Tichéroky2023
komentáře u knih
Vesnice
Kristýna Trpková
Moje první kniha od Kristýny Trpkové, druhý díl série, ale nevadí, že jsem začala opačně. Jsem z Pardubic, tak jsem si některé reálie v knize užívala. Líbí se mi, že je vidět, že knihu píše žena, ženská logika a myšlení je tam vidět velmi často. Vrahem je …., to si budete muset přečíst sami. Za mě povedené a šokovalo mě, že to píše tak mladá holka, pak jsem se pustila i do dalších knih od autorky a nebyla zklamaná.
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Psycho thriller od princezny české detektivky a možná teď i princezny českého thrilleru???
Reálně popsané domácí násilí jak psychické tak fyzické. Je vidět, že autorka to má zmáknuté do detailu, kdo ji asi inspiroval??? Nebo to musela s někým konzultovat??? To řekne rozhovor v Blízkých setkáních na Českém rozhlase Dvojce.
Konečný zvrat a hlavní zápletka opravdu povedené. Vraha jsem tedy odkryla, ale i tak mi spadla čelist.
Detektivky a thrillery jsou pohádky pro dospělé, kde vše začne zlem a my chceme to zlo dopadnout a potrestat a to se v těchto knihách děje, i když občas trochu nereálně, ale ne vždy se vše v životě vyřeší, tak aspoň v knihy nám dávají naději, že zlo může být potrestáno. Je dobře, že se o domácím násilí mluví a píše, protože to je tak těžko prokazatelná věc. Je dobře, že mladá generace upozorňuje na to, jak se chovali jejich otcové, dědové, že už si to ženy nenechávají líbit, když muži své problémy řeší tím, že týrají svou ženu. Děkuji, Kristýně, že na to vše upozornila svou knihou a dala námět k diskuzi.
Sběratelka příběhů
Sally Page
Co k tomu říci? Mám ráda příběhy, co vyprávějí uklízečky, hospodyně, pokojské. Po jiných knihách s podobným tématem jsem čekala asi více, ale i tak to byla příjemná plavba s koštětem, vysavačem a prachovkou za různými lidskými osudy a plejádou lidských figurek. Oni někteří zákazníci, co si objednávání úklidové služby stojí za popis. Závěr příběhu a osobní tajemství paní uklízečky Janice bylo docela síla, ale to se u těchto knih očekává.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Dočteno. Pro mě srovnatelné s naší Hanou, i když jiné. Líbilo se mi vyprávění z více úhlů příběhu. Mám ráda, když je více vypravěčů, když se prolínají časové roviny a to v této knize bylo. Téma holocaustu je silné a budu si tuto knihu dlouho pamatovat. Ale pořád nechápu, že se toto vše mohlo dít, že někdo rozhodne, že některá lidská rasa je špatná a nevhodná života a zbytek Evropy, ba celého světa tomu přihlíží. Ale děkuji paní spisovatelce za opravdu krásnou knihu, ta síla k přežití pro mě hlavní postavy byla neskutečná. Nebrečela jsem, ale byla jsem zmrazená u spousty pasáží této knihy.
Květy z půdy
Virginia Cleo Andrews
Četla jsem ji v 90. letech minulého století na základce, doslova ji hltala. Teď jsem na ni znovu narazila a musím říci, že je psána velmi naivně, zavřete děti na půdě, aby o tom dědeček nevěděl. Zavřete tam 3 létá dvojčata. Tak to mě teď, jako matku, velmi zarazilo. Ale i tak velmi chytlavá kniha. Vygooglila jsem si autorku a to jsem taky zírala. Byla upoutáná na vozík a žila s velmi přísnou matkou, takže měla vzor pro svoji postavu přísné babičky v knize. Nějaký lékař jí v nemocnici řekl o tomto příběhu dětí z půdy, takže opravdu není jisté, zda je tento příběh založen na pravdě, ale asi si ani nepřejeme, aby byl založen na skutečné události
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Jedna z mých top knih. Ten příběh tak tragický, ale podaný s humorem, ale vkusně. Hlavní hrdinka velká sympaťanda. Ta holka nic nevzdala. Přišla mi dost povedená postava jejího přítele, sportovec zahleďený do sebe a svých zájmů. Vlastně všechny postavy byly povedené v této knize. Četla jsem vícekrát a viděla film taky vícekrát. Vždy brečím.
Velké trápení
Helena Šmahelová
Četla jsem jako malá a pamatuji si, jak jsem u toho brečela, jak mi bylo Jany líto. Vůbec jsem nechápala ty rodiče a jejich myšlení a myslím, že je nechápu ani teď. Knihu jsem teď našla v knihobudce a znovu jsem se začetla a začal mi zase z toho příběhu běhat mráz po zádech.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Super thriller, byla jsem napnutá jak kšandičky. Fandila jsem Rachel, ať dá svůj život do kupy. Líbila se mi kniha více než filmové zpracování. Takovým psychologickým thrillerům nesluší filmové zpracování, hlavně když někteří vypravěči jsou v knize záměrně schováni.
