VincentHS komentáře u knih

Asi zatím nejslabší věc, kterou jsem od A. C. Clarka četl. Skutečně toto dílko nedosahuje úrovně většiny ostatních děl autora. Ač jsem čtenář - muž, bylo to i pro mě nějak divně prosáklé "testosteronem", a celé mi to - nevím proč - připomínalo hloupé barevné americké (většinou krimi) TV seriály, kterými nás TV Nova krmila v 90. letech. Bylo to, jako kdybych se díval na nějakou epizodu Odpadlíka trochu šmrncnutou sci-fi. :-)

3 19.08.2019

Isaac Asimov je asi můj nejoblíbenější autor vědeckofantastické literatury. A i když preferuji spíše jeho knihy ze série Nadace, tak i ty o robotech si rád přečtu. V tomto výběru z "robotické" povídkové tvorby jsou povídky dobré a ty ještě lepší, žádná vyloženě špatná. Líbí se mi, že všechny víceméně logicky fungují, a to i přes odstup mnoha desetiletí od jejich vzniku. Z dnešního pohledu se vlastně některé z nich odehrály v "naší minulosti". Přesto si čtenář může s klidem říci: " ... tak nějak to mohlo být / by se to mohlo v budoucnu stát." Povídky jsou sice o vědě a technice, ale tu vždy tvoří lidé, proto jsou povídky páně Asimova především lidské a o nás lidech.

3 19.08.2019

Oproti prvnímu dílu je Spasitel Duny z mého pohledu o dost slabší. Zdá se mi, že když Frank Herbert psal první Dunu, tak ani neuvažoval o tom, že by měla mít nějaká pokračování. Ta zřejmě vznikla až po velkém ohlasu čtenářů na původní román. Zde mi přijde, že autor tak nějak přešlapuje na místě a jen přemýšlí, kterým směrem se vydat. Hodně zde ubylo "sci" a převážilo jen samotné "fi". No, doufám, že v dalších pokračováních našel tu správnou cestu a já budu moci příště hodnotit za více než podprůměrné 2 hvězdy zde.

4 19.08.2019

Knihu jsem četl před 13 lety. Rozešla se se mnou tehdy po mnohaletém vztahu partnerka a já odjel na pár dní na chalupu načerpat nové síly. V nedalekém městě jsem narazil na antikvariát a v něm na tuto knihu za 20,- Kč. Od Josepha Conrada jsem měl již v té době nějaké knihy přečtené, a tak jsem nějak tušil, že mě ani tato nezklame. Nezklamala, ba právě naopak. Dnes ji považuju za možná jeho nejlepší dílo, které vám řekne i o dnešním světě, životě a lidech více než většina současných románů, protože některé věci se jednoduše v čase nemění. My lidé jsme v mnoha aspektech našich životů stále stejní a stejně nepoučitelní jako naši předci. A Joseph Conrad to vše umí popsat dokonale.
Naprosto souhlasím s komentátorem přede mnou - a především více Josepha Conrada do rukou dnešních čtenářů!

3 09.08.2019

Bratři Strugačtí používali žánr sci-fi k popisu světa v němž žili. Myslím, že u této knihy to platí ještě o něco více než u těch ostatních. Důležitý byl pro ně vždy člověk a jeho chování, a to jak v běžném životě, tak i v extrémních situacích. Není divu, že knihu se v době jejího vzniku ani nesnažili vydat. Kniha, kde si mladý komsomolec nejlépe rozumí se zhruba stejně starým důstojníkem wehrmachtu, protože mají z pohledu svých ideologií na spoustu věcí stejný názor, by nikdy za totality (komunistické i fašistické) neměla stejně šanci vyjít.
Vyprávění autorů je nesmírně sugestivní, odpadky tak nějak skutečně smrděly, horko bylo takové, až se jazyk lepil na patro, a lidé přesně takoví, jaké vidíme kolem sebe. Od dočtení knihy si skoro každý den říkám: "Je to vše kolem nás taky jen Experiment?"

3 09.08.2019

I když byl druhý díl psán trochu jinou formou než díl první, kvalitativně byly oba z mého pohledu velmi vyrovnané. První díl se mi zdál trochu více fantasy, především díky nosné dějové linii, tj. skupině různorodých poutníků plahočících se přes překážky ke svému cíli - tajemnému Štírovi. V druhém díle došlo více na techniku - brány, kosmické lodě, umělé inteligence, technojádro. Proto druhý díl byl mému vkusu o malý kousek bližší. Autorovi rozhodně nelze upřít velkou fantazii a hlubokou studnici nápadů, i když jsem si občas říkal, že by s nimi alespoň trochu mohl šetřit a nechat tak více vyniknout samotnou dějovou linku.

