000nugatovej přečtené 650

Venkovský lékař 2014, Franz Kafka

Kafka je již tady mistr. Mistr vytváření pochmurné atmosféry, pocitu bezmoci a odcizení.

Střepiny v trávě 1964, Vladimír Körner

Proč? Dostat nové brýle nestačí. Kde jsou emoce? A když zahyne tvůj pejsek? Co hledat a kde to najít? Maminko!

Jakub a jeho pán 2007, Milan Kundera

Ne, Jakuba fatalistu jsem nečetl. I tak jsem se dobře bavil, podobně jako Kunderovy postavy. Brilantní! Až se mi zdá, že Kundera dramatik mne oslovuje více než Kundera romanopisec. Takže je škoda, že touto hrou jeho cesta autora divadelních her končí... A jako třešnička na dortu v současnosti tolik aktuální charakteristice ruského uvažování: "... proč ti Češi (které máme tak rádi) nechtějí žít s námi a stejným způsobem jako my? Jaká škoda, že jsme musili užít tanků, abychom je naučili, co je to láska!" (in Úvod k jedné variaci - str. 8)... celý text

Velký dům 2012, Nicole Krauss

Mozaika, která se postupně snoubí dohromady. Cítíš v ní otázky, smutek z historie i současnosti, židovskou nostalgii. Kraussová je kouzelnice slov i kompozice.

Bláznův kabát 1972, Josef Kainar

Kromě známých básní, které najdete v každém výboru z Kainarovy poezie, jsou tu i básně z rukopisné sbírky, nikdy nevydané, básně vydané v časopisech i kouzelné Říkanky pro dospěláky. Mám rád Rozpočítadlo: "Ležím ležíš na posteli / Už se buňky / Už se dělí / Už se buňky už se množí / Kdo je sčítá? / Voko boží / Jeden doktor Čtyři Šest / Doktor Hrůza Doktor Lest / Chytráček má myšku v bříšku / Kam pojede? / Hryzy hryzy / Do remízy " (str. 94) Výborný je aparát s úvodním esejem a postupně stupňovaným životopisem. Kongeniální mi připadají i ilustrace Vladimíra Tesaře.... celý text

Největší z Pierotů 2022, František Kožík

Příjemné čtení; před mnoha lety jako chlapec školou povinný i dnes jako hodně hodně dospělý jsem se celkem dobře bavil. Kožíkovi se tu podařilo kromě podprahových signálů velikosti češství vyslovit i svébytné umělecké krédo: "Bez nejistoty není pravého umění. Kde není hledání, tam je jenom náhoda a ta jde spolu s drzostí a domýšlivostí. Ten, kdo o sobě určitě ví, že mnoho dovede - ten jistě není umělcem. Každý poctivý umělec musí mít chvíle, kdy se proklíná, kdy nenávidí svou slabost a kdy je zděšen, jak málo umí proti tomu, co by chtěl vytvořit." (str. 355)... celý text

Směšné lásky 1970, Milan Kundera

Přes Jablko směšné touhy jsem se setkal poprvé s Kunderou. Připadalo mi s těmi registrážemi a kontaktážemi tehdy vtipné. Dnes z něj čtu jistou melancholii. A podobně to mám s dalšími povídkami: Od až vančurovsky užvaněného Sympozia po kunderovsky sarkastický Falešný autostop či cynicky laděnou povídku Eduard a bůh.... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Čteno poixté. Jasně Řehořova proměna je hrůzná. Nejen tím, jak se postupně k němu staví pragmaticky založená rodina, ale i tím, jak svou proměnu sám vnímá, jak je stále více jak svými projevy, tak - a to je ještě děsivější - i myšlením jaksi broukovatější.... celý text

Dějiny lásky 2006, Nicole Krauss

Alma, to kouzlo velké lásky ... Ve všech jazycích, ve všech osaměních se stále vrací ...

Život je jinde 1979, Milan Kundera

Tak si to racionálně rozdal s lyrismem. Vypořádal se s těmi všemi Wolkery, Halasy, Lermontovy či Rimbaudy. Věděl, že čtenář tuší, že se tak osvobozuje i od autorů Posledního máje, Člověka, který je zahrada širá, ba dokonce i Monologů. Očistil se. Skutečně? A co Jaromil a jeho udání? Je to jen licence prozaika? Kundera umí psát. Jeho (sebestředný) cynismus mrazí.... celý text

Naše ztracená srdce 2023, Celeste Ng

Ano, žijeme v době, kdy "papírové knihy jsou zastaralé už ve chvíli, kdy se tisknou." (str. 35) Ano, žijeme v křehké době, kdy nám hrozí nejrůznější typy totalit. I proto se zřejmě s dystopiemi doslova roztrhl pytel. Tahle od NG je jedinečná tím, jak nám život v ní připadá téměř takový, jaký žijeme. "Jen" to odebírání dětí ji odlišuje. Ng zkoumá hranice, za nimiž se člověk přestává poddávat, kdy se ozve. Kdy si uvědomí, že je třeba něco učinit, aby "svět dával smysl" (str. 280). Je třeba se vzepřít: "Možná, pomyslela si, že pták, který drží hlavu vzhůru, někdy vzlétne. Někdy možná vyčnívající hřebík prorazí nohu, která na něj dupne." (str. 220) Je to zajímavé čtení, jen od Ng, jejímiž předchozími romány jsem byl nadšen, bych přece jen čekal více.... celý text

Ortel 2001, Franz Kafka

O čem to Je? Že by o ...? Nebo o ...? Možná o ... A ten konec! Prostě Kafka je borec!

