Galadwen přečtené 514

Dívka s hodinovým strojkem 2023, Anna Mazzola

Kniha je docela pěkně napsaná, nápad dobrý, ale celá první polovina, ne-li dvě třetiny, kde autorka teprve buduje zápletku a napětí, se na můj vkus strašně vlekly. Dynamičtější závěrečná část se mi líbila o poznání víc. Vyprávěno je ve třetí osobě, ale z pohledu tří žen ze tří různých společenských vrstev a s různou motivací (vynálezcova mladá dcera Véronique, služebná "s minulostí" a špionským posláním Madeleine a markýza Jeanne de Pompadour). Mužští protagonisté jsou nazíráni jejich očima.... celý text

Vlkodlak 2023, Jan Horníček

Kniha se mi nehodnotí snadno - pokusím se o to v kontextu celé série. Po předchozích dvou dílech se zdá, že autor malinko změnil žánr - Vlkodlak se blíží fantasy hororu, a třebaže čtenář tuší, že většina záhad má přirozené vysvětlení, netýká se to všech podivných až nadpřirozených událostí, se kterými se zde setkáváme. Kniha se mi četla lépe než předchozí díl, připadala mi napínavější. Nicméně lépe než zbytek série hodnotit nemohu: věci zde často nedávají smysl, motivace obou hlavních postav je přinejmenším pochybná (proč se vlastně snaží záhadu vyřešit a proč se na ně např. převor kláštera obrací jako na nějaké autority?). Motivů a tajemství je nějak příliš, jako když pejsek a kočička vařili spolu dort, od špionů a čarodějnic, přes psa baskervillského (tedy vlkodlaka), otrávené svíčky a zavražděná nemluvňata až po hledání pokladu a Cortésovo zlato. Zaskočila mě i vyloženě erotická scéna, v předchozích dílech nic takového nebylo a vzhledem k věku a povolání postav jsem to ani neočekávala. Přesto, protože hodně ze zmíněněného sedí do hororového žánru, má kniha jednotnou, temnou a těžkou atmosféru. S čímž souvisí i podivně se chovající počasí. Mám dojem, že má být pozdní jaro a přinejmenším v jedné scéně je horko. Ve všech ostatních ale prší, je bouřka, tma, zima, až jde pára od úst, mlha táhnoucí se po zemi. Nevím, jestli se takhle počasí chová ve Schwarzwaldu normálně, ale moc tomu nevěřím, přece jenom je to Německo. Redakce by mohla být pečlivější, v knize zůstalo poměrně dost překlepů a špatných vazeb zjevně způsobených přehlédnutím a změnami formulací.... celý text

Příběh hořkého trojlístku 2023, Marie Macková

Pěkný příběh, sympatické, živě popsané postavy a atmosféra, která vtáhne. Takhle má vypadat povedený historický román s detektivní zápletkou. Série si udržuje kvalitu a velkou zásluhu na tom mají hluboké znalosti autorky o popisovaném období a tématu, na nichž pak staví věrohodnou a dobře odvyprávěnou zápletku.... celý text

Pád Númenoru 2023, J. R. R. Tolkien

Kniha vhodná spíše pro fanoušky než pro někoho, kdo je Silmarillionem a dějinami Ardy zatím nepolíben :-). Hezky to popsal Set123. Pád Númenoru není souvislý příběh, ale v podstatě letopis Druhého věku Ardy (od pádu Thangorodhrim po Poslední spojenectví) sestavený z různých útržků, konceptů a poznámek nalezených v Tolkienově pozůstalosti. Způsob skládání výsledného textu se nejvíc podobá řadě HoME, kterou připravoval Christopher Tolkien - kusy původního Tolkienova textu, komentář editora, poznámkový aparát. Editorem je (po Christopherově smrti) tolkienovský badatel Brian Sibley. Negativem knihy je stylistická i stylová nejednotnost, útržkovitost. Hlavním kladem pak shrnutí všeho podstatného k tématu v jednom svazku i přehledné poskládání do chronologického sledu. Překlad vydaný v Argu potřeboval ještě maličko "dopéct": ačkoliv je kniha stejně jako všechny v řadě vizuálně velmi pěkná, s ilustracemi převzatými z anglického vydání, v textu je nezvykle velké množství překlepů (jeden dokonce v nadpisu kapitoly).... celý text

