Clarabel
přečtené 514
Mona
2019,
Bianca Bellová
Mona je moje první setkání s autorkou (když nepočítám článek Proč nejsem feministkou). Knížku jsem přečetla za 1 večer a vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Dokonale vykreslená tíživá atmosféra a pocit bezvýchodnosti a zmaru. Nic už nebude jako dříve. Líp už bylo a přichází pomalý, ale jistý konec makronek a svobody. Autorka má osobitý styl a vypráví poutavě, přímo podmanivě. Určitě si budu chtít přečíst i Jezero a další její knihy.... celý text
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Cynický a a trochu slabošský čuně s krizí středního věku, to je MUDr. Grábl. Přesto ho budete milovat, protože je neuvěřitelně vtipnej a na nic si nehraje. Petra Dvořáková jej vykreslila úplně dokonale. Chce být rovný a fér chlap, ale ne vždy se daří. I tím je sympatický, protože to není Mirek Dušín a protože jeho selhání občas dokážeme pochopit. Velmi čtivé, místy vtipné, občas až tragikomické. Po Dědině další skvělá knížka, ke které se určitě vratím.... celý text
Podbrdské ženy
2018,
Jana Poncarová
První polovina knihy mě velmi oslovila - znám Brdy a když čtu o Padrtí, Míšově a Teslínech, mám chuť tam vyrazit pěšky nebo na kole. Ženy na statku nikdy neměly lehký život a tu dřinu si dneska většinou ani nedokážeme představit. V Emilii vidím svoji babičku, která se také obětovala pro druhé a která také neměla v manželství štěstí. Smutku se při čtení knihy jen tak nezbavíte. S Emilií se osud nemazlí - úplně by stačila její osobní dramata, ale když přijde válka, už je toho zu viel. Literatura je plná mužských hrdinů - odbojářů, ale hrdinkami tehdy byly i úplně obyčejné ženy od plotny, které nějak musely nasytit a obléct rodinu. Vysídlení Padrtí je velmi drásavá pasáž - ani jsem nevěděla, že jej poprvé vysídlili nacisti a poté, co se tam lidé vrátili, vysídlili Padrtí komunisti. Po válce tedy nepřichází vysněná úleva, naděje a nový dům s cukrárnou, nýbrž do hry vstupuje osvoboditel, který si přišel uzurpovat a drancovat. Mírek s Emilií vzdorují kolektivizaci, Emílie prakticky až do své smrti. Jana se narodí s cejchem nechtěného dítěte, protože nemocná Emilie už nedokáže dát dceři tolik lásky, kolik by chtěla a kolik by měla. Studený odchov pochopitelně zanechal stopy i na Janě. Mám ráda příběhy ze starých dob, takže se mi první část velmi líbila. Příběh o brdské vlčici mi dokonce způsobil husí kůži - nerada bych ji potkala (hned jsem si vybavila starou pohadku O Maryšce a Vlčím hrádku). Příběh Jany už postrádal "vrstvy," které autorka nasadila u Emilie, a Johana už byla vysloveně odfláknutá. Přitom měl být příběh nejspíš hlavně o ní? Každopádně na prvotinu velmi zdařilé a těším se na další knihu paní Poncarové.... celý text
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Navážu na Aralku - ani já jsem o potopení lodi Gustloff nevěděla. O operaci Hannibal se i na gymplu mluvilo jen minimálně a že se v Baltu potopil nějaké lodě, to byla pro nás jen statistika. Vůbec jsem netušila, že v Baltském moři skončilo tolik lidí - Sepetys píše, že jen v roce 1945 bylo 25 tisíc obětí. Kromě toho, že se mi knížka moc líbila, mě také motivovala, abych si zjistila více informací o Pobaltí, Východním Prusku a Polsku během 2. světové války.... celý text
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Bravo! O japonské kultuře vím naprosté minimim - četla jsem pár autorů, viděla pár filmů, mám ráda sushi, ale jinak mě Japonsko vlastně nikdy moc nelákalo. Přesto mě kniha Probudím se na Šibuji neuvěřitelně chytla. Určitě si zaslouží cenu Magnesia Litera 2018 za objev roku. Jednak jsem se v knize dozvěděla mnoho nového, jednak ve mně kniha vzbudila větší zájem o japonskou kulturu a v neposlední řadě se autorce podařilo vrátit mě v myšlenkách na dobu před 20 lety, kdy jsem VŠ studovala já. Když popisovala budovu FF v Celetné, neubránila jsem se úsměvu a hned jsem si vzpomněla, jak jsem se tam několikrát ztratila :) Opravdu moc příjemné čtení. Hlavní hrdinka je velice sympatická, milá, má nadhled a úplně cítíte její zápal pro věc. A přitom má příběh hloubku, až se divíte, jak málo let je autorce. Smekám a těším se na další knihu.... celý text
