stazkam komentáře u knih

Krásná, něžná sbírka plná básnických obrazů.
S touto sbírkou to mám podobně jako v galerii, kde mě zaujme nějaký obraz, vtáhne mě do sebe, mám chuť prozkoumat každý jeho detail, společně s ním se nadechnout a vydechnout.
Měsíc nad kladinou je nádherná, hluboká a citlivá sbírka, kterou si ráda opětovně pročítám.

30.03.2024

Emotivní čtení. Autorka popsala všechny mé součásti. Všechny ty osoby ve mně, se kterými se peru, hádám, sdílím. Tuším, že to bude univerzální podoba bojů/sdílení mnohých žen v každodenním běhu života. A vlastně mi moc pomohlo jejich pojmenování, i to, jak nás ty manipulativní části uvnitř ovládají a mění nás v někoho kým nejsme. Kniha je moc hezky napsaná, autorka přidává příběhy ze života a osobní zkušenosti, používá trefná přirovnání, nechává prostor pro vlastní úvahy skrze otázky k zamyšlení. Číst Citlivou průvodkyni je jako si sednout s dobrou kamarádkou/kamarádem odpoledne na kafe a najednou si uvědomit, že už je noc, pijete víno a pořád si máte co vykládat. Další den se vzbudíte a je vám čisto na duši a máte pocit, že jste něco důležitého pochopili, že jste udělali krok vpřed.

Autor mi pomohl vědomě si opodstatnit své chování při hraní/zpěvu, díky čemuž jsem následně schopna jej vědomě měnit. Tato příručka muzikantům je opravdu o tom, jak vědomě docílit hraní, improvizování a učení se nových skladeb s radostí, bez zbytečného úsilí, kterým si při hraní nevědomě svazujeme "ruce" (a nejsme pak často schopni se nikam posunout). Věřím, že tato kniha může pomoci každému hudebníkovi na jakémkoli stupni vývoje.

1 25.01.2021

Kniha, která byla zároveň jakousi studií jedné oblasti naší republiky a jejích obyvatel. Autorka se dívá skrze oči hrdinky na bohyně se střízlivostí a objektivitou, tudíž je již na čtenáři, jaký postoj k nim zaujme, zda čistě badatelský, duchovní, nebo prostě neutrální, poznávací. Kniha mi opravdu sedla, i přiložené zprávy ss a stb dodaly na důraznosti celého vyprávění

9 25.01.2021

Zajímavé příběhy lidí, kteří zažívají svobodu vykoupenou osamělostí a necivilizovaným nepohodlím v šumavské osamělé krajině. Přesto jsem měla po celou dobu čtení těchto rozhovorů chuť vyzkoušet taky tenhle tak trochu dobrodružný styl života. Odejít do klidné náruče přírody a číst, rozjímat o Bohu a vesmíru, starat se o svoji maringotku/chalupu a o svá zvířata. Ale to chce odvahu a odhodlání pro takovýto život. Nebo možná i dost rezignace na dnešní společnost a politiku. Zatím se v takovém rozpoložení necítím...ale obdivuji ty, kteří se pro takový život dobrovolně rozhodli.

8 31.10.2020

Čtivé. Poutavé téma z pohledu tří generací jedné české židovské rodiny za druhé světové války. Stěžejním pojítkem je pak postava Hany, která nese osudy všech na bedrech.
Děj není časově jednotný, autorka přeskakuje z jednoho letopočtu a vypravěče na druhého. Ale s takovou šikovností, že jen díky těmto skokům se před námi vše podstatné v pravý čas vyjasní.

22 31.10.2020

Autorka má vypravěčský dar (a také z knihy čišící silnou motivaci a chuť po poznání vybrané předlohy). Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, hltala jsem očima jak budou postavy bojovat se svými těžkými osudy na přelomu století, ve válce a pak zase na přelomu hranic nově vznikajícího Československa a Polska. Barvitě vylíčeno, téměř nepostřehnutelný přechod vyprávění jedné osoby k druhé...Dějiny, které mi nebyly příliš známé, protože, jak v doslovu autorka sama zmiňuje, se ve škole pouze tak nějak prolétnou. Tradice, život chudých horníků a jejich rodin...Díky knize jsem mohla nahlédnout do života obyčejných lidí před více než sto lety na území Česka, kde bylo vždycky těžké živo(ta)bytí.

17 24.10.2020

Nakažlivý humor, gentlemanský sarkasmus padající na zpychlé hlavy, absurdum vyzdvižené téměř ke smyslu žití. Neb nebrat se tak vážně člověku neuškodí.
Kniha, která pozvedne náladu a svým náhledem na lidské charaktery a chování dodá i tolik potřebný nadhled.

21 19.10.2020

Jako obvykle velice čtivé, jak jen to Kundera s tématy zaměřenými na význam a různé pojetí slov umí.
Paní překladatelka ukázala, že má Kunderu přečteného, a tak jsem měla vskutku pocit, že knihu, kterou napsal francouzsky, by napsal takto on sám i česky (alespoň dle mého amatérského úsudku čtenáře).
Slavnost bezvýznamnosti oslavuje bezvýznamnost konání, osob, bezvýznamnost okamžiků a prostředí a oslavuje je tak, že nakonec nabývají v této knize významnosti. A to je nejspíš to hezké absurdum, které chtěl autor vzkázat.

4 08.10.2020

Toto je první kniha, kterou jsem od Franze Werfela četla. Byla jsem mile překvapena slohem, čtivostí a výběrem zajímavého tématu.
Pohled na začátky minulého století, kdy katolická církev pozbývala na síle a přece jí zůstávalo stále dosti zatvrzelých věrných. Mezi nimi i postava Tety, jíž se vypravěč v knize zabývá.
Je pravdou, že každý má víru, každý má nějakou cestu k naplnění, k dosažení cíle. Pro Tetu jsou to právě všechny posmrtné náležitosti katolíka po kterých touží tak, že slepě důvěřuje průhledným lžím.
Střetává se zde svět bohatých a chudých, vzdělanců a negramotných, věřících a nevěřících a také "starý svět" s přicházející moderní dobou.

29.09.2020