Vyplavená smrt 2023, Tomáš Klimek

Zezačátku jsem se vážně divila, proč má kniha tak slabé hodnocení. Po dočtení zcela chápu. První kapitoly jsou nadějné, zápletka mi připadala nosná a prostředí uvěřitelné - dospívající kluk jde hledat domnělého vraha své sestry, aby se mu pomstil. Proč ne. Nějak mi to k venkovskému prostředí vrcholného středověku sedlo. Stylistika místy nic moc, ale říkala jsem si nevadí, příběh je důležitější. Pak se děj začal vléct a topit v nudě, přibývalo vycpávkových a nesmyslných scén i postav, bez kterých by se děj obešel. Dobře, ale aspoň se hrdinové snaží, ne? Nechodí většinu doby chlastat jako u Bauera nebo smilnit jako u Vondrušky, což je rozhodně plus. Sice je to drobátko nastavovaná kaše, ale třeba z toho ještě něco vypadne. Bohužel vypadlo. Ve dvou třetinách se objeví nová, zcela klíčová postava, říkejme jí třeba detektiv, a kniha naprosto změní žánr, nevím na co - moderní detektivku, kde se používají výrazy jako "typologická analýza" nebo "...konformita může být hnacím motorem"? Jenže moderní detektivky dávají smysl, hledají se v nich důkazy, logické řetězce událostí a motivací. Tady se příběh, autor promine, na posledních šedesát stran zvrhl v náhodné sázení jmen podezřelých bez jakýchkoliv stop či zjevných motivů, a je jich tolik, že se z toho stal jeden velký chaos a blábol. Finále a odhalení vraha katastrofa. Kolem strany padesát bych klidně dala zasloužené tři nebo horší čtyři hvězdičky. Teď na konci to nebylo snad ani na jednu. Dávám dvě a zavírám u toho obě oči.... celý text

Hanebná zrada 2023, Lynn Messina

Série mě baví čím dál víc, i když je to ze třetiny komická detektivka, ze třetiny odlehčený společensko-historický román ve stylu Jane Austenová a ze třetiny červená knihovna, což není žánr, který bych běžně četla. Postavy si mne ovšem získaly, těším se na přeložení dalšího dílu. Doporučuji číst ve správném pořadí, jednotlivé díly obsahují spoilery i jednoznačné narážky na Beatricina předchozí dobrodružství.... celý text

Špionka v knihovně 2023, Madeline Martin

Neříkám, že je kniha špatně napsaná, ale vůbec mě nechytla a četla jsem ji kvůli tomu až neadekvátně dlouho. Vzdor velmi temnému tématu, zejména v lince odehrávající se v okupovaném Lyonu mezi členy odboje, mi přišlo, že je vyprávění takové "hladké", rozvleklé a bez dramatu dokonce i ve chvílích, kdy dojde na Gestapo a střílení. Co se týče formálních záležitostí, překlad názvu je vyloženě špatný, protože hlavní postava se krom pár prvních stránek nevyskytuje v knihovně a v podstatě není ani špionka, spíš něco jako zpravodajka (nevykonává žádnou tajnou činnost). Částečně zavádějící mi přijde i anotace, z téhož důvodu. V knize je i poměrně hodně překlepů. Zkrátka: můj šálek čaje to není, i když kvůli objektivitě dávám 3*.... celý text

Vraní oko 2023, Michaela Klevisová

Promyšlená detektivka odehrávající se na jižní Moravě, i přes tři vraždy fungující bez přehnaných nechutností či psychopatů na straně vrahů a/nebo představitelů zákona (obojí je dnes v knihách běžné). Dobře se čte, vysvětlení i motivace postav dává smysl. Pachatele a jeho důvody jsem neodhalila, byť jsem uvažovala správným směrem. Kromě samotného příběhu oceňuji i prostředí - sama mám ráda ptáky, i když se v nich vůbec nevyznám, a držím palce projektům ptačích luk, z nichž jedna hraje v příběhu velkou roli.... celý text

