xulij01 komentáře u knih

První, co zaujme, je velikost knihy, šířka zhruba 24 cm a výška 30 cm. Váha se pohybuje kolem 4,4 kg (vydání z roku 1998). Jedná se tedy skutečně o rozměrný svazek. Text se proplétá mezi bohatou obrazovou přílohou, často se u podobných encyklopedií stává, že nabízí sice perfektní fotky, ale text zaostává, tak to u tohoto svazku rozhodně neplatí, kniha je nabitá informacemi a vše je podáno jasnou a stručnou formou. Na levé stránce jsou vypíchnuta nejdůležitější data daného období se stručným popisem událostí (zabírá zhruba polovinu levé stránky), na zbytku prostoru je dané období blíže rozebráno.

Tištěno na kvalitním papíře, takže i když třeba u mapek je použito menší písmo, tak je to stále solidně čitelné. Celkově je obrazová příloha velmi různorodá (valná většina barevná), najdeme v ní umělecká díla zobrazující vládce, fotky kulturních památek, písemností, schémata, jak probíhaly bitvy, fresky, obrazy, mozaiky, architektonická díla… Text je díky tomu perfektně doplněn a čtenář si tak udělá základní představu o daném období.

1 08.01.2023

Deník popisuje události v Litvě od 23. června 1948 do 6. června 1949 viděné očima partyzána. Hned na začátku deníku pisatel napsal:

„Tento deník není v žádném případě určený veřejnosti. Píšu si ho jen pro svou potřebu. V případě, že zahynu, deník prosím poslat mému milovanému bratru Kostasovi. Všechny ostatní, jimž bude dopřáno přežít a najít tento deník, prosím, aby ho nečetli, ale zničili. Takové je moje poslední přání. Jestli se nálezce dožije naší vytoužené svobody, pak mu z Onoho světa posílám své nejvřelejší pozdravy. Jestliže však zůstane litevský národ i nadále uvržen do otroctví, pak ať se nezalekne tíhy svého osudu, ale právě naopak, přeji mu nezměrnou duševní sílu.“

Takže vydáno je to i bez jeho souhlasu. Litva neměla proti Sovětskému svazu absolutně žádnou šanci, jediná naděje byla, že by se do toho vložilo zahraničí (mnozí partyzáni v to doufali a poslouchali pravidelně zahraniční rozhlas). Deník představuje volný sled myšlenek, dozvídáme se o partyzánské činnosti, ale často i o nekonečné nudě, kdy nemohli úkryt kvůli hlídkujícím vojákům opustit. Je to psané bez příkras (asi proto nechtěl, aby se to vydalo). Obsaženy jsou i vzpomínky na blízké, pochybnosti o tom, že zahraničí pomůže, občas upřímné doznání, že není schopen se přinutit k nějaké činnosti, psával „noviny“ (většinou jen pár listů či třeba i jeden list), kde se snažili bojovat s propagandou nepřítele, později se stal velitelem. Deník není psán pravidelně, někdy je mezi záznamy týden i více. Víceméně partyzánům chybělo všechno, většina vesnického obyvatelstva se jim snažila všemožně pomoci, ale počet partyzánů postupně klesal, proti praktikám Sovětského svazu mnoho šancí neměli (stávalo se, že do řad partyzánů se jim občas podařilo dostat i špeha, to pak znamenalo smrt mnoha lidí bojujících proti agresorovi a samozřejmě i značnou demotivaci v partyzánských řadách).

1 07.01.2023

Velkoformátová publikace zabývající se sbírkami České pojišťovny. Do stránky 40 je „textová“ část, kde se čtenář dozví něco o historii pojišťovnictví na našem území, včetně významných osobností, které se o jeho rozvoj zasloužily, probrány jsou i důvody, proč k sběratelské činnosti docházelo. Každopádně je to vše doprovázeno bohatou obrazovou přílohou, najdeme zde akvarely Jaroslava Šetelíka zobrazující budovu pojišťovny, jinde jsou fotky jejích prostor, obsaženy jsou i portréty (fotky) osobností, které jsou spjaty se vznikem pojišťovnictví u nás.

