anniehall
přečtené 390
Modrá sféra
2001,
Jeffery Deaver
Napínavá kniha, která je psychologickým thrillerem s prvky cyberpunku. Deaver je fantastický v tom, jak dokáže pracovat s napětím a čtenářským očekáváním. Neustále překvapuje novými a novými zvraty a nikdy si nemůžete být jisti, kdo za tím vším vlastně stojí, neboť v další kapitole vás znovu vyvede z omylu. To se ale bohužel ve druhé půlce stává slabinou knihy. Těch zvratů, veletočů a překvapivých rozuzlení se nakonec nakupí tolik, že už jen sledujete, s čím autor přijde na dalších stránkách a přestáváte být napjatý, protože vlastně ani nevíte, komu fandit. Někdy méně znamená více! //Přečteno v původním jazyce.//... celý text
Jednu na mou lásku
2009,
Tony Parsons
4,5* Knihu jsem si koupil vlastně jen díky náhodě, ale teď jsem za ni velmi rád. Spíše než o Tai Chi je o smutku z předčasně ukončeného vztahu, o snaze vymanit se ze sám sebou nastavených stereotypů a především o nostalgii věcí dávno minulých. První třetina knihy, kdy hlavní hrdina vzpomíná na svou velkou lásku v Hong Kongu je nádherná a zaslouží si čistých 5 hvězdiček. Zbylé dvě třetiny svazují stereotypy, které si hrdina sám vybudoval a tak je jeho chování po chvíli předvídatelné. Odlesk naděje na konci knihy však rozjitřenou duši čtenářovu alespoň trochu ukonejší a ponechá mu naději, že pro každého z nás tu někde někdo je. //přečteno v původní jazyce//... celý text
Nedokončený román jednej študentky
1982,
Ljuben Dilov
Nízká hodnocení Dilovových "sci-fi" románů vyplývají z toho, že ono se z velké většiny o pravověrné sci-fi nejedná. Dilov nepsal jen vědecko-fantastická díla, psal i psychologické romány a dost často i romány se sociálním či filosofickým přesahem. Když pak nazírá čtenář jeho "sci-fi" romány touto optikou (tedy psychologické črty lidí či lidstva v mezní situaci), nemůže být zklamán. Kdo ale čeká, epiku, akci a napětí ve stylu Heinleina, musí být zákonitě rozčarován. Takže ta škatulka "sci-fi" Dilovovi spíše škodí. Nejinak tomu je i u tohoto Nedokončeného románu, kde hlavní hrdinka navštěvuje různá období lidských dějin a zamýšlí se, glosuje či reflektuje lidské snažení v té které době. Sci-fi prvkem je zde cestování časem, ale o to tu v pravém slova smyslu vůbec nejde. Jde tu o nás, o lidstvo - nepoučitelný druh, který ani po čtyřiadvaceti stoletích ještě stále nezná odpovědi na základní lidské otázky.... celý text
S mlékem, nebo bez
2017,
Kamil Provazník
Ke knize jsem se dostal jako návštěvník kavárny, o které vlastně většina knihy pojednává. Zapadlá víska Neratov v Orlických horách s magnetem pro turisty v podobě unikátního kostela se skleněnou střechou se stala na chvíli domovem pro jeden podnikavý pár a jejich sny. Když člověk moc chce, tak si dokáže sny i splnit. Otázkou ale je, za jakou cenu? Kniha provází čtenáře úskalím podnikání v kavárenském průmyslu a krom praktických a profesních rad nabízí také nečekaně upřímný a palčivý příběh dvou sympatických kluků, pro které byla a snad ještě i zůstane kvalitní káva téměř vším. Bohužel nebo bohudík, život není jen o kávě a teprve když je člověk na dně, uvědomí si, co všechno mu život nabízí. Tak ať je ta Vaše i naše cesta za poznáním co možná nejméně bolestná.... celý text
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
Tour De Force krajinou skepse, deprese a utrpení. Na jeden život je toho neštěstí a nespravedlnosti snad až příliš. Ale i přes to, že autorka bodá jednu ránu za druhou a odřezává tak hlavního hrdinu od zbytků naděje na normální život, dělá to tak sugestivně, že od knihy nemůžete odejít, ačkoliv byste ji už dávno raději vyhodili oknem. Bylo to pekelné čtení, surové, hnusné, a přesto nebo právě proto působivé. A už nikdy to nebudu číst znovu, to si slibuju! //přečteno v původním jazyce//... celý text
Cizí dítě
2012,
Alan Hollinghurst
Cizí dítě je portrétem doby, architektury, zvyků a mravů od počátků do konce dvacátého století, kde na pozadí příběhu o "druhořadém" básníkovi Cecilu Valanceovi čtenář poznává a dopodrobna prozkoumává společesnkou vrstvu vyšší střední třídy. To, že hlavní hrdina je v románu (s výjimkou první části) téměř nepřítomný, a my se o něm dozvídáme z fragmentů vyprávění jiných hrdinů, je alespoň pro mne přitažlivý způsob, jak strukturovat vyprávění a vlastně do poslední chvíle udržovat napětí, co všechno nám ty další fragmenty odhalí o opravdovém Cecilovi. Je pravdou, že někdy je těch detailních popisů společenských událostí ve viktoriánské době až dost (obzvlášť druhá část) a registrovat a pamatovat si všechny vedlejší postavy a orientovat se v jejich vztazích (rozprostírajících se téměř přes celé století) je poměrně náročné, nicméně to může přinášet potěšení v tom, že Hollinghurst v každé další části (časově posunuté blíže ke dnešku) čtenáři postupně tyto informace dávkuje, a ten si pak sám může doplňovat mozaiku celého příběhu. Jak říkám, není to čtení pro každého, není to příliš epické, ale podává to krásný popis o době, společnosti a jejím letmém úpadku.... celý text
Diagnóza
2005,
Ken McClure (p)
Diagnóza ("Wildcard") pro mne byla prvním setkáním s Kenem McClurem a troufám si říct, že ne posledním. To, že se děje něco nekalého, tušíte už v prologu. McClure naznačí, ale neprozradí. Zřejmě taky proto se vám s každým dalším nemocným svírá hrdlo víc a víc a začíná vám bušit ve spáncích. Poslední třetinu knihy (asi 100 stran) už jsem knihu nemohl odložit a skončil jsem vyčerpaný nad ránem. :) Je příjemné, že McClure střídá hledisko vypravěče, takže nevidíme vše jen z pohledu Stevena Dunbara. To, že tak McClure činí obezřetně a střídmě je jeden z funkčních aspektů pro budování napětí. (Není nic horšího než sto úhlů pohledu na situaci z hledisek různých i vedlejších postav, což nevyhnutelně vede k roztříštěnosti a ztrátě napětí.) Jedinou věcí, která mi občas kazila potěšení, byla téměř nadpozemskost hlavního hrdiny. Steven Dunbar je totiž vysoce inteligentní, morálně neposkvrněný, fyzicky zdatný, vzdělán v mnoha vědních oborech a kdyby k tomu byla v knize příležitost, tak by byl určitě i nepřemožitelným sexuálním démonem. Dunbar se potýká s takovými nároky, že ani jednotka vyšetřovatelů-chirurgů by si s nimi neporadila v dvojnásobném čase. Ne tak náš Steven. Ten zvládne všechno levou zadní a když má náhodou pocit, že mu zbyla trocha času, jde místo spánku ošetřovat smrtelně nemocné. Víc takových Dunbarů a byl by svět krásný! Krásný a zdravý! :) //Přečteno v původním jazyce.//... celý text
