topipig komentáře u knih

Čeněk Šlégl, vyjímečná postava českého divadelnictví a filmu, také brán za jednoho z největších kolaborantů za Protektorátu. Jako jedinému našemu herci mu byla po válce zakázána veškerá kulturní činnost jak na divadle, tak i u filmu. Autor knihy Václav Junek se snaží objasnit, co ho ke kolaboraci vedlo a postupně zjišťujeme, že tak chránil svoji jedinou dceru a jejího muže, který byl židem. Proto musel vstoupit do Vlajky, účastnit se protektorátních rozhlasových skečů a nakonec ještě podepsat spolupráci s Gestapem. Fatální osud měl za následek, že Čeněk Šlégl skončil nakonec jako nosič uhlí, nebo vykonavatel jiných podřadných prací a po hospodách prodával obrázky, které sám nakreslil. Těžký dopad z vrcholu, na který koncem třicátých let vystoupal. Na knize mě docela vadil styl psaní pana Junka, jeho složité obraty a celková románová kompozice, kdy se autor domýšlel, co si zrovna Čeněk myslel nebo dělal. Kniha je tak spíše románovým dílem s prvky faktu, než přesnou biografií. Dále mě chyběly popisky u fotek, kterých v knize bylo také poskrovnu. Začínám číst další knihu o Šléglovi od autorů Farníka a Žitného a ta vypadá mnohem lépe.

1 22.10.2018

Christinka - plymouth ročník 1958 a její pán Le Bay, který je už sice po smrti, ale rád se ve svém milovaném autě projíždí. A všichni ti "hajzlové", kteří ho opravdu naštvali to mají spočítaný.....King a jeho sloh je okamžitě rozpoznatelný.

1 09.03.2018

Tahle kniha se čte skoro sama. Perfektní spád a napětí. Adrenalinová jízda může začít! Richards versus Killian. Zbývá 100... a Čas běží....

1 05.08.2017

Kniha je určená především fanouškům kapely Dark Gamballe, ať už starších nebo novodobějších. Moc mě bavilo čtení a vyprávění o úplných death metalových začátcích, po kterých se postupem času kapela přetransformovala v nynější tvorbu. Druhá část knihy, která mapuje další etapu kapely po desce Robotory už tak zajímavá není, popisování, jak vznikala téměř každá nová skladba mě moc nebralo. Co mě ale vadilo nejvíce, byla neustále dokola se opakující některá slova, nejvíce asi slovo " pochopitelně ", které se někde objevilo i dvakrát nebo třikrát v pár větách. Tohle chtělo doladit a udělat z toho poutavější počtení. Ale každopádně je super, že vznikají o českých kapelách takové fanouškovské knihy. Rád si v nich počtu a zavzpomínám na dobu dávno minulou.

1 07.06.2017

Bohumil Hrabal má JEDINEČNÝ způsob psaní, tak jak nikdo jiný. Kdybych měl srovnávat, tak u nás se přiblíží Jaroslavu Haškovi a ve světě Émiliemu Zolovi (u něho zejména ztvárněním naturalismu). Opravdu geniální a nenapodobitelný spisovatel. Tahle kniha obsahuje povídky, které už byly dříve vydány a jejich výběr je perfektní. Pro mě je nevýhodou, že když jsem knihu četl cestou do práce, tak jsem kolikrát vyprskl smíchy, zejména u povídky Bambini di Praga - cituji : " Prokristapána ," zvolal pan Tonda, " že ten bubeník tluče buben přirozením! " " Jo, to je Karel Gajdoš, taky levoboček, to dělá i o šibřinkách, " pravila porybná a řekla dojatě, " není to milý? " To je prostě nehoráznej rachot!!! I ostatní povídky jsou skvělé, ať už třeba Andělský voči, Kafkárna (Kafka by koukal, kdyby tuhle povídku četl), Podvodníci, Jarmilka, Baron prášil nebo Prokopnutý buben. Zkrátka celkový výběr se čte jedním dechem. Po povídkách na nás čeká obsáhlá stať Radko Pytlíka, který mapuje Hrabalovu tvorbu a jeho osobu od dětství do roku 1982. Na mě přijde článek, který má skoro sto stránek textu příliš odborný a filozofický a trvalo mě snad týden, než jsem ho přelouskal, musel jsem některé řádky číst vícekrát, abych pochopil. Na úplném závěru odpovídá na pár otázek i samotný mistr Bohumil Hrabal.

