SuperSojka
komentáře u knih
To je on!: O té, co si říkala Toyen
Milena Štráfeldová
Ke knize jsem přistupovala skepticky - co to bude za biografii, když je o Toyen tak málo známo? Ale autorka si s tím skvěle poradila. V těch bílých místech života Toyen nám předkládá různé alternativy jejího života, nabízí čtenáři možné scénáře, ať si sám vybere a nenutí mu jen jednu verzi. Nebo naopak poodkrývá život Toyen skrze příběhy jejích přátel. Tímto originálním přístupem a odvahou si mě autorka získala. A Toyen samozřejmě taky...
Uherská královna
Daphne du Maurier
Zcela souhlasím s předchozím komentářem. Po zajímavém začátku následují občas zdlouhavější prostřední pasáže a závěr zas člověka vtáhne a dojme. Francouzská revoluce však dostane pro člověka pochopitelnější podobu, než jakou kdysi získal z hodin dějepisu. Autorka jednoduše umí podávat historická témata velmi lidsky.
Život podle zero waste za třicet dní
Anita Vandyke
Autorka nepřináší nic zásadně nového, ale těch známých pár rad a doporučení určitě není zbytečné číst a připomenout si. Týkají se i zamyšlení nad tím, jak plýtváme naším volným časem. Na druhou stranu autorka žije možná bezodpadově, ale užívá si dlouhé cesty letadlem do dalekých zemí, což ve výsledku může mít horší ekologický dopad, než život bez plastů. Myslím, že to hezky zobrazuje problém západní společnosti, kdy se sice snažíme, ale stejně si ten luxus moderního života neumíme odepřít.
Vlast
Fernando Aramburu
Uměla bych si představit knihu o něco kratší a nic by se tím nezkazilo. Jako by se autor s knihou neuměl včas rozloučit. Přesto skvěle zobrazuje úsilí jedné ženy dobrat se pravdy a zároveň naznačuje, jak všudypřítomná ETA zasahovala do života obyčejných lidí v Baskicku. Když Vám nad hlavou viselo jejich varovné znamení, nic uz ve Vašem životě nemohlo být jako dřív, i když jste nechtěli víc, než jen mít klid.
Jen hrobař zaplakal
Miroslav Mráz
Tahle kniha mě hodně zasáhla. Musela jsem si jednoduše zjistit, kdo je autor, jaktože mi unikl. Radím, nedělejte tu stejnou chybu. Nechte v sobě rezonovat jen tuhle výbornou knihu, baladu nebo spíš sociální román, který se dokáže dostat pod kůži a zasáhnout to správné místo. Nemám slov.
Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
Nestárnoucí. Přesná. Je vidět, že Josef Čapek měl děti a dokázal se do nich vcítit.
Snová novela / Die Traumnovelle
Arthur Schnitzler
Film jsem neviděla, kniha je skvěle napsaná, tajemná, poutavá, až končí tak, že...je konec. To mi dělalo trochu problém.
Chladnokrevně
Robert Bryndza
Eh, občas mě žene touha číst knihy v originále, tak jsem si tuto knihu půjčila ve slovenštině, protože podle jména jsem usoudila...no, byl to hodně velký lapsus, své okolí jsem pobavila. A i když jsem si knihu nakonec přečetla v neoriginálním jazyce, tak jsem nelitovala. Líbilo se mi, že autor k tomu přistoupil netradičně a ukázal nám případ jak z pohledu práva tak z pohledu samotných pachatelů.
Zahradníkův rok
Karel Čapek
Na jeden zátah se to nedá úplně číst, člověk by si to zcela nevychutnal. Některé fejetony mi přišly těžkopádnější, některé geniální, většina byla skvělá. Zahrádkáři jistě ocení ještě o něco víc.
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Žurnalisticky přístupným stylem shrnutá geopolitická situace v jednotlivých regionech. Vzhledem k šíři záběru vyzdvihuje jen ty nejzásadnější věci. Ve známých regionech (Evropa, USA...) nepřináší dle mého názoru nic zásadně nového, v těch méně probádaných (Čína, Asie, Afrika...) je však užitečným pomocníkem, jak se alespoň obecně orientovat.
Ségry
Raina Telgemeier
Čekala jsem čtení pro dívky a tak jsem i kupovala, ale mnohé situace pochopí a docení spíše dospělí. Úsměvné, zábavné, dojemné, ze života.
