Storm.b Storm.b komentáře u knih

☰ menu

Znamenaný vlk Znamenaný vlk Robert Ames Bennet

Tento western mě zaujal už jen tím, že se dost lišil od ostatních knih tohoto žánru. V prvé řadě, hlavní hrdina nebyl žádný Chuck Norris, kterému vždy vše vyjde a který vždy vše trefí snad i se zavázanýma očima. Naopak, byl nemocný a několikrát dostal pořádný výprask, což je u westernového hrdiny opravdu nezvyk. Chvílemi jsem snad už ani nedoufal, že se tenhle chlápek vůbec vzchopí. Nakonec se zbitý a nešťastně zamilovaný rozhodl pro chov ovcí; věděl, že si tím proti sobě poštve celý kraj i se svou milou, ale mohl vydělat alespoň trochu peněz. A právě teď to začalo být zajímavé. Jenže k této situaci jsme dospěli snad až ve třetí čtvrtině knihy, do té doby se hlavní hrdina jen projížděl po kraji se svými hosty, tábořil, chodil si na lov a zamilovával se.

Sám jsem byl zpočátku dost rozpačitý z vývoje děje, pohrával jsem si s myšlenkou označit si ji jako "romantický western", jelikož kromě zamilovaného hlavního hrdiny a přetahování se se sokem o dívčinu náklonnost jsem v knize více nespatřoval. Nakonec jsem byl ale s knížkou dost spokojen. Jak jsem zmínil již výše, líbila se mi lidskost hlavní postavy. Dokonce se mi líbila i hlavní hrdinka, která, světe div se, nebyla tou nejkrásnější dívkou, jakou kdy hlavní hrdina spatřil, a pravděpodobně nebyla ani tou nejkrásnější dívkou v okolí. Co víc, neměla ani tu svéhlavou a tvrdohlavou povahu, jakou westernové hrdinky protivně často mívají. Dále se mi líbila určitá syrovost děje, hlavně v posledních částech knihy, kdy naplno propukla místní válka. Upálení zaživa, oběšení nevinného a hrdina, co to jen pozoruje, protože zkrátka nemůže nic dělat. Neobjevil se nikdo, kdo by na poslední chvíli všechno za dramatických okolností zachránil a zloduchy pobil. No jo, zkrátka ne zrovna typický western. I tahle příjemně realistická syrovost mi ale v jednom ohledu trochu vadila - připadalo mi dost přemrštěné, kolik zvířat v knize za dost přehnaných okolností zahynulo. Hození živého psa do ohně, střílení do psů, střílení do ovcí, střílení do koní, střílení do medvědů, několik tisíc ovcí ušlapaných, udušených nebo utopených, běžné chození na lov ani nepočítám. Chvílemi mi toho zkrátka přišlo až moc. Na druhou stranu mě alespoň potěšila hlavní hrdinka, která se ani nepozastavila nad tím, že její potencionální nastávající zabil X v podstatě nevinných lidí, ale byla upřímně šokovaná, že dokázal upálit psa :)) Tak alespoň někdo se těch zvířat zastal :))

Celkem knihu hodnotím jako lehký nadprůměr. Jde o lehké, nenáročné čtivo, žádný velký zázrak - ale po čase po ní nejspíš stejně sáhnu znovu!

31.03.2014 3 z 5


Řbitov zviřátek Řbitov zviřátek Stephen King

První kniha od Kinga, kterou jsem před lety přečetl. Do té doby jsem se naivně domníval, že knížka prostě nedokáže člověka vystrašit, jelikož postrádá ten správný "vizuální efekt", a označení "hororová kniha" jsem se vysmíval, poněvadž něco takového jsem prostě neuznával. Jak jsem se mýlil! Samozřejmě, že kniha může být děsivá a to nejen přesto, že nic vlastně nevidíte, ale snad právě proto! No, a od té doby je King můj pravděpodobně nejoblíbenější spisovatel. Podrobněji se nerozepisuju, přeci jen je to už pár let a já jsem se pořád neodhodlal po této knize sáhnout znovu. Jednak se potřebuju v klidu vyspat :), druhak to prvotní hrůzné kouzlo děsu se, obávám, nebude při druhém čtení tak intenzivně opakovat a já si nechci zkazit krásné vzpomínky :D

