david9690 přečtené 351

Šeptuchy 2019, Alena Sabuchová

Zajímavý exkurz do života lidí "na konci světa" v kraji kde "nic není" a skoro by se dalo říct "že tam lišky dávají dobrou noc". Bylo to pro mě velmi objevné a určitým způsobem blízké (protože sám žiju na Česko-Polském pomezí a polština je mi blízká a k Polsku mám veskrze kladný vztah), ale spíše asi mnohem více exotické a vzdálené od mě známé reality 90-tých let, kdy jsem své dospívání prožíval já. Myslim, že se autorce velmi dobře podařilo zachytit ducha, životní realitu a atmosféru tohoto totálního zapadákova v Podlasí na Polsko-Běloruských hranicích, kde přežívají pověry, různé pro nás podivné tradice a mystické rituály, kde jakoby už není naděje na nějaké "světlejší zítřky" nebo možnost vymanění se ze začarovaného kruhu bídy, alkoholu a smrti. Možná právě tou odlišností životní úrovně, možnostmi pro uplatnění ve společnosti či na trhu práce, izolovaností těchto vesniček a prapodivnou směsicí pravoslavne víry, tradic, určitého šamanismu a věcí nadpřirozených, byla pro mě tato kniha vyloženě strhující a přitažlivá. Děje tam pravda až tak moc není, ale to prostředí a způsob života je zde zachycen opravdu perfektně. Přidáno do výzvy jako téma č.5 -Kniha, jejíž postava má fyzickou indispozici - těch postav tam je plná kniha (Dorota, Maciej atd), prakticky každá postava je určitým způsobem nějak fyzicky nebo psychicky poznamenána místem života a okolnostmi.... celý text

Šepot včel 2021, Sofía Segovia

No ze začátku mi to nějak drhlo a ne a ne se začíst. Ale pak jsem si asi na to zvykl a konec mě vyloženě bavil a zaujal. Ke knize mě přivedla žena a hodila se mi do výzvy - kniha bez A. Takže jsem splnil úkol a vlastně se i pokochal pohledy na ty snové (někdy trochu abstraktní až lehce halucinogenní) obrazy z autorčiny mysli. Nebyla to úplně moje top-kniha, ale stála za přečtení.... celý text

Purpurový ibišek 2020, Chimamanda Ngozi Adichie

K této knize jsem se dostal díky své ženě a taky díky tématu čtenářské výzvy (kniha od afrického autora) a musím říct že tohle teda bylo fakt něco. Fascinoval mě ten totálně cizokrajný svět v Nigérii, byl jsem naprosto zděšený z myšlení a chování despotického a brutálně krutého otce - toho co dělal svým dětem, své manželce, jak přemýšlel o svém otci a setře a vše to halil do oblaku zbožnosti, vše si vykládal tak, že to po něm vyžaduje jeho víra a Bůh. Něco takového absolutně nepobírám, ale jsem přesvědčen, že podobných diktátorů bude všude dost. Úžasná byla postava tety a její rodina, to jakým způsobem se chovala k svému otci, k dětem a také Kimbale a Jajovi. Tahle žena byla opravdu člověk s velmi širokým srdcem. Byla to moc dobrá kniha, ikdyž některé pasáže byly opravdu jen pro otrlé, ale rozhodně doporučuji přečíst.... celý text

Šťastná hvězda 2002, Mika Waltari

Zhruba do poloviny mě kniha velmi bavila a čtení jsem si vyloženě užíval, zvláště tu neuvěřitelně květnatou mluvu, smlouvání a to věcné naříkání a lamentování. I válečné tažení do Evropy k Budapešti a Vídni mě celkem bavilo, ale pak už se mi to začalo trochu táhnout - sice postava Gullie byla fakt bezva (mel jsem vyloženě dejavu s postavou Nefer-Nefer z Egypťana Sinuheta) a ta Mikhaelova bezbřehá naivita až hraničící s blbostí mě taky zvláštním způsobem zaujala. Ale na konci knihy jsem se už vyloženě musel nutit k tomu ať to dočtu až do konce (několikrát jsem to prerušil přečetl jinou knihu a pak se po pauzičce vrátil). Za mě osobně bych to klidně o polovinu zkrátil, ale jinak celkem fajn čtení a moc dobrá exkurze do islámského světa a Osmanské říše.... celý text

