broskev28 přečtené 2065

Přeživší 2023, Jane Harper

Přeživší mě nijak neuchvátili, škoda. Určitě zajímavé téma i lokace, jako bonus jakási souslednost časů, ale pro mě to bylo zdlouhavé a poměrně nezáživné, a to nejsem milovnice thrillerů ani akčních scén. Hlavní trojice je zvláštní, ale sympatická, tu beru a ta se mi jevila stále více, jak děj postupoval. Zato Verity mé sympatie s každou kapitolou ztrácela, nevěřícně jsem sledovala, co zase (ne)vymyslí. Naopak inspektorka P. mi byla s každou další přečtenou stránkou sympatičtější. K tomu mě děsně iritoval Geraldův přístup – ví ten chlap vůbec něco o zahradách? Nebo hledá poklad, případně ukrytou mrtvolu? Jedno vím ale jistě: pokud někde opravdu existují Přeživší, spolu se severní a jižní jeskyní, moc ráda bych se tam podívala!... celý text

Na sudetských horách se nezpívá 2023, Pavel Šuba

Nechtělo se mi do ní, ale v momentě, kdy jsem ji otevřela a začala číst, propadla jsem stylu Pavla Šuby a snad poprvé v životě jsem zatoužila být v Bruntálu. Narodila jsem se kousek od něj, byla jsem tam stokrát, ale viděno očima Spisovatele to bylo jiné město. Vlastně ne jiné, stejné, ale viděné jinak. Pokud jde o obsah, pak malinko ubírám nadšení - třeba kniha Obsluhoval jsem anglického krále mi připadla férovější: zabrala větší časový úsek, a proto zachytila ono německé A, po němž následovalo - neadekvátní a nespravedlivé, ale bohužel pochopitelné a po válce snadno proveditelné - české B. Přestože těm, kdož to odskákali, to už rozhodně k ničemu nebude, je dobré si uvědomit, že exekutiva obou zmiňovaných písmen byla nápadem a činem spodiny té které národnostní skupiny. Pavel Šuba to každopádně ustál výborně a já jsem nadšená. To turecký slovo bylo něco ve smyslu "jako byste byli jedním z těch lidí, které jsme nemohli proměnit v Čechoslováky!" Vtipný, co? Ovšem turečtina na to má jeden jedinej výraz na padesát písmen, jestli mi rozumíte.... celý text

Botanikova dcera 2024, Kayte Nunn

Na Botanikovu dceru jsem se moc těšila, ale zpočátku jsem byla zklamaná: než se děj trochu rozjede, působila na mě kniha příliš rozvláčně a zdlouhavě. Teprve když se Anna rozhoupala k nějaké aktivitě, příběh se stal čtivějším a zajímavějším. Ačkoli Anna žije v Austrálii, exotika na mě dýchla teprve z jihoamerických kapitol; naprosto skvělé jsou ovšem i ty britské. Ke konci se gradace vyprávění zrychluje, přičemž pomyslnou třešinkou na dortíku jsou poslední dvě věty knihy – tady můžu jen zatleskat!... celý text

Temný ráj 2011, Patrick Ness

Temný ráj je pokračováním trilogie Chaos. První díl, Hlas nože, nás nenechal na pochybách, že veškerá snaha Violy a Todda se minula účinkem. A Temný ráj nás v tomhle každou stránkou utvrzuje. Manipulativní techniky starosty – pardon, prezidenta! - Prentisse jsou neuvěřitelné: jsem dospělák a bylo mi při čtení nevolno. Ne všechny postavy jsou a zůstávají černobílé; nikdy bych nevěřila, že mi bude líto Davyho . . . Moc se mi líbí styl psaní – kapitoly Violy a kapitoly Todda, kraťoučké věty, otázky, pochyby, zbožná přání. Fakticky velmi povedené, včetně překladu Jana Kozáka a redakční práce. Jediné, s čím až tak nesouzním, je právě název druhé části trilogie, tak výrazně odlišný od originálu. „Stane se to za naprostého ticha. Není to nic hlasitého, ani urputného či násilného nebo jakkoliv jinačího. Prostě jenom ztichne, ponoří se do určitého druhu ticha, o němž hned, jak ho uslyšíte, víte, že je nekonečné, do ticha, které ztlumí všechno kolem, které úplně vypne zvuk světa.“... celý text

