B-artX přečtené 267

Krize identity 2022, Brad Meltzer

Jeden ze zajímavějších DC komiksů, který se nebojí vyjít ze zažité škatule, porušit status quo a ukázat něco nového. Pátrání po vrahovi Sue Dibny je napínavý sled událostí, které kolikrát odbočí někam úplně jinam, aby se mohl vrátit s pořádným clifhangerem, a tak nás navnadit na další sešit. I přesto, jak celý děj má skvělý spád, finále je trochu zvláštní a musím říct, že mne zklamalo- zvlášť proto, jak moc random to působí. Přesto jde o velmi dobré dílo, je mi až skoro líto, že nedávám těch pět hvězd, ale bohužel- slabší vedlejší linky a podivné vyvrcholení to sráží na 8/10.... celý text

Dějiny zemí Koruny české II. 1992, Petr Čornej

Misery 2003, Stephen King

Mrazivé, děsivé a neuvěřitelně podmanivé svojí nezapomenutelnou klaustrofóbní atmosférou. Misery je velmi napínavá a nedává čtenáři moc času na oddych, protože po první třetině jede děj závratným tempem. King je v tomto mistr- žádný jiný autor ve mě nikdy nedokáže vyvolat tolik emocí najednou- lítost, odpor, nechuť, nenávist a ještě se v tom mistr fetišisticky rochní a předsouvá čtenáři jednu děsivou scénu za druhou. Steven si neužívá, co dělá Annie Paulovi, užívá si, co to vyvolává ve čtenáři. A musím říct, že to nejen respektuji, ale i miluji. King vytvořil dvě odlišné postavy a udělal je přesvědčivě lidské. Do Paula dal své spisovatelské zkušenosti a vytvořil tak uvěřitelného protagonistu, kterého je čtenářovi líto s každou další stránkou. Nevím, co všechno dal Steven do Annie, že jí udělal tak lidskou, ale ta postava působí jako někdo, kdo by reálně mohl žít. Což je více děsivé, než obdivuhodné. Pokud bych něco vytknul, tak občas mi děj přišel lehce prvoplánový. Jako by si King sedl ke stroji a prostě začal psát, co předtím přesně nenaplánoval- něco jako Paul v knize, když psal Misery. Nešlo však nikdy o stěžejní momenty. Musím dát plný počet, výborné čtení.... celý text

Dějiny zemí Koruny české I. 1992, Vratislav Vaníček

Andykódy 2020, Andy Bureš

Tarantino: Retrospektiva 2018, Tom Shone

Jakožto veliký fanoušek filmu a zvláště tvorby pana Tarantina, jsem byl nadšen, když jsem tuto krásku našel pod Vánočním stromkem. Po roce a čtvrt jsem se na ni vrhnul, protože máme u maturitní zkoušky přímo otázku na autorského režiséra, kde jsem nemusel přemýšlet, koho si vyberu. Tarantino je zkrátka legenda. Kniha jako taková je pro každého fanouška nutnost. Je krásná, má parádní vazbu a ilustrace. Popisuje Quentinovu práci na filmech od preprodukce až po distribuci, kolikrát ale i zabrousí do interních problémů nebo historek z placu, které mě popravdě bavili asi s natáčením nejvíce. Jediné, co bych vytkl je nedostatek textu. Je to zvláštní, ale na 250 stránek si připadám, že jsem se dozvěděl o filmech strašně málo. Půlku stránky většinou zabírají ilustrace z filmů nebo plakáty, ale ty znám nazpaměť, takže to mi moc nedalo. Dvojstránky se záběry z filmů byly obdobně skvělé, ale já šel pro ten text, krucipísek! Ale i přesto musím dát plný počet, protože mě knížka držela vzhůru několik nocí v řadě u sebe a nepustila. Skvělé a doporučuji.... celý text

Ronin 2007, Stan Sakai

Usagi Yojimbo je velmi zajímavá knížečka, která mě nejvíce zaujala svým vyprávěním a pojetím. Jde o velmi zvláštní dílo. Jako Spiegelmanův Maus zasazený do feuduálního Japonska. Nejvíce zajímavé na ději jsou originální náměty povídek, které by klidně mohli být mnohem delší. V lecčem (hlavně tedy kvůli protagonistovi) mi to připomínalo povídky o Geraltovi z Rivie. Moc fajn čtení se super kresbou. Pokud bych měl něco vytknout, tak asi jen, že kresba mohla být více naturalistická.... celý text

