Svářeč komentáře u knih

Zatím nejlepší Hetešova kniha. Klasicky hetešovsky čtivé a vtipné, s přirozenými dialogy a promyšleným, zamotaným příběhem, který mi přitom nepřišel zbytečně překombinovaný a nikdy jsem neztratil nit. Oproti předchozím knihám to má taky konečně trochu originální, propracované a sympatické postavy (protože jestli něco vždy bylo Hetešovou slabinou, tak nepřiliš zajímaví hlavní hrdinové, většinou jeden jako druhý). Kromě nich sledujeme od začátku i další dějové linie, např. hlavní záporáky (takže sice od začátku víme, kdo za vším stojí a o co jde, ale napětí to příběhu rozhodně neubírá), policejní vyšetřování nebo staré deníkové zápisky hlavní hrdinky z detenčního zařízení pro mladistvé (v nichž je dost syrově popsáno, jak to vlastně všechno začalo). Prostě nemám co vytknout, přečetl jsem to jedním dechem.

2 28.11.2015

V Žoldnéřích se celkem pravidelně střídají dobré ročníky s horšími a tohle je zase ten horší... Těžko říct nakolik za to může fakt, že v soutěži došlo k velké generační výměně a ve sborníku chybí spousta jmen, které jsme byli zvyklí vídat v minulých letech. Povídky autorů jako Mullerová, Tučka nebo Žlebek taky nebyly dokonalé, ale působily velmi sebejistě a suverénně, zde jsem měl u mnohých povídek těch nových autorů pocit jisté nevypsanosti a amatérismu (i když to už je možná trochu drsný pojem). Nicméně to je pouze můj subjektivní pocit. Prostě zatímco loni byla většina povídek dobrých a jen pár průměrných nebo špatných, tady je to naopak. Ale abych jen nehaněl, tak povídky Mertlíkové, Doležala, Pytlíka nebo Stellaty jsou vynikající.

2 06.11.2015

Po nadějné jedničce je Elysium mírným zklamáním. Na konci prvního dílu to vypadalo, že se příběh po zdlouhavé expozici konečně rozjel, ale první polovina dvojky je prostě nudná. Nic moc zajímavého se nestane, celé je to takové utahané a několikrát jsem měl nutkání knihu odložit. Naštěstí zhruba v polovině to trochu nabere tempo, dokonce párkrát dojde i na akci. Jen škoda, že pro mě nejzábavnější dějová linie s nejlepšími postavami (Tilde, Lennox a Arthur) zde dostává nejméně prostoru. Naopak linie s Celeste mi přijde nejméně záživná, ale je jí tam hodně. Jsem zvědavý, jak si autorka poradí s posledním dílem, doufám, že tentokrát už příběh pojede od začátku jako dobře namazaný stroj.

2 27.10.2015

Čte se to docela dobře, ale když se nad tím člověk zpětně zamyslí, tak je to dost nevýrazná kniha. Žádný zajímavý nápad, nijak zvlášť sympatická hlavní postava, tradiční konspirační zápletka s dopředu jasnými zvraty… Ke konci to dost sráží naprosto dementní padouch, který se chová, jako kdyby vypadl z nějaké hloupého béčkové filmu. Sice chválím záměr Brokilonu vydávat evropskou space operu, i od méně známých českých autorů, ale zatím mě tato řada příliš nepřesvědčuje (četl jsem ještě Kru).

2 19.10.2015

Tahle knížka a její humor prostě nesedne každému, znám dost lidí, co ji nedočetli, ale jí ji zhltnul jedním dechem. Fakt neuvěřitelně vtipné a chytré dílo.

2 17.10.2015

Pohodová military fantasy se sympatickými hrdiny. Bohužel však mohla být mnohem lepší - samotný příběh dost skřípe, nejde ani tak o to, že by byl jednoduchý (co taky od podobné knihy čekat), spíše mi chvílemi přišel... jak to napsat... dost podivný a zmatený. Co je vlastně zač ta hvězda, kde se vzala? A podobných otázek mám víc. Možná se odpověď v knize skrývá, ale pokud jsem si toho v tak jednoduchém textu nevšimnul, taky to o něčem dost vypovídá (a rozhodně ne o mé všímavosti). Čímž se dostáváme k tomu, co říká Kostelník, totiž že - hlavně ze začátku - se autor dost zamotává v popisech, takže nějakou chvíli trvalo, než jsem se v tom světě zorientoval. Abych to shrnul, Temnota kovaná v ohni není špatná kniha, koneckonců mě celkem bavila, jen je v ní trochu poznat autorova nevypsanost. Zpracovat danou látku zkušenější autor, mohlo to dopadnout mnohem lépe.

