Svářeč Svářeč komentáře u knih

☰ menu

Meč osudu Meč osudu Andrzej Sapkowski

Co napsat, je to prostě geniální :) Podle mě o něco lepší a vtipnější než sága, povídky jdou Sapkowskému o dost líp. Hlavně fakt, že je tahle sbírka výrazně humornější mě vážně potěšil. Akorát jsem moc nepochopil předposlední povídku a co jí chtěl básník říci. No co už, poslední povídka o svatbě Geralta a Yennefer mi to dokonale vynahradila. Asi se budu muset znovu vrhnout na ságu, tohle mě zase namlsalo... :)

02.01.2018 5 z 5


2012: Tajemství křišťálové lebky 2012: Tajemství křišťálové lebky Ceri Louise Thomas

Nic světoborného, ale skvěle se to čte. Těch 450 stránek jsem přečetl přes víkend (a to podotýkám celkem slušně nabitý víkend...), postavy jsou opravdu sympatické atd, atd... :) Možná bych byl přeci jen radši, kdybych se dočkal těch agentů FBI, více dobrodružství, méně vědy a vyprávění nejrůznějších legend a příběhů, ale i tak jsem spokojen. 75%

02.01.2018 4 z 5


Příliš blízké setkání Příliš blízké setkání Jan Kotouč

Po několika slabších kusech konečně v edici Pevnost vyšlo něco pořádného, co se dá bez problémů dočíst. Ani jsem se nemusel přemáhat, spíš naopak, musel jsem se krotit, abych to nedočetl a nezjistil, že je jedna ráno :) Je to příjemná space opera, která nepřináší nic moc nového, ale hodně dobře se to čte a hlavní hrdinka mi přišla celkem sympatická. Jediné, s čím jsem měl možná trochu problém, byl děj, který plyne až do konce bez jediného překvapivého zvratu a trochu neprokreslené vedlejší postavy. Té knize by slušela tak stovka stran navíc, trochu víc rozvinout příběh a postavy. Jinak spokojenost, od tohoto autora si budu muset sehnat víc...

02.01.2018 4 z 5


Živého mě nedostanou! Živého mě nedostanou! Dušan Fabian

Výborná kniha. Perfektní hrdina, nápaditá akce, humor, prostředí a vůbec zajímavé nápady všeho druhu, to jsou klady. Výpadky v dynamice textu, to je zase zápor. Především v první třetině kniha připomíná několik povídek naskládaných za sebe a čtenář netrpělivě čeká až se konečně rozběhne nějaký děj. Občas ten text prostě skřípe, až jsem se ke čtení musel nutit. Naštěstí se vše po pár stranách vždy spraví a příběh opět nabere tempo splašeného zombikoně. Když své dojmy zprůměruji, je to tak na 70%-75%. No co už, nakonec tam ty čtyři hvězdy plácnu, protože u devíti desetin knihy jsem se skutečně bavil.

02.01.2018 4 z 5


Královna čepelí Královna čepelí Aaron Rosenberg

Zábavné, akční a poutavé... v první třetině. Pak to jde všechno spolehlivě do kytek, děj se zvrhne v jakýsi hybrid mezi honičkou a hrou na schovávanou a hlavní hrdina nedělá nic jiného, než že bloumá po horách a špehuje tu zergy, tu zase protossy. V poslední třetině pak k tomu všemu přibude ještě nudné filozofování, což bych od románu podle PC hry vážně nečekal. Navíc páteř knihy, na které celý příběh stojí, Sára Kerriganová alias Královna čepelí, je trestuhodně neprokreslená a nezajímavá. Bída, bída... Sice jsem knihu přečetl za jediný den, ale spíš proto, že je víkend a já nemám moc co na práci, než kvůli kvalitě knihy. V tomto případě spíše nekvalitě. Doufám, že Rosenbergův Warcraft bude lepší...

02.01.2018 2 z 5


Není cesty zpět Není cesty zpět Michael Marshall Smith (p)