Úplně sám 2016, Jason Aaron

Před čtením jsem dostal docela slušnou depku. Řekl jsem si, že se odreaguju u Skalpů a to byla chyba, protože deprimovanost jen prohloubily. Pátý díl začíná nemile představením černošského podvodníka a manipulátora, pokračuje u Diesela a jeho smutné minulosti a krvavé současnosti, následně kniha objasňuje motivaci Nitze, která se jak jinak než tragická. Před koncem se čtenář konečně dozvídá, co se stalo oné noci s dvěmi federály a ve finále krvavá jatka. Aaron si nebere servítky a posílá na čtenáře jednu napínavou, tragickou a dramatickou příhodu z rezervace za druhou. Kdyby mě děj tolik nebavil už dávno se odkutálím k čokoládě a chipsům, ale se Skalpy v ruce to bylo obzvlášť těžké. Moc dobré čtení. Jistě budu pokračovat.... celý text

Mrtvé matky 2015, Jason Aaron

"Chci právníka." "Právník ti nepomůže." "Ježíši Kriste!" "Ani ten ti nepomůže." Třetí díl je plný drsného naturalismu, silných momentů, deprimovanosti a vyrovnávání se ztrátou blízkého. Ze první trojice Skalpů jistě nejlepší, kvalita skočila oproti minulým dvěma skokově a drží se po celou dobu komiksu. Opravdu skvělé čtení.... celý text

Hryzání ve vnitřnostech 2016, Jason Aaron

Už chápu, proč jsou Skalpy tolik slavné a úspěšné, už mi to konečně došlo. Čtvrtá kniha je naprosto parádní. Čtenář pozoruje rozklad charakteru postav, jak z dekadentní literatury. Nejvíce to je znát na postavách Rudé vrány, jeho dcery a Zlého koně. Všichni jsou prosiceni traumaty a pozorovat je v jejich depresích je obzvlášť silné v kombinaci s kresbou D. Furna a R.M. Guéry. Zvláště kapitola Rachot v budoáru byla velmi silná. Skalpy jsou doopravdy parádní čtení a já se nemůžu dočkat na další díl.... celý text

Kasino v rytmu boogie 2015, Jason Aaron

Druhý díl Skalpů je obdobně dobrý jako ten první, možná i o trošku lepší. Příběh je tentokrát více nekonzistentní a zaměřuje se spíše na konkrétní postavy než jen na Dashe. Kasino v rytmu Boogie nám otevírá zákoutí a charaktery postav z minulého dílu, příběh se ale tolik nerozvíjí. To ale vůbec nevadí. Stejně jako u minulého dílu se mi nejvíce líbí kresba od Guéry, ta je obzvlášť parádní. Stejně tak obálky od Jocka.... celý text

Země Indiánů 2014, Jason Aaron

Nebudu lhát, když řeknu, že jsem z úvodního proslovu od mého oblíbeného Vaughana a celkové slávy díla neočekalával z prvního dílu trošku víc. Jako bavil jsem se, moc, ale ve finále třeba Y nebo Sága měly openingy o dost lepší. Nemělo to takový ten dopad, který by mě fakt přinutil, abych si hned otevřel další knihu jako u předešlých zmíněných děl. Pokud ale musím něco vyzdvihnout, tak storytelling, kresbu a parádní dialogy, jinak to ale nemělo na mě moc dopad. Třeba mezi postavami si najít nějakého oblíbence je fakt těžké a ve finále to je takový největší problém díla. Aaron se sice určo nesnažil dělat postavy sympatické, ale i přesto jsem si tam nenašel nikoho, kdo by mne bavil svojí přítomností. Snad až v dalších dílech, na které se vrhnu.... celý text

Ten žlutej parchant 2001, Frank Miller

Další naprosto parádní příběh z pera Franka Millera z prostředí města grázlů Sin City. Frank je prostě boží, to stejné můžeme říct o Johnu Hartiganovi, který je jednou z nejsympatičtějších postav této série. Naprosto boží čtení, které musí bavit každého správného nadšence do komiksu. Obdobně skvěle je zpracován film.... celý text

Sémě zkázy 2002, Mike Mignola

Sémě zkázy nebylo vůbec špatný, ale dost tomu chybělo. Nedokázal jsem se do příběhu tolik dostat jako třeba u filmu, protože se všechno děje tak rychle, že si na to člověk pořádně nepřivykne a nevybuduje si k tomu vztah. Děj jako takový těží jen z toho, že má fakt super námět, protagonistu a lore, jinak to vlastně není nic moc extrémního. Rozhodně nejzajímavější a nejvíc zapamatovatelný je vizuál díla, nebýt jej, rozhodně by nebyl Hellboy tolik známý. Když v knihovně uvidím dvojku, určo po ní sáhnu, ale že bych byl z Hellboye nadšený jako třeba z Sin City nebo jiných klasik, to rozhodně říct nemohu.... celý text

