Zdeniczka komentáře u knih

Může dát člověk méně než pět hvězdiček? Asi ne. Tahle knížka prostě k dětství neodmyslitelně patří. :)

14 05.02.2019

Všimla jsem si, že v poslední době dávám přednost knihám, u kterých autor z praxe ví, o čem píše, ať už to je D. Dán, K. Reichs apod.
Zdoláno jako audiokniha, opět ve skvělém podání Mariána Geišberga, jeho hlas prostě povyšuje knihu o level výš. :) Už jsem si dvě knihy od tohoto autora poslechla, tak jsem se rozhodla, že to vezmu od začátku. Zase pecka! Skvělé, místy vtipné, leckdy mrazivé a nechutné, čeho všeho je člověk schopen. Od běžného lidského selhání až po svině nejvyššího kalibru. Dán umí brilantně popisovat jak samotný průběh akce, vraždy, tak ohledání. K tomu sympatická dvojka Krauz a Fischer, vlastně celý tým, který má normální kladné i záporné vlastnosti, vtipné slovní přestřelky, jak to prostě bývá. :)
Opět jde o téma, které poukazuje na to, že ryba často smrdí od hlavy, že to jde až k politickým špičkám. I v Čechách to tak je, co si budeme povídat. Stačí znát někoho, kdo na kriminálce pracoval. Že se najdou policajti, kteří po převratu od policie odejdou a "zařídí se jinak", to je bohužel také snad na každém městě. Naštěstí je tu většina těch, co neuhnou, co nesejdou z cesty.
Na konci mě zaujal pan "Novák". Předpokládám, že i D. Dán takového pána potkal. Jeho "napiš to všem" je skvělá rada. Díky tomu se tak řada lidí může o některých prasárnách dozvědět aspoň takto. Těším se na další knihu. :)

12 06.06.2021

Moje srdcovka. Zeptejte se na mou nejmilejší knihu a odpověď je jasná: Jana Eyrová! Lásku k této knize ve mě vyvolalo přečtení knížečky Sirotek lowoodský, kterou jsem coby dítě dostala. Zasáhla mě už tenkrát svým drsným příběhem i dobou a když jsem pak zjistila, že existuje celá, nezkrácená verze, musela jsem ji přečíst. V televizi jsem vždy sledovala i českou čb verzi a posléze i různé další adaptace a filmová zpracování. Dokonce jsem začala sbírat různá knižní vydání Jany Eyrové. :)

12 05.02.2019

Kdo by tu chytrou mršku neměl rád? Ta prostě do dětských vzpomínek patří. Jak kniha, tak večerníček jsou dokonalé. Jsem ráda, že baví dnes i moje děti. :)

11 12.06.2020

Další z pokladů v knihovně rodičů. Ani nevím, kolikrát jsem ji jako dítě četla, tahle kniha mě prostě bavila. Nenechala jsem si ujít ani filmové zpracování. Zilvar z chudobince je první, co se mi vybaví, asi už jen díky tomu slovnímu spojení. :) No a rampepurda rampepurďácká, to je další, na co si hned vzpomenu. Rampepurda je přezdívka i pro naši dceru Mínu. Už se těším, až si knihu přečte sama, aby věděla, kdo že to ta rampepurda byla. :D

10 12.06.2020

Ladovy knihy jsou prostě dokonalé, co k tomu říct víc? Mikeš je jedna ze stálic v naší knihovně. Už jako malá jsem tu knihu milovala. Díky Mikešovi jsme si s rodiči a sestrou několikrát zajeli do Hrusic na výlet. Myslím, že je na čase tam vzít i své děti, aby poznaly místo, kde se vše odehrávalo. :)

10 12.06.2020

Jedna z knížek, která musí být přítomna snad v každé knihovně. :) V r. 1988 jsem dostala modré vydání a doma ho máme doteď. Už tenkrát mě to milé vyprávění bavilo a teď baví i moje děti. Tahle kniha prostě k dětství neodmyslitelně patří. :)

9 12.06.2020

Moje druhé knižní setkání s autistou. Tuto knihu jsem dostala od kolegyně a opět to bylo velmi zajímavé čtení. Sem tam vtipné, sem tam smutné, každopádně vždy podnětné. Práce s dětmi i dospělými je těžká, natož s těmi, kdo se od "normálu" jakkoli odlišují. Obdiv a uznání si tak zaslouží každý, kdo se těmito malými i velkými křehkými dušemi zabývá a dává tomu všechno. Kdo ví, jak to mají mezi námi těžké, kdo si umí přiznat, že zrovna dneska se mu to třeba nepovedlo, protože i o tom práce s lidmi je. Nedávno jsem na ulici míjela dvě ženy a zaslechla útržek jejich rozhovoru, kdy jedna říkala druhé: "Do každý třídy bych dala jednoho autistu nebo aspergera." Asi by to chtělo...