Hrobník 2022, Oliver Pötzsch

Hrobník je další historickou detektivkou O.P. - v naší knihovně už máme Kat a rada dvanácti, a právě tahle kniha je v naší knihovně velmi čtená a oceňovaná. Takže jsem byla na Hrobníka natěšená, a mé očekávání bylo zcela naplněno! Skvělý příběh z historické Vídně, detektiv inspektor je nováček převelený ze Štýrského Hradce – mladý, ambiciózní, obdivovatel nových postupů a technologií. Jenže má židovské jméno i předky, takže kolegové ho nevítají s otevřenou náručí. A to zdaleka není vše – největší překvápko je „vlk v rouše beránčím“! Své nesporné kouzlo má i samotný vzdělaný hrobník Augustin. Prostě výborná, dobře napsaná detektivka ze starých časů, kdy Vídeň byla plná služtiček snících o lepším životě, zelená víla byla běžnou součástí nápojových lístků a tango učil barové tanečnice argentinský rodák . . . Určitě doporučím a těším se na pokračování této série.... celý text

Co je odtud vidět 2021, Mariana Leky

„Dobrodružství, pro která jsme dělaní, si nemůžeme vždycky vybrat.“ Mariana Leky mě uhranula – nikdy jsem o ní neslyšela, ale Louisin příběh byl skvělý. Plný divných postaviček a divných situací, ale právě proto skvělý. Třeba Aljaška: chlupatá externí bolest, tak, jak ho vymyslel doktor Maschke. Určitě to není knižní „mainstream“, kniha asi nesedne každému čtenáři, ale pro mě je to po Dörte Hansenové další velmi zajímavá a originální německá autorka, paráda.... celý text

Cena cti 2023, Thrity Umrigar

Cena cti mě moc nelákala – četla jsem už několik knih z indického prostředí, Bůh maličkostí a Křehká rovnováha například, a přestože to byly výborné knížky, nečetly se mi vůbec snadno, a hlavně: po jejich přečtení jsem měla pocit, že si život je strašně nespravedlivý. Nevybereme si, kdy, kde a komu se narodíme, ale naše osudy jsou často zásadně ovlivněny právě touhle trojicí. Podobně je tomu i v případě hrdinů knížky Cena cti. Tak nějak jsem nemohla uvěřit, že se tenhle příběh odehrál v 21.století; strašná představa, že se v takovém místě narodíte jako žena. Popis konfliktů mezi muslimy a hinduisty mi velmi připomínal situace Židů v předválečném Německu: naprosté pohrdání tvory, kteří jako by nepatřili do skupiny Homo sapiens, a to jen proto, že jedí hovězí? Překlad i způsob vyprávění se dle mého povedly, ačkoli i já přiznávám, že téměř celou první polovinu knihy jsem čekala, kdy hlavní hrdinka konečně přestane klamat sama sebe a postaví se k situaci čelem. Jenže nedělá to tak - alespoň občas - každý z nás? „Pokud za léta dráhy reportérky něco zjistila, tak to byly následující dvě věci: zaprvé je svět plný lidí, kteří jsou unášeni životem, vydaní napospas, bez zakotvení. A zadruhé nevinní vždycky platí za hříchy viníků.“... celý text

Někdo z nás 2024, Kristýna Trpková

Někdo z nás je další knihou Kristýny Trpkové – detektivním příběhem, jak jinak. Někteří v komentářích poznamenávají, že jde spíše o thriller, a já s nimi souhlasím. Některé scény jsou vylíčeny tak, že se mi zvedal žaludek, a to jsem docela otrlá; rodinné poměry a vztahy a vztahy v podobě pro mě neuvěřitelné. Ano, i já jsem odhadla, kam se ubíráme, ale to mi nebránilo vžívat se do role jednotlivých postav a přemýšlet, jak bych se asi v jejich situaci zachovala já. A velmi jsem litovala především Nelu. Takže kniha určitě stojí za přečtení a já ji našim čtenářům doporučím.... celý text

Čtvrté křídlo 2024, Rebecca Yarros

„Neexistuje nic posvátnějšího než archiv. Chrámy mohou být přestavěny, ale knihy nemohou být přepsány.“ Velké haló, které vyvolalo vydání téhle knihy, mě trochu odrazovalo, přesto jsem ji pro naše náctileté zakoupila a hned také přečetla. Nevím, jak spokojené budou mladší ročníky, ale já jsem nebyla zklamaná, naopak. Velmi mě potěšila vizuální stránka – ořízka nemůže nikoho nechat chladným! - stejně jako příjemný překlad a minimum tiskových chyb, sláva! Líbila se mi magická „zápletka“, samozřejmě i hlavní hrdinové a překvapil mě fakt drsný režim Basgiathu. Vzhledem k úvodnímu upozornění si nemůžu stěžovat na situace mě nemilé; byla jsem včas varována a měla jsem šanci knihu odložit. Navíc jich bylo – v poměru k celkovému rozsahu knihy – relativně málo. Takže já našim dospívajícím čtenářům, asi spíš čtenářkám, určitě doporučím.... celý text