2 09.08.2019

Ač již od dětství jsem fanoušek sci-fi, tak k Duně jsem se dostal k překvapení sebe samého až v poslední době. Vesmír, který Frank Herbert v tomto románu vytvořil, je natolik pestrý, i když jde o pouštní planetu, že se ani trochu nedivím, kolik se do něj vešlo přímých pokračování i dalších doprovodných knih. Je v něm o něco méně techniky než třeba u Clarka nebo Asimova, ale o to více politiky, lásky, touhy po hmotných statcích, povýšenosti, přátelství i rodové a mezilidské nenávisti, a řekněme i filozofie a dalších projevů lidského ducha, které provází lidstvo od úsvitu jeho dějin do současnosti, a jak to tak podle autora (a nejen jeho, ale i dalších sci-fi tvůrců) vypadá, budou nás tyto věci provázet i v daleké budoucnosti.

7 08.08.2019

Je úžasné, jak Strugačtí na poměrně malé ploše vystaví velmi poutavý a nápaditý příběh. Moc se mi líbí myšlenka, kterou použili i v jiných svých dílech, a to ta, že setkání s mimozemskou civilizací nemusí být tak jednoduché, jak si jej představují někteří jiní autoři, tedy jako setkání s bytostmi, se kterými se nějak posunky nebo telepatií domluvíme, ale naopak, že to může být setkání, které bude mimo naše vědecké poznání a smyslové vnímaní. Otázka, kterou tím autoři nastolují mi přijde docela závažná - je tam někde venku vesmíru něco nebo někdo inteligentní, stojíme o to a jsme vůbec schopni jej poznat? A především ještě stojí oni o to poznat nás?

2 08.08.2019

Knihu jsem četl poprvé v 80. letech minulého století, kdy vycházela na pokračování v Sedmičce pionýrů. Tehdy jsme se spolužáky na základní škole dychtivě čekali každý týden na nové číslo, vyměňovali mezi sebou jednotlivá pokračování, když někomu nějaké uniklo. Se zájmem jsem tedy po letech sáhl po novém vydání a byl jsem až překvapen, jak vynikající to je i po těch více než 30 letech. Možná se mi to líbilo ještě o krapet víc než tehdy. Knihu teď řadím v mém soukromém žebříčku společně s Nadací, Dunou, prvním dílem Rámy či Nonstopem k mým nejoblíbenějším vědeckofantastickým knížkám. Jsem rád, že dílo nyní vyšlo v novém překladu a v jednom svazku. Jediné, co mi trochu kazí radost, je skutečnost, že si kniha podle mého názoru zasloužila pevnou vazbu a lepší papír.

5 08.08.2019

Pěkné sci-fi to bylo, pro mě - fanouška klasické Hard SF (Asimov, Clarke) - až téměř s přídechem fantasy. Ale bylo to napsané s velkou fantazií, příběhy poutníků byly tak rozdílné, jak jsou rozdílné povahy dnešních lidí. Chybělo mi snad jen trochu dramatičtější vyústění celého příběhu, ale doufám, že se ho dočkám v druhém dílu "Pád Hyperionu", který jsem začal číst vzápětí. Povídka "Smrt Kentaura", připojená k tomuto vydání, mě, jako člověka vyrůstajícího v učitelské rodině, rovněž pobavila.

1 01.07.2019

Z mého pohledu ještě o krapet lepší než Enderova hra, asi proto, že hlavní hrdina Fazolek je takový malý hajzlík, který prohlédne úmysly ostatních, i když ti si často myslí, že prohlédli jeho. Zajímavý byl určitě vývoj jeho osobnosti v průběhu románu. Myslím, že se jedná o zábavné, a přesto ne hloupé čtení.
Opět velmi dobré grafické zpracování knihy od Arga / Tritonu. Tentokráte na rozdíl od Enderovy hry seděla i čísla stránek v obsahu se skutečností, a překlepů rovněž ubylo.