Nečekaný návrat Josephine Foxové 2021, Claire Gradidge

Knihu, kterou jsem si v knihovně vybrala jen podle zajímavé obálky, musím velmi pochválit. Námětově se trochu podobá románům C. J.Tudor, které jsem nedávno četla - zralá žena se po mnoha letech vrací do rodné obce, aby tam odhalila tajemství svého původu, a stíny minulosti si nese s sebou (jen chybí nadpřirozeno, což není na škodu, zato se hodně pracuje s atmosférou městečka v době krátce po skončení letecké bitvy o Británii). Ve srovnání s Tudor je ale bez diskuse lépe napsaná, uvěřitelnější a pro mne i napínavější, všechny dílky skládačky nakonec zapadnou. Forma trochu experimentální, části psané z pohledu Josephine v první, ostatní ve třetí osobě. Autorce nemám moc co vytknout, jen překlad potřeboval ještě jednu revizi (občas nejasné věty a poměrně dost překlepů, chybějících uvozovek apod.). Rozhodně doporučuji.... celý text

Malé ženy 2023, Louisa May Alcott

Tak to mám díkybohu za sebou. Během čtení jsem proložila Malé ženy čtyřmi dalšími, jinými knihami (což obvykle nedělám), a asi jen proto jsem se pracně prokousala k závěru. Protože jde o ikonický americký román z 19. století a tady na databázi má krásné hodnocení 83%, čekala jsem něco opravdu nadčasového, takže jsem zklamaná. Že je děj pomalý a místy i nudný, to bych překousla (většina knih z této doby není zrovna akční), ale poučný tón celého textu mne příšerně dráždil. Kdybych věděla, že je to moralita a výchovný román pro dospívající dívky (které nesnáším od doby, co jsem na ZŠ četla Robinsonku), vybrala bych si do čtenářské výzvy něco jiného. Už jsem trochu stará na kázání o tom, jak být dobrá hospodyňka a manželka, zapřít vlastní osobnost a mladistvá přání, přizpůsobit se společenským požadavkům, být hodná, tichá, poslušná a neustále pracovat - protože tohle mi z knihy vypadlo jako poučení. Čtyři sestry představují odlišné typy děvčat, na jaké asi šlo v 19. století narazit - mamina, emancipovaná, koketa a souchotinářka. Otrávilo mne, že dokonce i talentovaná spisovatelka Jo nakonec skončí v manželství - vůbec se to k její povaze nehodí, a kdyby zůstala starou pannou, přišlo by mi to uvěřitelnější (a ještě víc se mi nelíbilo, že v manželském přístavu také utone její literární kariéra). Všechny kapitoly po odchodu jedné z hlavních postav, tedy nejméně 50-80 posledních stran, mi přišly zbytečné a psané na sílu, jen aby se doplnila délka druhé části. Ale abych jen nehanila, vztahy mezi sestrami navzájem a jejich kamarádem ze sousedství i vhled do tehdejší americké společnosti jsou docela zajímavé i hezky popsané. Obzvlášť mne ovšem zaujalo, že přestože autorka neustále zdůrazňuje, jak je rodina chudá, a starší děvčata i matka pracují, mají doma služebnou/kuchařku. Také cením poznámky k jednotlivým kapitolám na konci, v knize je poměrně hodně narážek na soudobou literaturu a osobnosti, které není tak snadné dnes rozšifrovat, poznámky alespoň to nejdůležitější osvětlují. V každém případě bych uvítala víc nadhledu a humoru ve stylu Austinové (když jsme u 19. století) a méně úmorné poučnosti a mentorování. Hned by to byla o hodně lepší kniha.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Kniha navazuje, kde první díl skončil, a dovede události na Kostce od března až na práh léta. Komu se líbil první díl, bude se mu líbit i druhý, styl i humor jsou podobné - ve skutečnosti se divím (i s ohledem na malý stránkový rozsah), že oba díly nevyšly dohromady. Nejvíc mne asi pobavily části s cestou do Karlových Varů a školními výlety. Jinak mezi jednotlivými díly bych asi doporučovala dávat si pauzu a číst něco úplně jiného, hltat sérii celou na jeden zátah by asi mohlo po chvíli být trochu monotónní nebo v horším případě otravné. Přesně tak hodlám postupovat - styl i absurdní příběhy rodiny Kostkových se mi líbí, ale musím si je dávkovat, takže si teď dám před třetím dílem delší pauzu.... celý text

