Zmiu komentáře u knih
Stručná příručka, která místy působí jako nesourodé poznámky. Místy se opakuje, a obsahuje dost pravopisných chyb. Špatná kniha to ale v zásadě není.
Mr. Sweeta si z Komety nepamatuju, je možné, že jsem četla nějaká čísla, kde nebyl. Takže pro mě premiéra. Příběhy samotné mi přijdou trochu zmatečné, ale baví mě kresba a hlavně povídání na konci, kde se dozvíme nejen o vzniku Mr. Sweeta, ale i něco o komiksové tvorbě u nás. Po komiksu jsem sáhla, jelikož si pamatuji autora z příběhů o Binkym, které mě hodně bavily. A pořád vedou nad Mr. Sweetem.
Lady Mechanika je moje komiksová láska, miluju příběh i výtvarné zpracování. Jen mi přišlo, že překladatel trochu přitvrdil a některé postavy mluví víc nářečně/hovorově než v předchozích dílech, místy mě to až rušilo. Až jsem si myslela, že překládal někdo jiný. LM čtu i v AJ, a tam to tolik nevnímám, i když vidím, že Lewis mluví děsně. Plné hodnocení ale dávám. :-)
Dobrá kniha, která mě inspirovala k tomu přemýšlet i o širší rodině a hledat zajímavé vzorce. Ne vše z knihy si vezmu za své, především ty usmiřovací věty mi přijdou dost křečovité. Myslím, že každý si musí najít svůj vlastní jazyk nebo formu, jak se usmířit s minulostí. Ale pro pochopení principu jsou užitečné.
Na komiks o Fričovi jsem už narazila o něco dřív, jmenoval se Pán Jaguárů (vydáno v knize Golem a další komiksy https://www.databazeknih.cz/knihy/golem-a-dalsi-komiksy-340836). Hned na to jsem si chtěla přečíst i tenhle od Lucie Lomové, ale odkládala jsem ho, asi proto, že už jsem věděla, že je to smutný příběh. Je, ale taky krásný. Pohled na Prahu počátkem 20. století je úžasný. A ztvárnění Čerwuišova vyprávění, kde se postupně mění panely, tak jak se rozvíjí jeho fantazie, je kouzelné. A na konci, kdy Frič smutně drží v ruce knoflík, jsem i slzu uronila. Na tohle je komiks dobrý. Jeden obrázek dokáže vyjádřit víc než tisíc slov.
Knížka, u které se můžete poučit, pobavit, ale také zasnít a vypravit se do všech možných koutů sluneční soustavy. Krásně jsem si vše představovala, a tak rozčarování z návratu na Zemi prožívám spolu s vesmírnými cestovateli.
Docela dobrá kniha, co se hezky čte. Na to, že se zakládá na výzkumech z 90. let, tak se toho moc nezměnilo. Jde hlavně o příklady a statistiky, na lepší hodnocení mi tam chybí nějaký závěr. Ale i tak stojí za přečtení.
Težko hodnotit knihu, která je dnes už zastaralá. Bylo zajímavé vidět, jak u nás vypadala religionistika ve svých počátcích, koho např. Pertold citoval, a proti komu se vyhrazoval, ale že by šlo o vyloženě čtivou knihu, to ne. Překvapivě mě nejvíc bavila závěrečná část o metodologii.
Na poprvé jsem tuto knihu odložila, ale dala jsem jí druhou šanci, a nakonec se mi celkem líbila. Některé příběhy jsem už četla jinde, ale další myšlenky a příběhy byly pro mě nové. Nejvíc mě potěšila závěrečná kapitola o čaji.
Klasické opráski miluju, ale to co funguje jako strip, jako komiks už pokulhává.
Už to nemá šťávu. První tři knihy Bratrstva byla výborné, a pak ještě ta u Indiánů, ale zbytek už je takový nemastný neslaný. Nějaký nový vývoj postav, nové vtipy, nečekané zápletky, nic z toho zde už není. Je fajn být zase s Volavkami, ale na dobrý příběh to chce trochu přidat.
Literaturu pro mládež čtu dost, tak mám s čím srovnávat. Téma zajímavé, ale zpracování nic moc. Dialogy postav fakt bolí. Jsou strojené a hloupé. Ani jedna z postav není uvěřitelná. Myslím, že autor si vybral téma, které mu zajístí prodej knihy, ale kniha napsaná dobře není. Také mi přijde, že si dost vypůjčil od Walliamsova Kluka v sukních. Po několika kapitolách odkládám, tak nebudu hodnotit.
Po prvním prolistování jsem si řekla, že knihu ani nebudu číst. Ale nakonec jsem jí dala šanci. O žádné veledílo se nejedná, ale oceňuju, že si autor dal práci a uvedl nějaká čísla o plastech. Tím mě zaujal. Co se týče dalších kapitol, bylo to už slabší. Je hezké si ale uvědomit, že oproti západnímu světu žijeme ještě normálně a jejich úroveň používání plastů díky součastným trendům dokonce ani dosáhnout nemusíme. Autor píše hodně ze svojí zkušenosti, kniha je tedy spíš sondou do života mladého Němce, a jeho rady se týkají hlavně těch, kteří žijí podobně. Zaujalo mě, že člověk, kterému je přes třicet, tolik řeší plastová brčka. Podobně i další jeho zvyky byly zajímavé a jsem ráda, že mnohé se mě netýkají. Určitě mám pořád co zlepšovat, inspirací v knize jsem našla ale jen pár.
Krásný výběr. Zasmála jsem se a dost si obohatila slovník.
13 pohádek z různých oblastí od Egypta až po Polynésii. Některé jsou spíše legendy. Každopádně jde o poutavé příběhy s krásnými ilustracemi.
Tahle knížka se mi v dětství moc líbila, jak měl pan Tužka všechno hranaté a pravidelné a slečna Pastelka zase barevné a volné. A konec jako v pohádce. :-)
Dobrá kniha. I když všechno asi teď nevyužiju, našla jsem zde pár důležitých informací o uvědomění si vlastního stylu. Také kapitoly o barvách mi mnohé osvětlily. Je prima, že se pracovní listy dají stáhnout přímo na stránkách Grady.