3 10.06.2019

Na Enderově hře se mi líbila především pěkně vykreslená vnitřní psychologie dětských hrdinů, dobře popsané jejich myšlenkové pochody a pohnutky. Zejména v zaměření na Enderův vztah se sourozenci. To považuji za největší klad knihy. Dílo má spád, dobře se čte a myslím, že může oslovit čtenáře každého věku, který ve svém životě bojuje s pocitem, že tak úplně "nezapadá".
Nakonec bych vyzdvihl pěkné grafické zpracování knihy (vydání Argo / Triton 2018), mínusem by mohla být skutečnost, že čísla stránek v obsahu na konci knihy neodpovídají skutečnosti a pár drobných překlepů.

3 03.06.2019

Velmi pěkný román od Mary Renault opět ze starověkého Řecka. Autorka ke skutečným historickým postavám v čele s hlavním hrdinou básníkem, skladatelem a pěvcem Simonidem doplnila věrohodný příběh, ve kterém zúročila svá studia historie a znalost daného období způsobem, že si jeden pro sebe v duchu říká: "Tak nějak to asi muselo být". Jen mě trochu mrzelo, že v příběhu nedošlo na vznik známého epitafu spartským hrdinům od Thermopyl.
A dva citáty na závěr ...
"Existuje ovšem i chvála, kdy si člověk říká, co udělal špatně, že zaujal pozornost takového trouby." :-)
"Politici budou vždy dávat přednost užitečnému před pravdivým, a krása se jejich chlupatých uší dotkne jen stěží."

04.03.2019

Jedna z mých nejmilejších knih, ke které se ve chvílích, kdy to mé nitro potřebuje, vždy rád vracím. Příběh, který mistr Čapek vtěsná do jedné krátké povídky, by mnoha dnešním "taky-autorům" kriminálních příběhů vystačil minimálně na nějakou tu objemnou tri- nebo tetra-logii. A tady je těch povídek tolik, a ani náhodou nejsou na jedno brdo. ... a ten jazyk! Čapkova čeština tak krásně hladí po duši. Vtipné "oboustranné" vydání s pěknými ilustracemi Cyrila Boudy jen doplňuje mé 100% hodnocení.

10 28.01.2019

Knihu mohu jen doporučit. M. C. Renault v ní dokonale zúročila svůj zájem o starověký svět a kolem báje o Théseovi vytvořila velmi silný a dramatický příběh, kde nic nechybí - dobrodružství, láska, nenávist, boj, štěstí i neštěstí. A i když v příběhu často dochází k "božským" zásahům, v podstatě vždy mají své racionální jádro a příběh samotný se obejde bez dnes tak populárních "fantasy" berliček. Nejvíce však hodnotím skvěle zpracovaný vnitřní život hlavního hrdiny i dobré vykreslení ostatních postav a jejich pohnutek. Začátek mi přišel sice trochu rozvláčnější, ale od chvíle, kdy se Théseus vydá do světa, střídá jedno dobrodružství druhé a kniha mě nenechala vydechnout až do konce. Nejvíce mě oslovila pasáž s Amazonkami a vztah Thésea s Hippolytou. U mě tedy 5/5.

8 28.01.2019

Pořídil jsem si ji kdysi na doporučení Filipa Topola, lídra Psích vojáků, a skutečně se jedná o precizní historickou biografii o jedné z významných postav našich dějin. Život Kryštofa Haranta obsáhl tolik dobrodružství a životních paradoxů, že málokterý autor beletrie by je hlavnímu hrdinovi svého románu dokázal ve své fantazii vytvořit.

1 16.01.2019

Krásná kniha, krásné vydaní z Arga z roku 1996. Jazyk, podobně jako třeba jazyk Vančurův, asi nebude úplně pro každého, ale toto není kniha na čtení do metra. Pokud jí dáte čas a šanci, mnohonásobně vám to vrátí. Román zachycuje životní příběh Karla Spinoly od jeho studií na jezuitské koleji v Praze, přes složité putování světem počátku 17. století, až po mučednickou smrt při pronásledování křesťanů v Japonsku. V porovnání s ní je "Mlčení" Šúsaku Endóa jen průměrnou knihou. Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

3 15.01.2019

Se zájmem jsem si knihu přečetl, ale v porovnání s košatě-květnatými "Služebníky neužitečnými" našeho Jaroslava Durycha, kde je zpracováno obdobné téma, mi to přišlo jen průměrné.

2 03.01.2019