18.03.2014 4 z 5


Jméno růže Jméno růže Umberto Eco

Nádherně složitý román plný filozofie. Skoro bych až řekl: knížka pro chytré lidi. Autor mi poskytl úplně nový pohled na to, jak může být kniha napsána a jak čtenáře vtáhnout do tak vzdálené doby, jakou byl středověk. Počet stran knize neubírá na zajímavosti, naopak, já se skvěle bavil celou dobu, i když mi byla skoro všechna témata plně cizí (od samotné filozofie přes středověk, ostatně ani detektivky nevyhledávám). Přesto všechno jsem knihou opravdu nadšen! Patří určitě mezi top 10 knih (ne-li top 5), jaké jsem kdy četl.

18.03.2014 5 z 5


My děti ze stanice ZOO My děti ze stanice ZOO Christiane Vera Felscherinow

Na tuto knihu mám dost rozporuplný názor.

Začátek vyprávění byl nesmírně zajímavý a nutil hodně k zamyšlení. Soucítil jsem s hlavní hrdinkou, chápal jsem ji v rámci možností a považoval jsem ji za normální, docela chytrou holku. Postupně, jak začala hlouběji a hlouběji upadat do závislosti, se mi ale celý příběh začal stále více hnusit a měl jsem dokonce problém jej dočíst. Hlavní postava u mě totálně propadla a já měl chuť odstřelit ji alespoň na Sibiř, aby byla alespoň pár měsíců čistá. Číst si neustálý "boj" hrdinky s drogou, když bylo jasné, že ona vlastně ani nebojuje, a jen sledovat ten neustálý koloběh "beru-neberu-tak jo, ale poslední-beru-neberu-tak jo, ještě jednou-", to bylo utrpení. Jako odstrašující čtivo jistě víc než výborné! Ale mě tato kniha odstrašila natolik, že se jí pro příště vyhnu obloukem.

17.03.2014 3 z 5


Teplouš Teplouš William Seward Burroughs

Mé dojmy z této knihy v podstatě přesně vystihuje komentář od "herdekfilek". Nicméně si nemyslím, že by kniha byla vyloženě špatná, nebo nedej bože špatně napsaná (naopak formálně je napsaná dost dobře, za to dávám onu jednu hvězdu. Jde vidět, že autor psát umí). Jen tento žánr, tohle beatovské "od ničeho k ničemu" asi zůstane pro běžného čtenáře nezajímavým - a pro mě tedy taktéž.

17.03.2014 1 z 5


Domov na konci světa Domov na konci světa Michael Cunningham

Začátek knížky mě opravdu uchvátil. Dětství hlavních hrdinů bylo popsáno neuvěřitelně věrohodným způsobem, složeného z jednotlivých kousků událostí, které by samy o sobě nejspíš mnoho neřekly, ale dohromady vytvořily neobyčejně věrohodný obraz něčího dětství. Pokračovalo se dospíváním hlavních hrdinů, což byl pro mě osobně vrchol této knížky. Číst si o těch letech těsně po Woodstocku, o rock n rollu, a o drogách, a o mladých a poměrně divokých klucích té doby, kteří si byli bližší, než by se bylo bývalo "slušelo", do čehož se prolínaly jednotlivé písně a interpreti, na které autor odkazoval... to byla bomba. Atmosféra vybudovaná na 100 %. Další vymakaná věc, která se mi osobně líbila, bylo Alicino vyprávění. Jak se autor jako muž mohl tak věrohodně vžít do ženy a tak jednotně vybudovat ucelenou postavu, to je prostě úžasné. V tomto směru byla Alice možná moje nejoblíbenější postava - ne proto, jaká byla, nebo že by mi byla nějak extra moc sympatická, nebo že bych ji dokonce nějak extra moc chápal, ale právě v tom, jakým uceleným charakterem byla, mě její povídání tak neskutečně moc bavilo číst.