Žert 1969, Milan Kundera

Je to tak. Žert mne znovu oslovil, ač čten počtvrté. A zase jinak. Jinak než ve čtrnácti, kdy jsem tu knihu dostal a kdy mne nejvíce vzrušovala romantika vztahu s Lucií, ale i cynismus vztahu s Helenou. Jinak než později ve zralém věku, kdy jsem příběh vnímal přes prizma politických filtrů. Dnes ho čtu zase jinak. Specifičnost té šílené doby se přelila do obecného lidského údělu: nyní mne spíše zarmucuje (a kupodivu i trochu sladce) ta nejistota života, kdy život přináší něco jiného, než jsi očekával, kdy tě dennodenně překvapuje, kdy uhání vpřed a ty mu pomalu přestáváš stačit,... celý text

Bílá kniha 2019, Han Kang

Sestra. Její život, tvůj život. Lidský život. Vše je tak bílé... Minimalistiké a přitom tak krásné. Smutek a naděje.

Doupě 2017, Jakuba Katalpa (p)

Katalpa píše zvláštní příběh o svobodě, závislosti, samotě ... Zajímavé, vyvolávající různé otázky.

Svědek 2010, Jiří Kolář

Okouzlen Kolářem (racionálním) lyrikem: "Vysoko, osamělá // divoká kachna / svými krátkými křídly / zapálila nebe. // Na spící střechy padá oheň." (str. 43) V souznění s Kolářem moudrým (racionálním) skeptikem: "- Dovedu už jen čekat. // zdali se dočkám vteřiny, / kdy budu moci vykřiknout / a varovat. Varovat, / kdyby přišel nový vlk, / v jiném rouše, neboť ti, / kdož ukázali svou pravou tvář, / plnou vředů noci, oči / k uživení jen mrtvými, / ruce škrtičů, nohy / zvyklé chodit v krvi, / své umělé srdce / budou odklizeni, v to věřím, / ale nedoufám, že člověk, / i ten v právu ubíjející netvora / by nezatoužil po jeho vládě, / protože po mrtvém / nemůže zůstat prázdné, / neboť takový už je Bůh, / že nedovolí ani vlku odejít navždy." (str. 44) Avšak jen částečně a vskutku jen občas osloven Kolářem (racionálním) mentorem: "Loňský sníh // Opatři si papír do stroje / ber list za listem / a pokryj stůl / židli / Topení / podlahu / všechno / na čem může ležet kousek papíru / dokud nezbělá místnost /Potom ulehni na zbylé místo / pokryj i sebe / zavři oči /a v myšlenkách na loňský sníh / chvíli odpočívej." (str. 111)... celý text

Sledování změn 2019, Sajjid Kašua

Jen jednou vytvoříš něco, co má pak ovlivnit celý tvůj život. Kde končí fikce, kde začíná život? Nakolik je život ovlivněn příběhem, nakolik je příběh ovlivněn životem? Kde jsou hranice? A stálé Kašuovo dilema - Kam vlastně patřím? Kdo jsem?... celý text

Ptákovina 2015, Milan Kundera

Život dvojí tváře, poslušnosti, přetvářky, únavy z toho všeho. A to vše, abys nakonec slyšel pointu: "A moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému." (str.133). Socialismus? Svět? Život? Prostě ptákovina!... celý text

Láska a smetí 1999, Ivan Klíma

Dost dlouho mi trvalo, než jsem přijal ten těkavý styl od nevěry ke smetí, od smetí ke Kafkovi, od Kafky k nevěře, pořád výčitky svědomí, a milenka dost sobecká a protivná, tu na horách, tu v ateliéru, tu na špinavé ulici, tu v zaplivané hospodě, tu doma a tak pořád dál, dokolečka. A do toho "myšlénky". Ty úvahy mi přišly trochu povrchní... Až téměř u konce jsem tomu těkání přece jen přišel na chuť. Zkusím ještě nějakého Klímu.... celý text

Rinaldino 1972, Karel Konrád

Těch metafor! A nakonec je metaforou celá kniha s loupeživým mladíkem hledajícím až zoufale lásku. Zejména tu tělesnou. Poetismus jak vyšitý.