devildeny přečtené 142

Vlk samotář 2013, Jodi Picoult

Očekávala jsem trochu jiný děj knihy, resp., že linka o soužití s vlky bude ta hlavní. Jedná se spíše o rodinné drama, ale stejně mě nejvíce bavily pasáže týkající se vlků. Každopádně téma vybrané autorkou respektuji, je to velký doják. Rozhodnutí odpojit někoho z rodiny od přístrojů musí být jedno z nejtěžších v životě.... celý text

Hodná holka 2015, Mary Kubica

Skvělý psychothriller, ne nijak zvlášť brutální, spíše psychologický. Bavila mě postupně se rozvíjející psychologie všech postav. Myslím, že to autorka neměla úplně jednoduché, když v knize často přeskakuje mezi postavami a mezi předtím a potom, ale vcelku to tvořilo komplexní a napínavý příběh. S takovým zpracováním, kdy se už ze začátku knihy dozvídáme část konce, ale okolnosti nám zůstanou zatajeny až do konce knihy a s tématem, kdy mezi únoscem a obětí může vzniknout vztah jsem se ještě nesetkala, takže to pro mě bylo opravdu zajímavé čtení. A konec byl pro mě nečekaný.... celý text

Hypnotizér 2010, Lars Kepler

Za případ Josef Ek dávám 3*, za případ Lýdie 4**. Nemohu, než to takhle rozdělit, protože mi to připadalo jako dvě odlišné knihy. Oba případy spolu samozřejmě souvisí, spojuje je zapojení hypnotizéra Erika a komisaře Joony Linny. Bohužel první část, kde se řešila vražda rodiny mě moc nebavila, problémy Erika a jeho manželky Simony mi spíše lezly na nervy, ani jeden z nich mi nebyl sympatický. Erika jsem si představovala jako upoceného tlusťocha závislého na lécích. Divila jsem se, proč se autor nezaměří spíš na Joonu. Pak se to úplně obrátilo poté, co Erik začal vzpomínat na minulost. Tady mi autor vzal vítr z plachet a veškeré předsudky vůči Erikovi a Simoně se rázem rozplynuly. Prostředí hypnoterapie a celkově psychologie těchto narušených osob mě velmi zaujala, protože mě toto téma zajímá. Bohatě by mi vystačilo, kdyby kniha byla jen o případu Lýdie/Benjamin.... celý text

Ostrov 2019, Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Propracované vyprávění o odříznutí Islandu od okolního světa. Ze začátku mě nebavilo rozebírání politiky, ale ono to bez toho nejde, když jde národ do kelu. Otevírají se zde otázky existenční - nedostatek potravin pro všechny obyvatele, obrací se postavení ve společnosti, kdy zemědělci jsou rázem nejvyšší třídou, problematika národnosti a rasismu, co dělat s cizinci, kteří nestihli před kolapsem odcestovat…no, člověk nechce ani pomyslet, kdyby se něco takového stalo u nás, alespoň, že nejsme na ostrově…... celý text

Totální rauš – Drogy ve třetí říši 2016, Norman Ohler

Zase jiný pohled na Třetí říši a 2. světovou, který trochu osvětluje nesmyslné jednání nacistů. Nejsem žádný fanoušek historických knih o 2. světové, ale v této knize autor brilantně zpracoval dané téma, mravenčí prací poskládal kousky skládačky, aby vznikl čtivý příběh o Třetí říši, od uměle nabuzených počátků, až po její trosky. Věděla jsem, že Hitler byl feťák, ale dostalo mě kolik různých látek do něj Morell dostával, takže ho stejně, ať už vědomě nebo nevědomě zabíjel. Krásně se v knize ukazuje Hitlerovo pokrytectví, alibismus a velikánství, když on "vegetarián" do sebe nechal každý den píchat preparáty z jatečních zvířat, hlásal o škodlivosti drog, ale několikrát denně potřeboval píchnout opiáty a dalších asi 200 látek, toxikomanie jak vyšitá. Nejvíc mě na tom se*e, že lidi museli trpět a on si v neustálém rauši utíkal mimo realitu, za to co způsobil by měl zaplatit mnohem větší daň. Líbil se mi i doslov překladatele, se kterým souhlasím a který vede k zamyšlení. Za překlad dávám také 5*.... celý text

Zápisník jedné lásky 2013, Nicholas Sparks

Taková romantická jednohubka. Nevím, proč jsem měla za to, že tato kniha bude obsáhlejší, asi kvůli filmu, který mi připadal dost podrobný, díky tomu, že zabíral časové období několika desítek let. U zfilmování se to povedlo zmapovat podle mě lépe, než v knize, kde mi např. vzpomínky z mládí připadaly dost nekonkrétní a odfláknuté. Nejlepší z knihy bylo období stáří, to se autorovi povedlo popsat krásně, i když to nebylo zrovna veselé. Ale i to k životu holt paří...... celý text

