Stolda
komentáře u knih
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Má cenu opakovat, že se jedná o geniální čtení, které vás nepustí, dokud nezavřete přečtenou knihu? Za mě tedy hodnocení to maximální, pro šedivý, nelaskavý podzimní den ideální četba.
Opráski sčeskí historje 4
Jaz
Během ranního čtení přečteno a zvedlo mně to náladu na celý den. Rozhodně doporučuji, je to čtení nás a pro nás. Stojí to za to.
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
Barbara Demick
Tady asi není co dodat. Ve 21 století nemoci poznat technické možnosti a "modlit" se k jednomu člověku - náznakem mi to připomnělo oslavy VŘSR sledované povinně v přímém přenosu z Moskvy, ale ani tam snad nebylo až takhle zle.
Prácheňský poklad I. Pověsti z Písecka, Strakonicka a Pošumaví.
Ondřej Fibich
Moc se mi líbilo zpracování celé knihy, takové sympatické lidové vyprávění, které se velice příjemně čte.
Příběhy obyčejného šílenství
Charles Bukowski
Asi to není to, co jsem čekal, proto nehodnotím, ale vzhledem k recenzím u autora zkusím ještě nějakou jeho knihu - třeba jsem jen sáhl vedle.
Zloději zelených koní
Jiří Hájíček
Nevím, jak to správně popsat- ale nás doma četba tohoto románu rozdělila na část ryze ženskou -kdy žena podrobně řešila linii vztahovou a to tak podrobně, že jsem se jen divil, jak je najednou pragmatická a na část ryze chlapskou , kdy jsem se - možná i proto, že jsem o hledačích Vltavínů slyšel poprvé - zas podrobně pitval v možnostech a příležitostech jmenovaných hledačů a vonělo mi to to romantikou.
V každém případě se kniha četla dobře, určitě si nenechám ujít další knihy pana Hájíčka a dost mě nadchly i další info o Vltavínech. Už jen ta představa, že mají původ v tajemném vesmíru ve mě vzbuzuje velikou touhu je někde objevit.
Údržba a opravy automobilů Škoda Fabia: Hatchback, Kombi, Sedan
Hans-Rüdiger Etzold
Trochu ironický dárek koupený na zdejší databázi...a třeba přestanou doma rádoby chytré otázky- co tam klape, to by nemělo nééééé?... kluci v práci ale říkali, že jim to teda neklape.....
Jestli ono to nebude tím, že kluci z práce naše auto vůbec neznají... žééééé ?
Rožmberská trilogie
Jiří Mařánek
Díky podzimnímu počasí a respirační chorobě ( žena tomu říká " chlapský moribundus ", ale jsem zcela regulerně nemocen a užívám si to dokonale ) se dobrovolně nehnu celý týden z postele a mohu se věnovat knihám . Tuhle knihu už jsem měl v merku hodně dlouho a přiznám se, že jsem pořád čekal na ten klid ( kdy po mě NIKDO nebude chtít vyvíjet žádnou aktivitu a ještě mi do postele donese čaj se slivovicí a dokonce se mi i vaří jídla, co mám rád- někdy , časem se asi přiznám, že už mi nic není ale tenhle stav mi maximálně vyhovuje, obzvláště, když mi žena v noci zcela dobrovolně uvaří kotel lipového čaje s medem a ještě se mile tváří, jakože to je v pořádku- až mi bude líp, bude nadávat, že drobím v obyváku a nezouvám se na koberci - což teď jako chorý nemusím....) ale zpátky ke knize. Velice se mi líbí nejen styl psaní, ale prostě mě kniha dostala celkově. O naší historii čtu z duše rád a při letošní dovolené jsme trochu blíže "přičuchli k Rožmberkům a myslím, že i naše knihovna to už poznala na přibyvších přírůstcích, mezi něž bude patřit i tato podle mě velice povedená kniha.
Konspirační teorie
Jamie King
Nejdříve jsem ke knize přistupoval víceméně jako k něčemu, co mě nemůže doběhnout, ale konečné pocity - takové - bylo, nebylo? Ale rozhodně zajímavé
Každý umírá sám
Hans Fallada (p)
Zpracovaný životní příběh obyčejných lidí, kteří za zády Hitlerovi a jeho režimu žili čistě a statečně. Nic lepšího jsem na toto téma nečetl .
Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc, 1939-1941
Jaroslav Čvančara
Nebylo to mé první setkání s panem Čvančarou a jako vždy naprosto dokonalé, líbí se mi i komentáře dole- buďme hrdí na naše předky. Ano určitě buďme a děkuji panu Čnančarovi za tohle jeho zpracování, které nemá konkurenci.
Střepy z královské číše
Jiří Hanibal
Rozesmáli mě komentáře o napětí.... A copak naše dějiny nejsou napínavé- čtete sice detektivku, ale se známým koncem. Všichni, kdo píší o našich dějinách a není to strohá řeč dějepisných údajů a má to jakýsi spád si zaslouží obdiv. Už jen to pátrání po historicky správných údajích musí být naprosto vysilující, natož to napsat zábavnou formou.
Útěk z tábora smrti
Erich Kulka
Je to o ohromné lidské statečnosti a teď prosím trochu pochopení- u V.Lederera se rozhodně jedná o nesmírnou statečnost při záchraně života, ale Viktor Pestek, ten věděl, že pokud bude jiný scénář, než jak si spolu s V.Ledererem vysnili, bude svými dřívějšími kamarády z řad SS mučen a ubit a že jejich způsoby mučení znal, o tom není pochyb. A přesto , že jednal ve jménu lásky , kdy věřil, že všechno dobře dopadne, musel alespoň předvídat, že pokud nedopadne vše dobře, bude zle, hodně moc zle. Ale opět, jako při podobných příbězích klobouk dolů a palec nahoru těm, kdo pomáhali s ubytováním, s jídlem, s doklady, prostě všem těm z odboje a všem těm, kteří pomáhali nezištně. Ti všichni si zaslouží nemalou slávu a obdiv.
