Vidlička komentáře u knih
Bohužel jsem se k přečtení nějakého dalšího Gellnerova díla ještě nedostala, ale z Povídek jsem byla naprosto nadšená. A jestli je opravdu tak dobrý, jak píše eraserhead, tak se mám na co těšit. Všeobecně mám ráda literaturu z této doby, obzvlášť je-li autor kousavě upřímný a vtipný, což tento splňuje. Doporučuji.
Napíšu to, co všichni přede mnou. Poměrně vyčerpávající návod pro "začátečníky". Přehledně zpracované. Doporučuji.
Já myslím, že klidně i takhle to všechno mohlo být. Proč ne. Zajímavý pohled na historicky ne tak úplně zmapovanou část našich dějin. Pro příznivce tohoto žánru určitě ne ztráta času.
Pokud chcete vědět, čím se sjíždějí fantasy hrdinové, že jsou pak takoví hrdinové (neboť pak se to hrdinství dělá tak nějak samo, že...), tak rychle čtěte! I když většinou jsou to prostě jen hňupové, kteří se k světodějným událostem prostě jen omylem přimotají a čirou náhodou všechno zachrání... Fťypné a prostě vtipné.
V podstatě nevinná kniha, která vám ovšem otevře oči, pokud jste dosud chovali o lidech kladné mínění. Já se u čtení výborně bavila už jen proto, jak LaVey shrnul všechny mé názory. Učinil tak ve své době určitě odvážně, protože se nebál nahlas konečně říci to, co zbytek lidstva pokrytecky tajně po celé dějiny žil . Druhá část je samozřejmě na víře/nevíře každého, jinak pravda pravdoucí.
Souhlasím s Hanichkou, že se v knize autor prezentuje až trochu moc, ale chápu to - reklama je holt reklama, že... S "porozuměním" jsem taky trochu bojovala, ale pravdou je, že jsem knihu pouze přečetla a trénink navíc nedělala. Ale věřím, že je to jako se vším - když budete pilně cvičit, výrazného zlepšení určitě dosáhnete. Pro mé potřeby jsem se určitě mnohému přiučila. Doporučuji. Vše je psáno srozumitelnou, ačkoliv trochu letákovou, formou.
Krásně zpracovaná (to by byla zrovna u tohoto titulu asi ostuda, kdyby ne) a velmi čtivá a vtipná kniha o typografii i pro diletanta jako já. Každý vášnivý čtenář by se měl asi trochu poučit i o tvorbě knih a pan Pecina je učitel k tomu zrozený.
Perfektos! Skutečně neotřele podaná verze o tom, jak to bylo se Shakespearem. Pro čtenáře, kteří si nelibují v líbivé romantické literatuře, určitě zážitek. Autor nám ukáže Mistra i v jiných než známých podobách (a polohách :-) ).
Jestli si vážíte alespoň trochu svého času, tak rozhodně tuto knihu nečtěte! Autorka (protože o "spisovatelce" se dá mluvit stěží) za své zdroje cituje Tinu, Blesk apod., popřípadě pár filmů - opravdu fundovaná, nezkreslená a zaručeně ověřená fakta... Stylisticky sotva do páté třídy, a na to, že je to mladá žena, působí její názory školometsky a do knihy nepatřičně. A když už se člověk těšil aspoň na zajímavé fotky, tak ani ty nepohledal...
Člověk úplně vidí ty týpky, kteří jednotlivé příběhy vypráví. S krutostí, kterou válka umí, jde bojovat asi jenom humorem. Navíc pan John opravdu umí pracovat s jazykem a zná dokonale lidi a hlavně Čechy. Chvílemi samozřejmě smutné, ale jinak velmi krásné a vtipné čtení. Škoda, že asi málo známé. Doporučuji! Povídka Hlavolam vás dostane:
"Poslušně hlásím, toť jest hlavolam."
"Wie?"
"Hlavolam - Kopfzerbrecher auf dajč."
"Aha! Trč-prt-krz-krt!"
"Jawohl, Herr Leutnant."
......