2 17.10.2015

Vynikající sbírka. Už je to dlouho, co jsem od Heteši něco četl, a málem jsem zapomněl, jak skvělý je to spisovatel. A povídky mu jdou snad ještě líp než romány, protože takový festival nápadů, jako předvedl tady, se jen tak nevidí. Samozřejmě, najdou se i průměrnější kousky, ale ty vynikající až geniální věci mají drtivou převahu. A celé je to klasicky čtivé a vtipné, jako všechno od Heteši.

2 17.10.2015

Chvíli trvalo, než jsem se do toho začetl, ale pak už jsem se od toho nemohl odtrhnout a přečetl jsem to na jeden zátah. Nevím, jak ta kniha vypadala v původním vydání, ale rozhodnutí přepsat příběh do ich-formy bylo rozhodně dobrým nápadem. Celé to prostě nemá absolutně žádnou chybu - postavy, příběh, svět, autorův styl psaní, všechno dokonalé. Ani nevím, proč jsem Oggerda doteď přehlížel, když Krvavé pohraničí je mojí srdcovkou. Jestli to takhle půjde dál, Oggerd se jí brzy stane taky.

2 23.09.2015

Tak jsem se konečně dokopal k tomu pořídit si nové vydání příběhů mých nejoblíbenějších literárních hrdinů. Už je to hodně dlouho, co jsem Vládce vlků četl a upřímně jsem se bál, že se na něm dost podepsal čas. Plané obavy, holt stará láska nerezaví :) Samozřejmě těžko říci, nakolik za to může fakt, že autor text docela výrazně přepracoval, aby více odpovídal jeho současnému stylu. 90 % jen kvůli tomu, že začátek byl přecijen trochu pomalejší a než se na scéně objevil Goryvlad, nebylo to úplně ono. A navíc si chci nechat rezervu pro pokračování, o němž si pamatuji, že bylo ještě dokonalejší.

2 23.09.2015

Hodně dlouho trvalo, než jsem se do toho začetl. Dost mě zarazil fakt, že zatímco se kniha navenek tváří jako čisté sci-fi, je to v podstatě fantasy s ojedinělými a nepodstatnými sci-fi prvky. Nicméně příběh se postupně slušně rozjel a v podstatě mě nepustil až do konce, Card umí psát velmi čtivě a poutavě. Jsou tady však jisté nedostatky, kterých jsem si nemohl nevšimnout. Tak zaprvé, příběh hodně dlouho nemá žádný jasný směr. A zadruhé, zhruba od poloviny knihy je hlavní hrdina v podstatě nesmrtelný. A tohle je přecijen o trochu jiný žánr, než kupříkladu Kulhánkovo Stroncium, aby mi to nevadilo... Každopádně nic z toho nebránilo tomu, abych si Zradu užil. 80%

2 05.07.2014

Červenák si drží svou laťku, takže třetí Báthory není ani horší, ani lepší než jednička nebo dvojka. Určitě je ale jiný. Oproti předchozím dílům je trojka méně dobrodružná, více krvavá a více epická. Z pouští blízkého východu se vracíme zpět do neklidné Evropy (za což jsem rád), hrdinové se také méně nacestují (celý příběh se odehrává na relativně malém uzemí v Chorvatsku). Něco přes čtyři stovky stran mi uteklo jako voda, Červenák mě ke knize doslova přikoval, takže jsem ji dočetl ani ne za den. Autorův styl psaní mi dokonale sedí, velmi věrohodně a poutavě se mu povedlo vykreslit obraz té doby. No, kniha je tedy sice výborná, ale musím zopakovat: Báthory je zatím můj nejméně oblíbený Červenákův hrdina (i když... možná až po Bivojovi). Iljovi se prostě nevyrovná, Roganovi už vůbec ne.