Skandální podvod 2023, Lynn Messina

Pokračování příběhu Beatrice a vévody Kesgrava v podobném duchu jako předchozí díl. Bavilo mě ale po všech stránkách víc než první část, děj je svižnější, vztah hlavních postav dynamičtější a kniha po všech stránkách příjemná a čtivá.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Knížka a příběh jsou samozřejmě hrozná "ptákovina", což ale nic nemění na tom, že jsem se u nich nasmála a pobavila. Text právě tak dlouhý, aby se mi líbil až do konce a deníkový styl nezačal nudit. Milé oddechové čtení, které má spád.... celý text

Jáma 2019, C. J. Tudor

Třetí kniha od Tudor, a myslím, že nadlouho stačilo. Přijde mi, že její příběhy jsou jako přes kopírák - pokaždé stejné nebo podobné schéma. U této mne navíc dost štval hlavní hrdina, nesympatický opilec a ztracená existence. Konec a konfrontace u Jámy byly vyloženě divné (a vůbec celá postava Glorie nedává smysl). Navíc jsem čekala trochu lepší vysvětlení toho, co se vlastně v městečku a kolem Jámy děje (Annie, Ben...) a proč. Bavilo mne víc než Kříďák, míň než Upálené, což může být dáno i volbou postav a jejich problémů, protože, jak už jsem napsala, všechny tři knihy jsou si hodně podobné (návrat trochu divné postavy do místa, kde strávila dětství, to dětství bylo problematické, nedořešený problém z něj přetrval, objevují se nedovysvětlené prvky nadpřirozena...).... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Hezky napsané, ale děj mne vlastně moc nebavil - prostě takové vyprávění ze života jedné rodiny od 40. let 20. století po začátek nového milenia, příběh, jaký by se vlastně mohl stát v té době komukoliv. Tomu odpovídá forma vyprávění - ne zcela chronologický způsob řazení událostí typický pro tuto autorku, relativně málo dialogů, na pozadí všeho lehká bezútěšnost, relativizování hodnot i maličko otevřený konec.... celý text

Adam ze Zbraslavi a případ královny vdovy Rejčky 2022, Hana Whitton (p)

Můj druhý pokus s touto plodnou českou autorkou, od níž jsem ještě nečetla žádný historický román, a bohužel jsem rozčarovaná a otrávená. Vysvětlím proč. Zaprvé, text (NE detektivka, ač mrtvých je požehnaně) se vleče vpřed klopotně, bez napětí, se spoustou vycpávek, prokousávala jsem se jím ze všech sil. Příběh se táhne jako žvýkačka: postavy jezdí od místa k místu a krom pár stran se nic neděje. K pachateli, který stojí za útoky na Elišku Rejčku, nevedou absolutně žádné indicie - jak Adam přišel na to, že jde o někoho z dávné minulosti královny vdovy, je mi záhadou. Napínavé nejsou ani scény, kde by to člověk čekal: přepadení, vražedný útok na královnu, zúčtování s ukecaným padouchem apod. - vše se odbude úplně neakčně, pár slovy. Zadruhé: Autoři, kteří se nechtějí držet alespoň základních historických faktů, a přitom chtějí psát o rytířích a středověku, by měli přesedlat na fantastiku. Tohle bylo z hlediska skutečné historie zoufalé. Že kdejaký jouda z hospody umí číst a psát, všichni si tedy dělají poznámky a neustále posílají dopisy, a k tomu v každém hradě / domě lze přijmout návštěvu v knihovně (začátkem 14. století!), je jedna věc a paní Whitton v tomto hříchu není rozhodně sama. Ale nefunguje ani chronologie odvoditelná jenom logikou, bez sebemenší znalosti dějepisu nad osnovy šesté třídy nebo schopnosti užívat google. Jindřich Korutanský byl českým králem v letech 1307-1310, to asi nikdo nezpochybní. Děj knihy nemůže být tedy zasazen do doby pozdější. Václav III. byl zavražděn ve věku necelých 17 let v srpnu 1306. Jak je tedy možné, že má cca o tři roky později dospívající nemanželskou dceru - zplodil ji v mateřské školce? Jindřichovi z Lipé je dle vlastních slov autorky zhruba o deset let více než Elišce Rejčce, tedy 30-32. Rovněž má však dospělé či zcela dospěle se chovající děti (nejen jedno, což bych ještě byla ochotna připustit). Markéta Braniborská, vdova po Přemyslovi Velkopolském, ovdověla roku 1296 a podruhé se provdala roku 1302. Přesto je její mladší syn z tohoto druhého manželství již mladým mužem. Jak??? O nesouladu v datu úmrtí reálné postavy přinejmenším o 5-6 let (znovu připouštím, že si nejsem jista, do kterého roku přesně je příběh v tomto okamžiku situován), jak už tu někdo zmiňoval, ani nemluvím. Až zpětně mě napadá - když se vlastně Jindřich z Lipé a Rejčka chystají stěhovat z Hradce do Brna (což se stalo po roce 1318) a provdat malou Anežku Přemyslovnu (to proběhlo 1316), nezapomněl se prostě Korutanec na českém trůně o pět let déle a není rok 1315? V takovém paralelním vesmíru by věk všech postav hned lépe seděl a i to problematické úmrtí by bylo přesně :-). Prostě spokojena jsem vůbec nebyla a nemám v úmyslu sahat po prvním dílu (který jsem přeskočila, protože v knihovně byl vypůjčený - zápletky obou zjevně krom postav nenavazují), ani po třetím.... celý text