Obrazová část knihy je na stránkách 41 až 131, přerušená pár stránkami (102 až 105), které se věnují koncepci sbírek, jak vznikaly galerie, kdy zhruba došlo k zpřístupňování uměleckých sbírek veřejnosti. Víceméně se jedná o úvod k obrazové části obsahující novější obrazy, kde najdeme umělce jako: Jiří Sopko, Jiří Načeradský, Václav Špála, Antonín Procházka, Antonín Sládek…

2 07.01.2023

August Švagrovský byl sběratelem, mecenášem a přítelem mnoha významných českých umělců. Od poloviny 90 let 19. století začal budovat sbírku výtvarného umění. Jádrem sbírky jsou čeští impresionisté (Antonín Slavíček, Miloš Jiránek, Antonín Hudeček, Jan Angelo Zeyer). S mnoha malíři se přátelil.

První část knihy (do stránky 31) je věnována původu a osudu sbírky, čtenář se dozví i základní informace o Švagrovském. S mnoha umělci ho pojilo blízké přátelství. Graficky je to provedené poměrně zvláštně, zhruba 7,5 cm tvoří volný okraj, který je využit k obrazové příloze (primárně jsou zde přetištěné dopisy mezi Švagrovským a umělci, bohužel ne u všech je text dostatečně čitelný, 7,5 cm není zase tolik, na šířku dopisu tedy zbývá kolem 6 cm a díky tomu je to poměrně malé). Někde dochází k tomu, že není plně využita celá plocha stránky (chybí obrazová příloha). Stránky 33 až 80 obsahují popis celé sbírky. U každého obrazu je uveden autor, název obrazu (tučným písmem u těch, které jsou součástí obrazové přílohy), rozměry, technika, rám, kdy a kde byl obraz vystaven. Stručný popis, co je na obrazu. Vlastní obrazová příloha je na stránkách 84 až 181 (každému obrazu je věnována jedna stránka).

Celkem je ve sbírce 216 obrazů, přičemž původní celkový počet byl zhruba o 20 vyšší, některé se ztratily. Při předání sbírka obsahovalo 62 obrazů Antonína Slavíčka.

07.01.2023

Textová část je obsažena na stránkách 7 až 40. Zde je rozebráno jeho dílo s řadou odkazů do obrazové části publikace. Vydána byla knížka ještě za komunistů, takže se dozvíme, že v jeho díle byly víceméně vždy prvky socialistického realismu a podobné perly (naštěstí takových zmínek je tam jen pár a jeho obrazy hovoří o opaku). Karel Jílek byl velmi plodným malířem a maloval i v době, kdy mu už bylo kolem 80 let, přesto i obrazy z tohoto období nikterak nezaostávají za obrazy staršími. Obrazová příloha je velmi bohatá: 86 barevných reprodukcí (většinou olej na plátně) a 24 černobílých (grafika a kresby). Na konci knihy je ještě stručné shrnutí života tohoto velkého malíře v datech s pár fotografiemi. Celkově bych knížku hodnotil 90 %.

01.01.2023

Kniha obsahuje díla celkem sedmašedesáti výtvarníků (laureátů Bienále kresby Plzeň pořádaných v letech 1996 až 2014). Kromě evropských zemí jsou mezi nimi zastoupeni i výtvarníci z Asie či Austrálie. První taková výstava se konala v roce 1996, které se účastnili pouze domácí umělci, v průběhu let akce nabyla značných rozměrů a účastní se jí i řada zahraničních umělců. Výstava se věnuje jednobarevné kresbě.