2 05.07.2014

Oproti trojce velký propad. Nuda to ještě není, ale opravdu jen tak tak. Příběh se nijak zvlášť neposouvá, a přestože jsou hrdinové sympatičtí, nějak mám narozdíl od předchozích dílů velký problém se do jejich příběhů vžít. Navíc příbývají nové postavy, takže kniha místy působí už dost přeplácaným dojmem. Celkově z ní mám pocit nastavovaná kaše. Proč je ta série šestidílná? Myslím, že čtyři díly by pro ten příběh byly tak akorát. Takhle se bojím, čeho se dočkám v pětce... No uvidíme.

2 05.07.2014

Povídky na začátku jsou vynikající, co se týče závěrečné novely (no, rozsahem asi spíše standartního románu), to už je trochu horší. Tedy zábavné a čtivé to je, že jo... Ale místy taky celkem zbytečně roztahané a zdlouhavé. Nemohu se ubránit pocitu, že Vandrovec je skvělý do krátkých vypointovaných povídek, do delších prací už se podle mě moc nehodí. Ale jak jsem řekl, rozhodně to není nuda. A ta poslední věta mě fakt pobavila :)

2 05.07.2014

Já nevím. Na jednu stranu se mi ta kniha vcelku líbila. Postavy jsou většinou docela sympatické, čte se to pěkně a tak dále. Na stranu druhou... Ten Abercrombieho negativismus a rádoby hlubokomyslné filosofování, jací jsou lidi hajzli, jak je válka zbytečná apod, už mi začínají docela brnkat na nervy. V Prvním zákonu to člověk bral jako neotřelý pohled na věc, v Nejlépe chutná za studena už to docela lezlo krkem, v Hrdinech mi to vysloveně vadí. Jak se říká - opakovaný vtip není vtipem. Navíc zrovna postavy, na které jsem se nejvíc těšil (Psí Čumák, Třesavec), nedostávají zas tolik prostoru, kolik bych chtěl. Místo nich přibývají nové. Taky by autor konečně mohl uvést na pravou míru, jak tedy dopadl Krvavá Devítka. Asi je zpátky v hlíně, ale co když... Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejlepší postavu trilogie, mě ta nejistota celkem štve. Je to takové zbytečné nimrání se v jedné bitvě... Možná by Abercrombiemu neuškodilo, kdyby konečně opustil svět Prvního zákona, protože jeho potenciál už je asi vyždímaný do poslední kapky. Jako jo, pořád se to čte pěkně... Ale přitom je to takové o ničem.

2 05.07.2014

Jeden z těch slabších dílů. Na jednu stranu samozřejmě vtipné, postavy skvělé (Noční hlídka je moje nejoblíbenější zeměplošská linie), ale místy mi to přišlo trochu zdlouhavé, především začátek. Mít ta kniha tak o sto stránek méně, hodnotím minimálně o hvězdu více. Navíc pár wtf momentů tomu taky úplně nepomohlo. Ale pořád se to čte skvěle a těším se na další Zeměplochu.

2 05.07.2014

Povídky na začátku a na konci vynikající, prostřední novela trochu slabší. Stejně jako u Sekery z bronzu, rouna ze zlata je na ní poznat, že vyšla na pokračování, příběh je takový rozháraný a má to dost hluchých míst. Jako celek je to však vynikající zábava, přecijen to psal Červenák :) Změnil prostředí, ale jeho rukopis je v tom pořád zatracené znát.

