Šungitka
komentáře u knih
Zázrak svaté Winifredy
Ellis Peters (p)
Všechny knihy o bratru Cadfaelovi jsou nádherné, jeho životní postoje jsou pro mě velkou inspirací. Jsou to příběhy o lidskosti a víře (nejen té církevní) uprostřed kruté doby. Bratra Cadfaela prostě miluji.
Dlouhá cesta domů
Louise Penny
Asi dva měsíce jsem oddalovala otevření této knížky. Chtěla jsem si prodloužit tu dobu těšení se, když už ji mám v ruce. A pak jsem oddalovala dočtení. Nechtělo se mi ukončit setkání s přáteli, s lidmi, kteří mi jsou velmi blízcí.
Nikdo není černobílý, každý máme svou světlou i temnou stránku...
Miluji knihy s Gamachem, nejsou to "jen detektivky" - to zdaleka ne. Zasahují mnohem hlouběji do duše, do svědomí. Pokud je tam člověk pustí...
Vysoký účet
Louise Penny
Jako zdánlivě klidná řeka, ale pod hladinou jsou skryté proudy, víry, hloubky. Tak na mě působil další příběh Gamacheho. Navenek nikterak akční, ale zato silná vnitřní dynamika, a opět hluboký vhled do lidských duší. Důvěra, lidskost, odpuštění... Smekám paní Penny...
Zátiší
Louise Penny
Když jsem ji četla poprvé - před pár lety, tak mě moc neoslovila. Tak normálně. Nyní, když čtu celou sérii najednou (zatím 8 dílů), mě vrchní inspektor Gamache okouzlil. Ne jenom jako detektiv, ale hlavně jako člověk. Jeho citlivé vhledy do lidí, do jejich jednání i pohnutek. Učím se od něj přístupu k lidem i k sobě samé. Miluji vesničku Tři borovice a její svérázné obyvatele.
V celé sérii s Gamachem občas doslova vyskakuje hezký jemný humor, jindy hluboké, moudré úvahy o lidské povaze.
Mám tři detektivní srdeční záležitosti: televizní Hercule Poirot, bratr Cadfael od paní Petersové a nyní Gamache.
Vřelé díky paní Penny a moc se těším na další díly. Už se nemůžu dočkat...
Bílá velryba
Herman Melville
Uf... Šest týdnů jsem trávila každý den chvilku s Bílou velrybou (častokrát mě uspala). Občas mě i napadlo ji odložit - ale nemohla jsem. Zvláštní kniha - pro někoho možná nezáživná. Pro mě to byla směs populárně-naučných popisů velryb a velrybářského života, filozofických a náboženských úvah, básnického jazyka a někdy až divadelního patetického projevu. Vždycky se našlo něco, co mě oslovilo. Určitě mě nenechala lhostejnou. Jsem ráda, že jsem ji četla, ale podruhé ji už číst asi nebudu.
Vražedný chlad
Louise Penny
Jsem opět okouzlena. Ale musela jsem si zpracovat, že to nemůžu brát jako klasickou detektivku, kde všechno musí být naprosto logické. Pro mě je tady vražda jako příležitost nahlédat do nejskrytějšího nitra všech zůčastněných.
Vesničku Tři borovice vnímám jako kouzelné místo, kde základ tvoří náves, obchůdek, bistro, pekárna, domky Clary a Petera, Ruth a dalších, ale ostatní je tak trochu mimo "prostor a čas". Mění se to podle potřeby příběhu. Zrovna tak složení obyvatel. Stabilní jádro zůstává, ostatní se přizpůsobuje příběhu.
A jak inspektor Gamache často upozoňuje - není to jen o pátrání po stopách viditelných, ale hlavně o pátrání v nitru člověka. V tom nejskrytějším místě - v naší třinácté komnatě.
Pro mě jsou knížky paní Penny velmi inspirativní. Jejej, kolikrát se mi stane, že je tam vyřčena nějaká moje myšlenka (až se zastydím)... Nebo si řeknu - a co já v takovéhle situaci?... A jindy mě tak rozesměje její jemný, ale trefný humor, že běžím za manželem, abych mu to hned přečetla.
Prostě miluji Gamacheho a moc za něj paní Penny děkuji.
Nevítaný host
Shari Lapena
To se mi fakt líbilo. Vyhovovalo mi, že se děj odehrává v uzavřeném prostředí a jen určitý počet lidí, takže jsem se stále dobře orientovala. Bylo to napínavé a dobře napsané. Rozuzlení trochu náhlé, ale nijak mi to nevadilo.
Nejkrutější měsíc
Louise Penny
Už jsem psala k 1. a 2.dílu a stále bych se opakovala.