West Coast Avengers 2019, Roy Thomas

Jeden z komiksů, kde silně lituji, že jsem jej koupil. Hned jej střelím někde na bazaru, protože todle bylo hodně špatné. Děj jako takový je nuda. Příběh je vybrán dost bídně, až na stvoření Alkhemy to je seriózní nuda bez většího nápadu. Kresba nestojí za řeč.... celý text

Wolverine: Starej dobrej Logan 2015, Mark Millar

Velmi nekonvenční komiks, který popisuje osudy Starého dobrého Logana v dystopické budoucnosti. Tento svižný road trip po tom, co zbylo z USA baví šíleně. Děj se ani na moment nesekne a naopak, střílí na čtenáře jednu starou slavnou postavu za druhou a k tomu přihodí nějaký epický moment. Všechno se ale děje nějak moc rychle- třeba část s dcerou Hawkeye se uzavřela tak nějak podivně a urychleně. Konec komiksu je ale nezapomenutelný a jako celek působí skvěle. Musím vyzdvihnout kresbu, která byla doopravdy parádní. Moc jsme se bavil.... celý text

Maminka 1990, Jaroslav Seifert

Jedna z nejkrásnějších poezií, co jsem kdy četl. Seifert zde odhaluje krásnými verši čtenáři část jeho samotného a ohromnou lásku ke své mamince. Maminka jako kniha má duši, kouzelnou, jedinečnou a já bych ji určitě doporučil všem čtenářům. Milovníkům poezie či nikoli.... celý text

26 maršálů Napoleona I. 2004, Stanislav Wintr

Wintr je legenda. Pro nadšence Napoleonova života to je nutnost. Kniha se čte úplně sama, kolikrát sice budete mít z přehršle Napoleonových mužů zmatek, ale ve finále se můžete k nějakému jménu vždy vrátit. Wintr popisuje životy a působení ve službách Francie velmi čtivě a v případě maršála Neye a Kellermana i beletriálně. Jedna z nejlepších ne-beletrií, co jsem kdy četl. Hned se musím na nějaké další dílo o Napoleonovi od Wintra vrhnout.... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

Protagonista Holden Caufield je jednou je nejrealističtějších postav jakou jsem kdy v knize poznal. Tato velmi zajímavá a komplikovaná osobnost vypráví svůj příběh a myšlenky a divák jej následuje po jeho odchodu ze střední školy. Holden jako takový je děsně nesympatická osoba, pořád si na něco stěžuje, považuje většinu lidí za "smrady" nebo "pitomce" a vesměs nemá nic pořádného rád. S tím jsem měl největší problém, knihu jsem často odkládal, ne proto, že by mne nebavila (ba naopak), ale protože jsem z toho všeho přívalu negativních emocí neměl dobrou náladu. Kniha jako taková není rozhodně dílo pozitivní a celou knihu jen čekáte, jaká další nemilá událost se Holdenovi stane. Dílo odráží rozlítanou dobu po druhé světové války a staví se proti měšťáctví, pokrytectví a typickému stylu života. Jde proti konvencím a dogmatům a dívá se na klasické věci, co nás provází v běžném životě dost atypicky. I přesto, že dílo vlastně nic moc kontroverzního neříká, z textu mezi řádky, vypovídající jak o Holdenovi, tak o poválečné době, si lze mnoho vyvodit. To dělá Kdo chytá v žitě ještě zajímavějším dílem a já si jej určitě zařadím do dvaceti maturitních knížek. Salinger píše velmi neformálním a chaotickým stylem, který je velmi specifický, nemůžu ale říct, že by byl styl špatný nebo dokonce hloupý. Kniha jako taková mne moc bavila, zvláště druhá půlka.... celý text

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal

Kniha je nejvíce atypická ve svém stylu vyprávění, který se jakoby odehrává v pivním oparu, vyprávěný chlapíkem v hospodě, který vzpomíná na svoji ranou dospělost. To může vypadat lehce zmatečně, ale čtenář si na to zvykne. Zvláště dobrou volbou je si poté pustit i film, který je obdobně dobrý. Kniha sice nedává čtenáři nějaký pompézní děj o Druhé světové válce, ale to ani nemá a spíše se na ni divá tak nějak úkosem a hlavně se soustředí na hlavní postavu- Miloše a jeho trable. Kniha mne bavila a určo zařadím do maturitní četby.... celý text