Vláda vlků 2021, Leigh Bardugo

No musím říct, že poslední díl série mě už až tak moc neuchvátil. Těšil jsem se, ale asi jsem už toho stejného přečetl moc v příliš krátké době a prostě takové to euforické wow se nekonalo a knížka už mi připadala vydána trochu z povinnosti. Ale tak aspoň ten konec a Zojina dračí proměna byla fajn. A taky že se tam aspoň na chvilku mihly postavy z Vraní Šestky. Celkově ta série Nikolaj Lanstov byla moc fajn čtení a autorčina fantazie a způsob psaní jsou jednoznačně chvályhodné.... celý text

Odkaz 2021, Nina Wähä

Výborná kniha o historii jedné rodiny v severním Finsku. Je to dílo, díky němuž vyvstane čtenáři spousty otazníků a podnětů k přemýšlení. Je to kniha o rodině, o rodičích a dětech, kniha o základech života, fungování a uvažování jedince ve společnosti, formování či deformování lidského charakteru těmi nejbližšími - našimi rodiči a celou rodinou jako takovou. Je to o tom, jak zásadním způsobem náš život ovlivňuje to jaké jsme měli dětství, v jakých podmínkách a vztazích jsme vyrůstali, jaký vliv na naši osobnost a sebepřijetí mají rodiče a výchova, jejich přístup k sobě navzájem, k dětem. Díky této knize jsem si mohl uvědomovat, jak obrovské škody můžou rodiče na svých dětech napáchat, jak téměř hrůzným způsobem můžou rodiče své děti deformovat a doslova poznamenat na celý jejich další život, a nejen své děti, ale i další a další generace. Před přečtením této knihy jsem víceméně moc nepřemýšlel, jak zásadní a důležitá je role matky a otce a jakým způsobem to vše (co rodiče řeší a prožívají, jací jsou, jak reagují, jak spolu mluví a co si sebou nesou ze svého dětství a ze své rodiny) ovlivňuje děti a především jejich přemýšlení, povahu, jednání, sebeuvědomění a sebepřijetí. A jelikož jsem sám rodičem, musel jsem hodně přemýšlet o důležitosti a odpovědnosti tohoto úkolu, co to vlastně znamená být otcem/matkou a musel jsem se sám sebe ptát jaký odkaz předávám dále? Co naděluji do hlav a srdcí svým dětem? Jak je (de)formuji? Autorce se v této knize povedlo s mimořádnou pečlivostí poodhalit základy samotného lidského bytí, podstatu života a vést k přemýšlení o tom, co nás dělá to kým/čím jsme. Také poukazuje na to, že zcela zásadním faktorem ve výchově a v rodinném soužití byla je a bude komunikace. Pokud se lidé uzavírají před ostatními, pokud si své strachy, obavy, bolesti, problémy, nesouhlasné názory, trápení či nezodpovězené otázky nechají jen pro sebe a neventilují to, neříkají co si myslí, tak tenhle hnis se udržuje uvnitř, bobtná, nabývá obludných rozměrů, tíží a nevyhnutelně vede k frustraci, osobním problémům a ke katastrofě. Tuto knihu by si měli povinně přečíst všichni kdo již mají své děti, ale také i ti, kdo tuto životní etapu mají teprve před sebou. Přečíst a přemýšlet o tom. Z mého pohledu je to fakt extrémně důležité!... celý text