Dívka v ledu 2016, Robert Bryndza

Tak to byla jízda, ani chvíli jsem se nenudila, pachatele jsem až do konce netušila. Detektiv šéfinspektor Fosterová jednala dost na vlastní pěst a moc nebrala ohledy na požadavky vedení, ale ve finále to mělo svůj účinek a vedlo to k dopadení vraha. Akorát mi trochu nesedělo, že by u sebe s takovou hodností neměla zbraň, když jde na obhlídku domu? Pokud by ji měla, asi by konec nebyl tak zajímavý a skončilo by to trochu jinak.... celý text

Až na popel 2009, Amanda Quick (p)

Kniha byla čtivá, napínavá a tajemná. Prvky paranormálních schopností se mi bílily. Akorát z přebalu mě jímala hrůza, z té křiklavě červené mě bolely při čtení oči a křičí to na vás červená knihovna. Trochu romantiky tam bylo, ale jinak mi děj nepřipadal nijak zvlášť přeslazený.... celý text

V podzemí 2016, Darren Shan (p)

O chlup lepší a hororovější, než první díl, ale, že bych se nějak bála, to říct nemůžu. Pořádná akce opět, až v závěru knihy.

ZOM-B 2015, Darren O'Shaughnessy

Není to žádné vrcholné sci-fi dílo, kdyby mi bylo tak 15, určitě bych to žrala víc. Na druhou stranu se kniha rychle četla, takže jsem neměla čas se nudit. Akorát na tak úzkou knížku, takových gramatických chyb...Výraznou část prvního dílu tvoří pohled na domácí násilí a rasismus, pak až zombie. Zkusím druhý díl, jestli to bude mít nějaký vyšší smysl.... celý text

Muž, který rozuměl hadí řeči 2011, Andrus Kivirähk

Tak to byl docela úlet. Nápad hadí řeči a přátelství s hady se mi líbil, ale vši velikosti kozy, medvědy obcující s ženami a dojné vlčice jsem opravdu nečekala, takže pak pro mě bylo dost těžké brát ten příběh vážně. Autor však pěkně popsal, jak může fanatismus v náboženství dohnat lidi akorát tak k neštěstí a smrti. Tady svářelo souboj pohanství s křesťanstvím a možná si někdo po dočtení knihy položí otázku, jaký má náboženství vůbec smysl a co je pravda a co jen výmysl lidí. Jediný Leemet se řídil vlastní hlavou a i když mu okolní události zrovna nepřály, nakonec dosáhl, čeho chtěl. Bitva s dědečkem mě bohužel vůbec nebavila, takže poslední stránky jsem jen prolétla. Jednou mi to stačilo.... celý text

Stříbrná zátoka 2015, Jojo Moyes

Postavy v této knize mi byly sympatické a líbilo se mi prostředí knihy v australské zátoce. Dozvěděla jsem se nové a zajímavé informace o velrybách. Autorka si dávala načas s odhalením rodinné tragédie, vždy předložila jen střípky, takže mě to udržovalo v určitém napětí, před čím vlastně Lisa s Hanou do Austrálie utekly. Líbilo se mi, jak se Mike zachoval, i když taky nasekal hodně chyb, ale holt je to jen člověk. Kniha ve mně vyvolávala silné emoce, kvůli slabšímu hodnocení, oproti jiným knihám autorky, jsem její četbu odkládala, přitom ji hodnotím jako jednu z jejích nejlepších. Konec byl moc milý.... celý text

Psí hvězdy 2014, Peter Heller

Zase jiný typ post-apo, než na jaký jsem byla dosud zvyklá. Překvapil mě styl psaní, kdy věta označující myšlenku stojí vedle věty vyjadřující přímou řeč, která není nijak označena uvozovkami. Občas jsem se trochu ztratila v tom, co je myšlenka a co přímá řeč, ale překvapivě mi to zásadně nevadilo a kniha se moc dobře četla. Bavil mě Higův smysl pro humor a celkově mi byl jako postava sympatický. Někdy jsem se smála jeho absurdním nebo jadrným myšlenkám, jindy mi bylo do pláče, když vzpomínal na Melissu a na Jaspera. Zároveň se mi líbila jeho víra, že někde je pořád něco víc, než jen jejich perimetr, i když nakonec....doma je doma. Z knihy vyzařuje autorova láska k přírodě, což mi bylo velmi sympatické. Příběh je jaksi znepokojivý, protože vše, co zde bylo popisováno, se může během chvíle stát.... celý text