1 27.04.2017

Kniha je zpovědí této významné feministické režisérky, kterou představuje Tomáš Pilát. Chytilka byla prostě fenomén, která se nezalekla vůbec nikoho a za bolševika s ní měli i komunističtí vládcové co dělat! Ona ovšem nikdy nepolevila a vydupala si všechno, co chtěla. Ohromná povaha a osoba! Kniha líčí spoustu zážitků a pracovní vytíženosti při práci na kterémkoliv ze svých snímků. A že to s ní její pracovníci nebo herci neměli vůbec lehké popisují a vzpomínají i sami protagonisté, které pan Pilát oslovil osobně. Kdo se jí ale dostal pod kůži a pochopil její náturu, získal jakési ponaučení a pochopení života jako takového. Každý její film nebo dokument má svoje vyjímečné kouzlo a rukopis, který je jasným poznávacím znamením této originální tvůrkyně (snad jen s vyjímkou poslední filmové tvorby, které už něco jaksi schází). Pro mě je stejně největším favoritem film Šašek a královna. Pak už prakticky cokoliv - Sedmikrásky, Kalamita, Panelstory, Vlčí bouda, Dědictví, Ovoce stromů rajských jíme, Kopytem sem kopytem tam, Hra o jablko, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Perličky na dně, Pasti pasti pastičky....co název,to nezaměnitelné pojetí a celková koncepce díla! Nebo dokumentární práce - Čas je neúprosný, Praha - neklidné srdce Evropy (vynikající hlasový přednes Miroslava Macháčka), Vzlety a pády, Pátrání po Ester, Trója v proměnách času........ Paní Chytilová bylo velká Dáma československé kinematografie a tady neplatí pořekadlo, že každý člověk je nahraditelný. Věra Chytilová byla a zůstane navždy nenahraditelnou personou české kulturní společnosti. Rozloučím se hláškou z filmu Šašek a královna - " Středověký šašek je potenciální kuřák...tak jako každý člověk je potenciální šašek. "

1 21.02.2017

Pavel Landovský byl pro bývalý režim velké nebezpečí, takže byl odklizen mimo území tehdejšího Českoslovenka. Znamenal pro komunisty hrozbu, něco jako Vlasta Chramostová v zastoupení ženského pohlaví. V této knize Lanďák na rovinu bez nějakých vytáček vypráví, jak se protloukal po divadlech, jak žil v emigraci a jaký hořký návrat ho čekal domů po Sametové revoluci. Vykládá bez obalu o různých osobnostech divadelní/filmové tvorby nebo politického dění jak za komunistů, tak po převratu. Landovský byl rovnej chlap a takovejch lidí moc nebylo, na prstech jedné ruky by se dali spočítat. Je to takový symbol Charty 77 a bojovník proti komunismu a netoleranci. Kniha dále obsahuje soupis a ukázky jeho vlastnoručně napsaných divadelních her a to je teda paráda, Landovský nebyl jen skvělý herec, ale i vynikající dramatik a je velká ostuda, že se jeho hry hrály tak málo a v současnosti vůbec. Kniha obsahuje i spoustu fotografií z divadelního prostředí i soukromého života Pavla Landovského. Kniha je odkazem tehdejší doby a doporučoval bych ji každému, kdo by v dnešní době chtěl znovu volit tu odpornou komunistickou lůzu.

1 16.11.2016

Jediná chyba této knihy o českém herci, který zahrál nejvíce filmových rolí včetně němého filmu (bylo jich celkově přes 300) je, že kniha je až příliš stručná. Ale pro někoho, kdo se filmu moc nevěnuje a Pištěka nezná, tak je kniha poutavým a pěkným čtením. Já jsem si zase potvrdil názor, že kdyby v 48. roce nepřebrali vládu nad zemí komunisti, vypadalo by to tady úplně jinak. I Dóďa bohužel pocítil komunistickou zákeřnou moc na vlastní kůži a režim mu potom už moc rolí nenabídl. Vůbec je škoda, že tento velikán českého filmu si zahrál převážně role Kondelíkovských tipů a nebyla mu svěřena pořádná dramatická role, po které celý život toužil.

