vivalamuff komentáře u knih
No... dlouho jsem se rozhodovala, jak tento nevšední příběh ohodnotím. Na jednu stranu jsem se nutila do čtení, na tu druhou jsem některé stránky přímo hltala, protože to bylo něco nového, o čem jsem zatím ještě nikdy nečetla. Nakonec jsem se přiklonila ke 4 hvězdičkám.
Může obsahovat spoilery!
Sice jsem neočekávala romantický příběh, ale tohle bylo silné kafe, slabším povahám rozhodně nedoporučuju! Hlavní hrdinka je totálně poblázněná do naprosto bezcharakterního SS důstojníka Johannese, který je mi od začátku nesympatický (sukničkář, neustále zdrogovaný, a už jen ten fakt, že slouží Třetí říši - no posuďte sami). O takové té čisté lásce snad ani nemůže být řeč! Já to tam prostě necítila. V tomhle ohledu to ve mně neprobouzelo žádné emoce. Škoda.
Co mi ovšem vadilo, bylo, že se paní spisovatelka snaží za každou cenu, snad na každé druhé stránce, přirovnávat veškeré lidské pochody a předměty k pohlavním organům a pudům. "Pička, šulín," apod. To bylo nechutné a opravdu zbytečné. Polovinu si mohla ušetřit.
Kladně ale hodnotím to, že se nebála otevřeně mluvit o šokujících věcech, které se v táboře Titowka děly (znásilňování zajatkyň, potraty a hokusy pokusy - připomnělo mi to osud našich nebohých lidických žen, které skončily v Ravensbruku). Byl to prostě děs běs.
A tak jsem ráda, že aspoň tento příběh skončil dobře. Proto ta čtvrtá hvězdička :-)
PS: Přeskakování v čase mi nevadilo. Vždy jsem věděla, o koho nebo o co se jedná...
Literární skvost. Tuhle knihu je radost číst. Všimněte si, jaký jazyk spisovatel užívá. Málokdo to takhle umí. Snad jenom ruští spisovatelé jako Dostojevskij a spol. Děj je poutavý, některé postavy jsou strašidelné už jenom ve své podstatě - Evropa, Asie nebo pan abbé Herrera. Ester jsem si nemohla oblíbit, nechápala jsem ji. Stala se z ní pouze taková figurka na šachovnici, stejně jako Lucien. Jeho charakter byl svým způsobem ještě horší než u našeho falešného kněze, protože se skrýval za maskou hezoučkou mladíka, vlezdoprdelky. Zakončení knihy bylo tím pádem vcelku pochopitelné...
Jedním slovem katastrofa! Děj neskutečně naivní, nereálný a hlavně nelogický. Pochybuju, že by se taková "hodná holka" dala propůjčit k onomu dost ošklivému plánu. Nejde ani tak o něj (Bradena), ale o ni a o její city a tělo. Nejsem prudérní, ale co je moc to je moc.
Každopádně jde vidět, že je autorka ještě neskutečně mladičká...
Mně se tahle série líbila mnohem více než Bratrstvo. Mělo to spád. Strašně jsem si oblíbila Jima i ostatní hrdiny Padlých andělů.
Mně se to líbilo. Není to typická romantika. Rozhodně jsem ráda, že nežiju ve středověku. Někdy jsem chtěla řvát nad tou strašnou nespravedlností, která se Martě a Chtistianovi udála...
Ještě lepší než první díl. Obvykle to bývá naopak, ale v tomhle případě to neplatí. Víc akce, více zvratů a několik dalších překvapení.
Čekala jsem něco jiného, proto jsem zklamaná. Svým způsobem je to stejná fantasy jako Mlýn na mumie. Jako komiks by to bylo fajn...
Skoro po celou dobu, co jsem knížku četla, mě napadalo, kde na to pan autor chodí??? Některé věci byly řekněme "šílené". Ale jinak jsem se bavila, líbí se mi ten styl psaní. Určitě to není poslední kniha od pana Stančíka, kterou si koupím.
Neskutečná nostalgie. Seriál jsem viděla jako malá a pamatuji si na něj doteď. Kniha má však něco navíc. Je lepší.
Příběh byl originální a líbil se mi. Možná není až tak reálný, ale to mi nakonec tolik nevadilo. Vadil mi spíše konec, byl strašně urychlený. To mě zklamalo. Ale jinak jedna z mých oblíbených knížek od J. Lindsey.
Kniha je čtivá a napínavá. Sice jsem se divila nad Trellinými schopnostmi, ještě v jejím věku, ale jinak byl příběh odehrávající se 3000 let př.n.l. celkem reálný.