Autor píše čtivým stylem, okořeněným nějakým tím humorem, příběh vypráví v první osobě z pohledu hlavního hrdiny Starka, který kupodivu není neporazitelný bouchač, ale docela charismatický sympaťák. Svět asi nezařadíte mezi Top 10 nejreálnějších vizí budoucnosti, ale Smith se zřejmě o nic věrohodného ani nesnažil. Pokud chtěl jen vytvořit čtenářsky atraktivní, zajímavé a zábavné prostředí, tak se mu to dokonale povedlo. Do tohoto bodu kniha nemá chybu, jenže... Jsou tu dva problémy. Tím prvním jsou snové sekvence ze Žíše snů (takhle se to fakt jmenuje), které zabírají dobře čtvrtinu knihy. Nemám obecně ty snové surrealistické pasáže moc rád, navíc se mi nechtělo opouštět ten opravdu poutavý Smithův svět. Takže tady jsem se spíš nudil než bavil. Druhý problém je ten, že román je všude inzerován jako akční scifi podobná třeba Kulhánkovi, přitom akce je v něm poměrně málo. Ono sice není nouze o vypjaté momenty, ale akce ve smyslu přestřelek a boje muže proti muži tady prostě moc nenajdete. A nejen to, Smith mnohdy sklouzne k filosofování, jakoby se snad snažil vložit do knihy nějaký přesah. Ke konci už jsem se musel přesvědčovat, že nečtu nějaké přemýšlivé dílo z pera jednoho z klasiků žánru jako třeba Asimova nebo Clarka. Osobně bych byl radši, kdyby zůstalo u akčního scifíčka, protože právě to jsem od knihy čekal. Nicméně i přes tyto dva závažné (a čistě subjektivní) nedostatky je to pořád dobré počtení, v žánru akční scifi už jsem však četl lepší.

02.01.2018 3 z 5


Impérium černé a zlaté Impérium černé a zlaté Adrian Tchaikovsky (p)

Kniha je originální ve dvou aspektech. Tím prvním je svět, v tomto případě nikoliv středověký, ale jako vystřižený ze steampunku. Nicméně samotný steampunk dnes až tak originální není a tak je mnohem důležitější ta druhá věc. Tchaikovsky přišel s neotřelým nápadem propůjčit obyvatelům světa (pouze lidem, elfy apod. nehledejte) některé hmyzí vlastnosti, například Brouci jsou poněkud těžkopádní a vynikají v obchodu a řemeslnictví, Kudlanky jsou výteční bojovníci muže proti muži, atd. Počet ras je nemalý, narazíme ještě na Mravence, Vážky, Můry, Vosy (ty jsou důležité, jakožto hlavní záporáci), Motýli, Mouchy, padne zmínka o Včelách, Cvrčcích, dokonce i Slimácích (!!!). Jakkoli to zní bizarně, je to tak mazaně vymyšleno a podáno, že nebudete mít nejmenší problém tento fakt přijmout a s hlavními hrdiny (mimochodem velmi sympatickými) se ztotožníte velmi snadno. I přes svou originalitu je ale Impérium "jen" poctivou dobrodružnou fantasy, plnou bitek, napětí i humoru... což je jen dobře. Autor má talent a kniha se i přes pomalejší rozjezd a občas trochu kostrbaté větné konstrukce čte jedna báseň. Pro fandy dobrodružné fantasy (jako jsem třeba já) je Impérium černé a zlaté povinností, pro ostatní dobrou volbou.

02.01.2018 4 z 5


Cesty snů Cesty snů Zbyněk Kučera Holub (p)

Je fakt, že to celé vypadá jako záznam nějaké hry Dračího Doupěte, každopádně Jan Č. Galeta a Zbyňek Holub si s tím dokázali slušně poradit a uvařit z tohoto materiálu slušnou dobrodružnou fantasy. S postavami se moc nevymazlili, jsou sice sympatické, ale nějaká propracovanost se jim vyhýbá širokým obloukem, oba autoři však mají čtivý styl, díky kterému příběh velmi rychle ubíhá. Nejsem nadšen, ale ani zklamán. Každopádně malé plus u mě má nakladatelství Zoner Press, když už celou knižní řadu Asterion přebrali Strakám na vrbě, dali si aspoň tu práci, aby kniha měla stejný formát, vazbu a sazbu.

02.01.2018 3 z 5


Hustej nářez Hustej nářez František Kotleta (p)

No, rovnou řeknu, že mě tahle kniha zklamala. První třetina je dost nuda a když už jsem si v hlavě dával dohromady nějaký ten posměšný, šťavnatý komentář, tak se to sice trochu rozjelo, nicméně na Kulhánka to určitě nemá. Postavy nejsou moc zajímavé, zvlášť hlavnímu hrdinovi bych nevěřil, že pochází ze středověku, působí na mě jako takový "rutinní" drsňák, kterých je literatura plná. Sex v přiměřeném množství neuškodí, ale tady je ho vážně dost (a někdy je dost odvážně popsaný). Ten děj a postavy mě prostě nedokázali strhnout tak, jako třeba v Kulhánkově Stronciu nebo Divokých a zlých. Za uši by zasloužil i korektor, pokud nějaký vůbec byl (v tiráži neuvedený), na jaké chyby nebo překlepy v té knize narazíte, to je neuvěřitelné... Co mě však bavilo byl autorův humor, jeho přirovnání, narážky a odkazy se mu vážně povedly, bez nich bych šel s hodnocením ještě o trochu níž. Hlavně pak ta HODNĚ povedená reklama, u poslední Pevnosti jsem se vážně bavil. Pokračování zkusím, ten potenciál v tom je, nicméně euforické výkřiky (byť trochu s nadsázkou) o nové hvězdě české fantastiky a nástupci Kulhánka jsou dosti přehnané...