Ještě nenadešel čas 2018, Ladislav Miček

Podobně jako u Posledního haltýře, který jsem četla už velmi dávno, mám rozpolcené pocity. Na jednu stranu je námět knihy velmi zajímavý a autor o tématu zjevně hodně ví, na druhou stranu byl pro mne způsob, jak je kniha napsaná, dost nestravitelný - postav, vesměs bez hlubšího charakteru, jako na orloji (včetně párřádkových návratů některých osob z předchozích dílů), informace se hodně opakují, střídá se vypravování v přítomném a minulém čase, do atmosféry jsem se nemohla vcítit. Zkrátka se mi kniha nečetla moc dobře. Kdyby šlo dát 50%, hodnotila bych tak. Takto dávám ***, ale opravdu spíš za autorovy znalosti a nadšení do tématu, než že bych si čtení užila.... celý text

První dámská detektivní kancelář 2009, Alexander McCall Smith

Proti Žirafím slzám, které jsem četla v minulosti (i když je to druhý díl v sérii), mne první díl tolik nezaujal, možná už se pro mne kouzlo Afriky a úplně odlišné mentality tamních obyvatel zachycené v těchto knihách vyčerpalo. Vůbec nejde o detektivku, spíš o sled příhod dokreslujících život v Botswaně 90. let. Psáno jednoduchým, skoro až primitivním jazykem, takže se dost rychle čte. Krásná je obálka, naopak redakční práce za moc nestojí, text je plný překlepů.... celý text

Lovec čertov 2023, Juraj Červenák

Jarošova sólovka s poměrně akční a přímočarou detektivní linkou (brzy jsem pojala podezření, kdo je pachatelem vraždy, a tentokrát jsem trefila). Skoro větší roli než pátrání po vrahovi hraje důkladně popsané prostředí, věrohodná atmosféra počátku 17. století i dobrodružná zápletka kolem obchodníků s otroky. Jsem spokojená.... celý text

Wetemaa: Kniha osudu jedenácti družiníků krále Gudleifra 1992, Adam Andres (p)

Škoda že jsem se ke knize nedostala před třiceti lety, kdy jsem ve velkém hltala fantastiku. Teď cením a vysoko hodnotím krásný jazyk, skvěle vystižený "legendický" styl vyprávění i drsnost a propracovanost světa, ale srdce se příběhy družiníků nedotkly tolik, jak by na mě asi zapůsobily kdysi. Rozhodně však stojí za přečtení.... celý text