Alphwen
přečtené 667
Sovětistán: Na cestě Turkmenistánem, Kazachstánem, Tádžikistánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem
2021,
Erika Fatland
Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L.
2019,
Marek Toman
Hamnet
2021,
Maggie O'Farrell
Námět slibný, ale podle mě hodně průměrně zpracovaný. Děj nenabízí o mnoho víc, než co se dozvíte už z anotace. Postavy i doba jsou vylíčeny velmi ploše, mj. zase jedna nezkrotná žena-bylinkářka, která ví díky svým nadpřirozeným schopnostem víc než ostatní. Jazyk/styl románu bych spíš než jako poetický označila jako melodramatický a nijak zvlášť mě neoslnil. Kvituju obálku, překlad a nápaditou kapitolu o bleše, která do Stratfordu zavlekla mor.... celý text
Tajný príbeh
1996,
Donna Tartt
Moje očekávání bohužel byla příliš vysoká. Není to špatná kniha, ale má početné slabiny. Ráda bych ji brala s nadsázkou coby stylizaci antické tragédie, ale na to obsahuje příliš mnoho psychologicko-filozofických pasáží. Skoro všechny postavy jsou nemastné neslané a některé (Francis, Charles, Camilla) i vyloženě nepropracované, řecké motivy po slibném začátku mizí, děj obsahuje několik rádoby šokujících klišé a řada dlouhých scén spočívá v repetitivních dialozích, pití alkoholu a kouření cigaret. Knihu bych doporučila těm, kdo hledají kvalitní zábavné čtivo s "reverzní" detektivní zápletkou. Zároveň ale nad Donnou Tartt nelámu hůl a v budoucnu nejspíš zkusím ještě Stehlíka.... celý text
Neptunova jeskyně
2018,
Marek Toman
Přečíst si román, ve kterém důležitou roli hraje park Grébovka, jsem coby dlouholetá obyvatelka nedalekých Nuslí brala skoro jako povinnost. A vylíčení zrodu tohoto výjimečného krajinářského díla a jeho proměn je na knize to nejlepší. Vůbec bych se nezlobila, kdyby bylo (spolu s místními popisy Královských Vinohrad a doutnajícího česko-německého soupeření) ještě detailnější. S Neptunovou jeskyní se to nicméně má trochu jako se Skleněným pokojem Simona Mawera – zatímco první třetina knihy se točí kolem vily Tugendhat, resp. Grébovky, ve zbylých dvou třetinách jsou obě stavby spíš jen kulisou, která přihlíží životním osudům lidí s nimi spojenými a na níž autor demonstruje turbulence doby. Celá dlouhá pasáž o Neptunově milostném vztahu s Židovkou Rivou na sklonku první republiky a během druhé světové války nepřináší nic nového a dala by se snadno oželet. Chápu, že autorovým cílem bylo ukázat Neptuna v proměnách času od vzniku Grébovky až po současnost, ostatní období jsou ale pojatá tak stručně, že se tím text podle mě jen zbytečně rozmělnil. Pokud ale máte ke Grébovce vztah, lze román doporučit jako příjemnou četbu třeba do parku.... celý text