02.01.2018 3 z 5


Volání Volání David Gaider

Moc příjemná akční fantasy. David Gaider má prostě talent a tuhle knihu je prostě radost číst. Akce je v ní dost, ale autor vás s ní nezahlcuje na každé stránce, postavy jsou do jedné sympatické, atd. mohl bych pokračovat do večera. Akční fantasy v té nejlepší možné formě. Nejlepší je, že kdybych to nevěděl, tak ani nepoznám, že se jedná o knihu z herního světa, což zase určitě potěší běžné čtenáře.

02.01.2018 4 z 5


Poslední strážce věčnosti Poslední strážce věčnosti John C. Wright

Dost zvláštní kniha, která staví na prolínání naší reality jednadvacátého století a světa snů. Bohužel to nefunguje tak jak by mělo, repektive možná funguje, akorát těmi snovými částmi jsem se doslova pronudil, naopak pasáže z našeho světa byli docela zábavné (naštěstí tvoří většinu knihy). Ten svět snů a jeho mytologie je tak propracovaný a složitý, že se v tom pomalu nedá vyznat a vy se místo toho, abyste si užívali děj, budete snažit jen pochopit to, co vám autor sděluje. Velké plus, které nakonec převáží pomyslný jazýček vah ke čtyřem hvězdám, je fakt, že autor si psaní viditelně užívá a baví se jím. Pasáže, kdy je Azrael konfrontován s naším světem, ve kterém naposledy pobýval kdysi ve středověku, jsou dost zábavné :) Nakonec jsem rád, že jsem si knihu nevzal na recenzi, protože se přiznám, že bych nevěděl, co do ní napsat. Tak smíšené pocity ve mně kniha zanechala…

02.01.2018 4 z 5


Nevermore Baltimore Nevermore Baltimore Petr Heteša

Pěkné, moc pěkné. Opět typický Hetešův mustr: Chlápek, který absolutně neví vo co go, je najednou vržen do soukolí něčeho, v čem jde o hodně velké prachy a co je všechno, jen ne legální. Místo trouby Bennyho z Démonů tady ale máme Jerryho z Paříže, který to se zbraněma umí víc, než je na první pohled zřejmé, místo AMRUBBISH je tu AMOIL s Navigátorem a Zorrem a místo Baltimore tady máme... zdevastované Baltimore po obřím zemětřesení. Prostě zas akční nářez plný hlášek a dialogů (i když zrovna tady mě docela zklamal poměrně nízký počet těch opravdu peprných, které byly v Démonech na každé druhé stránce). Klasický Heteša, který vlastně nějak nevybočuje z akčního průměru, ale je tak skvělý, promakaný a bombastický, že nemůžete jinak, než ohodnotit vysoce nadprůměrně. Jen mi trochu přišlo, že to tak trochu pomalu graduje a až do konce se jede ve stejných vyjetých kolejích, narozdíl od Démonů, kde byly zvraty každou chvíli. I tak ale hodnotím čtyřmi hvězdami, i proto, že Jerry mi byl o něco sympatičtější než Benny.

02.01.2018 4 z 5


Dědic klanu Dědic klanu Brian Ruckley

Autor má talent, píše čtivě a dokázal si poradit se "syndromem druhých dílu", nicméně mě štve, že vůbec neví co dělat s hlavní postavou, Orisianem, kterého na nesmyslnou cestu do Highfastu, která na příběh nemá téměř žádná vliv... Je to škoda, tu knihu to shazuje o třídu dolů...

02.01.2018 3 z 5


Srdce světa Srdce světa Jay Lake

Prvotním pocitem po dočtení byl údiv nad tím, jak si dnes profi renomovaný autor může dovolit přijít s myšlenkou typu „To láska je srdcem božím“. Ovšem je fakt, že když pomineme naivitu, je to docela povedená a čtivá kniha, která celkem pěkně odsýpá. Za největší klad bych považoval exotiku a objevování nejrůznějších míst v průběhu cesty, Jay Lake pustil svoji fantazii na špacír.

02.01.2018 4 z 5


Křivé ostří Křivé ostří Martin D. Antonín (p)

Už dlouho se mi nějaká kniha tak netrefila do vkusu jako Křivé ostří, tahle kniha totiž splňuje téměř všechny mé nároky na dokonalou knihu. Spousta lehkého humoru, příběh má spád, postavy jsou sympatické a velmi přesvědčivě vykreslené. Velice dobře popsané středověké prostředí. Trpaslíci jsou asi moje nejoblíbenější fantasy rasa, rozhodně mám ty malé chlapíky ohánějící se sekerou nebo krumpáčem a popíjející pivo po hektolitrech radši než vznešené a chladné elfy. Prostě super kniha, bezmála pět stovek stran mi uteklo jako voda. Doufám, že autor jednou napíše knížní pokračování.

