vendy246 komentáře u knih

Nádherná knížka o životě na slovanském venkově za časů ranného křesťanství, kdy ještě pohanské zvyky a pověry prostupovaly každým pórem. Krutý řád křižáků bojujících o spásu duše, která chce být volná a žít a příběh, ve kterém se tyto dva světy střetávají.
"Nejkratší cesta je cestou nejzrádnější, příliš láká k cíli"
"Včely jsou jako lidé ... také se bojí neštěstí"

3 24.01.2024

Miluju rozhovory. A vyptávat se faráře by mě bavilo úplně nejvíc, takže aspoň takhle zprostředkovaně. Na Zbigniewa bych asi chodila i do kostela, byla by to událost. Přečteno na jeden zátah. Zábavné a povznášející.
Jinak mě zaprdění katolíci v kostelech vydekorovaných jako mučírny neberou (muzeum dobrý, ale jako duchovní prostor uplně mimo, hlasuji pro Krista ne na kříži ale vzkříšeného)

3 21.11.2023

Poslouchala jsem audio. Povídky mají své kouzlo a dávají představu běžného života v polovině devatenáctého století na Malé Straně. Autor zachytil známá místa a popsal chování a uvažování tehdejších obyvatel staré Prahy. Oceňuji atmosféru, ale moc mě to nebavilo. Čím nesnižuji kvality a význam sbírky.

3 09.10.2023

Poslouchala jsem jako audio. První věc LNT. I v dnešní době skoro až nepřijatelně upřímná sonda do manželského života. Úvahy o manželském sexu, dětech a vztahu muže a ženy. O tom, že když se ti dva pro sebe vyloženě nenarodili, spíš to dře než jde. Kapka po kapce až jednoho dne bouchnou saze.

3 11.09.2023

Moc dobré čtení o mladíkovi a slečně Stříbrné. On chce její tělo, ona je tajemná. Příběh z časů chvíli po válce, kdy někteří žili s na ruce vytetovaným číslem a kdy soudruzi vládli světem. Měla jsem to číst zamlada, to mužské myšlení by mi v mnohém otevřelo oči...

3 31.07.2023

Vůbec mě nezajímá sport, tím méně sportovci, ale povídky Oty Pavla jsou především o lidech, jejich osudech, úsilí a životech v kontextu doby. Zejména mne potěšila povídka ze Zbiroha a zmínka o "počmistrovi" Dubském ze Skryj, protože jsem ho jako malá znala. Krásně napsané. Jen pohádka o Raškovi se mi moc nelíbila, ale oceňuji autorovu invenci. Úsilí sportovců a podmínky za jakých trénovali jsou dnes nepředstavitelné. Povídka o Zátopkovi - prostě neskutečný, autor i běžec.

3 21.10.2022

Jack London prostě píše skvěle. A ani Cesta mě nezklamala, ikdyž jsem od bible českých trampů čekala trochu něco jiného. Tohle bylo hodně drsné a s našimi čundry nesrovnatelné. JL popisuje vězení, krádeže, loupení, žebrání, zimu a hlad a nekonečně mnoho černých jízd vlakem, tedy spíš na vlaku. Hobo a tlupy hobos, které se v touze po svobodě a dobrodružství chovaly spíše jako zločinci. Moc romantiky v tom není přesto ten pocit...
"Blahobyt patří tomu, kdo si ho urve"

3 15.09.2022

Díky mému oblíbenému Mariuszovi Szczygiełovi jsem tentokrát objevila Violu Fischerovou, sochaře Tomasze Górnickeho, malíře Charlese Bosserona Chamberse. MS vypráví příběh o majitelce Mullerovy vily, o dívce, která byla chlapcem, o ženě ze vzorné rodiny, která utýrala dítě a také o muži, který se připravoval na konec světa, který nepřišel.
Autorovo nesmírně zajímavé postřehy o lidech, v jejichž životě už něco N E N Í...

3 07.03.2022

Čtení ve verších, které dávají příběhu kouzlo a přidanou hodnotu. I po 400 letech opravdu pěkné, zajímavé. Nadčasové dílo o moci a bezmoci a právu první noci...