Pandu jsem si neskutečně užila. Četla jsem ji asi týden a těšila se na každou stránku, kterou si budu moct přečíst. Je teda pravda, že jsem zpočátku byla šokována nespisovnou češtinou, ale dalo se na to zvyknout. Patrně mi to vadilo proto, že já takhle nemluvím, nesnáším slova zakončená na -ej, apod. Ale to je tak asi jediné mínus. Příběh má dvě časové linky: 1952 a 2017. Jsou to ale tři příběhy v jednom, což se mi strašně líbilo. Nejzajímavější je ten o Marii. Pak se mi líbil děj týkající se Pandiných rodičů, bylo tam několik zvratů, které mě hodně překvapily. No a pak tu máme samotnou Pandu a její příběh. Bylo mi jí líto - kvůli těm pigmentovým skvrnám a tak. Přesto si myslím, že jsou lidé s horšími úkazy na obličeji - kožní vyrážky, jizvy po nich nebo takový oheň přes půl tváře. S tím se asi žije mnohem hůř. Jenže Tereza alias Panda trpí taky úzkostnou poruchou, proto to holt prožívá "jinak". Paní autorka mě však přesvědčila, že psát umí, navíc velmi poutavě. Takže, si hned půjdu koupit Lososa v kaluži. Jsem fakt ráda, že se v poslední době objevuje stále více a více nových českých autorů. Slečna/paní Lukášková je navíc mladá, snad se od ní dočkáme mnoho dalších hezkých knižních počinů.
V této knize paní Loukotková předvedla, že umí psát i jinak. Jedná se spíše o takovou novelku s romantickými prvky a jednou podařenou kriminální zápletkou. Pouze závěr byl na můj vkus uspěchaný. Hlavní hrdinové mi byli moc sympatičtí. Osud jim nenadělil zrovna lehký život a vy si prostě přejete, aby se na ně konečně usmálo štěstí a vše dopadlo dobře.
Já bych řekla, že se jedná o pohádku pro dospělé holky :-) děj je ve své podstatě poněkud nereálný, ale je to romantika jak vyšitá. Hlavní hrdina je k zulíbání :-)
Druhý díl se mi líbil více než ten první. Avšak musím říct, že to množství postav je tu na škodu. Nemohu si k nim vytvořit vztah, pořádně ani nemohu určit, kdo je tady hlavní hrdina. Prokop, Chelčický nebo Žižka? Asi všichni... :-)
Pan Vondruška umí přiblížit středověkou dobu tak, abych si z toho sama něco odnesla. Pro zájemce o husitství jsou jeho epopeje jedno velké MUST BE.
Po dlouhé době kniha, od které jsem se nedokázala odtrhnout. Prostě jsem musela vědět, jak to dopadne. V příběhu Marijke a Karla mi občas chybělo více emocí, ale tento nedostatek vyvážily kapitoly týkající se Luciana. Jeho osud mě vzal vážně za srdce. Bylo mi ho neskutečně líto.
Spoiler!
Až do poslední stránky jsem doufala, že se nějak dostane z vězení. Že se tak nestalo mě skutečně zarmoutilo. Když se ještě vrátím k Marijke. Její myšlenkové pochody moc nechápu. Očividně byla do Karla zamilovaná, byla by s ním dokonce odešla, kdyby měla tu možnost, ale nakonec otočila o 180 stupňů a vrhla se do náruče manžela, který jediný ji zbyl. Svým způsobem to chápu, co jiného mohla dělat???
Knihu doporučuji. O Buchenwaldu jsem takto četla poprvé, většina spisovatelů se zaměřuje pouze na Osvětimi.
Kniha není špatná, ze začátku se mi líbila, ale s počtem stránek se děj neskutečně táhl a to mi vadilo. Opravdu velké plus dávám za samostatné kapitoly zabijáka a prince. Na konci jsem zjistila, že jsem se v mém odhadu "kdo je kdo" spletla. To bylo velké překvapení :-D
Kniha je opět poutavá od začátku do konce. Měla bych však jednu dvě výhrady. Proč je to tak dlouhé? Nejméně 300 stránek bych proškrtala, protože to děj nikam neposouvá, je to pouze omáčka kolem a kolem. To samozřejmě platí i o předešlých dílech. Taky mi vadily ty neuvěřitelné souhry náhod. Jednou, dvakrát... budiž, ale jakmile je celý příběh postaven víceméně na vykonstruovaných náhodách, působí křečovitě. A ten pocit mě při čtení párkrát natolik pohltil, že jsem myslela, že to nedočtu. Naštěstí jsem si to pak rozmyslela a pokračovala dál. Rozhodně nelituji...
I druhý díl byl skvělý. První se mi líbil víc, ale druhý má také něco do sebe. Jen mi je líto Akivi. Karou mi v tomhle díle připadala zvláštní... teď už ví, jak se na tomhle světě objevila, zná svou minulost, a přesto se s tím nedokáže nějak vyrovnat a Akivu odmítá. Bojím se, že příběh nedopadne dle mých představ. Raději se vrhnu hned na třetí díl, abych se o tom sama přesvědčila.