2 05.07.2014

Vida, a to jsem si myslel, že z téhle krávy už mléko nepoteče. Po vcelku nudných Hrdinech zase Abercrombie přišel s knihou, kterou můžu označit za opravdu povedenou. Dokonce ji klidně zařadím do té skupiny knih, které začnete odpoledne číst a najednou jsou tři hodiny ráno, víte, že byste měli jít spát, ale nejde to :) Opravdu mě to velice chytlo, tohle spojení fantasy, westernu a zálesáckého románu à la Jack London. Atmosféru a prostředí Abercrombie vykreslil fakt parádně - nespoutanou divočinu, poté zablácené zlatokopecké městěčko prolezlé špínou a zničenými lidskými sny. Dokonce i ten Abercrombieho rádoby realismus ("život není fér, lidi jsou svině, atd."), který mě u jeho posledních knih dosti vytáčel a tahle jím je taky samozřejmě prostoupená skrz naskrz, mi nijak nevadí. Do tohoto prostředí se prostě tak nějak hodí. A koneckonců ten jeho cynismus se mi taky zdá trochu potlačený, jako by tušil, že už na to nikdo není zvědavý. Jinak mě samozřejmě potěšil Devítiprsťákův návrat, ale i ostatní postavy jsou fajn a příběh moc slušně odsýpá. O třídu výš oproti Nejlépe chutná za studena a nejméně o dvě proti Hrdinům. Narozdíl od obou zmíněných knih, k této se někdy s chutí vrátím. A dalším příběhům ze světa Prvního zákona bych se po tomto vynikajícím čtenářském zážitku vůbec nebránil. Když Joe chce, pořád umí.

2 05.07.2014

Možná to bude tím, že narozdíl od zklamaných recenzentů a ostatních komentujících jsem od této knihy v podstatě nic nečekal. Nakonec je to velmi čtivá space opera s mnoha vynikajícími nápady, kterou jsem zhltnul v podstatě na dvě posezení. A zejména v druhé polovině mě příběh chytnul natolik, že jsem se od knihy opravdu nemohl odtrhnout. Přesto jsem již ke konci začal mít pocit, že všechno je až příliš zašmodrchané a komplikované, autorovi se to přecijen začalo trochu vymykat z rukou. A také s postavami jsem se nedokázal sžít natolik, abych dal Dřeni více než čtyři hvězdy. Zase tak dobrá není. Přesto úplně nevěřte mnoha zklamaným reakcím, čte se skvěle.

2 05.07.2014

Musím konstatovat, že na Hetešovi poměry jde opět o poněkud slabší knihu. Problém je v tom, že to v podstatě nemá skoro žádný děj. Na začátku jsou nějak rozdány karty, rozehrána zápletka, ale pak se v podstatě nic neděje. Žádné vyšetřování, žádná zajímavá cesta hlavního hrdiny. Celá kniha je v podstatě sledem scén, kdy několik postav postupně řeší různé problémy a průsery, ale v podstatě nic zajímavého se neděje, zápletka se vůbec neposouvá dopředu a vše je náhle vyřešeno na posledních cca třiceti stranách. Hlavní hrdina je tentokrát zcela nevýrazný, v rámci příběhu pasivní, a v knize se vyskytuje výrazně méně než některé vedlejší postavy. Kniha obsahuje pár zajímavých nápadů, včetně celého centrálního námětu, které jsou ale zoufale nevytěženy. Tohle je ostatně společné spoustě slabších Hetešových knih. Jako by autor měl zajímavý nápad, ale už se mu moc nechtělo kolem toho vymýšlet nějaké zajímavé postavy nebo poutavý děj, tak jen sednul za počítač a vysypal ze sebe proud myšlenek. Tahle kniha bohužel není vyjímkou a je už několikátá v řadě poněkud nudnějších hetešovek. Přitom z minulosti dobře víme, že Heteša dokáže ze svých nápadů vykřesat opravdu skvělé knihy. Ale kde jsou ty časy Sex, Drogy a Cyb'n'Roll nebo Morphin Red

1 21.10.2023

Důstojný závěr trilogie, přesto se musím přiznat, že jsem čekal trochu víc. Na můj vkus se tu totiž hodně mluví a málo koná. Nejde vysloveně říci, že by mi ty dlouhé rozhovory a lehce filosofické pasáže vadily (koneckonců byly i v předchozích dílech), jen jsem čekal, že konec trilogie bude více... epický, bombastický? Nevím... Každopádně konec (cca posledních 50 stran) je fakt výborný a musím se přiznat, že mi až vyhrkly slzy do očí :) Abych nějak zhodnotil celou trilogii: přes drobné mušky, kterými Sága Temných templářů trpí, jsem zatím nic lepšího z prostředí PC her asi nečetl.

1 02.01.2018