ZoeChaya komentáře u knih
Příběh mě spíš bolel. Přitom černý humor mám ráda, jenže tohle... prostě smutek, smutek a bolest.
Kniha má pěkná velká písmena, dětem, začínajícím čtenářům, určitě vyhovují.
Příběh je jednoduchý, jak má u takové knihy být.
Ale vadí mi gramatické chyby, špatné skloňování, chyby ve svoji/svojí, mylně uvedená y/i.
To by se v dětských knihách stávat nemělo.
Nápad je to jistě dobrý. Co mi na knize vadí - kostrbaté překlady. Pokud nebylo zamýšleno pěkné rytmické básnění, bylo by lépe se veršování vyhnout. Citace slavných osobností, zobrazení koloběhu, možnost debatovat nad konkrétním příběhem je moc fajn.
Jéj, to bylo pěkné. Ani nedokážu popsat, jak mě to pohladilo po duši.
Knihu jsem četla už kdysi jako malé dítě, zamilovala jsem si ji okamžitě a četla ji několikrát. Bezbřehá fantazie mě pohlcovala, žila jsem s Aničkou i Hubertem a pokaždé mi bylo líto, když jsem dočetla na konec. Teď mě těší znova i jinak. Užívala jsem si každou větu, děj mě hned vtáhl, stylistika je skvělá.
Tak nějak jsem čekala víc, něco hlubšího. Plusem je viditelný vývoj autorky při cestování, nezapírání špatné nálady a odmítání pomoci.
Opet stejna struktura pribehu jako u jinych Cookovych romanu, pribeh snadno predvidatelny. Zadne prekvapeni ani strasliva zjisteni se nekonala.
Drobná knížečka o historii pečení perníků v Českých zemích. Obsahuje i recepty.
Zklamala mě kostrbatá stylistika, neustálé přeskakování do různých časových období, chybějící slova, věty, které občas nedávaly smysl. O téma holoaustu a celkově o 2. sv. válku se zajímám, proto jsem četla s velkým sebezapřením.
Jsem moc ráda za tyhle rychlé a jasné detektivky. Ano, zápletka je průhledná, ale styl psaní autorky mi vyhovuje, je to čtení na tři hodinky a rychlý odpočinek. Dokonale mi vyhovuje i církevní prostředí, žádné brutální popisy tam nejsou.
Příběh o tom, že víra nedělá ze života pohádkovou cestu, ale umožňuje chovat se lidsky, najít naději tam, kde jí už mnoho vidět není a dává šance bez rodílu. Mám sice ráda jiný druh řazení příběhu, ale díky proplétání jednotlivých osudů se dějová linka vyvíjela plynule a nemůžu říct, který z osudů mě více zaujal. Knížka je útlá, rychlá k přečtení, ale nechává myšlenky, otázky, upokojení...
První třetinu knihy jsem trpěla, ale pak se rozjel děj dokonalým způsobem. Hrdinka není plochá, vyvíjí se, nachází hodnoty. Příběh ale ubíhá od počátku dobře, autorka se nevyžívá v předlouhých popisech.
Golden to není a nebude ani náhodou... Nicméně když jsem po prvotním šoku četla dál, tak jsem se smála a smála a smála, protože to je nefalšovaná růžová knihovna a knižní názvy pohlavních orgánů mě rozesmívají ještě teďka.