Dvě mohyly, Pětvald II. Nejvíce asi na celé sbírce oceňuji text na konci, kde je popsán život Petra Bezruče jako poštovního úředníka a vysvětlení, co autora vedlo k napsání těchto básní. Myslím si, že mnoho básní zůstane dnešní a budoucí generaci nepochopeno, jelikož jsou zasazeny do doby, kterou když jsme nezažili, není nám tolik blízká jako generaci, která tuto dobu prožila. Myslím si, že kdyby vyšly tyto a nejen tyto sbírky básní s rozborem a povídáním, co kterou básní chtěl autor říct,četly by se více nebo alespoň s větším porozuměním. Pro mě většina básní zůstane nepochopeno. Bohužel, protože si myslím, že Petr Bezruč je významným člověkem v našem literárním světě. Ačkoliv jeho básně jsou laděny do depresivna a každá je psaná jiným způsobem. Působilo to na mě, že neměl svůj daný styl a psal tak jak to v dané chvíli cítil, ale to je jen můj dojem.... celý text

Chlapec na dřevěné bedně 2013, Leon Leyson

Kniha dle pravdivého příběhu očima malého chlapce, který dospíval ve velice zlé době a že musel vzhledem k okolnostem dospět velice brzy. Jen stěží si dokážeme představit utrpení, které museli tito lidé prožívat. Je až neuvěřitelné, že měl chlapec tolik štěstí v tomto pekle a že se dokázali jako rodina stále držet pospolu, ačkoliv dva bratři takovéto štěstí bohužel neměli. Je to velice emotivní příběh a jsem ráda také za úvodní a závěrečné slovo. Zaujalo mě, že po přesídlení se do USA byl tento mladý muž naverbován do armády a celých 16 měsíců trávil v japonské Okinawě. Přiložené fotografie přidaly na realitičnosti. Více jsem si dokázala představit jednotlivé představitele. Kniha se čte velice dobře, určitě doporučuji k přečtení. Tento odstavec mluví snad za vše: ......Omráčilo mě, když řidič zastavil a šel ke mně. "Tady nemůžete sedět," prohlásil. "Zadní sedadla jsou pro negry. Musíte si přesednout dopředu." Ta slova pro mě byla jako pořádna facka. Najednou jsem si vzpomněl na Krakov, kde nám nacisté nařídili sedět v zadu v autobusu......Proč v Americe existuje něco tak odporného? Naivně jsem věřil, že tento typ diskriminace se týkal jen Židů pod nadvládou nacistů. Teď jsem zjistil, že existuje nerovnost a předsudky dokonce i v této nové zemi, kterou jsem již začínal milovat........ celý text

Cela číslo 17 2007, Dominik Dán

Autorovi tleskám. Pro mě, jedním slovem - "brilantní". Opravdu skvěle napsaná detektivka. Z počátku jsem měla obavy ze střídání dějových linií, ale autor si s nimi velice dobře pohrál a to tak, že jsem se neztrácela a doslova jsem hltala každou větu, odstavec, stránku... Hledala jsem každičkou chvilku volného času, abych se mohla ponořit do děje. Tak strašně jsem byla zvědavá a těšila jsem se na závěr knihy (celého případu) až mi bylo nakonec líto, že je po všem a celý příběh končí. Konec mě šokoval. Vše bylo psané opravdu realisticky, krutě, jak jinak, když šlo o zločinecké téma. I přesto všechno jsem se občas také zasmála nad autorovým humorem a ironií. Vážně zvažuji, že si od tohoto autora přečtu i něco dalšího. Určitě doporučuji ke čtení.... celý text

A proto skáču 2016, Naoki Higašida

Knihu jsem si půjčila z knihovny z oddělení naučné literatury z poličky "životopisy lidí". Vybrala jsem si ji, protože sama jsem měla možnost se setkávat s dětmi mající autismus a s jejich rodiči, kteří procházeli různými fázemi a ne každý došel až do fáze smíření. Tuto knihu by si měli přečíst všichni - nejen ti, co nemají žádné nebo skoro žádné informace o autismu, ale určitě i ti, kteří se v této sféře pohybují dennodenně. Kniha je psaná velice jednoduše a čtivě. Zaujal mě úvod, kterým vám dá autor možnost, prostřednictvím textu, "ochutnat" svět a vnímání těchto lidí. Ohromující na celé knížce byl poslední příběh, který mě rozesmutnil, ale zároveň mě něčím obohatil. Je třeba si uvědomit, že dnešní společnost se snaží, aby za každou cenu byli všichni normální nebo co nejvíce přibližující se normě. Ale co je to být normální? Kdo o tom rozhoduje? Kniha mě zaujala jednou pasáží, kde chlapec popisuje, že nemá rád obrázkový režim dne. V naší zemi se tento model výchovy a vzdělávání pomocí obrázkového (piktogramového) režimu dne objevuje v zařízeních velice často. Máme tendenci používat "osvědčené" a odborníky "zaručené" postupy, ale je jasné, že ne každému to bude vyhovovat. Je třeba každého brát jako samostatnou bytost, která má své vlastní potřeby a touhy. Je nutné hleda cesty a nejen ty hlavní, ale i vedlejší cestičky, které těmto lidem alespoň trochu usnadní každodenní život. Bylo to obohacující čtení. "Děkuji, chlapče, za možnost nakouknout do tvého světa".... celý text

Neopouštěj mě 2018, Kazuo Ishiguro

Knihu jsem si vybrala díky výzvě a celkem vysokému kladnému hodnocení. Příběh plyne pomalu a je psán jemně bez velkých zvratů a šoků. Postavy se snaží vymyslet nejrůznější teorie jejich vlastních životů a děje kolem nich. Asi jsem čekala více boje za vlastní život než pouhé smíření. Ani po odhalené pravdě se v hlavních postavách neobjevila touha dělat něco víc. Což mě trochu zklamalo. Kniha je psaná pěkně, ačkoliv z počátku jsem měla trochu potíž se začíst. Nejméně mě zaujala část v Chaloupkách a nejvíce jsem doslova hltala konec knihy, kde na poslední chvíli došlo k vysvětlení všech "záhad", které hlavní postavy celý jejich krátký život provázely.... celý text

Pozdě v listopadu 1997, Tove Jansson

O Mumíncích jsem už jako malá hodně slyšela, ale nikdy jsem si nenašla čas na četbu knih od této autorky. Až díky výzvě jsem se odhodlala nakouknout do fantazijního světa Mumínků. Knížka krásně plynula a dobře se četla. Jako čtenáři mi nabídla pohled do světa několika postav a každá měla v sobě něco jiného. Možná proto se postavy navzájem nesnesly. K srdci mi přirostl Šňupálek, který byl spíše pozorovatelem všeho dění kolem a tak trochu i diplomat. Kniha nese v sobě kouzlo a určité poselství. Autorka se vyznačuje hodně rozsáhlým popisem všeho dění. V tomto případě mi to ale nevadilo. Tím že je kniha určena pro mladší čtenáře, tak je popis přiměřený a cílený na určenou věkovou skupiny od cca 8mi let. Na konci knihy mi bylo líto, že zde nebyla již žádná kapitola o shledání Mumínků s poslední postavou, která se rozhodla na ně čekat. Ale na druhou stranu to nebyla až tak kniha o Mumíncích, ale o postavách s nimi spojených.... celý text