Galadwen přečtené 518

Josef I., můj přítel 2018, Soňa Sirotková

Kniha se mi líbila, a přiznávám, že víc než druhý díl, který jsem četla jako první. Příběh je sevřenější a uvěřitelnější, postavy sympatičtější, s logičtějším chováním. Hodně mě potěšilo, že se autorka rozhodla věnovat obléhání Vídně Turky roku 1683, které jsem - vzdor obrovskému dramatickému potenciálu - v literatuře snad ještě nepotkala. Děti se chovají trochu přemoudřele, ale to může být dobovou výchovou. Epilog po deseti letech v podstatě končí tím, čím druhý díl začíná, a vlastně uzavírá dětství hrdinů. Stejně jako u minulé knihy mi název nepřijde úplně vhodně zvolený - ne, že by Josef v knize vůbec nevystupoval, ale řekla bych, že jeho úloha ani vztah s oběma hlavními postavami není nijak zvlášť zásadní.... celý text

Záhada černolických vražd 2021, Jaroslava Černá

Kniha mě nijak nepotěšila ani neoslovila. Příběh je převzatý z poměrně známé kramářské písně, kterou zpracovala už před drahným časem kapela Ginevra v baladě Voják. A zatímco na tříminutovou píseň bylo materiálu dost, tady se ze stejného motivu vaří 180 stránek, takže mě zajímalo, jak si s tím autorka poradí (co je to za příběh, jsem pochopila po pěti stranách). Známé téma by nevadilo - koneckonců, nové zpracovávání známých událostí je podstatou historického románu -, ale muselo by být zajímavě pojednané. Což bohužel není. Vyprávění o historii Johaniny rodiny vedoucí nakonec k vraždě mi připadalo jako jedna velká nudná vycpávka, s nezajímavými a dost nevěrohodnými postavami. Do celkového rozsahu knihy je první příběh doplněn ještě druhou novelkou, s předchozím dějem moc nesouvisející a jen volně navazující osobou vyšetřujícího. Co jsem ale opravdu nemohla překousnout, je velká nevěrohodnost reálií. Děj je údajně zasazen do konce třicetileté války, ale tomu nevěřím. Část reálií odpovídá 19. století (popisované stavební dispozice chalup, stravování - brambory, dýně a zajíc v 17. století v našem prostředí na venkově?, zmíněná existence krajských soudů v Plzni a Berouně a fungování soudnictví obecně - to snad ne!), figurují tu křestní jména, která se v té době vůbec nepoužívala (Alois přišel do módy až v 19. století, zatímco Boleslav a Bořivoj už byli za třicetileté války naopak dávno pasé), náhodně se střídá tykání a vykání, vyšetřující se bez rozpaků druží s katem, autorka pravděpodobně zaměňuje saský vpád roku 1631, kterého se účastnilo jen minimum Švédů, s pozdějším švédským... To všechno mě příšerně dráždilo. Když k tomu připočítám množství stylistických chyb a celkově podprůměrné vypravěčské řemeslo, beru to tak (po druhém pokusu), že tato autorka není pro mě. Jedna hvězda za příběh, druhá je výhradně za pěknou obálku.... celý text

Korálky z klokočí 2020, Naďa Horáková

Smíšené pocity. Bavila me v podstatě jen prostřední část, příběh kolem chodby a obrazu. Začátek je trochu utahaný a přišel mi jako romantika pro mládež, poslední třetina zase příšerně překombinovaná - vrší se jedna mrtvola za druhou, staré vraždy, nové vraždy, objev pravěké jeskyně, loupežníkova hrobu, zazděných čarodějnic, nerealistické množství náhod... Prostě čeho je moc, toho je příliš. Podle anotace jsem čekala něco jiného, a myslím, že kdyby se autorka spokojila s jednou tajnou chodbou, jednou starou knihou a jednou zmizelou prabábou, udělala by mnohem lépe, nez když rozjela pátrání doslova po tuctu tajemství. Nejde o detektivku a v podstatě ani o román ze života, na to není příběh dost věrohodný. Čtivé to ale je, i když vyloženě spotřební oddychovka.... celý text