Autoři jsou uspořádáni abecedně, jsou o nich uvedeny základní informace (na pravé stránce v bodech rok narození, studium, výstavy, fotka). Na levé straně pak charakteristika jejich tvorby, co je pro ně například zdrojem inspirace, názory na kresbu, umění... U každého autora jsou na dvou stránkách uvedena dvě jeho díla. Text je dvojjazyčný (angličtina a čeština).

01.01.2023

Jedná se o souhrn esejů a textů rozkrývajících postupy, které využívají tzv. „revizionisté“ k popření hrůz holokaustu. Není to radostné čtení, autor ukazuje, jakým způsobem postupují, obecně není žádný problém jim dané dílo „rozcupovat“ a ukázat, že se zakládá na lživých faktech, ale už jen to, že se tím zabývají profesionální historici, je pro revizionisty obrovský úspěch, znamená to pro ně tolik důležitou publicitu, navíc se pak mohou pochlubit, že jejich dílo je natolik důležité, že se jím zabýval známý historik.

Celkově je text proložen velkým množstvím citací, kdy se občas stává, že citace pod čarou zabírají více prostoru než samotný text. Nejedná se tedy o nějakou „beletrizovanou historii“, z mého pohledu je to spíše určené pro historiky, případně čtenáře, kteří se o problematiku popírání holokaustu hlouběji zajímají.

31.12.2022

Je to taková fantazy „oddechovka“. Příběh solidně odsýpá, je plný děje a napětí. Hlavní postavy jsou vcelku zajímavé, Conana asi netřeba představovat, kromě něj v příběhu vystupuje krásná pirátka Valerie. Krátký úryvek:

„Ušklíbl se a v modrých očích mu zaplálo světlo, kterému musela porozumět každá žena. Pohledem přelétl její nádhernou postavu a s obdivem spočinul na křivce krásných ňader napínajících látku tenké blůzky a na pásu hebké kůže mezi horním koncem bot a dolním okrajem kalhot. Nic tě nenapadá? Zasmál se. Copak jsem ti nedal svůj obdiv dost jasně najevo už při našem prvním setkání? Ani hřebec se nemohl vyjádřit jasněji, zněla pohrdavá odpověď.“

Nad logikou příběhu je lepší nepřemýšlet, věci jako rostliny, které potřebují ke svému životu pouze vzduch (a přesto plodí) jsou pravda originální, ale působí trošku zvláštně. Aby si člověk příběh užil, tak je lepší vypnout levou mozkovou hemisféru (zodpovídá za logické myšlení) a když vypne i pravou, tak se vůbec nic nestane. Jak jsem psal, je to taková nenáročná oddechovka, velká výhoda je, že je to psané dvojjazyčně, takže vhodná knížka k nenásilnému procvičení angličtiny.

31.12.2022

Originál byl vydán již v roce 1966, takže se jedná o starší publikaci. Kapitoly jsou členěny dle jednotlivých dynastií, zpravidla každá z nich nějakým způsobem islámské umění obohatila. Vše je doprovázeno bohatou obrazovou přílohou, černobílé reprodukce jsou vtěleny přímo do textu publikace (zpravidla tak, že jsou přímo u textu, který se na ně odkazuje). Ne všechny černobílé reprodukce jsou v dobré kvalitě. Barevná obrazová příloha je u každé kapitoly zvlášť, je to kvůli použitému kvalitnějšímu papíru. Veškerá obrazová příloha je opatřena výstižnými komentáři.

Celkově je v knize obsaženo 105 barevných a 101 černobílých reprodukcí, kupodivu to není na úkor textu, ten je výstižný a na informace velmi bohatý. Jen ta kvalita některých černobílých reprodukcí je trochu horší. Na svou dobu to musela být úžasná publikace, ale i dnes má stále co nabídnout.

30.12.2022

O každém z umělců jsou na začátku uvedena základní fakta (studium, uskutečněné výstavy, členství ve spolcích, charakteristika tvorby, případně jakými galeriemi je jeho dílo vlastněno). Následuje obrazová část. Formát knihy je 24 cm na šířku a 30 cm na výšku a jde o kvalitní papír, takže reprodukce opravdu vyniknou. K dílům těchto mladých autorů jsou přiřazeny obrazy starších tvůrců (tak, aby námětem či jinou charakteristikou k danému dílu „ladily“), jejichž díla byla již prověřena časem, proto název výstavy Dialogy.