1 07.05.2016

Pavel Taussig je kapacita úrovně srovnatelná s Karlem Čáslavským a jeho sonda do zákulisí českých filmů zmíněných v této knize je poutavým a vzrušujícím čtením.

1 20.04.2016

Pavel Juráček byl zkrátka vizionář a unikátní osobnost. Jeho filmová prvotina Postava k podpírání je plná absurdních situací a narážek na nejen tehdejší komunistický režim (jeho alegorické podobenství platí v jakékoliv době). Pavel Juráček měl velice osobitý a autorský styl psaní i natáčení, které potom naplno zúročil ve svém geniálním díle Případ pro začínajícího kata. Tato kniha obsahuje i další povídky, které napsal - Konec srpna v hotelu Ozon (který zfilmoval Juráčkův největší kamarád Jan Schmidt), dále Případ pro začínajícího kata a povídku Golem, kterou napsal v Mnichově, kde žil, když mu komunistický režim v Československu zakázal jakoukoliv práci. Je otřesné, jak Juráčkovi komunisti zničili život, protože tenhle jedinečný talentovaný umělec mohl natočit nenapodobitelná a svérázná unikátní díla. Obrovská škoda a hanba všem komoušům a dalším lidem, kteří se na tuhle osobnost vykašlali a odvrátili se od ní, včetně jeho kolegů. Dále kniha obsahuje Juráčkovi básně a krátké povídky, různé úvahy o filmu, příběhy, které zažil, vzpomínky jeho přátel, filmografii a bibliografii. Výborná kniha a ukázka charakteru tohoto ojedinělého člověka. Tak a teď ještě někde sehnat Deníky Pavla Juráčka.

1 05.04.2016

Nejlepší povídky - Král Mor, Anděl pitvornosti, Vrah jsi ty!, O šizení jakožto exaktní vědě, Metoda doktora Téra a profesora Péra, Zánik domu Usherů, Maska rudé smrti, Jáma a kyvadlo, Zlatý brouk, Vraždy v ulici Morgue. Některé povídky vyloženě slabé, celkově nadprůměrné počteníčko.

1 21.12.2015

Je obrovská škoda, že tento jedinečný režisér nesepsal více příběhů a zážitků ze svého života. Těch pár příběhů a zážitku je až neuvěřitelných! Opravdu krásně a vtipně sepsané. Dále kniha doplňuje výpovědi herců, či tvůrců, co s panem Rážou měli možnost kdy spolupracovat. Ludvík Ráža zůstane pro mě mistrovským režisérem s velkým a upřímným srdcem a jeho filmy si rád vždy připomenu. Namátkou mě nejmilejší - Poslední propadne peklu, Princ a chuďas, V erbu lvice, Tajemství ocelového města, o Janu a podivuhodném příteli, Návrat pana Ryšánka, Upír ve věžáku. Nebo jeho televizní seriály - My všichni školou povinní, Tajemství proutěného košíku, Území bílých králů....Moc pěkný portrét tohoto význačného režiséra, který svůj život zasvětil televizi a filmu.

1 03.12.2015

Byl jsem hodně překvapen, jak jsou některé povídky vulgární, jenže vulgární se v tomto případě rovná přirozené. Arnošt Lustig byl mistrem slova a obraty, které při psaní používá jsou naprosto originální a osobní. Sháněl jsem hlavně titulní povídku Modrý den, kterou jsem viděl zfilmovanou a utkvěla mi v hlavě. Obě verze mají obrovskou sílu! Mimo tuto kniha obsahuje ještě dalších 12 příběhů, které se odehrávají v období druhé světové války, ať už třeba během pražského povstání nebo ve vyhlazovacích táborech. Všechny spojují dvě zásadní věci : smrt a touha žít. Musím říci, že některé stránky mě daly pěkně zabrat a navodily mě hodně nepříjemné pocity a jiné jsem musel zase vícekrát pročítat, abych přesněji pochopil Lustigovu mysl. Každopádně velice silné čtivo, bez jakéhokoliv ideologického zatížení. Moc si osobnosti Arnošta Lustiga cením.

