Zmiu komentáře u knih
Četla jsem tuto knihu někdy v dětství. Co si pamatuji, byla o klukovi, který chce utéct z domova, všechno si na to připravuje, ale nakonec neuteče.
Moje oblíbená knížka z dětství, která zaujme hlavně průstřihy, jež vytvářejí jedinečnou grafickou podobu tohoto díla. A verše jsou taky pěkné.
Hezká a vtipná kniha s ilustracemi od Gabriela Filcíka.
O řeckých mýtech už bylo napsáno hodně, a ani tahle kniha neřekne nic moc nového. Ale v rámci této edici stručného podání mýtů to je asi v pořádku. Kniha se četla hezky, jen jsem narazila na pár překlepů a chyb. Např. záměna osob, a pod. Těžko říci, zda to byla chyba autorky či překladatele. Také jsem zvyklá na trochu jiný přepis jmen, ale editoři odkazují na nějakou standardní knihu o antice, tak je možné, že to tak může být. Ideální četba do vlaku.
Příjemné čtení, neurazí, ale taky už jsem četla lepší.
Hezky napsané příběhy plus to, že jsem se dozvěděla spoustu reálií z venkovského života. Islandská vánice je síla i dnes, natož tenkrát.
Zajímavé a poučné čtení. Jazyk je sice trochu zastaralý, ale k historickému románu se hodí. Ač jsem se trochu ztrácela ve jménech, román mi osvětlil velmi důležité období v islandské historii, a za to jsem ráda.
Kniha postupně probírá indickou, íránskou, řeckou, římskou, keltskou, germánskou, slovanskou a baltskou mytologii, a ukazuje podobnosti, jak jazykové, tak i podobnosti mýtů samotných, (i když v pár případech je ta podobnost už trochu násilně vytvořená). Byla to jedna z prvních odborných knih z religionistiky, kterou jsem četla, a i když dnes už Dumézilovské výklady, které Puhvel následuje, nepřijímám tak nadšeně (ba právě naopak), stále si myslím, že takhle kniha je velmi dobrá, protože přinejmenším seznámí čtenáře s velkým množstvím mýtů, a to velmi podrobně.
Moje oblíbené anekdoty. Ráda jsem si četla i úvod, který byl nejen vtipný, ale i poučný.
Konečně jsme se dočkali dalšího překladu staroseverské literatury s pořádným úvodem, poznámkovým aparátem, a tak krásnou grafickou úpravou, že už od pohledu jsem si tu knihu zamilovala. Je zde sice pár drobností, které mi zcela nesedí, ale nebudu hnidopich, tato kniha si zaslouží právem nejvyšší hodnocení, a doufám, že podobných vydání bude přibývat. Stejně jako Sága o Hervaře, i Eddica Minora vyšla u vydavatelství Herrmann & synové.
Na malém prostoru spousta informací. V době, kdy o severské mytologii v češtině nebylo skoro nic (ne, že by to dnes bylo lepší), patřila tato kniha k tomu lepšímu.
Zajímavé legendy, které se vážou k historii a k místním jménům Krymského poloostrova.
Výborná kniha, která se dobře čte a poskytuje přehled o indiánech od severu k jihu. Zmiňuje sice i tradice a zvyky, ale dost se zaměřuje hlavně na kontakty s bělochy, takže se jedná spíše o přehled masakrů a ničení unikátních kultur. V závěru je přehled, jak jsou na tom indiáni dnes, tedy vzhledem k autorovu sepisování je to už vlastně před více jak 50 lety. Rozhodně mě zaujaly popisy španělských dobyvatelů, kteří jen s hrstkou bláznů dobyli velké říše. Moje sympatie rozhodně nemají, ale to, že je podmínky, za jakých tam byli, neodradily, je do jisté míry obdivuhodné. (Že by to zlato?)
Opět dva příběhy, každý z jedné strany, a oba se vydařily. Čtyřlístek se podívá do různých zemí, na své cestě kolem světa, a ve druhém příběhu objeví tajemství příšery žijící v mořské laguně.
Trvalo mi chvíli, než jsem těmto komiksům přišla na chuť, ale nakonec se do nich ráda začítám znovu.
Docela fajn příběhy, člověk se něco dozví, občas se zasměje, jen ti ufoni tam být nemuseli.