SynD komentáře u knih

celkově se mi deník docela líbil, byť mi přijde škoda, že si autorka a nakladatelství nedaly s knihou víc práce. takto je to takový zničehonic začínající kus vyprávění, pahýl. a protože nevím, co autorka zažívala předtím, nemůžu ocenit / nahlédnout ani to, v čem se jí změnil život tak zásadně, jak na počátku knihy zmiňuje. plus by tomu celému slušelo víc plynulé převyprávění událostí namísto (zřejmě pouze) vybraných příspěvků z IG (pahýlků).

ačkoli nejsem šotouš a tramvaje se mi líbí spíš platonicky, ocenila bych taky srozumitelný ilustrativní přehled, kde by byly jednotlivé typy tramvají hezky vedle sebe, s technickým označením. vzhledem k tomu, jak často o nich autorka mluví a porovnává je, by si to kniha zasloužila.

hodně se mi líbí autorčina zapálenost pro věc, její upřímná láska k dopravním prostředkům. věřím, že pro dopravní podnik musí být takový zaměstnanec nesmírně cenný. a když jde navíc o mladou ženu s nadšenými sledujícími, je to win win. ačkoliv... na knize je dobře vidět, jak nebezpečně tenká je hranice mezi vášní pro věc, workoholismem a následujícím vyhořením.

zajímavé bylo i sledovat autorčiny obranné mechanismy (nebo tedy jak z knihy působí). vše musí být pozitivní, radostné, krásné a nazdobené. úsměv je nutností. tento přístup je v mnohém praktický, bohužel ale vede k vytěsnění těžkých a nepříjemných věcí... které se pak ozývají formou panických záchvatů, nenálad, depresí apod.

nejspornější stránkou knihy jsou autorčiny sebeoslavné komentáře. určitě je co oslavovat, její zacílení a pracovitost jsou obdivuhodné. to ale vyplývá z celého vyprávění samo o sobě. a komentáře typu "jsem krásná, sluší mi to, obdivují mě, to se mi zase povedlo" jsou příliš časté a otravné. navíc z nich často vychází autorka jako lepší než ostatní (tramvajáci, méně ambiciózní lidé, méně nadšení lidé). moc nerozumím, proč to redakce nakladatelství nevychytala a nevykostila, autorka by z knihy vyšla mnohem sympatičtěji.

2 28.12.2023

chybí hlavní hrdince jakákoli osobnost? dejme jí zálibu ve skořicových rolkách a drdolu, a pak o těchto věcech nezapomeňme psát ad nauseam v každé kapitole. pomůže i věrná best friend, která hrdinku adoruje a říká nám, co si o ní máme myslet, i když nám k tomu sama hrdinka nedává v příběhu žádné důvody, protože je prostě nijaká.

chybí tu zajímavý příběh? použijme rozdvojení linií! bohužel tím získáme jen dva nezajímavé příběhy namísto jednoho.

celé to na mě působilo mechanicky a neživě, jako vygenerované AI. jako - protože v době vydání ještě roboty příběhy moc nepsali.

2 12.07.2023

(SPOILER) příběh autorky je silný, číst o Osvětimi a pochodu smrti je trýznivé, ale kniha za to stojí. nejsilnější pro mě byl návrat sester domů, náročná cesta a budování nového života. nejlepší moment byla záchrana manžela z bolševických pracek a útěk na západ. a stejně fascinující mi přišla i sebeobjevná cesta autorky, poháněná touhou po smyslu, vrcholící v nalezení poslání a mnoholeté pomoci lidem s traumatem.

tím, jak žije (a jak přežila), autorka nese svou misi zcela jednoznačným - a velmi posilujícím a podporujícím směrem. a osobně mi její vitalita, duchapřítomnost a pozitivnost hodně zvedla náladu, sraženou na kolena drsným Covidem. za to jsem jí velmi vděčná, stejně jako za její svědectví z první ruky: lépe teď chápu, proč první generace, nesoucí trauma, ono trauma potlačuje (a tak posílá dál) - její práce s vlastním traumatem je heroická a neuvěřitelná.

klientské příběhy byly zajímavé, byť se autorka úplně nevyhnula "kouzelnictví" - tedy kouzelným zásahům, které vždy zcela přesně zafungovaly. podobné demonstrace znám od různých nestorů oboru, některé jsem viděla i osobně, a spojuje je nesporná zkušenost autority, její charisma a určité showmanství, se kterým jsou tyto magické zásahy předváděny. je to fascinující, ale ne vždy je možné si z představení odnést něco konkrétního. proto se ještě podívám po autorčině druhé knize s praktickými návody.