A zrodí se píseň 2017, Samantha Shannon

Byly tam zajímavé pasáže, ale prostředí Londýna mě nebavilo tak, jako prostředí Šeolu. Nejvíce mě na knize zaujal konec. Bláhově jsem předpokládala, že se jedná o trilogii. Na další díl nespěchám, ráda si dám od této fantasy na čas oddech.... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Je to taková rodinná sága, která vypráví radosti a těžkosti života české rodiny a lidí s ní spjatých, od 1. světové války, přes 2. světovou válku, až po komunismus. Objevují se zde témata vážná i zábavná. Z některých vyprávění běhá mráz po zádech, některá mi naopak připadala zvláštně odosobněná, ale to je asi tím, že se vyprávění týká mnoha postav a ne vždy se autorce povede zachytit ty správné emoce. Vyprávění Anežky ke konci knihy mi připadalo dost zdlouhavé a navíc mi nebyla vůbec sympatická, taková labilní ovečka. Čtvrtou hvězdu dávám za to, jak autorka v jedné knize dokázala vystihnout, jak lidi dokáže ovlivnit a změnit válka, diktatura a komunismus. Klidně, bych si to dokázala představit jako povinnou četbu ve školách.... celý text

Chlapec na mostě 2018, M.R. Carey (p)

Ani druhý díl nezklamal, opět napínavé počtení. Zjistila jsem, že mi postapokalyptické příběhy sedí víc, než fantasy, asi proto, že mi taková hrozba i postavy, připadají více reálné a dokážu se do děje více vžít. Tentokrát se autor více, než na akci, zaměřil na psychologii postav a i když bych si té akce představovala u kousek více, nenudila jsem se. Každý měl v Rosie své místo a každý byl něčím unikátní. Pořád jsem si říkala v jakém období, oproti prvnímu dílu se tento odehrává a jak to na sebe navazuje? No, pokud chcete vědět, jak to dopadlo s Melanie, musíte si počkat až na poslední kapitolu. I když byly nějaké ztráty na životech, konec se mi líbil.... celý text

Krasojezdkyně 2017, Jojo Moyes

Začátek knihy mě opět nechytl. Tři odlišné životy z různé doby a společenských vrstev mi k sobě vůbec neseděly a nechápala jsem, co by mohli mít společného. Samozřejmě se to pak propojilo a bavila mě hlavně linka se Sarah, i když s jejími rozhodnutími jsem ne vždy souhlasila. Podle mě si to udělala zbytečně složité, když nikomu nic neřekla, ale chápu, že to pramenilo z její předchozí zkušenosti a nakonec z toho vzešlo ponaučení pro všechny. Někdy je potřeba, aby se stalo něco zásadního, někdy i zlého, aby se lidem rozsvítilo a uvědomili si, že nic není nezvládnutelné a začali si vážit toho, co mají. Koně mám ráda, ale moc toho o nich nevím, takže se mi líbily vložené výňatky z knihy Xenofóna O jezdectví. Čtvrtou hvězdu dávám za krásný vztah Sarah a koně Booa, který mě dostal, šťastný konec a taky důvod vzniku této knihy.... celý text

Vidořád 2015, Samantha Shannon

I druhý díl se četl skvěle. Občas jsem si říkala, že tam je moc takových těch načasování na poslední chvíli, jak to mají rádi ve filmech, ale brala jsem to s nadhledem a u čtení jsem si odpočinula.... celý text

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

Začátek knihy mě vůbec nebavil, ale jak jsem se ocitla v roce 1960, četla se jako po másle. Dokonce se mi v noci zdálo, že jsem také našla nějaké staré dopisy, takže to ve mně asi něco zanechalo. Je to taková červená knihovna, ale autorka bravurně dokázala popsat sílu lásky, která může přetrvávat i po desítky let, takže to vtáhne asi každou romantickou duši. Postava Ellie mi teda sympatická vůbec nebyla. Za to Anthony s Jennifer si mě získali.... celý text

Kostičas 2014, Samantha Shannon

Trochu mi trvalo, než jsem se sžila se všemi novými výrazy a že jich v této knize je. Ale jakmile jsem se do toho dostala, nemohla jsem se odtrhnout. Je vidět, že už moje duše prahla po nějaké fantasy sérii. A rozhodně nelituji, že jsem se pustila do Kostičasu, prostě jsem nechala myšlenky plynout mimo realitu a jen si ten děj užívala a dělalo mi problém se odtrhnout. Jasně, je to zase o někom extra výjimečném a některá rozhodnutí možná nejsou v souladu s těmi našimi, ale není fantasy právě o tom? Je tam ještě mnoho nevyřčeného, takže se pustím do dalšího dílu.... celý text