Čarostřelec 2020, Jan Horníček

Docela zajímavá a čtivá kniha, která má své mouchy, ale celkově se mi líbila. Na prvním místě chválím skvělou atmosféra zimních Jizerek, zasazení do skutečných lokací, prostě uvěřitelné kulisy příběhu. Oceňuji také užívání německých názvů lokalit, i když v tom by měl být autor důkladnější - občas mu utekl nějaký Bílý Potok, Hejnice či Velká Jizera v češtině. Podobně by měl být důslednější v užívání německých jmen místních obyvatel - jak se proboha někdo v severním pohraničí v 18. století může jmenovat Ivan, o příjmeních ani nemluvím? Negativem je, že děj postupuje vpřed poněkud chaoticky a hlavní postavy jsou spíš ve vleku náhody, než aby si určovaly vlastní směr. Drobné logické seky v praktických věcech - myslím třeba, že koně neprojedou metrové závěje, "archiv" by určitě nebyl v Liberci jako dneska, ale na frýdlantském zámku, problém je i se vzdálenostmi - třeba Velká Jizera je od Hejnic dobrých dvacet kilometrů, a rozhodně by se tam, zvlášť v zimě, nedalo dostat v tak krátkém časovém úseku apod. Ale na odreagování je to příjemné čtení, na prvotinu dost dobré.... celý text

Temný osud jménem d'Este 2009, Johanna Marianna Burg (p)

Docela bizár - dočteno jen kvůli sázce s dcerou. Autorka dokázala odstřelit zajímavé téma efektivněji než Gavrilo Princip následníka trůnu. Jako pejsek a kočička navařila podivnou směs literatury faktu, červené knihovny pro náctileté, fantastiky a ezožvástů (takhle si "mysteriózní historický román" vážně nepředstavuju). Nejsem si jistá, jaký příběh se tu vlastně měl vyprávět, rozjíždí se jich hned několik, navíc se spoustou pochybných odboček, které nikam nevedou, a ani jeden není podaný zajímavě. Postavy nemají buď vůbec žádnou psychologii, nebo se chovají jako blázni (Žofie Chotková, na kterou autorka zjevně žárlí, dopadla myslím nejhůř, zatímco František Ferdinand svádí povolnou pannu z Pohořelce slovníkem zastydlé puberťačky, Kazimír je dokonalejší než Mirek Dušín s Old Shatterhandem dohromady a nesmrtelný(?) jasnovidec si sem odskočil asi z jiného žánru, aby desetkrát zopakoval to samé, pokud možno v opilé společnosti, která desetkrát reaguje úplně stejně). Interpretace příběhu následníka trůnu a jeho vztahů je značně nevěrohodná. K tomu je třeba připočítat bídnou stylistiku a způsob vyprávění (proč se proboha sledují všechny postavy od porodu, ne-li dřív?), omílání téhož pořád dokola a navíc stejnými formulacemi - Ctrl+C-Ctrl+V (na kosmický tlak, sestupující duše a karmické dluhy jsem asi chytla alergii) a ledabylou redakční práci (pravopisnými chybami se kniha jen hemží, opakovaně se ob jeden, dva odstavce objevovaly stejné věty, zřejmě špatně vložené atd.). Zkrátka vznikla kniha, kterou opravdu nelze doporučit - podobný příběh bych čekala spíš od třináctiletých autorek z Wattpadu než od oficiálního nakladatelství.... celý text

Případ šíleného tambora 2020, Jaromír Jindra

Začátek mi připadal nadějný, ale pak se děj na můj vkus příliš vlekl. Katova linka bohužel s hlavním příběhem o tamborovi souvisí jen zcela okrajově, do očí mě udeřilo i několik míst, kde jsem si říkala: tohle nějak nesedí, takhle by se to nestalo. A v žádném případě nejde o detektivku, vrah je znám od začátku a autor se soustřeďuje spíše na vykreslení doby a životů celé řady zaměnitelných postav žijících v Budějovicích, Třeboni a okolních vesnicích. Historický román z doby třicetileté války - své čtenáře si najde, mně moc nesedl.... celý text

Případ dětinského dědice 2016, Pavel Šoltész

První díl "minisérie" historických detektivek s Peregrinem Kameníkem, který jsem četla jako druhý. Ani tentokrát jsem nebyla zklamána - přesně takto si dobrou detektivku z 15. století představuji. Sympatický detektiv, inteligentní zápletka, živé dialogy, trocha humoru a hodně dobové atmosféry. Velká škoda, že autor nestačil napsat více dílů.... celý text