Zulejka otevírá oči 2017, Guzel Jachina

Zulejka mi otevřela oči k pohledu do ztrápené, ale velmi statečné a hlavně nadějeplné lidské duše, která navzdory totálnímu vykořenění, přesekání všech pout a vazeb s lidmi i věcmi známými, zaběhnutými a "normálními", navzdory totální ztrátě domova, svobody a lidské důstojnosti, přesto vše zlé co jí a její souputníky v gulagu na sibiři potkalo, zůstává laskavá, statečná, milující, sbližující a doufající. Neuvěřitelně silný a čtivý příběh, který mi doslova zmrazil dech tou drtivou a surovou reálností všech těch šílených národnostních a politických čistek, které se v SSSR dělaly. Byla to extrémní doba a spáchaly se opravdu něuvěřitelně kruté zločiny na většinou absolutně nevinných lidech, se kterými bylo zacházeno hůře než se zvířaty. Vzali jim prakticky všechno a přesto tito anonymní hrdinové dokázali bojovat o přežití, o naději dalšího nového dne, dokázali se adaptovat na novu neskutečnou a nepředstavitelnou realitu jejich životů a čelit jí statečně a se ctí. Přečíst si tuhle knížku je skoro povinnost! Díky za ni.... celý text

Zjizvený král 2019, Leigh Bardugo

Je to velmi příjemné pokračování světa Grišů a 6vran a moc mě bavilo sledovat vývoj již známých (a mých oblíbených) postav - hlavně Nikolaje, Zoji, Niny. Čtení mě opět úplně pohltilo (jako ostatně i všechny předchozí díly) a fakt naplno jsem si užíval všechny ty události v Ravce i Fjerdě. A taky nové mýtické postavy (hlavně drak/člověk Juris) byly nápadité a zajímavé a zavěr opět dramaticky napínavý a prudce čtivý. Zkrátka pro mě jsou tyto knihy úžasným objevem a těším se na další pokračování a vývoj událostí - na další skvělý čas s knihou.... celý text

Světlo a stíny 2017, Leigh Bardugo

Sérii Griša jsem si naordinoval až po přečtení obou dílů 6 vran a musím říct, že mě to bavilo opravdu hodně (sice vrány jsou asi top, ale i tahle série byla super). Čte se to skvěle, děj má spád, postavy jsou výborně vykreslené a celkově je to nápadité, akční, plné nečekaných zvratů a fantazie autorky je na velmi vysokém levelu. Hlavně mě bavily postavy Nikolaje (2 a 3 díl) Temnyje, Žeňi a Mala. Taky zasazení děje na území Ravky (podobnost s carským Ruskem je čistě náhodná :) bylo výborné a tohle mi ten příběh ještě více přiblížilo. No a pak jak se vydali hledat první umocňovač a to všechno co se tam událo bylo z mého pohledu velmi zajímavé a napínavé. A natolik strhující, že se mi místy vůbec nechtělo čtečku odložit. Zkusil jsem se i podívat na 2 díly serie Shadow & Bones na Netflixu, ale tohle jsem odepsal, protože se mi tohle zpracování vůbec nelíbilo, a přišlo mi že to "zpatlali" dohromady a celkově jinak skvělé dílo úplně zkazili. Ale takhle to mám skoro se všemi filmovými adaptacemi, že teda mnohem raději sáhnu po knize než se dívat na film.... celý text

Bouře a vzdor 2017, Leigh Bardugo

I druhé pokračování serie Griša bylo fajn čtení, sice se mi trošku méně líbilo Alinino pofňukávání, ale Temnyj je super a pak, jakmile se do toho vloží Nikolaj (alias Korzár) je to úplně geniální. Celkově děj je napínavý, dobrodružný, plný zvratů a také hlavní postavy jsou zajímavé (nejsou úplně černobíle, mají spousty dobrých i horších vlastností). Kniha, jakož i celá serie mě bavila a je to prostě extrémně čtivé.... celý text

