Anickahor Anickahor přečtené 138

☰ menu

Vděk

Vděk 2019, Delphine de Vigan
5 z 5

Tohle bylo tááák dobré! Je to moje první setkání s Delphine a jsem nadšená. Asi to bylo i tím pro mě blízkým tématem, kniha mi opravdu "sedla". Pracuji sice jako psycholožka s dětmi, ale jak je i v knize psáno, staří lidé jsou také jako děti. Téma stáří a umírání je mi blízké, už během studia psychologie mě to k němu táhlo. Vzpomínám na hodiny neuropsychologie, kdy jsme se o lidech s afázií učili. Někdo si zde stěžoval, že kniha je krátká, taková uspěchaná. Jenže tak to prostě je. V jednom stádiu afázie dojde do takového bodu, že se ocitnete ve vozíku na horské dráze, která už vede jenom dolů a záleží na vás, jestli si zakryjete obličej a odevzdaně počkáte na konec, nebo zvednete ruce nad hlavu a budete si užívat vítr ve vlasech.... celý text


Zrcadlo, zrcadlo

Zrcadlo, zrcadlo 2019, Rowan Coleman
3 z 5

Knížku mám doma poměrně dlouho a tak jsem se v létě rozhodla si místo kupování nových knih přečíst stále odkládané čtení (které se mi navíc hodilo do čtenářské výzvy). Přiznám se - moc se mi do čtení dalšího Young Adult příběhu nechtělo - věkově už nejsem úplně cílovka. A o to raději přiznávám, že mě v jistém ohledu kniha příjemně překvapila a nakonec se mi i celkem líbila. Když přetrpíte první polovinu knihy, kdy se v podstatě nic neděje, naskytne se vám možnost číst druhou (akčnější a mnohem zajímavější) část. Já zápletku předem neodhalila, ale zpětně jsem si říkala, že to vlastně bylo jasné a jinak to být ani nemohlo. Co mě teda ale fakt rozčiluje je, že v poslední době v každé knize pro mladé musí alespoň jednoho člověka přitahovat osoby stejného pohlaví. Jako ano, když se to vyskytne v prvních knihách, tak si říkáte: "Super, je fajn, že se o takovém tématu mluví." Jenže pak čtete další a další knihy a už je toho prostě moc.... celý text


Houbařka

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová
4 z 5

Kniha příběhem velmi připomínající Do tmy od Anny Bolavé. Někdo zde psal, že se mu více líbila druhá zmiňovaná kniha. U mě vítězí Houbařka. Špatně se to popisuje, ale kniha je pro mě nějak lépe uchopitelná, konkrétnější. Lépe se s hlavní hrdinkou dokážu ztotožnit. Příběh se mi moc pěkně četl a zanechal ve mě pocity a myšlenky, ke kterým jsem je zpětně ještě vracela. Navíc jsem si představovala vycházky do lesa, jako bych tam se Sárou byla. Miluju sbírání hub. Kniha na první pohled vypadající jako lehké čtení, ale při větším zkoumání zjistíte, že ve vás text zanechal hlubší stopu. Jen ten konec teda mohl být trochu vymazlenější.... celý text


Plavba Jitřního poutníka

Plavba Jitřního poutníka 1999, C. S. Lewis (p)
4 z 5

Říkám to zas a znovu - Narnie je láska. Já jen doufám, že až se jednou podívám na Samý konec světa, najdu tam lekníny a uprostřed nich zapíchnutý Rípčípův mečík. :)... celý text


Ach jo aneb Některé postřehy z obou stran ledničky

Ach jo aneb Některé postřehy z obou stran ledničky 1994, Robert Fulghum
3 z 5

Noooo... Jako co si budem... Knihy Fulghuma mám moc ráda, ale tohle bylo takové slabší kafe :)


Bůh chodí po světě vždycky inkognito

Bůh chodí po světě vždycky inkognito 2010, Laurent Gounelle
4 z 5

Na této knížce se mi líbí, že může být knihou zaměřenou na osobní rozvoj, ale nemusí. Záleží na čtenáři, jestli k ději bude přistupovat pouze jako k příběhu, či si něco odnese do svého života. Mně osobně tedy tohle pojetí (tedy do příběhu zaobalených) seberozvojových knih sedí mnohem víc než pouhé poučky sepsané do publikace.... celý text


Najděte si svého marťana

Najděte si svého marťana 2008, Marek Herman
5 z 5

Tohle by se mělo rodičům rozdávat v porodnici jako "návod k použití" při výchově dětí! A taky učitelům... A vůbec - každému :) Je to úplný základ psychologie předaný pro širokou veřejnost. Jasně a srozumitelně. Při čtení jsem si zakládala zajímavé a důležité části, nakonec jsem zjistila, že mi skoro ani nestačí "lepíky" :) Jasně, občas se tam něco opakuje (jak je zde knize občas vytýkáno), ale to vůbec nevadí. Opakování je matka moudrosti a u této knihy to platí o to víc :)... celý text


Uvnitř mé hlavy

Uvnitř mé hlavy 2016, Francesca Zappia
3 z 5

Kniha, kterou si přečtete jednou a stačí. Příběh vyprávějící o jedné (trošku praštěné) americké střední škole a studentech této školy, kteří jsou (každý svým způsobem) odlišní od běžné populace. Jasně, u Alex by to člověk i očekával podle anotace, ale v této škole není snad jediný "normální" člověk. Na knize jsou super tři věci: 1) přední obálka (nesuď knihu podle obalu, haha), 2) konec příběhu, který by se dal označit za napínavý (na druhou stranu je otázka, jestli to těch posledních cca 70 stran zachrání) a 3) že je to literatura přinášející téma psychického onemocnění. Kniha je určená pro děti a mládež a dokáži si představit, že je může skutečně nadchnout. Dospělák by ale měl raději sáhnout po jiné knize na toto téma.... celý text