3 12.08.2021

Niterná kniha o všem, co člověk vnitřně prožívá a co ho napadá. Krásné a věčně platné hodnoty v podání Josefa Čapka a jeho téměř sto let starém díle. Zamýšlení nad smyslem a naplněním života.
Dávné tušení, že je správné upřednostnit potřeby Duše nad chtěním Osoby a zájmy Druhu nad touhami jednotlivce.

Nad vaším dílem a osudem, Josefe Čapku, srdce usedá. Bůh s vámi.

3 18.06.2021

Barvy a vůně, exotické prostředí, církev, pověry, otroci... Četla jsem zamlada a kniha se mi líbila - nejspíš, že je plná bizarností. Po dvaceti letech mě to moc nebavilo, rušilo mě množství španělských jmen, neznámé termíny. Všechny postavy nějak vyšinuté. Kouzlo magického realismu na mne již zřejmě nepůsobí.

3 04.03.2021

Tak to byla jízda, velmi bavilo. Pekně napsané, inspirativní, zajímavě provázaný obsah. Pohled Poláka na nás Čechy. Na to, jaký jsme ve víře, v lásce i umírání. V kontextu informace o našich slavných (Tiege, Bondy, Saudek, Pawlovská, Havel a Klaus, David Černý) a také něco o Polácích. Třeba to, že u nich jsou také Rusáci, ale nikdy by si nedovolili mluvit v kavárně nahlas.

3 30.01.2021

Četla jsem podruhé po mnoha letech a knížka mne opět oslovila. Jaroslav Dušek přemýšlí nad stejnými věcmi jako já. Občas není od věci se pozastavit. Proč nevnímáme Zemi jako živou bytost? Jaký je doslovný překlad bible? Proč zneužíváme svůj intelekt a sílu k hromadnému vraždění zvířat?

3 29.01.2021

Četl se lépe než Xaverius, ale i toto romaneto pro mne zůstává velkým otazníkem. Hvězda navíc za úchvatný a děsivý seznam válek za posledních pár století.

3 23.01.2021

Zajímavé čtení o Německu po první světové válce, během nástupu Hitlera až do konce druhé světové. Pohledem cizinců, kteří v Německu studovali, byli zde na dovolené, služebně nebo se do Německa přiženili/vdaly. Ať už to byli sympatizanti nebo skrytí odpůrci nacizmu. Svědectví každodenního života - jídlo, příroda, zvyky, němečtí muži, ženy a děti a jako pozadí nacistické převzetí země, přípravy na válku a válka. Zdá se, že z velké části se o okolní dění cizinci ani nezajímali, dokud měli čerstvé pečivo s máslem na stole a nezačali je bombardovat. Zajímavý počin autorky, pro ty kdo znají trochu souvislosti.

3 31.12.2020

Jedním dechem. Poutavý děj, krásný jazyk, popis prostředí, charakterů a doby. Pohled na svět očima chudého, ač na tu dobu vzdělaného chlapce, který touží zapadnout mezi chlapy v dolech.

3 21.11.2020

Niterná sonda do lidské duše. Autor, potažmo čtenář, sám sobě soudcem. Pohnutky, pocity, důvody... Není-li Bůh, pak kdo je měřítkem všeho?
"Stál jsem na holé půdě pravdy. A pravda je, vážený příteli, k nesnesení."

3 23.08.2020

Velice zajímavé, inspirativní a pěkně napsané. Přečteno jedním dechem. Mám o čem přemýšlet.

3 30.06.2020

Nádhera... Když dočtete, můžete začít od začátku a stále dokola. Je to jako dýchat, létat, cítit čerstvě posečenou trávu... Veškeré bytí na necelých sto stránkách. Říkám si, jak se asi žilo autorovi mezi ostatními smrtelníky? A odpovídám si, jako nám všem.

3 15.05.2020

Málo písmen na to množství papíru (a to i přesto, že má kniha slabých 200 stran). Děj jakože v Praze, ale jenom jako. Četla jsem po Coelhovo Jedenácti minutách a bylo to tak podobné (sado-maso prostituce), že mi to nebavilo. Opravář osudů? Já nevim...

3 14.04.2020