Případ sváteční sukně 2016, Pavel Šoltész

Svižná detektivka zasazená do prostředí středověké Prahy. Velmi mě překvapilo, že je poměrně stará - autor zemřel roku 1993, byla tedy psána v době, kdy historické kriminálky ještě nebyly zdaleka tak v módě jako dnes. Kniha má všechno, co k žánru patří: uvěřitelné historické kulisy, sympatického detektiva, zajímavou zápletku, logiku, spád, humor. Vystupuje zde poměrně dost postav, takže je dobré číst pozorně, aby si čtenář nenechal uniknout nějaké důležité vodítko. Koupila jsem ve výprodeji v antikvariátu jen podle obálky, nic jsem od toho nečekala, a přitom mě kniha nadmíru potěšila - je mnohonásobně lepší než historické detektivky některých současných, zde na databázi nadprůměrně dobře hodnocených autorů. Vřele doporučuji.... celý text

Rok ztraceného hřebce 2019, Věra Mertlíková

Povídkový román zasazený do 60. let 14. století a odehrávající se na zapadlé moravské tvrzi v průběhu jednoho roku, v podstatě historická fantasy. Nadpřirozené a fantastické prvky jsou v ději naprosto zásadní, ale stejně důležité je i dobrodružství, romantika (i když tedy hlavní mužská postava je zrovna ten typ, který nemůžu vystát), trochu toho detektivního pátrání a - protože je to kniha Věry Mertlíkové - koně. Bez koní by to byl úplně jiný příběh. Doporučuji.... celý text

Čas korunního prince 2016, Jaroslav Boček

Na knize je vidět, že autor opravdu ví, o čem píše, rozumí událostem, dobové politice, vyzná se v jednajících postavách, hledá celkem uvěřitelně jejich motivace. To je velký klad románu. Bohužel, pro mě osobně byl Bočkův styl značně nestravitelný - mnoho zdlouhavých a zoufale nudných popisů všeho možného, málo dialogů, žádná akce, množství symboliky. Kniha mi připomíná mozaiku odkrytou archeology: jednotlivé obrazy, mezi nimiž občas chybí kusy, takže celek zůstává propojený jen neúplně. Autor sleduje velmi mnoho historických postav, aby příběhu vytvořil širší kontext, ale podle mě se mu to docela nepovedlo, někteří se stěží mihnou a nezanechají hlubší stopu. Vyprávěno je v přítomném čase. Čtení mi trvalo opravdu dlouho, a nebylo to dáno jen velkým počtem stran.... celý text

Skotsko: Masakr v Glencoe 2022, Veronika Válková

Žena se sovou 2017, Františka Vrbenská

Docela povedený sborník s velmi různorodými povídkami. Ze série "Žen" jsem četla jako třetí, myslím, že má srovnatelnou kvalitu ze Ženou se lvem (zatím nejméně mě bavily texty v Ženě s drakem). Nejvíc mě oslovila humorná, laskavá povídka Lektvar správných žen, jakou jsem teď, v době samých katastrofických zpráv, opravdu potřebovala, a závěrečné Kamarádky navždycky, které přes svoji naprostou odlišnost od Lektvaru nakonec mají svým způsobem podobné vyznění. Spolukomentátory zmíněný Běžící muž je opravdu asi nejslabším kusem sborníku, tématicky mi nesedla ještě Sněžná paní, která je ale objektivně napsaná docela dobře (jenom já nemám ráda tenhle typ popisné a mytologické fantastiky). I každá z ostatních povídek má něco do sebe. Doporučuji.... celý text

Wetemaa (komiks) 2012, Veronika Válková

Atentátník 2020, Ulf Schiewe

Román sleduje poslední týden života Františka Ferdinanda d´Este a jeho cestu do Sarajeva z pohledu různých historických i fiktivních postav - samotného následníka a jeho ženy Žofie, budoucích atentátníků, důstojníků tajné služby, která se je snaží dopadnout, a dalších. Dohromady tvoří živou a dokonale věrohodnou fresku událostí, která je emotivní, dramatická a napínavá do posledního okamžiku, byť čtenář předem ví, jak vše dopadne. Původně jsem chtěla ubrat hvězdu za způsob vyprávění - v přítomném čase, což mi moc nevyhovuje, ale vzhledem k tomu, jak mě jinak kniha vtáhla, autorovi odpouštím. Dočteno ve výroční den atentátu, přesně 108 let poté.... celý text

