stobard
komentáře u knih
Horký vítr / Red Wind
Raymond Chandler
Chandlerův styl je prostě neuvěřitelný, přes třeskuté dialogy a excentrické postavy se propracovává k perfektní pointě. Čtení na jeden zásah.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Slabší než první díl, zápletka není tak důmyslně vymyšlena. Nicméně pro ústřední dvojici protagonistů, atmosféru promrzlého Londýna a spoustu vtipných dialogů jde palec jednoznačně nahoru.
Robokalypsa
Daniel Howard Wilson
Mozaika robotické vzpoury. Kniha se zaměřuje spíše na akci než na nějaké zajímavé myšlenky. Jako filmový materiál ideální, jako originální kniha moc nefunguje. Koncem jsem se musel vysloveně prokousávat. Pozitivní je autorův syrový přístup k tématu.
K ne úplně pozitivnímu pocitu z knihy přispívá překlad, kdy tvrdí vojáci zocelení bojem proti robotí přesile používají spojení typu "ty bláho" a "ty kráso" :)
Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
Jízda od začátku do konce, kterou si užijí nejvíce pamětníci starých videoheren, začátků konzolového a PC hraní a vůbec popkultury 80. let. Autor nepředkládá nijak zásadní vize, ale dokonale skládá ze známých ingrediencí napínavou honbu za pokladem ve virtuálním světě na pozadí dystopické společnosti. Dobře vymyšleno, ale hlavně je to skvělá zábava! (Udělejte z toho konečně ten film!!!)
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Neuvěřitelně vtipná retro detektivka s hlavou ve steampunkových oblacích. Množství ztřeštěných nápadů se míchá v dokonale nastudovaných reáliích 19. století staré Prahy (a okolí - např. v Paříži nebo za oceánem :) Jazyk je lahůdka, stejně jako všechny ty bláznivé pokrmy podávané v v nejnemožnějších pražských podnicích. Symbolika příchodu té nové, moderní doby pak zastiňuje celý vyšetřovaný případ...
Oceán na konci uličky
Neil Gaiman
Hezká tajemná atmosféra ve spojení s nostalgickými vzpomínkami na dětství, které nikdy nesklouzne k lacinému dojetí. Gaiman se naopak nebojí syrovějších výjevů. Od začátku do konce vtahující snové vyprávění.
Černá věž
P. D. James (p)
Psychologicky skvěle propracovaná detektivka zasazená do ponuré atmosféry rozervaného pobřeží Dorsetu. Ve svém žánru vynikající.
Neuromancer
William Gibson
Přečteno podruhé (snad po patnácti letech) v novém překladu Josefa Rauvolfa a najednou mi dává vše větší smysl. Impresionistické obrazy přetechnizované společnosti zahalené v oparu neonového světla jsou neobyčejně působivé. A i když tyto velkolepé scény někdy vítězí nad vyprávěným příběhem, celek je fascinující a opojný svět, který stojí za tu námahu se do něj dostat.
Království tvé
J. G. Ballard (p)
Myšlenkově zajímavé, bohužel ve druhé polovině upadne do lehkého stereotypu a vyvrcholí nepřekvapivým finále..