03.10.2022

Velmi dobře zpracovaná historie kapely Forgotten Silence, jen je škoda, že ranné období je zmapováno nejméně, ale chápu, že vzpomenout si na úplné začátky bylo složitější :). Jednotlivá období, časové úseky a všechno okolo nahrávek a alb komentuje hlavní mozek FS Krusty, kdy občas přihodí komentáře i další členové, které kapelou od první fáze až do současnosti procházeli. Krusty je mistr psaného slova a proto je kniha čtivá a nenudí. Samostatnou závěrečnou kapitolou jsou texty, které Krusty napsal na všechny desky, které FS vydali. Měl jsem co dělat, abych je přelouskal, to nemyslím ovšem ve zlém, naopak! Tvorba FS není pro konzumní posluchače, onen těžko uchopitelný styl tkví hlavně v jejich originalitě. Kéž je tomu tak i nadále.

31.05.2022

Jakožto chovatel osmáků jsem se moc zajímavých informací nedozvěděl. Knížka je spíše pro chovatele, kteří ani neví, jak osmák vypadá. Dost mě vadily neustálé rekapitulace jednotlivých kapitol, při tak prostém obsahu mě to připadlo naprosto zbytečné a informace dvakrát řečené by se hodily pro méně chápající. Dále mě přišly některé poznatky dost hloupé, například, že osmákům se nesmí pouštět hlasitá hudba, což mi připadá jako absolutní blbost, moji osmáci při jakékoliv hudbě (i hlasité) v pohodě spí a nenechají se jí vůbec rozptýlit. Na každého osmáka tak hudba může působit individuálně, ale ne, že by se jim neměla pouštět vůbec. A to bych mohl jmenovat vícero nepřesností. Ve výsledku tedy obrazová část mnohokrát vítězí nad textem.

17.10.2019

Liv Ullmannové si velice vážím jako herečky, která svou rolí dokáže žít a naprosto se do ní vcítit. Ať je to role jakákoliv! Takových hereček bylo málo a v dnešní době už téměř neexistují. S rolí spisovatelky je to už horší. Poznatky ze svého života vypisuje různě na přeskáčku a mnohdy neuceleně, s filozofií, ke které si každý čtenář musí najít svoji cestu. Dozvíme se o jejím dětství, o soužití s Ingmarem Bergmanem a hlavně o její dcerce Linn, která knihou prostupuje téměř na každém herečtině kroku (paradoxně na ni pořád myslí, protože s ní kvůli filmování nemohla trávit více času, jak by každá matka měla. V úvodu knihy je věnování právě Linn). Dále popisuje chvilkovou éru v Hollywoodu, herce, kteří jí byli blízcí a divadlo, jenž nade vše milovala. Nejvíce milovala postavu Ibsenovi Nory, se kterou se dokonale sžila a na jevišti s ní jezdila hrát po různých částech světa. Pro mě je nejzajímavější závěrečná část knihy, obsahující poznámky z deníku z roku 1975, když s Ingmarem zrovna natáčela psychologický film Tváří v tvář, kde se hlavní hrdinka Jenny pokusí spáchat sebevraždu. Protože tento film řadím k nejlepším Bergmanovým dílům, moc mě zajímalo i průběh natáčení a zápisky psané den po dni, celkově 32 dnů, jsou více než pozoruhodným svědectvím zákulisí kolem filmu, ale i Liviny proměny, když se vžívá do postavy Jenny a také se jí během natáčení stává. Tímto její vyprávění končí a kniha vychází v roce 1976. Veliká herečka s velikým srdcem, samotou a melancholií. Liv Ullmann.