Zkáza a naděje 2018, Leigh Bardugo

Tak i serie Griša je dočtena. Bylo to moc příjemné toulání se po Ravce v úžasném světě obří autorčiny fantazie. Všechny 3 knihy byly extrémně čtivě napsané a jednoznačně musím uznat, že paní Bardugo prostě umí a já jsem si všech 5 knih (2x vrány, 3x Griša) co jsem od ní četl, opravdu vychutnal. Začátek 3-tího dílu v podzemí mě až zas tak moc neuchvátil, ale jinak to bylo výborné. A Nikolaj prostě nejlepší. Ty jeho skvělé hlášky mě fakt velmi bavily, jeho vynálezy byly úžasné a to jeho "hnízdo" v horách bych chtěl navštívit. Musím si sehnat ještě Zjizveného krále a Vládu vlků (serie právě o Nikolajovi) a myslím, že se mám opět na co těšit. Byla to krásná serie a čas prožitý v Ravce se všemi těmi skvělými postavami byl pro mě velmi odpočinkovou záležitostí. Děkuji pěkně.... celý text

Prohnilé město 2018, Leigh Bardugo

Výborná série a tohle pokračování perfektní Vraní šestky bylo fakt bezvadné. Na začátku jsem si říkal že výpravou do Ledového paláce se autorka musela zákonitě vyčerpat a tento díl bude už jen takový dojezd, ale jsem velmi rád, že jsem se totálně mýlil. Bylo to skvělé, promyšlené, propracované, napínavé, nepředvídatelné a geniálně strhující. Místy jsem se už obával nejhoršího, ale způsob jakým z toho autorka ty postavy vysekala byl prostě bomba. Taky mě fascinovalo (a vlastně i šokovalo), jak se spisovatelce opravdu výborně podařilo zachytit myšlení a chování člověka dodlova posedlého touhou po moci a majetku, čeho je takový člověk schopen a kam až je ochotný zajít, aby dosáhl kýženého cíle. Tahle série byla pro mě velmi příjemným zážitkem a vnímám ji jako opravdovou literární delikatesu. Škoda, že se s vraním gangem musím rozloučit, protože jsem si na ně zvykl a klidně bych si o jejich nějakém dalším dobrodružství ještě něco přečetl. Těším se na serii Gríša, až se dozvím něco blíže o Ravce a výchově Grišů o těch jejich perfektních schopnostech - jak je objevovali, jak je rozvíjejí a tak. Prostě Mrs. Bardugo se pro mě stala synonymem dobrého čtiva.... celý text

Šest vran 2017, Leigh Bardugo

Tahle fantasy je moc povedená. Alespon mě tenhle příběh fakt strašně bavil. Bylo to svižné, napínavé, dobrodružné a ty hlavní postavy prostě úžasně promyšlené, skvěle a barvitě vykreslené, perfektně se doplňující a místy i velmi překvapivé. I ten nápad udělat hlavní hrdiny ze zlodějů násilníků a vyvrhelů mi přišel výborný. A děj tohoto příběhu ukázal, že pod někdy možná drsnou skořápkou je často schované velké, odvážné a hlavně velmi lidské srdce. Čtení téhle knihy mě doslova vcuclo a nemohl jsem se dočkat až zase budu mít možnost v téhle výpravě do neznámá pokračovat. Neseděl mi pouze věk hlavních hrdinů ale to je drobnost. Po přečtení prvního dílu jsem honem musel začít číst Prohnilé město a i tento druhý díl jsem si náramně užil. Můžu jen doporučit.... celý text

Šaman 1995, Noah Gordon

Další kniha od Gordona Noaha přečtena a opět moc příjemné počtení. Sice místy jsem se ztrácel kdy se mluví o otci a kdy je hlavní postavou syn, ale celkově mě to bavilo, ten příběh byl sestaven opravdu výborně a bylo to velmi poučné - autor opět nezklamal a přinesl nebývalé množství informací založených na reálných historických záznamech a podkladech. Tak jsem se mohl dozvědět spousty zajímavých zjištění o občanské válce severu proti jihu, o životě osidlovatelů divokého západu a hlavně o neblahém osudu indiánů a černošských otroků, které bílí agresoři utlačovali a ustrkovali. Krásná kniha a příjemné počtení.... celý text

Rezistence 2012, Veronica Roth

Druhý díl Povstalecké trilogie mě teda bavil trošku míň než Divergence, ale když se na to podívám globálně, tak celou sérii hodnotím velmi kladně. Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou. Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání. Děkuji, bylo to fajn.... celý text