Vlak z Paddingtonu 1996, Agatha Christie

"Klasická" Agatha Christie - detektivka se složitými rodinnými vztahy, spoustou náhod a zamotanými událostmi, málo opravdových vodítek ukazujících na vraha. Jeho motivaci bych pochopila u první vraždy, ale dál už mi připadala málo uvěřitelná. Jednu hvězdu přidávám za velmi příznivý dojem z audioknihy, kterou jsem poslouchala - skvěle namluveno, příjemný projev obou dam, které knihu načetly.... celý text

Případ Ludvík 2013, Oliver Pötzsch

Na rozdíl od série Katova dcera mě tato kniha příliš nezaujala - takový celkem standardní thriller ala Šifra mistra Leonarda, bez nějaké hodnoty navíc. Luštění šifer, ježdění z místa na místo za vodítky, honičky a přestřelky s protivníky. Moc mě nebavila ani retrospektivní linie. Kniha bohužel také obsahuje řadu nelogičností, přičemž nejzávažnější je, že nemanželské, byť uznané dítě panovníka by přece nemohlo mít žádný nárok na trůn ani příslušnost k rodu, takže celé odhalené tajemství v podstatě nedává smysl.... celý text

Zbav nás od zlého 2020, Věra Fojtová

Řekla bych takový lepší průměr. Na poměrně malém rozsahu se představuje značné množství postav, které tím pádem nemají možnost pořádně rozvinout své příběhy, hodně událostí ve vsi je sotva naťuknutých, což mi přišlo jako škoda. Popis násilné kolektivizace a "hospodaření" JZD v pohraničí vypadá drsně, ale myslím, že skutečnost byla ještě mnohem horší. Jinak je kniha velmi čtivá, děj ubíhá rychle.... celý text

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I. 1975, Jaroslav Hašek

Já a páně Haškův humor se dokonale míjíme. Pro doplnění vzdělání mi jeden díl stačí víc než bohatě a vracet se k němu nebudu.

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Kniha je docela dobrá, přesto mě svým způsobem zklamala, a to pravděpodobně kvůli příliš vysokým očekáváním. První polovina, ne-li dvě třetiny, jsou víceméně o genealogii doby předdigitalizační a bádání v archivech, což je prostředí mně značně důvěrně známé, takže nepřekvapí. K tomu trocha milostného pnutí, něco vztahů ze současné vesnice a hodně horkého jihočeského léta, a přitom jen maličko kolektivizace a 50. let, což je ta část příběhu, kterou jsem podle anotace nejvíc čekala. Teprve v poslední třetině zápletka vykrystalizuje a dojde k dramatickému (z psychologického hlediska, akci neočekávejte) vyústění a téměř bych řekla zvratu. Po cestě jsem přitom měla dojem, že zatímco některé epizody jsou zbytečně zdůrazněné, jiné detaily autor záměrně přeskakuje a později se k nim vrací stylem překvapení pro čtenáře (třeba koupě a odhalení obsahu "tajné" kroniky Tomašic bylo hodně divné). Je to dost pochmurné čtení, a nejenom kvůli odhalenému tajemství vztahů z dávné minulosti, zrady a pomsty křivd z 50. let. Dala bych 3,5 hvězdy, zarovnávám dolů, přece jen jsem asi čekala víc.... celý text

Katova dcera a Rada dvanácti 2018, Oliver Pötzsch

Čtivá kniha jednoho z podle mě nejlepších současných autorů historických detektivek. Děj je dynamický, sleduje více postav z Kuislovy rodiny a také více propletených zločinů, včetně spíše odlehčující linky pátrání po uneseném kurfiřtském psíkovi, kde dostali svých pět minut slávy Magdalenini malí synové. Na sérii "Katova dcera", a zvlášť je to vidět v tomto díle, se mi líbí, že ačkoliv postavy procházejí smrtelným nebezpečím, nakonec děj končí happyendem i proto, jak celá rodina drží pohromadě a navzájem si pomáhá. Mám ráda knihy končící optimisticky.... celý text