Bohužel musím říct, že další části knihy už mě tolik nebavily... tedy ty části, kde se kluci stali postupně dospělými a nakonec došli i do středních let. Autor to všechno podal moc definitivně, jako by celé jejich osudy byly a priori dané, jako by postavy ani neměly pořádnou vůli žít si po svém. Jejich soukromý svět byl děsně malý a uzavřený, téměř nic pořádného neprožili a nenavázali žádné pořádné vztahy (výjimkou jsou ty vztahy s Clare). To že má být popis téměř dvou desítek let něčího života? Taková děsná melancholie, prázdnota, dá se říct až nuda? Z těch míst vyloženě koukalo, že postavy žijí jen na papíře, že kdyby byly skutečné, prožily by mnohem, ale mnohem víc věcí, navázaly by mnohem víc vztahů, prostě by ŽILY. Je jasné, že to všechno autor obsáhnout nemůže a ani nám to vlastně vykládat nechce, přesto mi vadilo, že se o to alespoň trošku nepokusil. Pro mě prostě v těchto částech postavy hodně šustěly papírem...

Nicméně celkem se mi příběh hodně líbil, rozhodně je nadprůměrný a velmi čtivý! Vracím se k němu stále.

17.03.2014 4 z 5


Majitel ranče D Majitel ranče D William Patterson White

Hodnotím dvěma hvězdami. To u mě znamená: knížka ujde, doporučím k přečtení, ale osobně bych ji podruhé číst nechtěl.

Příběh je klasickým westernem. Je tu hodně akce, hodně střílení a hodně mrtvých. Možná také až nezvykle hodně dialogů - a občas dokonce vtipných :) Hlavní hrdina byl vyloženě žvanil a číst jeho hlody bylo zábavné, ale někdy i otravné zároveň. Dohromady jsem ale tolik řečí u westernu nečekal, takže to hodnotím plusem, jako zajímavé zpestření.
Došlo i na romantickou zápletku, která se nesla v duchu většiny westernových příběhů (nejdřív nenávist, potom láska), na což už jsem si zvykl, takže nereálnost nehodnotím. Co mě na tom ale potěšilo bylo, že si dvojice neuvědomila svou zamilovanost na předposlední stránce (jak to jinak bývá zvykem), ale linula se v podstatě celým příběhem. Takže alespoň trochu normálnosti, děkuji.
(Sice se do sebe samozřejmě zamilovali po pár prohozených větách, z nichž by většina z normálních lidí udělala nepřátele na celý život, ale co už :D)
Dále popis prostředí nebyl špatný... a nebyl ani dobrý, ale budu optimista. Šlo vidět, že autor měl celou oblast, kde se příběh odehrával (a že to tedy byla oblast!) v mysli dobře a docela podrobně načrtnutou, proto je škoda, že ji trochu víc nepopsal. A nebo nepopisovat, když o to autor nestojí, ale nakreslit mapu! To by se k tomuto příběhu vyloženě hodilo a já bych jásal, protože bych se rázem díval na příběh úplně jinak.
Taky se mi líbilo, že si autor docela pěkně promyslel postup a organizaci zlodějů dobytka, to bylo fajn. Ne jen to, "že někdo něco ukradl", ale doopravdy se nad tím zamyslel.