Osm let po válce: Rok 1953 v Československu
Libor Svoboda
Rok 1953, rok,kdy nejen svět byl rozdělen na dvě části,ale i v naší malé republice došlo spoustě lidem,že demokracie není to,co se žije tady. I já pamatuji,jak v mateřské školce kole roku 57 byly na nástěnkách budovatelské plakáty. O to víc jsem radši,když dne v mateřských školách na místě plakátů vidím zdařilé exponáty hemžící se sluníčky a ručkama malých umělců malované domečky. Snad si té naší demokracie už dojedeme vážit.
Mobilizovaná československá armáda 1938
Bedřich Hamák
Zajímavá kniha, zajímám se o pevnosti, pár jsem jich prošel a fandím všem, kdo se snaží udržet tyto pevnosti v chodu a zachovávají tak něco z naší historie.
Českokrumlovské domy vyprávějí
Helena Braunová
Opravdu příjemné čtení,která vás chytne a nepustí, vyloženě jsem se těšil na večer,až budu moci , po práci a v klidu čist dál.
Vojde kôň do baru
David Grossman
Ke čtení mě,přiznám se,dostal komentář Čtec. A tak jsemcelý týden s touto knihou na klině přemýšlel o životě jako takovém, nejen o smyslu,ale i té patřičné naplněnosti. Moje žena,která mi právě čte přes rameno,prohodila...ježíš,to je zas klišé. Také vám připadá,že plácám na prázdno? Ale ať chci,nebo ne,dojmy z knihy se mnou cvičí a nemohu jonak,nežli těch hvězdiček vysázet pět,přesto,že občas jsem měl tendence přeskočit stránku,když to občas sklouzlo k nemastnost-neslanosti.Ale jak by řekl můj tchán, když prý psal studentům klasifikaci- dnes máš to za jedna,ale jen ty a já víme,že je to horší jednička,spíš lepší dvojka,ale dám ti ještě šanci.
Dobrá tedy,dám ti Davide ještě šanci a těším se na další setkání s tvojí další knihou.
Mobilizace 1938. Chtěli jsme se bránit!
František Emmert
Kniha je velice čtivě napsaná a já si dovolím maličko polemizovat nad komentářem Daydreamer. Nebudu nikterak zlehčovat jeho komentář, má naprostou pravdu, jen bych chtěl sdělit do fóra svůj názor, který mám odposlouchaný od přímých svědků z let 1938. Opevnění rozhodně vzbuzuje úctu a u Němců i respekt, na druhou stranu, kdyby se naše armáda nevzdala, nepřežilo by spousty našich vojáků, kteří následně přešli bojovat na obě světové strany, kde rozhodně neudělali svoji bojovou připraveností a statečností naší republice, potažmo české armádě ostudu. Demobilizace pouze zabránila ohromným ztrátám na životech právě českých občanů. Odboj a následná válka připravila o život tisíce dalších , ale pokud by vojenský střet byl již v roce 1938, zbyl by tady, v naší české zemi někdo, kdo by měl sílu později bojovat?
Neklidná duše Evy z Rožmberka
Jiří Hanibal
Rozhodně zajímavé a příjemně napsané čtení, které mě vedlo doma k dlouhé a obšírné diskuzi na téma ženské emancipace . Vidím právě Evu z Rožmberka jako jakousi předchůdkyni toho, co nás teď provází- řekněme zkráceně - od valchy k řidičákům našich drahých manželek, milenek a přítelkyň. Na druho stranu, řekněme si to upřímně, neslušela těm našim květinkám doma víc naškrobená, bílá zástěrka a milý úsměv, než řidičák a v obličeji stres z práce, z které se vracejí úderem osmé hodiny večerní ? Nebylo , alespoň nám chlapům, líp, když ty jejich prořízlé pusy ječely na dvorku na drůbež , než když teď ječí na nás ve stylu: Co na mě řveš, když předjíždím na plný čáře, sem si nevšimla, to je toho ( ovšem , a to dokáže málokdo z té moji silnější strany populace -u toho všeho se na nás v tom jedoucím autě otočí, vykulí smutně oči a pustí volant - přísahám, i tohle dokáže zástupkyně slabší strany populace). Ale proboha, ne že se na mě teď sesype horda něžných zástupkyň něžného pohlaví se snůškou nadávek. Jen občas děvčata přehodnoťte , jestli byste alespoň na chvilku, nechtěly vrátit staré dobré časy u sporáků, valch , spokojených dětí a klidnějšího života, než ráno stát hodinu u skříně a nás ještě ke všemu nutit k tomu, abychom vám řekli, co vám víc sluší, když jedete na služební cestu .
Hovory s Janem Masarykem
Viktor Fischl
Velice lidské a člověčí povídání, které ukazuje, jak důležitá je v životě člověka slušnost, přímost a vůbec lidskost. Ukazuje i to, jak vysoce byla ceněná slušnost mezi politiky a proto byla naše prestíž, jako České republiky, v zahraničí na tak vysokém žebříčku. Kdeže loňské sněhy jsou, že?
Pan Jan Masaryk byl prostě demokrat se vším všudy, rodina Masaryků podle mého názoru je v našem státě pořád ještě ne zcela doceněná