Magie mrtvých 2011, Ilona Andrews

A 2016, Pavel Čech

Na čtenářské dílně jsme si ukazovali, co dnes budeme číst, po dočtení jsme si sdělovali, co nás v knize překvapilo nebo zarazilo. Já jsem byla překvapená, že se v mé knize vlastně neobjeví žádné slovo - to čtvrťáky nalákalo, aby si ode mně knihu vypůjčili. Jenže zmlsáni líbivými mangami, čtvrťáci mi knihu vzápětí vrátili bez sebemenší odezvy. Vůbec se nepokusili detailně prohlížet jednotlivé obrázky - a že je toho spousta, na co se dá koukat a hledat - a vyznění, pokud ho vůbec pobrali, je nijak neohromilo. Takže bych doporučila společné čtení i prohlížení s cílem (po)zastavit tu zrychlenou generaci; kdo z těch rychlíků vůbec zaregistroval, natož ocenil třeba jen ty neuvěřitelné dopravní značky?... celý text

Dokonalá kořist 2018, Helen Fields

Celá dokonalá série H.F. mě už delší dobu láká, takže když se mi jako první dostal do ruky druhý díl, nezaváhala jsem. Ovšem po několika kapitolách jsem knihu chtěla odložit – brutalita a evidentní nesmyslnost i nesouvislost zločinů v Edinburghu mě dokonale odrazovaly. Jenže bývalý model v nové roli inspektora mě zaujal, podobně jako jeho vztah s Avou, a zajímavá postava se vyklubala i z Bena, takže jsem pokračovala. Výsledek mě zas až tak neuchvátil, ale musím uznat, že kniha je čtivá a postavy velmi výrazně rozlišené. K tomu si přidejte skvělé postřehy ohledně (ne)schopnosti státní správy zaplatit ty nejlepší odborníky na všech postech, stopka přesčasů pro oddělení vražd apod., takže beru knihu na milost a jsem ráda, že jsem se nenechala odradit.... celý text

Čarodějnice Bordelína 2019, Sandra Dražilová Zlámalová

My jsme si s Bordelínou zprvu moc nesedly, ale čím déle jsme četla, tím více jsem chápala autorčin úmysl a přiznávala jsem jí body. Takže jelikož jsem ve věku babičkovském, nehodnotím a dále nekomentuju, a počkám si na reakce našich malošků.... celý text

Transcendence 2023, Jewel E. Ann

Knihu jsem do knihovny pořídila díky komentářům svých oblíbených, ale už po pár kapitolách jsem svého rozhodnutí litovala. Griff a jeho zdravý životní styl je neuvěřitelný a hlavní hrdinka velmi sympatická, jenže já puritánka mám problém s tím otevřeným sexuálním pojetím (taky to není kniha pro mě, tak proč ji čtu?!?). Na spoustu věcí už jsem si celkem zvykla, ale ta dvě čtyřpísmenná „pánská“ slova na p, která se neustále objevovala v popisech i v dialozích, mě jednoduše deptala, tak jsem se aspoň utěšovala, že tam nenacházím dámské ekvivalenty na k . . . Jinak mě ovšem nápad mile překvapil, proto zvažuju pokračování – koneckonců kdyby nic jiného, tak právě poslední stránky knihy mě doslova ohromily, takže nutně potřebuju vysvětlení! „Chci, abys mi lhal, pokud by mě pravda moc ranila. Chci, abys mě miloval, i když mi nerozumíš. Je to sobecký a nezralý. Já jsem sobecká a nezralá. Ale taky jsem osamělá a vyděšená a procházím něčím, co mi vykolejilo život.“... celý text

Dobrodružství školní aktovky 2021, Dagmar Medzvecová

Krásná pohádka pro malé čtenáře, kterou napsala a ilustrovala táž autorka. Nevím, jak se bude líbit dětem, ale mě mile překvapila - pamatuju si, jak moje děti taky dostaly aktovku od prarodičů, jak ji milovaly a braly si ji na všechny výlety a tábory, a to vůbec nebyla kouzelná! Takže čtenářům i rodičům v naší knihovně budu tuhle milou knížku nabízet, a už teď se těším na další knihu této autorky: Na výletě v raketě. Jen musím chvíli počkat, protože už si ji některý šikula vypůjčil i bez nabízení. P.S. Mně se nejvíc líbila kapitolka Jak aktovka léčila Rozárku; škoda, že to takhle nefunguje doopravdicky, i když - někdy a u někoho možná jo . . .... celý text