29.12.2022

V prvních kapitolách se knížka věnuje ohni řeckému a římskému, poté byzantskému. Složení byzantského není do dnešní doby přesně známo, každopádně to byla nesmírně účinná bojová látka, která dle dobových svědectví uměla hořet na vodě, kameni a nedala se jednoduše uhasit. Autor rozebírá, z čeho se pravděpodobně mohl skládat (variantě uvádí více látek a jejich výhody/nevýhody), každopádně žádná z látek do popisu účinku byzantského ohně zcela nezapadá.

Následuje kapitola „černý prach“ (střelný prach), rozebírá jeho historii, použití, vývoj složení, výrobu. Některé informace jsou hodně zajímavé, byl používán v lektvarech, které měly zajistit nesmrtelnost, často se stalo, že takový lektvar akorát uspíšil odchod ze světa. Dále se knížka věnuje nitrocelulóze (střelné bavlně), „bílému prachu“, nitroglycerinu, dynamitu…

Celkově je knížka hodně zajímavě napsaná, obsahuje celou řadu informací, které jsou podány tak, že i laik se v tom nebude ztrácet. V knížce je nastíněn i osud některých význačných postav, které vývoj „elixírů ohnivé zkázy“ značně ovlivnily, zvláště o Nobelovi je líčení nebývalé poutavé. Záběr knížky je ovšem poměrně široký, občas autor zabočí i do alchymie, věnuje se třeba výrobě kamene mudrců, jindy zase rozebírá řemeslo zabývající se výrobou sanytru (důležitá složka střelného prachu), zabočí i třeba do havárií souvisejících s výrobou nitroglycerinu. Takže je to taková všehochuť, která ale určitě stojí za přečtení.

28.12.2022

Jak už název napovídá, jedná se o obrazovou publikaci věnující se nejvýznamnější dílům francouzského malířství 19 a 20. století, která jsou vystavena v Ermitáži. Na stránkách 5 až 15 je líčen původ této sbírky a její postupné rozšiřování. Velké množství obrazů pochází od soukromých sběratelů (ne vždy na dobrovolné bázi, mnohé sbírky byly znárodněny). Zvláště Morozov a Ščukin vytvořily rozsáhlé sbírky, které se staly součástí Ermitáže.

Celkově je sbírka nesmírně bohatá, v publikaci najdeme například díla Moneta, Cézanna, Gogha, Gauguina… Od mnoha z nich je uvedeno více děl a u některých je na další stránce zobrazen detail daného díla. Na pravé stránce je uvedeno dílo a na levé informace o obrazu a malíři. Reprodukce (všechny barevné) jsou do knížky vlepeny na kvalitním papíře (vzhledem ke stáří publikace mě kvalita reprodukcí příjemně překvapila).

26.12.2022

Sbírka byla shromážděna Josefem a Emou Horákovou v průběhu zhruba 50 let. Hlavním kritériem, zda daného autora do sbírky zařadit, bylo jeho spojení s východními Čechami. Bráno je to ovšem poměrně volně, jedná se o umělce, kteří se zde narodili, část života žili, případně pouze čerpali inspiraci. Cyrany (Cyrani) je šlechtický rod, jehož původ lze vysledovat ve Francii (první polovina 7. století) a z něhož pochází Josef Horák.

