vivalamuff komentáře u knih

Celkem fajn dílko. Na rozdíl od jiných čtenářů se mi více líbila druhá historická část. Mám moc ráda dějiny, takže "tohle" mi sedlo. Tak nějak jsem tušila, že většina našich českých panovníků byli psychopati :-D První část je hodně teoretická, ale prošpikovaná i praktickými ukázky. Poznámky pod čarou mi nevadily. Kdo má rád pana R. Honzáka, určitě si počte...

5 25.03.2020

Tak já jsem se v těch jménech pěkně motala. Čekala jsem, že to bude "příběh v příběhu". Že z jednadvacátého století skočíme zpátky do minulosti, kde budou jednotlivé vztahy podrobně rozepsány a vysvětleny - proč a jak. No a když jsem zjistila, že to tak nebude, že půjde vážně jen o jakési hledání v dokumentech a ptaní se po lidech, tak jsem byla zklamaná. Celá půlka kniha mě nebavila, chtěla jsem ji odložit, ale pak jsem si řekla, že ji prostě musím dočíst, že někde bude zlom. A on byl, ke konci knížky, ale stejně jsem si z toho nesedla. Nevím, příběh měl neskutečný potenciál, který podle mého nebyl úplně využit. Váhám, zda se pustit do dalších knižních počinů pana Hájíčka. Rybí krev si hodně lidí vychvaluje, tak snad to zkusím. Za čas.

5 13.08.2019

Kniha nebyla špatná. Zpočátku jsem byla vyloženě nadšená! :-) Nápad se zrcadly je skvělý... jenže jakmile ti dva k sobě našli cestu, šlo to z kopce. Pro mě to už nemělo tu šťávu. Navíc některé scény byly těžko uvěřitelné, především však Katiny reakce. Druhý díl si přesto přečtu. Ráda bych se dozvěděla, jak to bude dál. Doufám, že budu mile překvapena :-)

5 02.06.2018

Na tuhle knihu jsou poměrně rozlišné názory. Myslím, že to chápu. Někomu prostě nesedne hlavní hrdinka, která má problémy s alkoholem. Mně to však nevadilo.
Děj byl opravdu, hlavně na začátku, rozvleklý, ale myslím, že to mělo svoje odůvodnění, které člověk pochopí spíše až ke konci. Pro mě měla knížka tu správnou dávku napětí. Dějové zvraty mě překvapovaly, takže jsem si příběh báječně užila. Knížku bych doporučila. Ovšem ti z vás, kdo milují příběhy od A. Christie, budou zřejmě zklamaní. A.CH. byla přece jen královnou detektivek a srovnávání Ženy z kajuty č. 10 s jejím literárním počinem bych se asi vyvarovala :-D
Přesto 5 *

5 08.03.2018

Je to drsné, hodně drsné. Ten příběh má něco do sebe. Láska, vášeň a tak silná nenávist. Všechny ty emoce na vás dýchají z každé stránky. Četla jsem to v angličtině, takže teď neváhám a pustím se do českého překladu. Jen asi zase probdím jednu dvě noci :-)

5 11.10.2017

Je to doposud jediná kniha, kterou jsem četla v podobě deníkových zápisků a dopisů. Rozhodně to není ku škodě. Právě naopak. Děj můžeme pozorovat hned z několika pohledů. Hrabě Drákula mi naháněl od počátku skutečnou hrůzu, a ty tři upírky, co s ním bydlely na hradě, mě děsily stejně jako chudáka Jonathana. Děj uprostřed je poněkud rozvleklý, zachraňuje to povídání o chorobomyslném Renfieldovi, ale ku konci to má opět spád. Jen jedno jsem příliš nepochopila...
Možný spoiler!!!
... podle filmových adaptací a některých recenzí měl být hrabě zamilovaný do Miny, která mu připomínala zemřelou manželku. Já teda nevím jak vy, ale žádnou podobnou zmínku jsem v knize nenašla. Je ale možné, že jsem ji přehlédla :-D a pak se tímto omlouvám. Jisté je, že Drákula Minu navštívil a chtěl si ji podmanit a udělat si z ní svou upíří družku, ale Mina jeho city pochopitelně nesdílela. V tomto směru jsou veškeré filmové adaptace mimo mísu. Drákulu chápu jako gotický román s ponurou atmosférou a romantiku v tom nehledám...