Aliance 2014, Veronica Roth

Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou. Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání. Děkuji, bylo to fajn.... celý text

Divergence 2012, Veronica Roth

Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou. Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání. Děkuji, bylo to fajn.... celý text

Osud tažných ptáků 2019, Maarten Hart

Bylo to takové poklidné, asi to není kniha pro všechny, ale pro mě tato sonda do hlavy introvertního, nesmělého a plachého vědce, který řeší spousty vlastních komplexů, obav z kontaktu se ženami a pocitů méněcennosti byla celkem objevná. Mám úplně jinou povahu než Maarten, takže jeho pohled na svět, způsob přemýšlení a pocity byly pro mě totálně neprozkoumané území. A právě tím byla kniha pro mě cenná, že mi aspoň trochu tento "cizí vesmír" poodhalila a přiměla mě přemýšlet o tom, jak různí lidé můžou vnímat věci a souvislosti rozdílně. Bavil mě i popis různých ptáků, které Maarten v knize uváděl a pozoroval, vždy jsem si k tomu vyhledával další informace na internetu a tak jsem získal spusty nových poznatků i z ornitologického světa a z oblasti přírody. Je to úplně jiný level knih než co čtu majoritně, ale přesto musím uznat, že "to mělo něco do sebe"... celý text

Šógun 2000, James Clavell

No toto!!! Děkuji pěkně! Tuhle knihu jsem docela dlouho odkládal a teď vím, že to byla chyba. Za mě absolutně perfektní kniha, napínavá, dobrodružná a doslova nabitá objevnými informacemi, které byly pro mě z velké části úplně nové, úžasně dobře zpracované a obrovsky rozšiřující obzory a znalosti. Ten střet totálně odlišných kultur, společenských hodnot, postavení lidí ve společnosti, uvažování a vnímání života a smrti je v knize popsán pro mě naprosto fascinujícím a zcela strhujícím způsobem. Obdivuji autora za to, jak všechny tyto střípky vědomostí do knihy zapracoval a předal je svým čtenářům. Pro napsání takovéhoto díla musel potřebovat opravdu neuvěřitelné množství času a úsilí, aby tyto informace vyhledal, získal, zpracoval, pochopil a "vetkal jako zlaté nitky" do skvělého příběhu. Byla to neuvěřitelná jízda a doslova "informační tajfun". Ve své podstatě souhlasím téměř s většinou předchozích komentářů čtenářů a jsem velmi vděčný své ženě, že mi tento literární skvost trpělivě připomínala a doporučovala. Stálo to za to a že byla kniha poněkud "objemnější" to mi teda vůbec nevadilo, aspoň mě to zabavilo na hezkých pár dnů a umožnilo mi to být na skvělé, dobrodružné, zábavné a obohacující expedici. Prostě toto byla opravdu famózní kniha. Také oceňuji, že autor v příběhu často poukazuje na to, že opravdové poznání někoho (jiného člověka) nebo něčeho (jiné kultury, způsobu uvažovaní, principů fungování společnosti, životních priorit atd) vyžaduje velké množství času a hlavně otevřený přístup bez předpojatosti, předsudků, prvních dojmů či ovlivňování názory ostatních lidí. Bez toho se nám žádný poklad ukrytý v těch druhých objevit nepodaří a ke své vlastní škodě zůstaneme pouze na povrchu.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

No bylo to zajímavé to jako jo, ale tak nějak úplně to nebylo takové to wow jako hunger games. Ty mě asi bavily více. Sice vidět udoucího záporáka Snowa jako člověka i s kladnými vlastnostmi (dokonce zamilovaného) a ochotného podstoupit i nějakou oběť pro někoho jiného bylo vcelku překvapující. A taky že jsme se mohli dozvědět nějaké zajímavé informace o vzniku Hladových her a jejich vytváření bylo docela fajn. Ale celkově to na mě až tak nezapůsobilo a místy se mi i kniha docela táhla. Nicméně přečteno v rámci výzvy jako poslední 20 kniha, takže jsem to už jen z toho důvodu dočíst musel.... celý text