Vlk samotář
Jodi Picoult
Čtu teď, jsem nadšená, to je příběh, opět rodinné vztahy, už jsem pochopila, že být rodičem neznamená, že budu bez chyby a bude jen mým posláním být rodičem, jak tu vidím taťku Luka, ale další věc je ta, že dítě potřebuje rodiče, pro kterého je to nejdůležitější jeho dítě, ale bohužel to tak v životě často nebývá nebo to člověk zjistí pozdě.
A ten popis vlků, to je paráda. Autorka má velmi široký záběr témat. Je to moje druhá kniha od ní a jsem nadšená.
Tajemství v lahvi: příběh hrdinství Ireny Sendlerové
Anna Czerwinska-Rydel
Koupila jsem dceři pod stromeček, tak mě to zaujalo, že to čtu sama. Je to smutné téma, ale myslím si, že i o těchto věcech by měly děti vědět. Ilustrace jsou dechberoucí.
Pláňata
Petra Dvořáková
Knihu jsem otevřela v knihkupectví, že jen mrknu s čím přišla paní Dvořáková tentokrát, ale již první věta knihy mě vrátila zpět do mého dětství a pak už jsem se nemohla odtrhnout. Líbilo se mi vyprávění více osobami - matkou, dcerou, otcem. To mám v knihách moc ráda, více úhlů pohledu. Je to depresivní, ale tak pravdivě vylíčeno. Mně přišlo, že paní Dvořáková píše o mé matce, že s ní taky žila jako dítě. Skvělé vylíčení té doby, v tom jsem žila, padl komunismus a chytili se jen ti, kteří byli šikovní a měli štěstí, to rodiče hlavní hrdinky nebyli. Matka hlavní hrdinky řekla, je svoboda, ale nemáme na ni peníze. Ono je těžké, když část života vyrůstáte a žijete v nějakém systému, který se náhle změní a vy na to nejste připravení, ale někdo byl, úplně jsem pochopila, co trápilo mé rodiče, ten nedostatek peněz a ty věci, co byli a dali se koupit a ty nároky teenagera. Pochopila jsem Sametová revoluce přinesla svobodu, ale tato kniha ukazuje i stinné stránky té změny, jak to dokázalo zatočit s jednou rodinou. Došla jsem i pomocí této knihy k nějaké sebereflexi a i pochopila moje rodiče.
Zahrada
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková opět nezklamala, opět jsem nemohla přestat číst. Téma, které mě moc nezaujalo, nemám ráda moc ty církevní věci, moc jim nevěřím, ale jak jsem knihu začala číst, nemohla přestat číst, byla jsem vděčná za fronty u pokladen v obchodech a četla na mobilu. Hlavnímu hrdinovi jsem fandila, i když byl pro ostatní zloduchem, ale pochopila jsem, že nechtěl být takový, jaký byl, to je té na té knize fascinující, že se bráníte svému vnitřnímu zlu, ale ono vás může pohltit. Byla jsem ráda, že se našel aspoň jeden člověk, co mu pomohl. Opět jsem pochopila, že lidé umějí být hrozné ......, že empatie a pochopení naší společnosti nejde, v rychlém odsouzení jsme machři.
Ty chladné oči
Scarlett Wilková
Opět krásná kniha, ukazující další části historie, které nám byly v hodinách dějepisu zatajeny. Líbí se mi vývoje života hlavních hrdinů, že zde autorka ukazuje, že nic není černé a bílé, že boj o přežití zatočí s lidskými hodnotami. Hlavní hrdinka Nila, ačkoliv to byla pro ostatní mrcha, mi byla sympatická svou schopností se přizpůsobit, našla recept na přežití. Knihu jsem chtěla pořád číst, chtěla jsem vědět, jak to s nimi bude dál, chtěla jsem vědět, jak to dopadlo s tou malou holčičkou, co zůstalo ve Smolensku, děkuji autorce, že i tuto kapitolu ve své knize uzavřela. Knihu si určitě přečtu znovu. Paní Wilková píše skvěle, ale není se čemu divit s její novinářskou praxí a její články v magazínu MF jsou taky skvělé.
Pomocnice
Freida McFadden
Co k tomu říct? Že ještě teď mám čelist dole na zemi, kam mi spadla při závěrečném rozluštění situace. A to jsem přečetla řádku thrillerů, které velmi často používají téma týrané ženy. Je to drsná pohádka pro dospělé, kdyby takto týrané ženy mohli řešit své situace, bylo by tu snesitelné prostředí pro jejich život. Četla jsem v angličtině a je to psané, tak jednoduchou angličtinou, že doporučuji i při učení angličtiny.