02.01.2018 5 z 5


Cena krve Cena krve Sue Tanya Huff

Z nudy jsem se pustil do druhého čtení a po dočtení musím hodnocení trochu zvýšit. Je to prostě dobře odvedené řemeslo, které pobaví, ale nic víc. Žádné kdovíjak originální nápady ani dějové kličky v knize nenajdete. Tahle kniha má za hlavní účel pobavit, nic jiného ani nečekejte.

02.01.2018 3 z 5


Memento mori Memento mori * antologie

Rovnou říkám, že tahle antologie mě zklamala. Pod pojmem historická fantasy jsem si až do teď představoval něco trochu víc akčnějšího a tahle kniha pro mě byla docela tvrdým probuzením. Memento mori Pavla Renčína je pěkná hříčka, přes průměr se ale nedostane. Barva Saši Pavelkové je podprůměr, důvody viz. Sirius, nebudu opakovat to co je již napsáno. Kaltenštejnská nevěsta je první povídka, která splnila mé očekávání. U tohoto textu Leonarda Medka jsem se ani na chvíli nenudil, přesto nic světoborného. Nový svět Františka Novotného také není špatný, originální a čtivé, pro mě osobně ale za předchozí povídkou pana Medka, trochu zaostává. V náruči boží je průměrná až podprůměrná povídka. Už jsem zmiňoval, že jsem akčněji založený typ a právě to je důvod, proč mě tato povídka zrovna nesebrala. Kanál mistra Leonarda je také poměrně povedený a čtivý, ale docela brzy jsem na něj zapomněl, dost nevýrazná povídka. Mírné zklamání z některých předchozích textů ale plně vynahrazuje Turkobijce Juraje Červenáka. Bomba. Totální masakr (v přeneseném slova smyslu i doslova). Už ať tu jsou Vánoce a Kapitán Báthory, protože tahle povídka mě fakt nadchla. Suma sumárum, jedna naprosto skvělá povídka, jedna dobrá, pár průměrných a dvě podprůměrné. Průměr jak vyšitý.

02.01.2018 3 z 5


Krumpáč a motyky – Smrťáček aneb Cesta za smrtí a zase zpátky Krumpáč a motyky – Smrťáček aneb Cesta za smrtí a zase zpátky Zbyněk Gilgalad Holub (p)

Četl jsem to na začátku prázdnin, ale stejně si na to moc dobře vzpomínám. Příběh opravdu není nijak složitý, ale nechápu lidi, co čekali víc. Už podle obálky, názvu a anotace se prostě jedná o oddechovku a u těch je složitého děje netřeba. Hrobníci a ostatní postavy mi přirostli k srdci a ten černý humor… řekněmě, že dost často jsem se smál nahlas.

02.01.2018 4 z 5


Měsíční píseň Měsíční píseň Patricia Briggs

Poutavý příběh + sympatické postavy = skvělá kniha. Tohle je skvělý příklad odpočinkové knihy, která sice nedisponuje přehršlí pestrých nápadů, ale dokonalé vás pohltí. Přečetl jsem ji jedním dechem a vždy když jsem ji musel odložit, nemohl jsem se dočkat až se k ní zase vrátím. Asi největším kladem je opravdu charismatická hlavní hrdinka. Čekal jsem někoho ve stylu Tiny Salo, ale Mercy je člověk (tedy kožoměnec), který problémy řeší spíše hlavou než hrubou silou. Škoda, že ke konci kniha trochu ztratila dech, jako by to autorka už chtěla mít za sebou. Celkově velmi pozitivní dojem to už ale neovlivní. Ano, je to "spotřební fantasy" a já jsem spásač konzumního braku. Ale jsem na to hrdý :)

02.01.2018 4 z 5


Tyranie noci Tyranie noci Glen Cook

Zajímavá a rozporuplná kniha. Začátek je opravdu utrpením v té nejryzejší podobě. Autor čtenáře zasype lavinou různých jmen, pojmů a faktů o fiktivních náboženstvích a státech. A až do konce knihy ještě přihazuje. Ale když se člověk prokouše přes začátek, čeká tam zajímavý příběh se sympatickými postavami. Bohužel jak jsem řekl, autor dál přihazuje kdejaká jména a pojmy a abyste si neodnesli jen polovičatý zážitek, je třeba pořád dávat pozor (v žádném případě nečíst v hromadné dopravě, nedejbože o přestávkách ve škole). Některé pasáže, jako většinu pobytu v Brothu, jsem protrpěl. Naštěstí jsou tyto nudnější a složitější pasáže prokládány čtivějšími, i konec (tažení do ***) bych zhodnotil jako povedený. Na druhý díl jsem celkem zvědavý.

02.01.2018 3 z 5