Temnota 2018, Kiersten White

Temnota byl nákup za 9 (slovy devět!) korun v Dobrovských slevách – chtěla jsem vidět, jak vypadá kniha za tuhle směšnou cenu. Už vím, že za 19 Kč jsem dostala poklad (Jedné noci ve chlévě), tak co bude tohle? A opět jsem byla velmi překvapená, jak čtivou a zajímavou knihu o dráčeti jsem obdržela! Pochvaluju si překlad, který ve dvojici zvládly slečny/paní překladatelky, moc mě bavily historické postavy, zejména Skanderberg (doposud jsem znala pouze albánský koňak toho jména, ale při četbě se mi vybavovaly podrobnosti, které jsem kdysi četla tuším v Sienkiewiczově Panu Wolodyjowském), skvěle zakomponované bylo i zásadní téma bratra hlavní hrdinky Lady a obecně Valašsko a rod Draculescu neměly chybu. Fantasy - a koneckonců i dívčí román! - si sice představuju jinak, ale historie nám mnohdy nabízí doslova fantastické peripetie osudů nejen jednotlivců, ale i celých národů, tak proč se bránit inspiraci? P.S. Když jsem knihu kupovala, vůbec jsem netušila, že už jsou vydané tři díly série – o to větší je moje nadšení a rozhodně se na ně chystám!... celý text

Děvčátko a velký černý pes 2022, Daniela Krolupperová

Krásný jednoduchý příběh, vhodný pro začínající čtenáře. Milé a láskyplné, a mně se navíc moc líbila Maričina práce na trzích, ta spousta vyjmenovaného ovoce i zeleniny, podobně jako "mořské svetry". A úplně nejlepčejší byla poslední věta téhle kraťoučké knížečky; jaké jméno to bylo? Ovšem červíček vrtá a nepřestává: jakou kytičku si Marika prohlížela na zahrádce, když jejich jména jsou nějak podobná?... celý text

Matt 2023, Lauren Layne

Další dámská kniha, u níž juž předem tušíte, že konec bude sladký a nikoho nezarmoutí, ale proč ne. Dialogy mezi hrdiny jiskří – humor naštěstí vysoko převažuje nad sexuálními narážkami i asociacemi, takže pro mě docela čtivá jednohubka pro sice dubnové, ale teplotně letní odpoledne . . . P.S. Kennedy vypadá jako morous, ale Ian mě zaujal a jestli se někde objeví Jarodův příběh, určitě neodolám! „Ale jestli ti jde o to, co myslím – potvrzení, že muž a žena mohou být dlouhodobě šťastní – ujišťuju tě, že rozhodně je možné, aby to dva lidé, kteří se milují, zvládli. Asi to není snadné. A taky je to děsivé. Ale možné to je.“... celý text

Pátkova šlépěj 1989, Nadine Gordimer

Nadine Gordimerová mě už před lety doslova uchvátila knihou Poutníci, takže když jsem v naší knihovně objevila tuhle povídkovou knihu, nezaváhala jsem. Jenže se mi potvrdilo to, čeho už jsem si všimla u své četby několikrát: já fakt povídky nedávám! Zatímco knihy – názvy a často i jejich autory – si pamatuju celkem přesně i po letech, povídky mi vypadnou okamžitě po dočtení. Když dočtu povídkovou knihu, pamatuju si stěží právě tu poslední povídku, a i ta je do týdne zapomenuta. Proto jsem si dělala průběžně poznámky, a po dočtení konstatuju: 1) Překvapila mě anotace na obálce – střízlivá, nijak bombastická, ale velmi výstižná. A podobně jsem to cítila s překladem M. Žantovského. 2) Obrovský šok: mezi lety 1989 – 1999 si tuhle knížku v naší malé knihovně vypůjčilo (a přečetlo?) téměř 20 lidí. Kdo by si ji vypůjčil dnes? "Nemám ráda vodu," řekla. "Říká se, že když ji člověk nemá rád, je to varování, aby se od ní držel dál."... celý text

Člověk nula 2020, Anna Starobiněc

Člověk nula byla další velikonoční knižní pecka, totep! (Poznámka: totep, tvin, dozop – do lexika první úrovně přešla v prvním století, brzy po prvním Festivalu pomoci přírodě.) Nechápu, jak Anna Starobinec mohla něco takového napsat v roce, kdy byl fcb ještě v plenkách a po dalších sítích, neřkuli AI nebylo ještě ani vidu ani slechu. Skvělé, obludné, vychytané! Vize digitalizované a kompletně „zasíťované“ virtuální budoucnosti mě doslova ohromila – dnešní doba ukazuje, že právě tohle nás dříve či později, pouze s mírnými odchylkami, čeká . . . „Všechen ten ruch. Všechny ty bannery, bubliny, hlasy, okna, buňky. Nekonečný večírek uvnitř mojí hlavy. Dav neznámých s dobrými úmysly, odpovídají a ptají se, říkají a ukazují, skáčou do řeči a škemrají, zvou na procházku, přidávají do přátel, pozorují moje sny i husí kůži, jsou neustále se mnou . . . . Totep! Jsem z nich utahaný!“... celý text