Vánoční skříňka
Richard Paul Evans
Tohle je literární dar umět jednoduchými slovy nastolit příběh, napětí a očekávání pointy. Autor nedisponuje nějakým speciálním literárním stylem, prostě jen velmi sugestivně vypráví. Rodinné vánoční poselství zabalené do pěkné vánoční skříňky.
A co básník
* antologie
Kniha z knihovny rodičů, která mi kdysi otevřela cestu k některým autorům. Líbilo se mi uspořádání podle témat, propagandistickou část jsem samozřejmě četla s úsměvem, kapitola mnichovské zrady mě naopak velmi zasáhla. Když ji čtu po letech, rezonují ve mně zase jiná témata, ale stále ji mám ráda.
Jak žít a nezbláznit se
Lidmila Pekařová
Praktická kniha pro vyhořelé matky, které neuspěly s návodem "Respektovat a být respektován". Styl mi úplně neseděl, na mě příliš autoritativní a všechnu vinu házející na matky. Na druhou stranu se snaží vyburcovat rodiče, aby se úplně nezničili sebeobětováním se pro své děti, aby nastavili jasná pravidla a ty vyžadovali, což je pravda a je dobré si to připomínat. Všude se o tom mluví, autorka však dává jasné příklady, v čem by to mělo spočívat. Její styl je sice direktivní, nebere si servítky, ale zároveň zastává respekt k dítěti a připomíná, že rodičovství je náročná věc vyžadující úsilí a nesmí se odfláknout.
Ani muk
David Jackson
Nevím, zda poslechnutá audiokniha rovná se přečtená kniha, ale J. Plesl byl vynikající a při některých pasažích mi bylo i z hudebního doprovodu úzko. Jinak jsem čekala tu skvělou pointu, jak tu mnozí naznačovali, ale zas tak překvapivá mi nepřišla, aby z knížky udělala něco víc, než jen průměrnou detektivku.
Hoř pomalu
Veronika Allister Jelínková
Knížka, která musí přijít v té správné životní etapě. Styl psaní je možná příliš familiérní, ale proč ne. Většinu technik knížka jen naťukává, ale zaujatí si pak dle poznámkového aparátu dohledají více. Jako rozcestník a nakopnutí vynikající.
Mlýn
Michal Vaněček
Kniha je to svým způsobem dojemná, zahrnuje celé století a na příběhu dvou bratrů a rodinného mlýna zachycuje všechny zásadní dějinné momenty minulého století i proměnu (...?) společnosti. Formální stránka je zajímavě poskládána podle letopočtů s opakujícími se novinovými titulky toho konkrétního roku. Jen mě trochu zklamala stylistika spisovatele a určitá schématičnost popisu či šablonovitost postav. Přiznám se, že jsem podle zdejšího hodnocení čekala něco propracovanějšího, ale zase se to četlo rychle.
Běsa
Dita Táborská
Čte se to, jakoby autorka sepisovala příběh svých známých, tak hodně je to uvěřitelné.
Jezero
Bianca Bellová
Za mě skvělá a netuctová věc na poli české literatury. Taková směs pikareskního r. a Bildungsromanu odehrávajícího se kdesi v bývalém Sovětském svazu. Kniha má v sobě drsnost, špínu, bahno, toxicitu, ale taky jakousi naději a víru v hlavního hrdinu, že až dojde na dno, začne zase stoupat a bude lépe.
P. S. A navzdory nepopíratelné kvalitě se kniha výborně čte.
Sláma v botách 2
Veronika Kyčera Kučerová
Po prvním zasazeném semínku u nás doma jsem usoudila, že potřebuji rady zkušenějšího a pustila se do čtení této knihy (a k tomu jsem přidala knihu Zahradníkův rok od Čapka - vzala jsem to pěstování spíš literárně...). Rad se v této knížce dostává průběžně celou dobu, na konci knihy jsou pak všechny tipy pěkně shrnuty. Na uceleném a přehledně poskládaném příběhu mě však nejvíc zaujala autorčina osobnost, zaujatost, zabejčenost a cílevědomost, s kterými kráčí za svou metou. Je to evidentně inspirativní osobnost, s kterou ale asi nebude úplně jednoduché žít, jak už to tak u některých silných osobností bývá. Má ovšem úžasně tolerantního partnera, který ji její sny pomáhá plnit a přitom stojí nohama na zemi, smekám.
Tak ať Vám rostou!