5 30.03.2017

Na Kvítek jsou rozdílné názory. Je fakt, že obvykle mně přečtení knihy netrvá déle než dva týdny a tady jsem se hodně natrápila, ale zase je to příběh neobyčejný a stojí za přečtení, aby si každý udělal vlastní názor.
Pan Faber vystihl tehdejší společnost i špinavou část Londýna způsobem, z něhož ještě teď trnu hrůzou. Popis je teda dokonalý. Všechny ty pachy a chutě jako bych sama cítila.
Sugar je taková zvláštní osůbka. Oblíbila jsem si ji, naneštěstí si to u mě pak dost pokazila (kdo četl závěr, ví). Jejím naprostým protikladem je Agnes. Dobře vychovaná naivka, která si myslí, že děti nosí čáp. Williamovo chování je celkově nepochopitelné, alespoň pro mě. Sugar ho přivedla na "správnou cestu" a jak se jí nakonec odvděčil... i když uznávám, že o celém konci knihy by se dalo dlouho polemizovat.
Každopádně je Kvítek kniha s velkým K. Četla jsem i volné pokračování (Jablko), ale byla jsem poněkud zklamaná. Nemůžu si pomoc, ale bylo to o ničem. V tomto ohledu jsem očekávala víc.

5 13.12.2016

Paní Loukotková byla bezpochyby velkou vypravěčkou a spisovatelkou s velkým S. I když se Není římského lidu řadí k jejím prvním románům, patří mezi její nejlepší - ten květnatý jazyk, ty básnické obraty, to je prostě radost číst. Na jednom poli se zde střetává zápas dobra (básník Petronius) se zlem v podobě Nera a jeho druhé ženy... Dozvíme se tedy, jak a proč císař zavraždil svého bratra, matku a první manželku, nebo co ho vedlo k tomu, aby nechal vypálit Řím...

5 24.07.2016

Nadčasové dílo. Sienkiewicz si mě tímhle dílem získal. Amen. Málokdy se mi stane, že mám hned několik oblíbených postav v ději. Nebo že fandím srdnatému záporákovi (Jurko Bohun) více než zbožnému dobrákovi (Jan Skrzetuski). Pan Zagloba je postava naprosto fantastická, pan Podbipięta zase dojemná - hlavně jeho neslavný konec. Malý a šikovný rytíř Wolodyjowski, který vystupuje i v dalších dvou románech, mi kupodivu nikdy k srdci nepřirostl. Sama netuším proč. O ženské postavy tu také není nouze, ale kněžna Helena vede ve všech směrech, protože je tak krásná a pro svou lásku a záchranu obětovala i ty vlasy :-D, stejně jako zlá čarodějka Horpyna, protože když se ta objevila na scéně, přísahám, po těle mi běhaly zimomřivky.
Některé pasáže jsou v knize k pláči, nad jinými se člověk od srdce zasmál - tady jednoznačně vede důvtipný Zagloba, který se prostě rád podívá na dno sklenice. Je tu kombinace všeho. Rovněž se mi líbil dobře popsaný střet rozdílný světů ukrajinských kozáků a polských husarů, pro něž rytířská čest znamenala totéž co pro kozáky svoboda. "Takže Bratři, komu je kozácká sláva milá za mnou!"
PS: V roce 1999 byl podle knihy zfilmován i film - dle mého soudu výborný, navíc se docela věrohodně držel dějové linie. I když jsem se opět divila, že si Helena vybrala Jana, a ne Bohuna, který by pro ni položil i svůj život! To se o Janovi nedalo říct... Ten se totiž striktně řídil rytířských zásad a měl být vzorem/ideálem pro tehdější polské čtenáře.

Tahle kniha je moje nej od J. Moyes. Strašně jsem Sophii fandila a celou dobu doufala, že to dobře dopadne. Člověk si také při čtení uvědomí, co všechno v životě máme a čeho si neceníme... tedy většinou. V originále vyšel ještě prequel k této knížce. Ve volném překladu - Líbánky v Paříži. Taková malá chuťovka na maximálně čtyři hodiny. Ale moc hezká. Doufám, že to někdy vyjde i v češtině.

