tavvva komentáře u knih

Opět přečteno až po zhlédnutí TV seriálů a i v tomto případě si seriály s knihou slušně konkurují :)

1 11.09.2023

Dobře a rychle stravitelné, produkující živé představy a zamyšlení. Malinko se v autorově autobiografii sám vidím, přestože jsem spíš technického zaměření a naleštěného snobství jsem si před fází znechucení užil asi jen zlomeček, a proto jsem knihu "zhltnul i s obalem", i když obal nemá :)

10.09.2023

Toto dílo je úžasné, nadčasové, dechberoucí. Některé z příběhů postav ve mně probouzely mrazivé/odporné představy. Asi mě nenapadne žádný důvod tuto knihu nedoporučit a naopak kopec důvodů k tomu to udělat. Chcete-li se nechat příjemně zhnusit, neváhejte!

2 24.07.2020

Druhý díl mi sedl méně, než první. Ubylo kouzlo, přibylo temno a zbytečný chaos v emocích postav. Násilné roubování na první díl a větší předvídatelnost místy způsobily, že jsem se u knihy začal nudit a neměl motivaci ji dál číst. Taky mi tu začalo šíleně lézt na nervy příliš často užívané slovo "zamumlal".

1 29.02.2020

S každým "bylo-li by možno" jsem dostával škytavku, ale jinak to byl příběh zábavný, svižný a lehký. Četlo se to dobře a závěr překvapil :)

1 04.01.2020

Stejně, jako v případě Cirkusu Humberto, mi filmová / seriálová verze Saturnina přišla o něco zábavnější, než kniha, díky svým filmovým bonusům. Scénky s Janou Synkovou v roli tety Kateřiny nebo s Jitkou Molavcovou nejdou vyhnat z hlavy :) "Buď stojíte tak daleko, že mě neslyšíte a nebo tak blízko, že to je prostě společensky nepřijatelné. Najděte si prosím ideální vzdálenost a dodržujte ji!" ... "Ano, chtěla jsem růži .... a toto je ... růže. Ale naprosto nevhodnáááá. K mému věku, k barvě šatů, ke společnosti, kterou očekávám ... Prostě neeevhooodnáááá!" ... "A servírovat v mém věku jako zákusek rakvičky je prostě ohavné." ... :D "Stožár se jmenuje předmět, na který při slavnostních příležitostech stoupá vlajka. To, na co stoupá plachta, se jmenuje stěžeň. Na této lodi nemá plachta na co stoupat. Tato loď nemá stěžeň." ... Bohužel, nic z toho v knize nebylo, nicméně kniha je taky super a bez ní by nevznikla ani televizní verze. Doporučuji tedy opět oboje.

8 04.01.2020

Bohužel jsem viděl dříve televizní seriál (který hodnotím jako povedený) a tak jsem samozřejmě srovnával a měl už jistá očekávání. Musím přiznat, že některé rozdíly oproti knize mi v seriálu přišly skvělé a to, co naopak měla navíc kniha, je nebylo schopno vyvážit. Bez ohledu na to však doporučuji obě varianty :) Příběh i prostředí jsou netuctové.

03.01.2020

Součkův styl byl v této knize pro mě těžko stravitelný a vliv doby, ve které byla psána, byl příliš znatelný. No, ono se stačí podívat na ilustrace a člověk pochopí, co myslím :) Přesto asi neměla kniha ve své době konkurenci a i dnes mi přišla z mnoha pohledů jedinečná. Samotný příběh trochu ustupuje přílišnému pitvání toho, jak si Souček představoval technologie daleké budoucnosti a zřejmě právě tím chtěl tehdejšího čtenáře ohromit. To je ale dnes naopak trochu ku škodě.

03.01.2020

Pan Matocha mě potěšil. Konečně někdo napsal o mém snu, který mám už mnoho let. Dlouho smutně sleduju, co se kolem děje a představuju si, jak by bylo ve městech krásně bez osobních aut. Speciálně velká města trpí "autokalypsou" natolik, že to jejich chod narušuje už naprosto nesnesitelně. A lidi pořád nechápou, že se už další auta do měst nevejdou a paradoxně více než dvojnásobně zpomalují přesun městem, protože brzdí městskou hromadnou dopravu, která by bez nich nemusela stát nikde na semaforech a v zácpách a prosvištěla by městem jako noční "rozjezdy". Navzdory tomu, že jsem technokrat a spoustu let jsem věnoval výzkumu a vývoji softwaru a elektroniky, mám někdy chuť všechno rozšlapat, protože ze světa mizí "kouzlo" a na Prašinu by se jedna část mého já bez váhání odstěhovala, kdyby to šlo. Ke knížce jsem ale zpočátku přistupoval s předsudky, protože hned první věc, která mě napadla, byla, že bez elektřiny nebudou funkční ani nervová spojení a nebude možný život. Nemám rád WTF okamžiky v dnešních filmech, kdy do sebe věci logicky nezapadají a nikdo si s tím neláme hlavu, protože dnešní divácká ovce sežere vše a stejně mi takové věci vadí i u knih (kde naštěstí nejsou tak hojné), ale pan Matocha to vyřešil jedinou větou a vyřešil to dobře :) Vlastně se mi líbí jeho důslednost v tom, že věci, které nemůže objasnit, alespoň uvede, aby čtenáři dal najevo, že o nich ví, přestože jsou přinejmenším zvláštní. Srovnání s Foglarem se na rozdíl od jiných čtenářů nebráním. Je možné, že takto nějak by Foglar psal, kdyby žil v dnešní době. Jeho tvorba je totiž dobou, ve které prožil své mládí, ovlivněna. Pro dnešního čtenáře je tvorba pana Matochy, myslím, stravitelnější. Je tam ale patrný odklon od mladších čtenářů, kteří asi budou s trávením této knihy mít větší potíže, než měli mladší čtenáři Foglara. Nicméně foglarovský svět toto je a kniha mě bavila tak, že jsem ji přečetl v pro mě rekordním čase. Přemýšlel jsem mnohokrát o tom, jestli je ještě vůbec možné, aby v dnešní době někdo vytvořil foglarovsky laděné dílo a spíš jsem tomu nevěřil, ale panu Matochovi se podařilo dostat se zpět v čase o kus dál a tento svět mistrně naroubovat do dnešní doby. Stará seriálová Stínadla byla již z velké části zbourána, ale v dnešní době by se zase dala už alespoň vyrenderovat téměř bez omezení, takže bych rád viděl i filmovou verzi Matochy a Foglara podle dnešních trendů, ale pod taktovkou někoho, kdo by si pohlídal, aby z toho nevznikla srajda ... samozřejmě s vynecháním "Bahňáka", "Joviše", "plantážníků" a podobných slov, která dnes působí dost úsměvně :)

8 03.01.2020