ColbySawyer
přečtené 67
Duna
2006,
Frank Herbert
Duna je mistrovské dílo, které nemá obdoby. Pár sci-fi už jsem přeci jen v životě přečetl, ale tato kniha je všechny totálně převálcovala. Svět Herbertovi budoucnosti je skvěle vymyšlený a hlavně je vymyšlený do detailu. Není zde potřeba vypomáhat si mimozemšťany či nějakými přehnanými šílenostmi. Ten svět má historii, svůj politický i kulturní systém a hlavně má skvělou atmosféru. Herbert je výborný vypravěč, který si dokáže hravě poradit s časovými skoky i různými úhly vyprávění a jeho styl psaní mi dost připomínal mého oblíbence Sapkowskiho. Obzvláště jsem oceňoval jak elegantně jsou zde vysvětlovány zákonitosti světa, aniž bych měl pocit, že louskám nějakou učebnici. Nejlepší je ovšem samozřejmě samotný příběh plný výborně napsaných postav. Arrakis si čtenáře získá a už ze svých podmanivých dun nepustí. Ať už Atreidy či fremeny si člověk jednoduše zamiluje a bude hltat každou další stránku, aby se dozvěděl, jak to s nimi dopadne. Kniha to je sice dlouhá, ale počet stránek by mohl být klidně delší a stejně by si mě to získalo, protože to všechno krásně ubíhá. Dunu lze doporučit každému vášnivému čtenáři i nečtenáři bez ohledu na jeho vztah ke sci-fi, jelikož tohle si získá každého.... celý text
Ať vejde ten pravý
2010,
John Ajvide Lindqvist
Ať vejde ten pravý je můj první kontakt se skandinávskou literaturou a musím uznat, že jakýsi odlišný styl je zde skutečně nezpochybnitelný. Kniha je v první půlce takové pomalé seznamování a poznávání depresivního Stochkholmského sídliště, v druhé půlce se přitvrdí a nešetří se krví. Bohužel kniha s přibývajícími stránkami negraduje, tak jak by bylo třeba. Lindqvist až příliš často silně retarduje děj, takže čtenáře malinko unavuje. Ačkoliv má výborný příběh, tak se mu ho nedaří správně dávkovat. Některé linky působí nadbytečně (Tommy-Yvonne-Staffan), jindy se zase zbytečně odbočuje od děje. Myslím si, že by se kniha dala napsat o 50 stran kratší a na kvalitě by to jen přidalo. Ještě musím zmínit, že autor si zde na sebe ušil bič tím, že udělal hlavní hrdiny dvanáctileté, v první třetině jejich věk působí ještě uvěřitelně, ale s postupem času se situace a chování vzhledem k věku zdá absurdní. Nechci to však brát jako mínus, protože tenhle nešvar je v mnoha dílech s dětmi. Jinak je však kniha vskutku povedená. Několik linek a úhlů pohledu na situaci dává knize velice svěží nádech a je moc fajn si vychutnat všechny ty smutné postavy s jejich strastmi. Ať vejde ten pravý je výborná romantická kniha, které do upířího žánru přináší potřebnou inovaci. Děj je zajímavý, autor se nebojí jít skutečně do drsných situacích a prostředí spojené s atmosférou čtenáře udrží až do konce. Fajnový počin, který má, co říct, i pro nefanoušky fantastické literatury.... celý text
Já legenda
2008,
Richard Matheson
Já, legenda je výborná povídka. Budu hodnotit jen tu, protože ostatní povídky jsem v knize nepřečetl. Každopádně jsem s Mathesonovým dílem velmi spokojen. Pomalý až meditativní děj mě velmi bavil. Seznamování se s denní rutinou i myšlenkovými pochody je velmi citlivě napsané a čtenář se s Robertem velmi sžije. Napříč dějem se jako osoba velmi vyvíjí a mění, bylo velmi zajímavé tuto proměnu sledovat a uvažovat nad ní. Samotný konec a pointa jsou úžasné, jen je škoda, že poslední dvě kapitoly vypadaly trochu uspěchaně a ocenil bych, kdyby se v nich autor trochu více rozepsal. Trochu to na mě působilo, že to autora přestalo bavit a chtěl už být konečně u konce. Každopádně moc pěkné dílo, které stojí za přečtení.... celý text