O každém umělci zařazeném v publikaci se čtenář dozví základní informace (rok narození, studium, tvorba…). Většinou se rozsah informací vejde na jednu stránku a v obrazové části je ke každému umělci přiřazena jedna reprodukce. V galerii najdeme i díla známých umělců, například Josefa Čapka, Aloise Fišárka, Jaroslava Gruse, Jindřicha Štýrského, Jana Zrzavého…

25.12.2022

Kniha je rozdělena do následujících částí: Sedm divů světa; Hrobky a pohřebiště; Chrámy a svatyně; Paláce, lázně a arény; Opevnění; Přístavy, vodní stavby a silnice; Kolosální sochy a monolity. Na začátku každé kapitoly je stručný úvod a zároveň jsou na časové ose vymezeny památky, kterým se kapitola věnuje (řazení tedy probíhá dle času od těch nejstarších). Časový rozsah je často značný. Pokud například vezmeme kapitolu Kolosální sochy a monolity, tak Velký menhir Brisé v Bretani spadá do období asi 4500 let před naším letopočtem, zatímco sochy z Velikonočního ostrova jsou datovány mezi roky 1000 až 1500 našeho letopočtu.

Na knize se podílelo celkem 16 autorů (vzhledem k rozsahu památek se není čemu divit), obecně se jedná o zkušené archeology specializující se na dané téma. Text je doprovázen bohatou obrazovou přílohou, celkově jde o 333 ilustrací a 140 barevných fotografií. Například je tam znázorněné schéma, jak mohli daný monolit dopravit na vzdálené místo. I přes bohatost obrazové přílohy se čtenář dozví velké množství zajímavých informací. Pro někoho, kdo se zaobírá historií takových památek hlouběji, bude kniha až příliš stručná, jenom přeci, celkově se jedná o 70 památek, takže na některé vyjdou třeba dvě stránky.

24.12.2022

Jak již název napovídá, věnuje se tato obrazová monografie kresbám. Některé z nich jsou rychle pořízené náčrtky budoucích děl, jiné lze považovat za svébytná umělecká díla, kdy umělec využil šrafování, stínování, uhlu, běloby, inkoustu, křídy... Kresbu používal Raffael k rozvržení budoucího díla, případně zachycení určitých detailů (například variantě rozpracované gesto ruky), celkově lze tedy jeho kresby považovat za přípravu ke konečnému dílu. Patřil mezi umělce, kteří se nechali značně ovlivnit ostatními (byla jich celá řada, ale nejvíce na něj zapůsobili Leonardo da Vinci a Michelangelo), někteří až tvrdili, že byl pouhým napodobitelem, to ale rozhodně neplatí, sice čerpal od ostatních umělců, ale vždy jejich „rukopis“ upravil k obrazu svému. Raffael byl neskutečný kreslíř, měl zároveň dobře fungující dílnu, takže ne vždy lze s jistotou určit, zda dané dílo bylo zcela vytvořeno jeho rukou.

Nejprve jsou stručně rozebrána jednotlivá období vývoje jeho kresby a zároveň je popsáno, jací umělci na něj v té době měli největší vliv. Text se zároveň odkazuje na bohatou obrazovou přílohu. Jádro knihy je tvořeno reprodukcemi jeho kreseb, přičemž na levé straně je prázdná stránka a na pravé pak kresba. Vlastní seznam kreseb je uveden na konci knihy, kdy se u daného díla dozvíme rok vzniku, rozměry díla, použitou techniku a vlastníka.

23.12.2022

Katalog výstavy, která proběhla ve dnech 7. 7. 2010 - 7. 5. 2011 v Jezuitské koleji. Po jednotlivých obdobích jsou sledovány nejvýznamnější akvizice, které byly v galerie uskutečněny. Na začátku je vždy stručné shrnutí charakterizující situaci v galerii, její vedení a provedenou akviziční činnost. Knížka je dvojjazyčná (anglický text je hned vedle českého, ale ne všechno je do angličtiny přeloženo). Hlavní částí knihy je samozřejmě obrazová příloha, která je velmi bohatá. U díla je uveden například autor, rozměry, materiál, datum vzniku a datum akvizice (česky i anglicky). Zcela vynechány jsou podrobnější informace o autorovi (jen rok narození a případně úmrtí).

