darkchipmunk
přečtené 114
Údolí panenek
2009,
Jacqueline Susann
Vlastně docela bolehlav. Což by se dalo říct o většině literatury, co mi kdy doporučila teta nebo babička.
Vrána
2007,
James O’Barr
Myslím, že Vrána je první komiks, kterej jsem kdy četla - a bylo to právě tohle vydání. V Comics Centru pak vyšly další úpravy a spin-offy, který by mě zajímaly a možná si je někdy přečtu. Ale zpátky k Vráně. Nejen že rok jejího prvního vydání má pro mě symboliku; Vrána je takovej O´Barrův Havran komiksu 80s, 90s (ztráta lásky, nekonečnost osamělosti; kromě Poea jsem si vzpomněla i na November Rain od GNR, jehož předloha je taky reakcí na smrt ženy). Cesta vedená depresí a nenávistí. Terapie kresbou, která není dokonalá, proto není sjednocená a proto vypadá každou chvíli jinak. Autor je tu v procesu a hledá svoji cestu, podobně jako hlavní hrdina vykoupení. Jsou v ní ale upřímné emoce. Nezapůsobila na mě tak silně jako Gaimanova a McKeanova Černá orchidej, protože ta je ženským příběhem; bolestí z pozice subjektu (takže vždycky větší a hlavně hmatatelná), ale přesto ji obdivuji.... celý text
Mluvčí za mrtvé
2002,
Orson Scott Card
Oproti Cardově též ceněné Enderově hře je Mluvčí za mrtvé vrstevnatější, velmi subtilně se zaměřuje na vykreslení vztahů, emocí, hodnot, dilemat, ale na Carda překvapivě i lidských vášní. Jakkoli psychologii postav podnětně popisuje už v EH. V Mluvčím zapojuje problematiku vědy a etiky při objevování cizího druhu na vzdálené planetě, v době mezihvězdných cest. Ta kniha si neklade za cíl být akční jako Enderova hra, ale větví se do řady témat a každému se do detailu věnuje. Spolu s Xenocidou se tu navíc objevují inspirativní nápady, jakkoli jde pouze o teorie. Enderova hra byla dynamičtější, ale v řadě ohledů nedotažená, Mluvčí je rozhodně zralejší. Kniha i hlavní postava. Ale četla jsem ho tak před deseti lety. Víc bohužel nejsem s to napsat. Snad jen, že jsem se naučila trochu portugalsky, a že prasečíci jsou pequeninové ;).... celý text
Vichrné návrší
1958,
Emily Brontë
Mnohem lepší než Jane Eyre od autorčiny sestry. Žádný happy end a dokonale ctnostná hlavní hrdinka, zato těžko snesitelné, ale vášnivé, uvěřitelné postavy, vzájemné trýznění, nenaplněná touha. Prostě pravá romantická depka. Takto jsem na střední pochopila, co znamená romantická literatura. Žádný idylický kýč.... celý text
