Ulala komentáře u knih
Pro mně to byl fascinující příběh. Spojuje zdánlivě nespojitelné osudy tří lidí (manželky Ch. Darwina, špiona a knihkupce) napříč stoletími. Po dočtení jsem cítila smutek z toho, že už to skončilo, ale odnesla jsem si poznání a dobrý pocit.
Steve Berry fantazii meze neklade, a je to dobře, to mně na jeho knihách přitahuje. Je obdivuhodné jak dovede pospojovat různé pravdivé historické událostí z různých konců světa do jednoho celku, který vytváří příjemnou pohádku pro dospělé. Kromě toho jeho styl psaní je velice lichotivý, srozumitelný a nekomplikovaný. Výtky, které se objevují u jeho děl mi nevadí, každý čtenář má svůj názor a náhled na knihu. Mně obohacuje historickými fakty a příjemnými chvílemi, které s jeho knihami strávím.
Je to takové roztomilé povídání o cestách a o lidech. Čte se to dobře a já mám ještě jednoho Ziburu v zásobě.
Smrt půvabného média je fascinujícím příběhem dvou přátel, vídeňského psychologa a policejního inspektora, který se odehrává na konci 19. století. Vídeň v tomto období byla centrem vývoje psychoanalýzy a také centrem kultury. To vše autor ve své knize popisuje velmi podrobně, včetně atmosféry, popisu domů a jejich vybavení, ale je tady i odkaz na vývoj medicíny a neuvěřitelných způsobu léčby ženské hysterie v této době. Tak mimochodem se zde odehrává vražda půvabné ženy, kterou oba přátelé se snaží vyřešit. Tedy za klasickou detektivku to nelze brát. Mně ale případ velmi bavil a historická fakta jsou pro mně poučná. Moc ráda bych si přečetla i další pokračování.
Jsem ráda, že začaly vycházet opět první díly této série, které ještě nemám ve své sbírce a ve kterých se dozvídám něco o začátcích, tady například o vzniku přátelství mezi bratrem Cadfaelem a Hughem Beringarem. Baví mně také ta trocha historie roku 1138 a bojů mezi králem Štěpánem a císařovnou Matyldou. Prostě je to příběh, který se čte s lehkostí a radostí, že i tehdy existovali lidé, kterým záleží na pravdě a spravedlnosti
Nic na příběhu mi nepřipadalo veselé. Spíše bych řekla, že je to smutná retrospektiva života finského novináře. Nicméně mně kniha bavila a ráda si někdy přečtu některé z dalších knih tohoto autora.
Další případ, který řeší protospatharios Leon, se odehrává tentokrát v Soluni, v zimě roku 833. Okolnosti přivedou Leona k vyšetřování dvou vražd, které souvisí s minulostí význačných osob Soluně. Vše je popisováno s velkou znalostí historie a proto možná v některých případech trochu komplikovaně. Pokud si ale čtenář udělá představu o jménech, příjmeních a funkcích hlavních postav, zjistí, že je to velmi napínavý příběh a také má šanci se hodně dozvědět o historii Byzancie.
Proč ne, mně se povídky líbily. Jsou o životě i když někdy potrhlém, ale kdo z nás neměl někdy potrhlé momenty ve svém životě.
Inteligentní humor Vladimíra Renčína neodmyslitelně patřil k mému mládí, tak proč se s ním nepotěšit i o několik desítek let později. Škoda, že již nic nového nenakreslí.
Historická fakta - nikoli, ale poznámky k historickým událostem - ano. Skvěle by mohly sloužit jako pomůcka pro učitele historie, aby trochu zpestřili výuku. Není to světoborné dílo, obsahující možná trochu bulvarizované informace, ale dá se číst a o některých událostech by měl člověk vědět.
Jsem ráda za každý další díl této série. Je to takové nekomplikované čtení a mně docela mezi ostatními knihami vyhovuje. Tento díl jsem si vychutnala a doufám, že pan Vondruška bude pokračovat.
Příběh mně docela pobavil. V některých místech mi připadal trochu moc upovídaný a zdlouhavý, ale jako oddechové čtení se docela hodí. Myslím si však, že Jeevese dovedl k dokonalosti Zdeněk Jirotka svým Saturninem.
Deprese, smutek, malost lidského bytí a také cit, vztahy a nadhled. Nevím co dodat. Byla jsem při čtení trochu zmatená, některé sekvence jsem nechápala, ale také jsem byla ohromená autorčiným stylem a snahou o vykreslení všech i těch nejdrobnějších momentů lidských vztahů. Je vidět, že A.B. má co čtenářům říct a také ví jak to říct, aby to zapůsobilo. Na mně to teda zafungovalo.
Docela pohodové čtení a přitom si člověk připomene historii Československa ve 20 a 30-tých létech. Ráda si přečtu i další díly.
Kouzelné ilustrace mých oblíbených kreslířů a k tomu rozverné verše Michala Černíka, co víc si přát, když si člověk potřebuje vyčistit hlavu od hororů.
Opět dokonalé. Tentokrát thriller z filmového průmyslu zaměřeného na horor. Autor "semlel" v knize všechny lidské pocity - lásku, nenávist, šílenství až po samozřejmě, jak jinak, vraždy. Vše co správný thriller má mít. Kdo má rád Minierový knihy, tomu doporučují se ponořit do dalšího příběhu Martina Servaze.
Občas se vracím k inteligentním a kouzelným vtipům pana Jiránka a jsem ráda, že je mám ve své knihovně od svého mládí.
Mně naopak tento díl zaujal. Bavilo mě sledovat náznaky politických intrik, praktik tajných služeb, které existovaly i když by neměly existovat, pracovních i nepracovních vztahů na malém městě, které na konec i přes úspěchy vrchního seržanta Frantze Koschelly, vedly k jeho degradaci. Bavil mě i Wilhelm Klein se svou neutuchající potřebou zjistit pravdu i když jeho zdraví i život byl několikrát ohrožen (a také povzbuzen morfinem). Zločiny, ke kterým došlo, se odehrávají na pozadí politických událostí dvacátých let, které byly ještě ovlivněné první světovou válkou a už se objevují náznaky dalšího vývoje, který povede k 2. světové válce. Co chtít víc - kapka historie, kapka náhledu do osobních životů, kapka napětí a docela zajímavý styl psaní. Už se těším na čtvrté pokračování.
Všechno bylo řečeno v předchozích komentářích. Opět příběh, ve kterém se dalo žít. Je to jedna z mých nejoblíbenějších sérií a proto mi nezbývá čekat na další díl.