Je zajímavé sledovat, jak probíhala akviziční činnost v galerii, knížka je tištěna na kvalitním papíře, takže reprodukce vyniknou (valná většina z nich je i v dostatečně velkém formátu).

21.12.2022

Rozsáhlá fantasy sága (hodnotím všechny díly), která vyniká bohatým příběhem, množstvím postav a nečekanými zvraty. Je to ten typ knížky, který čtenáře vtáhne do děje a nepustí, dá se říci, že se tam stále něco děje (lyrické popisy jako u Tolkiena zde příliš nenajdete). Zvláštností je pojmenování kapitol, které nesou jméno postavy, o které je vyprávěno (takže tam najdete x-kapitol se stejným názvem). Vyprávění je tedy primárně sledováno vždy z pohledu jedné konkrétní postavy, ke které se autor zpravidla vrátí po několika jiných kapitolách.

Autor se s tím příliš „nemaže“ a klidně z příběhu nechá vypadnout postavu, která se jevila jako klíčová, naopak nějaká zdánlivě nezajímavá postava se později stane postavou nosnou. Spisovateli se parádně podařil zachytit postupný vývoj jednotlivých postav vlivem vnějších okolností. Velmi zjednodušeně příběh sleduje soupeřící rody o moc s přidanou špetkou magie. Sága by se dala přirovnat k rozvětvenému „historickému“ románu s řadou intrik a nečekaných rozuzleních.

16 13.12.2022

Solidně napsaná knížka o životě jednoho z velkých amerických generálů. Informací se čtenář dozví opravdu hodně a vše je to podané poutavou formou. Pershing byl za svého života (v roce 1919) povýšen do hodnosti „General of the Armies“ (nejvyšší vojenská hodnost USA), tím byl poctěn kromě něj, již jen George Washington (a to posmrtně v roce 1976). I z toho je patrné, jak si ho vážili. Na začátku knížky je v bodech pro lepší orientaci sepsána jeho vojenská kariéra, která byla dosti bohatá.

Během první světové války řešil řadu nepříjemných problémů (nejhorší to bylo v letectvu). Například zjišťoval stav výcvikových letadel, dozvěděl se, že počet je 55, bohužel musel konstatovat, že 51 z nich je klasifikováno jako zastaralé a zbývající stárnoucí. Ze 65 důstojníků letectva a asi jednoho tisíce pilotů od spojovacího vojska bylo pouze 35 důstojníků schopných bojového nasazení. S výjimkou pěti nebo šesti z těchto letců neměl nikdo zkušenosti s obsluhou leteckých zbraní a s vrháním bomb. Zhruba o stránku dál se čtenář dozví, že z Paříže přišel dálnopis (24. května 1917), ve kterém tehdejší ministerský předseda Alexander Ribot specifikoval požadavky spojenců na americkou leteckou účast na západní frontě takto: „zformování leteckého sboru se 4500 letouny a jeho vyslání – včetně personálu a materiálu – na francouzskou frontu v průběhu jednoho roku s tím, že celkový počet pilotů včetně záloh by měl činit 5000, navíc 50000 mechaniků. Každý měsíc by mělo být v amerických závodech postaveno 2000 letounů a vyrobeno 4000 motorů, což znamená….“

Pershing tedy nebyl jen vojenský stratég, ale zároveň i vyjednavač (někdy i „manažer“), kdy bylo potřeba pro vojáky zajistit výbavu, která byla často poskytnuta spojenci (z USA prostě nedorazila). Zároveň tam byl silný tlak ze strany spojenců, aby jednotky USA splynuly se spojenci (nevytvářely vlastní útvary, a tudíž podléhaly cizím velitelům), to ovšem Pershing obecně odmítal. Knížka se nevyhýbá ani jeho chybám, ztráty v některých akcích byly značné. Celkově bych hodnotil 90 %.