"Jak to - skladaty koza?"... :-D :-D :-D
Jak to, že mě při mé spotřebě SF dosud míjel pan Souček? Vtipností se může rovnat s dalším klasikem Ondřejem Neffem a neopakovatelnými nápady asi jen sám sobě. Lámala jsem se u každé povídky hrozně moc! Jeho obliba náboženských a historických témat snoubených s mimozemšťany je moje krevní skupina. A Broučci? Tak to mě zabilo :-D! Pět hvězdiček nedávám jen kvůli první novele, protože africké prostředí není můj šálek čaje, i když námět byl opět zajímavý. Ale jednoduše doporučuji!
Kouzelné povídání sem tam i s trochou pravdy pro ty, kteří mají rádi pověsti a legendy. A hlavně pozor při procházce Novostrašeckem kolem rybíků a jezer! Zdá se, že tamější vody obývá nezvykle velké množství vodníků a hastrmanů...
Výborně zpracované poslední roky LDT a náhledy do minulosti. Je vidět, že autor si dal spoustu práce s vyhledáním veškerých možných faktů. Knížka je však i psána velmi čtivým způsobem. Doporučuji!
Z několika povídek "neffovina" přímo sálá, některé jsou neutrálnější, ale Čtvrtý den až navěky je opravdu pecka. Povídka zůstane v člověku zaseknutá někde uvnitř. Celkově opět super, pane Neff!
Kotleta prostě časem bohužel vyměk'. Ale pořád se vyplatí přečíst si jakoukoliv další knížku, kotletovka je to každopádně, jen těch drsňáren a hlavně HLÁŠEK(!!!) ubývá a ubývá a postavy jsou čím dál sympatičtější... Co naplat. Ale SPAD dobrej.
Protože mám ráda normální i alternativní dějiny, tak polovina knihy, kdy jde Alan životem a světem a bortí i ustavuje režimy, byla samozřejmě zajímavá. Druhá detektivková, po vylezení z okna, měla dobře vymyšleno, (POZOR SPOILER!!!) jak vymotat hrdiny ze dvou vražd/zabití, přesto mě krutě nebavila. Celkem vtipné a mnohde i chytré, knížka se četla dobře, ale za mě jen pro jedno přečtení...
Relativně vtipná, odpočinková detektivka z Německa 70. let. Na pátrání po ne zcela jasném vrahovi se vedle obhájce a policejního asistenta podílí mimo jiné i nezaměnitelný promaštěný klobouk policejního komisaře, zvaný sombrero, který na vše shlíží ze svého stanoviště na věšáku a svým pohupováním nenechá nikoho v klidu.
Tak tohle je perla perel, jedna z mých nejoblíbenějších knížek (nelze nazvat "knihou", i když má několik set stran)! Banda joudů, kteří bez bázně a hany vyrážejí bojovat proti blbosti tehdejších Angličanů (a co si budeme povídat, lze to napasovat na jakýkoliv národ či věk) a díky nezlomně kouzelnému optimismu se z každého dobrodružství vracejí se štítem (a ne na něm) a navíc i s několika novými přáteli a životními zkušenostmi. Ironické, servítky si neberoucí, ale velmi velmi laskavě a vtipně podané. Klenot!
Prostě nemožné nedat PANU Francisovi pět hvězdiček, obzvláště, když hrdinou příběhu je Sid Haley. Přesně jak píše Rup, mezi všemi těmi zloduchy, zlobou, i obyčejným lidským neštěstím, vždy vykouzlí svět, kde jeho postavy (a to je možná to, co jeho fanouškům dodává optimismus do dalšího klání se světem) dokáží nalézt několik věrných přátel, trochu štěstí a vždy hlavně i něco v sobě, o čem nevěděli, že tam je. Vím, že tento komentář působí hrozivě pateticky, ale popřít to nelze, že? Navíc se vždycky musím před Francisovými hlavními hrdiny trochu zastydět, jak i přes několik slabších chvilek jsou nakonec tak odvážní a nezlomní a charakterní, a i přes toto "mirekdušínovství" jsou vždy tak bezbřeze sympatičtí! Doporučí mi někdo, prosím, nějakého obdobného, nejlépe anglického, spisovatele s podobným stylem psaní? Děkuji.