Pro mě je celá série s Gamachem skvělá. Četla jsem ji hned znovu dokola. Není to klasická detektivka s klasickým pátráním, kdo tohle očekává, bude možná zklamaný. Je to pátrání v lidském nitru - často velmi bolestivé.
Děkuji paní Penny za Gamacheho.
Krásné tajemství
Louise Penny
Gamache je moje srdeční záležitost.
Další díl by prý mohl vyjít snad v dubnu a pak další možná říjen. To je předběžná informace na můj dotaz v nakladatelství.
Volavka
Sharon J. Bolton
Hodně, hodně napínavé. Jen mi to přišlo takové naráz ukončené a nedozavřené... Zůstaly mi některé nezodpovězené otázky. Možná to tak má být, třeba to bude zodpovězeno v některé budoucí knížce.
Jatka
Lee Child
Musím přiznat, že jsem k této knížce přistupovala s velkou rezervou. Pendergast od Childa a Prestona mě příliš neoslovil, tak jsem čekala něco podobného. Navíc vysloužilý voják, střílečky a tak (komentuji tímto i druhý díl)... Zcela překvapivě mě to vtáhlo do děje, Jack Reacher je sympaťák a vůbec mi nevadí, že to je nesmrtelný superman. Kupodivu se zaujetím sleduji jeho způsob uvažování, povídání o zbraních mi nevadí a jeho proměřování úhlú střelby úplně vidím před sebou. To bych u sebe nečekala. Prostě mě to nějakým způsobem oslovilo. Ve svém žánru je to pro mě dobře napsaná kniha, i když mezi své hodnotné knihy bych ji nezařadila. Ale to tento žánr splňovat nemusí. Tudíž to hodnotím v rámci thrillerů...
Stepní vlk
Hermann Hesse
Četla jsem tuto knihu před mnoha lety a velmi mě oslovila. Hlavně její duchovní rozměr - bylo to v době začátků mých hledání odpovědí na věčné "PROČ". Takže moje hodnocení je za to přečtení tenkrát.
Carolina
Hana Marie Körnerová (p)
Knížka se mi četla docela dobře, byla jsem zvědavá, jak to dopadne, i když mi to bylo jasné už dost brzy. Přečetla jsem ji rychle, ale... je mimo mé chápání to časté omdlévání a potácení se, to mi šlo vysloveně na nervy. Na druhou stranu mám přítelkyni, která prodělala vztah s mužem, který ji fyzicky i psychicky týral, tak jsem viděla, že opravdu je ta žena (v tu chvíli) neschopna vlastního úsudku a rozhodování.
Knihu bych zařadila spíše do růžové než červené knihovny - což je pochvala. Žádné erotické vsuvky, za což jsem byla velmi vděčná. Je to lehké, ale svým způsobem napínavé čtení. Nebudu se bránit tomu si zase někdy něco od paní spisovatelky přečíst.
Umrlčí cesta
Peter May
Pro mě důležitější než detektivní zápletka bylo vysoce aktuální téma vlivu lidí na včely, a včel na lidi. Jako audioknihu jsem to poslouchala jedním dechem.
Kriminálník
Karin Slaughter
Bylo to velmi napínavé čtení, zajímavě propletené osudy. Nad čím si ale lámu hlavu je to, že mi asi nějak uniklo, jak týrané ženy mohly přežít. Celý jeden rok být přišitá k posteli, se zašitými ústy...
Nebyla žádná zmínka o umělé výživě - jak je krmil a dával jim pít? Totálně ochablé svaly... Ty proleženiny by také asi těžko byly k přežití, natož v těchto podmínkách porodit zdravé, usměvavé dítě... Jestli jsem něco přehlédla nebo jsem jen detailistka - nevím.
Pominu-li tyto "detaily", tak mě příběh velmi vtáhnul do děje, Willa mám moc ráda a budu v sérii dál pokračovat.
Tak vchádza svetlo
Louise Penny
Opět strhující čtení. A i při všem tom napětí jsou chvíle, kdy mě pohladí po duši nebo mě k slzám rozesměje. Gamache a jeho přátelé prostě dokáží vplout do mého života a být jeho součástí. Prožívám s nimi to, že i zdánlivé stavy zoufalství a beznaděje se vždycky v dobré obrátí. Děkuji paní Penny...
Relikvie
Lincoln Child
No, musela jsem se přemlouvat, abych to neodložila nedočtené. Nakonec ta poslední čtvrtina byla napínavá, tak zkusím i další díl. Nečekám od toho nic hlubokomyslného, jen nenáročnou, napínavou četbu.