9 11.06.2020

Milé a celkem vtipné čtení o životě na farmě, který byl v tehdejší době o dost těžší než dnes. Městská dívka je vržena na farmu, kde se de facto učí vše za pochodu. Oceňuji, jak se na vše snaží dívat s nadhledem, i když jí muselo být často velmi krušno. Co mě bavilo nejvíc, byla rodina Kettlových, sousedi typu 'to fakt nechceš'. :D

9 10.03.2019

Další z knih mého dětství. Schovaná v knihovničce prarodičů, nasládlý pach zatuchliny, zažloutlé stránky, přesto jsem ji coby dítě hltala. Své čestné místo má v knihovně dodnes, Čapkova tvorba je prostě výborná. Pět hvězdiček je jasných.

9 05.02.2019

Nevím, co četly malé holky, když jim bylo tak deset, ale já četla verneovky a paperbackové kriminálky. Prostě co knihovnička prarodičů vydala za poklad, to jsem přečetla. 20 000 mil pod mořem tedy patří mezi knihy mého dětství. Na kapitána Nema se nezapomíná, proto pět hvězd. :)

9 05.02.2019

Je vidět, že v případě rodiny Brontë se s talentem roztrhl pytel. K naší smůle bohužel zůstalo jen u jedné generace, která navíc zemřela poměrně brzy, jinak bychom byli možná svědky pokračujícího talentu a dalších skvělých děl. Miluji Janu Eyrovou, ale dílo mladší sestřičky řadím hned za ni. Svižné tempo, propracované postavy, tehdejší doba se svými názory a předsudky, typická anglická krajina, to mě baví. Nestihla jsem se nudit, každá postava ve mně vzbuzovala nějaké emoce. No, a odchod Arthura, to byla karma - tak dlouho hýřil a trápil Helenu, až se mu to na konci pěkně vrátilo. Nemusím dodávat, že jsem Heleně a Gilbertovi (a vlastně všem, kdo tam měli nějakou smůlu) držela pěsti. Skvělé dílo!

8 19.06.2020

Mach a Šebestová, Jonatán, paní Kadrnožková, Horáček s Pažoutem, to je jeden z evergreenů, na který se nezapomíná. Své místo má stále i ve školní literatuře. Je pravda, že styl psaní s nekonečnými souvětími je pro malé děti na čtení trochu náročný, ale kdo by neznal i večerníček? Hlas Petra Nárožného slyším v hlavě dodnes... :)

8 12.06.2020

Pohodové a velmi milé čtení. Některé příběhy jsou smutnější, většina z nich ale naštěstí pobaví. Je vtipné číst, čemu všemu je takový mladý venkovský zvěrolékař vystaven. Počínaje svéhlavými zvířaty, přes neotesané venkovany, tehdejší omezené možnosti a objevy, až k alkoholovým zážitkům s těmi vytrénovanějšími (což je asi každý :D). Stojí za to si ji občas přečíst. :)

8 10.03.2019

Četla jsem ji snad již v osmičce nebo v prváku na střední, ale mrazí mě ještě dnes, když si ten příběh vybavím. Děsivý příběh o tom, jak snadno se dá sklouznout k závislosti a dopadnout na dno, a nejbližší okolí si přitom ničeho nevšimne. Mělo by patřit mezi povinnou četbu.

8 05.02.2019

Snad kultovní česká kniha, kterou musí znát každý. :) Povinná četba za minulého režimu, ráda jsem si ji však přečetla i později. Má své čestné místo v naší knihovně. Plný počet hvězdiček, jinak to nejde.

8 05.02.2019

Asi takhle. David Duchovny? No jasně! Kniha od něj a ještě s takovým názvem? To zní zajímavě, to si pořídím. No, a líbilo se mi to tedy moc. Vtipné, k zamyšlení, s dobrými hlody. Držela jsem kopýtka, spárky i pařátky, aby to Else, Šalomovi i Karlovi vyšlo. :)

7 16.06.2020

Miluji knihy s Hughem v hlavní roli. V jeho příbězích se spojuje několik věcí, které mám v knihách ráda - detektivní zápletka zasazená do středověké Anglie, popis tehdejší doby (kdy autor ví, o čem píše), hrdina, který se potýká s nedostatky své doby, ať už to je pokrok medicíny, možnosti pátrání, předsudky apod. Prostě zase jsem si přišla na své a netrpělivě čekám na vydání dalších dílů.

7 11.06.2020

Zjevně tomu osud chtěl, aby se mi tato kniha dostala do rukou. :) Před měsícem jsme si pozvali do třídy na besedu již dospělého mladého muže, taktéž autistu. Často jsem tak při čtení knihy vybavila jeho chování a reakce. Něco mi potvrdila, řadu dalšího osvětlila. Doporučuji všem, kdo chtějí aspoň trochu nahlédnout do jiného světa, složitějšího, než je ten náš.

7 25.07.2019

Knihu jsem četla asi ve stejné době jako My děti ze stanice ZOO, čili přelom základky a střední. Druhá jmenovaná je dle mého názoru syrovější a čtivější, nicméně odrazující efekt mají obě.

7 05.02.2019