Teď se trochu rozepíšu o tom, co se mi opravdu nelíbilo, protože to člověka vždycky zaujme nejvíc ;D Psychologie postav nic moc (i když bych řekl, že u hlavních hrdinů byla na tento žánr až lehce nadprůměrná). Na druhou stranu u vedlejších postav nebyla skoro žádná, takže mi až do konce knihy všichni splývali v jednoho :/ A to jsem se opravdu snažil si je zapamatovat! Ale zkuste to, když se X chlapů od sebe liší jenom tím, že mají jiná jména. Dále hlavní hrdina byl až příliš dokonalý. Místy se to dokonce zvrhávalo v jakéhosi westernového Chucka Norrise, který tam všechny kosí jako na běžícím páse. To mě fakt otravovalo. Autor taky mohl víc okecat některé části děje, protože ve výsledku se tam všichni rubali a čtenář (já) jsem se ztrácel v tom kdo, proč... A to opravdu nejsem nepozorný čtenář.

Suma sumárum, přečíst se to dá a je to občas i slušná zábava, ale jak jsem uvedl na začátku, podruhé už po této knížce nesáhnu ;)

17.03.2014 2 z 5


Jezdci na hranicích Jezdci na hranicích Jackson Gregory

Mé hodnocení: dvě hvězdy. Co tím myslím? Kniha je dobrá a mohu ji doporučit k přečtení, ale osobně mě nezaujala natolik, že bych ji někdy toužil přečíst znovu.

Jezdci na hranicích je klasický westernový příběh, který nad ničím nevyčnívá, ale ani nepropadá mezi ostatními knižními westerny (tedy co se literatury týče. Western jako žánr filmový myslím dosahuje průměrně mnohem vyšších kvalit, čemuž se jako vášnivý knihomol a lhostejný filmový divák nepřestávám divit).

Kniha zaujme rychlým spádem a čtivostí, takže ji zhltnete jako malinu. Malým bonusem je fakt, že se autor vyzná v historických reáliích a párkrát jimi v nepatrných narážkách oživuje text. Také místní reálie jsou v pořádku, autor má zkrátka přehled, o čem píše. Akce je vylíčená průměrně, což není ani dobře, ani špatně, ale mohlo by jí být víc.

Co se negativ týče, těch je víc. Podprůměrný popis čehokoliv mě zamrzel asi nejvíc. Hrdinové se například posouvají z místa na místo, aniž by tato byla dobře popsána, takže se zkrátka pohybují z šedého bodu nicoty A do šedého bodu nicoty B přes mlhavý pruh prázdnoty. Psychologie a popis postav konkrétně také nic moc, ale přeci jen to bylo o něco lepší - alespoň jsem si je dokázal trochu představit. Zaujalo mě, že snad všechny postavy byly popsány jako fyzicky hezké, podle autora tam snad nebyl žádný ošklivý chlap :D Finální zápletka byla na western poněkud neobvyklá (resp. téma této zápletky), ale opět jsem se zklamal, když se autor omezil jen na suché konstatování pointy, aniž by s tím nakonec měl hlavní hrdina co do činění - hrdina se zkrátka jen dozvěděl, jak to teda bylo ve skutečnosti, a obrazně řečeno nad tím pokrčil rameny. Když se do sebe nakonec zamilují dva lidi, kteří si jen dělají nepříjemnosti, ona si o něm v podstatě celý příběh myslí, že ji a její přátelé okradl, a vůbec to vypadá, že se nesnášejí do morku kostí, tak to je prostě postavené na hlavu. Autor asi zkrátka potřeboval jinak suchý závěr nějak "okořenit", přidat nějaký ten "americký" happy end, což se mu tímto moc nepovedlo - a taky, hlavní hrdina a hlavní hrdinka se do sebe prostě MUSEJÍ zamilovat, a basta! (ironie)
No tak to teda ne.

Poznámka: četl jsem vydání z roku 1994 (nakladatelství Návrat) a je to děs. Překlep nebo jiná chyba je na každé nebo na každé druhé straně!! To jsem ještě nezažil! Navíc titulní obrázek je docela do očí bijící, když se celý příběh (jak ostatně vyplývá přímo z názvu!) odehrává na mexické hranici, čili v podstatě v pouštní oblasti.

Jak jsem ale uvedl na začátku, minimálně za jedno přečtení příběh stojí.

06.03.2014 2 z 5