5 03.01.2016

Silný příběh. Byla jsem zvědavá na zpracování knihy. Nejdříve jsem totiž viděla seriál na Netflixu. Zaujal mě v pozitivním i negativním smyslu. Knížka je trošku jinačí. Jsem ráda, že takové příběhy vycházejí. Člověk si pak vážně uvědomí, že může být rád do jaké doby a komunity se narodil. Tenhle extrémní způsob života je fakt šílený. Autorce fandím.

4 23.09.2021

Nechápu, proč má tato knížka tak malé hodnocení. Věřím, že někomu nesedne, snad právě mladším ročníkům hltajícím Young Adult knížky, ale "takhle špatně" - jako některé komentáře níže - bych to nikdy neohodnotila. Pro mě má příběh velké kouzlo hlavně proto, že se tam neobjevují telefony, sociální sítě apod. Je to jako vrátit se do minulosti, kdy všechno bylo fajn, přesně jak napovídá název.

4 06.03.2020

Jak jsem byla z prvních dvou dílů nadšená, tak z třetího jsem přešlá mrazem. Bylo to jako by o ničem. Strašně jsem byla zvědavá, jak to bude s hlavními hrdiny dál, těšila jsem se jako malé dítě a zklamalo mě to. Paní autorka měla příběh utnout druhým dílem. To kouzlo, které jsem cítila z prvního dílu se vytratilo. Charakter Alexandra se samozřejmě změnil, holt válka, ale zdál se mi být poněkud agresivní a Taťána... no nevím. Očekávala jsem například nějaký dlouhý popis toho, až Alexandr uvidí poprvé svého syna. Svého syna!!! A čeho jsem se dočkala? Ničeho :-D

MOŽNÉ SPOILERY: Na začátku knihy jsem byla velmi nešťastná. Hlavní hrdinka mi byla tak otřesně nesympatická, že to snad ani více nešlo. Přišlo mi, že nadává na každou holku, která se líp obleče, namaluje, chodí cvičit nebo medituje, protože ona sama to nedělá. Bylo celkem jasné, že autorka knihy se s těmito názory ztotožňuje, jinak by takto nedokázala psát. Asi. Ale je tam spousta dalších maličkostí, které mě štvaly. Podepsala bych se jen pod názor, že s instagramem a facebookem se to přehání. Opravdu každý každého sleduje a porovnává svůj život s tím jeho. Bez sociálních sítí by se nám žilo lépe, řekla bych. Každopádně v polovině knihy se děj rozjede a nakonec mě to fakt chytlo :-D obrovské plus bych dala za babičku Miladu. Z mého pohledu fajn ženská a připomněla mi i mou zesnulou babičku. Pokud nebe vypadá tak, jak nám autorka předává, pak se těším, že i moje babička se má dobře. Četla jsem od autorky i Pandu a ta se mě líbila víc, ale nevadí. Nerada takhle porovnávám, každá kniha má svoje plusy i mínusy. Teď mi do sbírky chybí ještě InTyMně. Uvidíme, jak se vyvedl tento počin.

4 09.01.2020

Pozor, možné spoilery!
Mně byla Ambra vždycky strašně nesympatická, ale fascinoval mě její nevšední příběh. Vše, co se jí v životě - hlavně toho špatného - stalo, si zavinila sama. Protože byla pyšná, povýšenecká, zčásti naivní až romantická a nevzdělaná. Zamilovala se do svého vzhledu a všude toho chtěla využívat. Což jí ještě neberu, chápu to, ale myslet více na to, jak zrovna vypadám, než na svou děsivou životní situaci, když se ocitla např. ve vězení, to prostě nechápu. Bruce ji od začátku říkal, jak jejich vztah vidí, ale ona ne. Za každé situace si chtěla prosadit svou. Stejně by mě zajímal druhý a třetí díl. Jen jsem prostě zklamaná z hlavní hrdinky. Přála bych si, aby mi více přirostla k srdci.
Věčná Ambra je kultovní román, který četla moje babička, matka, sestra a věřím, že jednou i dcera :-D