14.10.2019

"Socialismus podobá se záludné pohlavní nemoci. Všiml jsem si, že podmínkou a oporou stability socialismu na všech stupních společenské struktury je vzájemně mnohomocně propojená trojice : fanatik, blbec a grázl. Všichni tři patří bohužel k přirozeným atavistickým typům druhu Homo sapiens." Zdeněk Podskalský byla velká osobnost a díky této knize se seznámíme s jeho zápisky z diáře, s jeho povídkami a různými úvahami a také s jeho nedopsaným životopisem. Dále kniha obsahuje pár rozhovorů a pěknou fotogalerii. Kolikrát jsem si musel jeho poznatky přečíst vícekrát, intelektuální styl Podskalských úvah je opravdu na zamyšlení. Tohle skvělé čtení má však také historickou hodnotu. A to o době komunistické éry a okupace v osmašedesátém. Nebo také o době porevoluční, kdy se naděje a ideály na lepší život panu Podskalskému řítily a ztrpčovaly. Hodně depresivně působily zápisky z nemocnice, kdy Zdeňka lékaři ozařovali a operovali. Ale o tom život je. Vynikající a férový člověk, který svým intelektem daleko převyšoval ostatní lidi, kteří se za umělce sami považovali. Až mystickým dojmem působí zápisek z posledního dne Zdeňkova života - 28. října 1993 : "Večer vysílá televize Noc na Karlštejně." Zdeněk Podskalský v noci na 29. října zemřel......

13.03.2019

Kniha je rozdělena do tří částí. První se jmenuje Máňa a Jaroslav Havlíček svým stylem vlastním vypráví o své budoucí ženě od jejich prvního seznámení až po svatbu tak sugestivně zamilovaně, že jsem se chvílemi těšil, až začne popisovat jiné události, které příběh slepují do ucelené části, kterou tvoří i verše, prostupující textem. Mezi námi, Máňa byla někdy pěkně střelená a krutá, že bych s ní takovou trpělivost jako Jaroslav rozhodně neměl. Však jí také v románu Neviditelný vidí jako rozmarnou Soňu. Druhá část se jmenuje Jarda a napsala ji sama Marie Havlíčková a je tak zajímavé posoudit věci i z druhé strany. I ona měla silný literární talent a je škoda, že se psaní nevěnovala více. Třetí stať má název Marie a Jaroslav a napsal ji dlouholetý specialista Havlíčkovy tvorby Josef Rumler, který vysvětluje Jaroslavovu inspiraci, kterou ve svých dílech a románech čerpal právě ze skutečných příběhů a osudů, které mu jeho žena vyprávěla. Kniha Máňa je tak hodnotnou tvorbou Havlíčkova díla, kde lze pochopit jeho tajemnou a smutnou povahu. Jako spisovatelova prvotina, kterou jeho žena našla až v jeho pozůstalosti a následně vypustila do světa, je už zřejmý Havlíčkův rukopis, tak originální a těžko napodobitelný. Epik v něm teprve začínal růst.....

22.01.2019

Úvod knihy je parádní a mysteriózně se rozjíždí, aby se do příběhu přidaly mladí bezďáci, kteří masakruji bohatší vrstvu a k tomu ještě gangsteři, mafiánský "čistič", který šéfy gangů nemilosrdně likviduje a navrch nás čeká ještě romantická zápletka mezi milenkou jednoho bosse gangu a jeho pohůnkem. Takže děj skáče sem a tam, nejvíce se však odehrává mezi gangsterskou společností. Škoda, že málo prostoru dostanou shnilé živé mrtvoly, které si odřezávají z různých obětí kusy kůže, aby mohly zakrýt svoje shnilé obličeje a mohly vykonat pomstu, na kterou čekaly dva roky. Kniha se však čte dobře, Shaun Hutson je mistr v nechutnostech a krvavosti, kultovní Slimáci však zůstávají nepřekonáni.

09.08.2018

Pokračování kultovky "...a bude hůř". Příběh začíná ve Francii, když v Československu vypukne Sametová revoluce a Olin se chce podívat zpátky domů. Víc nemá cenu prozrazovat, snad jen, že kniha je parádně napsaná, čte se jedním dechem a že Olin je totální kretén a idiot, kterýmu chlast úplně vygumuje mozek a on pomalu ale jistě vystupuje do údolí.........

11.04.2018