2 07.03.2023

(SPOILER) další z mnoha variací na Talentovaného pana Ripleye, tentokrát jsou jak hostitelka, tak její parazitka (parazityně?) obě mimořádně nesnesitelné.

nesnesitelná je i celá kniha. pozérské postavy pronášejí pozérské cancy v pozérských prostředích. a úplně nejděsivější jsou tu literární večírky a intelektuálské kecy.

děj stojí na nesmyslech jako je nenápadné odvlečení mrtvoly z večírku, její sprchování (but why?), porcování, likvidace v řece, a celá následná kamufláž. nebo ničím nepodložený průnik mezi literární elitu.

není tu jediná sympatická, nebo aspoň minimálně vydýchatelná postava, Lavinie není člověk, ale přesaturovaný stereotyp manického diblíka, a její sestra vnáší do druhé části knihy velkou nudu. další z postav charakterizuje pouze to, že je vizuálně odporný muž, a romantik Rex pro změnu zcela postrádá charakter. hlavní hrdince chybí lidskost (tedy morálka, ale i uvěřitelnost živého člověka) i jakákoli konzistence. jako alternativní konec navrhuji buď hromadný odchod všech postav do moře, nebo konstrukci stroje času, díky kterému by bylo možné zamezit samotnému vzniku knihy (samozřejmě mírovou cestou).

2 08.02.2023

(SPOILER) v touze po duševním odpočinku jsem opět sáhla po nenáročné literatuře. místo relaxu se ale dostavil pocit zahlcení a nudy. kniha obsahuje něco zajímavých témat - duševní problémy dědičky bohaté rodiny, náročnou korejskou matku, jakési tajemství a rodící se vztah.

naprostou většinu stran ale plní zcela nepodstatné detaily. pití nápojů, pojídání jídel. cesta do metra, jízda metrem, vylézání z metra a chůze domů - to se stále opakuje. taky cesta do sprchy, mytí ve sprše a vylézání ze sprchy. případně doslovně otištěné nudné sms zprávy. zajímavé události se mezi hlušinou vyskytnou jen občas a upřímně, zajímavou událostí v tomto případě myslím i trénink taekwonda. příběh navíc není ani epizodicky uzavřen, místo konce tu je jen zpráva, že pokračování bude následovat.

zpětně tak chápu, proč minimálně 70 procent knihy tvoří vycpávka, nebýt jí, nejsou ani další díly. na ty se ale nechystám ani náhodou, nechám Milu, ať se vozí metrem, chodí po městě a sprchuje (klidně i s Travisem dohromady) beze mě.

2 18.12.2022

kniha báseň. překrásná, ale z tak jemné matérie, že když jsem si v půlce dala pár dní pauzu, už jsem se znovu nezačetla. proto nehodnotím žádnými hvězdami

(SPOILER) být studentkou humanitních věd, mohla mi tato kniha posloužit jako skvělý materiál pro rozbor. úvodní pasáž s popisem dětství v rodině plné násilí a konfliktů, přelakovaná tlustou růžovou vrstvou, přímo vybízí k analýze obranných mechanismů dětské psychiky.

samotná cesta k úspěchu by mohla dobře ilustrovat principy našeho světa a privilegovanosti bílého muže, který je navíc i krásný a nemá zbytečné zábrany. tím ovšem nechci říct, že by MM chyběl talent (herecký či vypravěčský), povídání se čte docela příjemně a některá dobrodružství jsou zajímavá.

co mi ale přišlo navíc, jsou veškeré výkřiky a úryvky z deníků. většinou knihy s takto chaotickou grafikou rovnou odkládám, tady jsem vytrvala, ale poté, co jsem zjistila, že většina mouder nedává žádný smysl, jsem je už ignorovala. strašidelné je i foto matčina (otcem) opakovaně zlomeného prstu, dokládající "lásku" rodičů. a obešla bych se i bez opakované zmínky mokrosti autorových snů.

2 04.10.2022

(SPOILER) nacházím se v hodně náročném čase: knihy s květinovými motivy nebo zlatým kolečkem na obálce dávají mé hlavě možnost si aspoň na chvíli odpočinout. v některých případech za to (a za potřebu zjistit, jak to bylo a jak to dopadlo) ale platím neúměrně vysokou cenu.

román On je plný nudných a zbytečných popisů (hlavně krásných lidí, věcí a luxusu), ale hlavně celý ten příběh je zcela neuvěřitelný. dospělá žena a máma setrvává u dávné minulosti, což nám zprostředkovává její sobecké kňučení. On je viděn nereálným pohledem puberťačky, coby rozervaný dědic a umělec (!), jehož ad nauseam opakovanou kvalitou je hlavně jeho mimořádná krása. celé to působí, jako by to psala třináctiletá dívka s darem slova a minimální schopností představit si, jak fungují dospělí lidé.

samostatnou zmínku si zaslouží i strašidelná partička kamarádíčků v partě a skutečnost, že jediná postava neanglického původu, která není běloška, tu musí být Thajka, bývalá sexuální společnice, a právě tuto postavu jako jedinou autorka obětuje na oltáři nezralého vztahu hrdinů. wtf?

(SPOILER) moje první a dle všeho i poslední kniha BE. dílo má vážné potíže s tempem, děj se dlouho nerozjíždí a většinu knihy se jen tak vrtí na místě, aby nakonec to hlavní vyřešil děda jednoduchým zavoláním Strážců. mnoho zbytečných postav, zápletek, detailů, cest do minulosti a smrtí. jednu hvězdu dávám za kočky, které jsou tu od začátku příběhu neustále připomínány - a které to celé kupodivu přežily.