4 07.04.2019

Musím se připojit spíše k těm negativnějším komentářům. Co mi v téhle knize nejvíce chybělo, jsou emoce. Chvílemi mi přišlo, že si čtu scénář k filmu. Nebo nějakou pohádku. Sice hrůzostrašné události, avšak zabalené pěkně a úhledně jako dáreček. Jednoduché věty, hlavně ať to odsýpá. Nevím, nevím, knihu jako takovou už ani nehodnotím (kvůli úctě k lidem, kteří si onu dobu prožili).
PS: V posledních dvou letech je téma Osvětimi a židovské otázky zase velmi aktuální. Z mého pohledu však klesá úroveň zpracování... ani u nás věhlasná "Hana" se mi nelíbila. Prostě autoři jako Arnošt Lustig nebo Jan Otčenášek, kteří čerpali z vlastních vzpomínek a zážitků na Protektorát a válku, už nejsou.

Příběh o Krásce a Zvířeti. Kdo by ho neznal. Je zde hodně negativních komentářů, které příliš nechápu. Je pravda, že děj se vyvíjí pozvolna. Ale právě proto se mi líbil. Nečekala jsem, že se Jeva a Zvíře potkají hned na desáté stránce, proto jsem neměla důvod, proč být zklamaná. Někdo knihu přirovnává ke Dvoru trnů a růží. No, já jsem ten zmiňovaný Dvůr ani nedočetla, protože mě nebavil. Něco mi na něm nesedělo, takže jsem neměla potřebu pokračovat, nebo se snad pouštět do dalších dílů.
Na Lovu mi naopak připadá skutečnější. Obě hlavní postavy se vyvíjí, mají svůj cíl a touhy. Stylistická stránka je velmi dobrá a kapitoly odsýpají. Nejsou krátké ale ani dlouhé, prostě takakorát.
Kdo má rád pohádky trochu jinak, nebude zklamaný.
PS: Velké plus dávám za nádhernou obálku. Na druhou stranu musím říci, že prakticky všechny obálky od CooBoo jsou bomba! Jen tak dál :-)

4 09.11.2018

Za prvé musím pochválit nakladatelství za nádhernou obálku. Ta se jim vskutku povedla :-)
Co se týče příběhu samotného. Docela mě překvapuje, že je tato knížka zařazena do žánru dívčí romány, popřípadě tedy pro děti a mládež, protože děj je svým způsobem syrový a násilný. Každopádně mě tato kniha vzala za srdce. Některé scény sice byly přitažené za vlasy, jindy tam bylo dost hluchých míst, ale stejně jedním slovem úchvatné. Strašně jsem Haven fandila, protože to, co si prožila, bych nepřála žádnému člověku. Mrzí mě, že se asi nedočkáme druhého dílu v překladu. Moje angličtina není zase tak skvělá, abych si příběh plně vychutnala, takže nezbývá než doufat, že si to Yoli rozmyslí a druhý díl nám vydají :-)

4 12.06.2018

Dočteno :-) Já jsem spokojená. Zpočátku jsem měla strach, že jsem sáhla po špatné knize (kvůli zdejším recenzím), ale naštěstí pro mě jsem to zkusila a zažila několik napínavých večerů u Dívky ve vlaku.
Problémy jsem měla pouze se všemi třemi hlavními hrdinkami a jejich charaktery. Jedna ženská horší než druhá! Až mi z toho bylo na nic :-( Vlastně mi bylo líto pouze Rachel. Ta jediná byla nakonec obětí. Nechci se jí však nějak zastávat. Tolik věcí si způsobila sama - hlavně pitím, ale dokážu pochopit, že do toho takhle spadla. Věřím, že existuje hodně žen, které potkal stejný nebo hodně podobný osud a odsuzovat je za to rozhodně nehodlám. Člověk by si měl zamést nejdříve před vlastním prahem.
Spoiler!!!!
Konečné rozuzlení mě však překvapilo. Na rozdíl od některých jiných komentářů pode mnou jsem vraha neuhádla. Docela mě to šokovalo. Myslím, že příběh byl dokonale promyšlený.
PS: Vzápětí jsem viděla i film. Je rovněž dobrý, kniha se mi však zdála o chlup lepší :-)

4 18.03.2018

Třebaže nejsem cílová skupina, moc mě to bavilo. Nejlepší část se odehrává v aréně... rozhodně si přečtu pokračování.

4 25.01.2018