Opět kniha, co vás vtáhne a nechce pustit. Kdo umí, ten umí.
Druhý díl, který teprve u nás vyjde, jsem taky přečetla v angličtině a musím říci, že je snad o chlup lepší a tam jsem z té zápletky taky byla celá paf. To je mistroství na druhou, ale já jsem čtenář milovník i jen popisu, i kdyby tam nebyla hustá zápletka, tak se mi bude líbit popis paní McFadden.
Teď už sháním třetí díl, ten bude taky slibný, Millie je už vdaná a má dítě....., plus její minulost.....a opět nějaký problém v okolí.....
Strašidýlko Stráša
Alena Mornštajnová
Četla jsem dceři před spaním, vtipná, milá a laskavá kniha pro děti s krásnými ilustracemi. Moc nás bavila. Pobavilo mě školení maminky Bílé paní v Českém Krumlově:-) Paní Mornštajnová umí psát i pro děti.
Julie mezi slovy
Petra Dvořáková
Poslouchala jsem s dcerami, 6 a 8 let jako audio knihu, všem se nám líbila. Je to smutné téma, ale všechny knihy pro děti nemohou být veselé, ale je zpracována dětský. Bylo moc fajn, že kniha skončila dobře, brečela jsem. Knihu jsme poslouchaly již několikrát, je naše oblíbená. Trochu mi to připomíná Luisu a Lotku, tam to taky není veselé téma a je to přitom klasika. Paní Dvořáková je moje krevní skupina.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Četla jsem hned po vydání knihy, přečetla rychle, opět kniha, která vás vtáhne a nepustí. Cácory mi bylo neskutečně líto. Konec mě šokoval, nevěděla jsem, o čem to bude, kauzy jsem si všimla, až po přečtení knihy. Byla to velmi smutná kniha, ale skvěle zpracovaná a napsaná. Nejdříve jsem si myslela, že je to nejslabší kniha od paní Mornštajnové, ale jak se teď na to dívám s odstupem, tak není, pořád se mi kniha vybaví i s detaily, jen je to hodné šílené téma a to způsobí, že si myslíte, že je to slabší kus, ale není, je to opravdu správné zpracování, dokonce bych řekla decentní k takovému tématu. Je to jiná kniha než od paní Mornštajnové známe, ale o to taky jde, pokud autor píše stejně, používá stejné vzorce a šablony, tak to my čtenáři nemáme rádi. Takže dávám 5 hvězdiček.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Nemohu se rozhodnout , zda je lepší Hana nebo Tiché roky, proto je mám obě na prvním místě. Skvělá kniha. Ten konec mě rozsekal. Osudy hodně lidí v této knize mě dostaly. Běla to byl charakter, jsem ráda, že si splnila i svůj sen. Z těchto knih člověk zjistí, že život je mnohovrstvý, že máte chvilku dobré období, pak špatné a pak si splníte sny nebo obráceně. Líbí de mi, že knihy paní Mornštajnové ukazují životy hlavních hrdinů v delší linii, v generacích, poučili mě to, že člověk to nesmí vzdávat. Plus mě vždy dostanou ty příběhy očima dítěte a pak to rozsvícení, jak to vlastně bylo. Co dokážou náhody v životě, na to je paní Mornštajnová mistr. Děkuji za knihu, co mě pořád dojímá. Taky jsem jako dítě rozkryla jedno rodinné tajemství, ale moc brzy a dost mě poznamenalo.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Tak za prvé tato kniha není o slušných lidech.
Ten název je závádějící, v originále Playing nice, to je více vypovídající, někdo dělá hodného, aby získal vaše dítě.
Nedoporučuji číst - matkám na mateřské dovolené, ženám, co se chystají rodit a vybírají si soukromou kliniku.
Je to opět tzv. page-turner. Donutí vás číst a číst a nechcete přestat a když knihu dokončíte, tak jste zklamaní, že je to u konce. Pro mě to byla asi nejlepší kniha od tohoto autora.
Gazely
Patrik Hartl
Už tu knihu čtu od začátku prosince, je leden, a nemohu ji dokončit. Četla jsem i jiné knihy od pana Hartla a vzpomínám si, že jsem měla i s nimi problém, že toho bylo až moc. Už jsem ji proložila Desetkrát a dost, pak Kéž bys tu byl a teď Vlkem samotářem. Asi jsem jediná, co ji tolik neoslavuje, je vtipná, ale až moc, děje se tam moc věcí, jeden den v životě jedné hrdinky je jak jízda na horské dráze. Myslím, že pan Hartl udělá kostru příběhu a pak na každý kus nabalí tisíc dalších částí, je systematik... Ale dočtu ji.