2 08.08.2022

3 a půl, velmi solidní thriller z příjemně neamerického prostředí. příběh je vyprávěný obrazovým, pro zfilmování víc než vhodným jazykem. po dočtení mě tuze bavilo představovat si, koho bych v rámci mezinárodního castingu obsadila do jednotlivých rolí. kdo by hrál Policajta? kdo nejzkorumpovanějšího záporáka a jeho právníky? kdo spojence z podsvětí a kdo zelenookého bratra Any? a hlavně, kdo by hrál ji samotnou! představuju si někoho jako Salma Hayek, ale o dost podstatnější, fyzičtější a silnější. puma, co už není úplně mladá a na čenichu i v kožichu nosí nemálo šrámů. na takovej film nebo seriál bych se velmi ráda podívala.

2 25.06.2022

(SPOILER) velmi frustrující čtení: první kapitola navnadí zmizením holčiček a následujících X se pak motá v rozličných kruzích, s původní záhadou místy jen kosmeticky související. až do zbrklého konce, který postrádá jakoukoli sofistikovanost.

asi do třetiny knihy jsem doufala, že se jména hrdinek začnou opakovat a příběh někam zamíří. ale kdepak, následovala další a další jména a historky, mnoho z nich nemělo pointu a i hrdinky byly ulité podle 1 až dvou formiček.

2 10.06.2022

tohle není čokoládový dort ani řízná limetková zmrzlina. spíš rýžová kaše, na pohled docela nenápadná. užít si její jemnou a vybranou chuť žádá jistý díl čtenářské trpělivosti a přizpůsobení se pozvolnému tempu vyprávění.

oceňuju téma nedotekovosti a touhy po dítěti z úhlu, který jsem jinde asi nečetla.

2 19.05.2022

samolibé, povrchní a bohužel i nudné

2 05.05.2022

mimořádně zajímavý příběh osobního hledání, sympatická kresba. chyběla mi ale struktura, nějaká srozumitelná páteř vyprávění. přišlo mi, jako by MK jen tak náhodně tahal/a z klobouku nejrůznější kousky konfet a obrázků a knoflíků a historek a snů a vzpomínek, ale výsledkem je poněkud nesouvislé vyprávění, které najednou prostě skončí.

jazyková redakce též pokulhává, v jedné větě se náhodně potkává spisovné s nespisovným... plus bych tak nějak čekala, že v komixovém nakladatelství vědí, že Alison Bechdel je žena a její Fun home u nás vyšel pod názvem Rodinný ústav.

2 13.03.2022

obsah je moc dobrý a vůbec neškodí si ty základní věci čas od času připomínat. forma je trochu slabší; zbytečně se opakující slova a formulace mělo odladit nakladatelství, knize by to jen prospělo a autrka by z toho vyšla sympatičtěji.

nejvíc se mi líbila kapitola o ženách (obří téma) a pak ta poslední, kde se Moorjani přiznává k vlastním nejistotám a celkově velmi lidsky reaguje, namísto toho, aby vytáhla pózu osvíceného gurua.

2 09.03.2022

o prázdnotě a neschopnosti milovat - kohokoli - dítě, muže - a hlavně sebe sama.

jazyk Slimani teče jako med, škoda jen těch přespříliš hojných obrazných přirovnání.

vzhledem k tématu nelze nevidět, jak jsou české výrazy ze sexuální oblasti ukrutně nesexy. pohlaví, přirození, ohanbí (v knize pukající jako přezrálé ovoce)... eek!

2 29.08.2021

Yalomovské (a Yalomovsky otevřené) sdílení z terapeutického křesla. plus velmi osobní doslov o podstatě (dobré) psychoterapie.

3,5*

2 16.08.2021

zprvu intenzivní potěšení z popisu krajiny, samoty a zimy umořily autorovy pozérské aktivitky: věčné nasávání vodky, filozofování a povyšování se nad Rusy. nedočteno.

2 14.08.2021

prázdné vyprávění o prázdných vztazích. aspekty postav jsou samoúčelné a schematické, je to tak trochu pimprlové divadlo s Kunderovskou (raně Kunderovskou) příchutí.

vzápětí čtená kniha "A počasí se změnilo, přišlo léto a tak dál" mi značně zlepšila chuť. ukazuje, jak plné a realistické mohou být literární vztahy.

2 09.06.2021

SLOŽENÍ KNIHY:

65 % samolibosti, nadřazenosti a narcistního sebeobdivu hlavní hrdinky
- charakter obou hlavních postav se bohužel časem jednoduše zkazil

10 % únavných historických událostí, zcela nudně podané bitvy

10 % přesexualizovaného obsahu, často dosti chorého či absurdního, sadistické výjevy, věčné nechutné operace zraněných lidí

10 % dobrodružné akce, nacpané do posledních cca 200 stran

5 % obsesivního zabývání se vlasy. plus doslovně opakované popisy postav - viz "kočičí očí" a "dlouhý rovný nos"

...

namísto cca 1000 stran by stačilo 250

2 07.03.2021