12.12.2022

Obsáhlejší monografie, která se snaží postihnout veškeré aspekty tvorby tohoto nesmírně plodného a všestranného umělce. Knížka je rozdělena do následujících částí (schválně uvádím i stránku, aby bylo zřejmé, jaká část knihy je danému druhu tvorby věnována):

1) Kalendárium (str. 13). Zde jsou stručně uvedena nejvýznamnější data z umělcova života.
2) Svět očima Karla Svolinského (Eduard Burget, Roman Musil) str. 29. Kapitola pojednává o umělcově tvorbě coby celku.
3) Dílo Karla Svolinského pro chrám sv. Víta v Praze (Eva Balaštíková) str. 91.
4) Loutkářská tvorba (Jaroslav Blecha) str. 117.
5) Scénografická tvorba (Věra Ptáčková) str. 131.
6) „Milý a vážený mistře…“ Karel Svolinský a čeští beletristé (Tomáš Pavlíček) str. 147.
7) Příležitostná grafika (Slavomil Vencl) str. 175.
8) Karel Svolinský a padesátá léta (Tereza Petišková) str. 187.
9) „Je to velké a šťastné Vaše dílo“ Olomoucký orloj Karla Svolinského (Pavel Zatloukal) str. 193.
10) Podíl Karla Svolinského na tvorbě československých papírových platidel (Jaroslav Šůla) str. 209.
11) Známková tvorba (Alena Reichová) str. 227.
12) Fotografická tvorba (Helena Rišlinková) str. 251.
13) Gesto kreslení (Radim Vondráček) str. 261.
14) Summary str. 269.
15) Soupis literatury str. 277.
16) Soupis autorských výstav str. 281.
17) Seznam vyobrazení str. 283.
18) Jmenný rejstřík str. 293.

Z uvedených kapitol je patrné, že Svolinského umělecká tvorba byla velmi pestrá. Ač je knížka dílem více autorů, na poutavosti jí to nijak neubírá, čtenář se dozví mnoho zajímavých informací o díle i životě tohoto umělce. Celý text je protkán mnoha reprodukcemi.

1 05.12.2022

Rozsah knížky je 160 stránek, autor se věnuje 72 umělcům a zobrazeno je 437 děl. Z toho je patrné, že příliš prostoru pro text až tak nezbývá. Primárně se jedná o obrazovou publikaci a obrazové části není co vytknout, je bohatá, takže si čtenář udělá základní představu o dílech daných umělců. Umělci jsou řazeni abecedně (obecně je jim věnována jedna až tři stránky). Když to vezmu od A, tak se knížka věnuje následujícím umělcům: Jiří Anderle, Milan Rastislav Baborák, Jan Bauch, Jaroslav Blažek, Adolf Born, Oldřich Michael Brož, František Cundrla, Libuše Čtveráková, Karel Demel, Jaroslav Grus, Vladimír Hlubůček (co jsem se díval, tak by se mělo psát Hlubuček), Jiří Václav Hampl, Miroslav Hudeček, Olga Hudečková, František Hudeček, Cyril Chramosta, Antonie Jankovcová…

Textová část je ovlivněna tím, že většinu umělců autor osobně znal, často se v textu setkáme s osobními vzpomínkami na daného umělce, například Dimitrij Kadrnožka, u něj najdeme text: „Jeho osobní zážitky z Kuby byly tak silné a krásné, že na ně vzpomíná často a rád. Jak sám říká, byly to nejsvětlejší body v jeho životě. Kubánci dali Kadrnožkovi nejlepší prostředí a výborné podmínky. Měl možnost si vybrat žáky sám, ale také sestavit tým pedagogů a dalších spolupracovníků. Po třech letech existence této školy, pověřili Míťu (tak mu říkám v soukromí), aby ještě s dalšími spolupracovníky vypracoval návrh na jinou – novou školu…“

Za obrazovou část bych dal 100 %, za textovou tak kolem 70 %. U děl chybí rozměry a někdy rok tvorby.

04.12.2022