Sova15 komentáře u knih

Knížku už jsem četla před dlouhou dobou a moc se líbila. Romantika, kterou lze jen závidět. Film jsem viděla několikrát. Tentokrát jsem poslouchala CD se Zlatou Adamovskou a Ladislavem Županičem. Uronila bych slzu.

6 21.01.2017

Mezi dvě knihy s náročnou tématikou jsem si vložila Herriota. A to kočičí příběhy, aby to šlo do výzvy. Podle očekávání to bylo pohlazení a a potěšení.

5 20.01.2024

Taky jsem začala s posloucháním audio verze. Líbilo se mi to, ale jen do chvíle, než jsem zjistila, že je to hodně zkrácená verze. Tak jsem začala s knihou zase od začátku. A nelituju. Bylo to skvělé, napínavé čtení. Posledních 150 stran jsem musela už ten večer a noc prostě dočíst.

5 20.01.2024

Také to není žánr pro mne. Ale je to klasika, krásně psaná. Hezky propracované postavy.

5 29.11.2023

Ladu Ziburu
mám ráda. Byla jsem i na několika jeho přednáškách. Ty první se mi líbily nejvíc - šel s kůží na trh a nevěděl, jak ho veřejnost přijme. Teď už mi z toho trošku čouhá bysnys. Ale dobrý, proč ne. Když mu to jde...
Poslouchala jsem CD namluvené Pisarikem a pobavilo mě to.

5 25.09.2023

Poslouchala jsem na CD a to mi přineslo hezké chvilky u vaření. Jakoby se mi před očima promítal film.

5 25.09.2023

Chudák Vincent to neměl vůbec lehké. Byla to těžká doba a on si to dělal ještě složitější. Úspěchu svých obrazů se nedožil.
Knížka se mi nečetla lehce, ale byla velmi zajímavá, tak jsem se jí prokousala a obohatila mne.

5 14.08.2023

Přečíst kniha šla, napínavá byla také. Ale... vracet se k ní nebudu.

5 14.08.2023

Opět mohu jen chválit a doporučovat. Krásně se proplétající dvě dějové linky. Rozhodovat o něčím bytí či nebytí je hrozně těžké. Do toho problémy obou sourozenců, rozvedená rodina... Pěkně zamotaný příběh.
A hodně jsem se dozvěděla o životě vlků.

5 20.03.2023

Hodně zajímavá knížka. Sama jsem zažila vážný, i když ne tak fatální, úraz na lyžích. Takže vím, jak moc rehabilitace bolí, ale taky, že pracovníci rehabilitace umí dělat zázraky. S Benem jsem jeho příběh prožívala a fandila mu. Přijít v 15 letech o nohy je mazec. Je dobře, že se psychicky srovnal, což je skoro nejdůležitější, a makal na sobě.
Určitě se podívám i na další knihy paní Březinové.

5 14.05.2022

Prokousala jsem se knihou. Četla jsem ji dlouho, protože vyžadovala plné soustředění. I přesto jsem někdy tápala. Druhá polovina mě zaujala více. Obdivuji pana Horáčka a i paní Drtinovou, která se ptala opravdu zasvěceně.
A dovolím si citaci: " Náš "typ mapy" tedy mapa mentální, znamená tři hlavní složky: 1.to, co je vně našeho těla (exteroceptivní vědomí), 2. to, co je uvnitř (interoceptivní vědomí) a 3. jak se má nebo jak se daří tomu, "všemu uvnitř" (afektivní vědomí, emoce). Každý z těchto parametrů je v mozku mapován trochu jiným mechanismem,. Pro každý z nich stačí už malá změna, aby se proces mapování narušil. Tak vznikají psychické poruchy. "
Takže, buďme hodní na sebe, i na naše okolí, ať se tomu "všemu uvnitř" dobře daří.

5 25.03.2022

K Markétě Lukáškové se ráda vracím. Zatím mě žádná kniha nezklamala. Scifi nemám ráda, ale tahle míra šla. Snad se všechny předpovědi nesplní. Příběh je velmi zajímavý, postavy se vyvíjejí. Těším se na novinku.

5 24.08.2021

Knihu jsem si vybrala, protože již jsem četla od pana Groena: "Tajný deník Hendrika Groena" a ten se ni moc líbil. Humor i této knihy byl podobný, milý, s nadsázkou. Problémy v manželství (po 30 ti letém vztahu) velmi chápu. Autorovo netradiční řešení mě pobavilo. A ač žena, hlavnímu hrdinovi jsem fandila. Snad si to užije.

5 08.05.2021

Asi jsem čekala "červenou knihovnu". Některé dopisy ale byly krásné. A kdo z nás, ženy, by nějaký nechtěl v životě dostat? Bylo by to tak romantické, lepší než SMS "Co bude k večeři, lásko ? "

5 16.03.2021

Mám ráda Miloše Urbana a mám ráda Santiniho. Na knížku jsem se hodně těšila, viděla jsem i povedený film. Škoda, že už jsem v těchto památkách byla a nehledala tajemné vzkazy. Někdy příště.
Je pravda, že příběh byl trochu zmatený, ale odpouštím to autorovi, za krásně popsanou historii a Santiniho díla.

5 23.01.2021

Knížka je vtipná, být mladší, tak se v hrdince vidím. Fandila jsem jí, zvládnout domácnost, děti, zaměstnání, manžela a sebe je náročný pětiboj. Zná ho každá žena s dětmi. je dobrá, že vydržela a nakonec se jí povedlo....to nebudu vyzrazovat.

5 30.10.2020

Paní Fialová byla Dáma, Dáma s velkým D. Ráda bych měla alespoň část jejího nadhledu, humoru a přístupu k životu i ke smrti. Připadá mi, že se ničeho neobávala a se svou grácií řešila všechny situace a dosáhla svého. Např, v katolickém kostele pronést dalajlámovu modlidbu.

" Jsou tady myši!" rozhazoval jsem rukama před Květou, když mi došla trpělivost.
"A tobě to vadí? zeptala se klidně, aniž se na mě podívala.
"Vadí."
"A že tady byli čtyřicel let komunisti, to ti nevadilo?"

5 12.10.2020

Povinná četba z druhé stupně ZŠ. Ale krásná, zajímavá. Pan Broček mě často pobavil.

5 23.05.2020

Další kniha paní Šiklové, ač útlá, tak plná mouder. Nejprve doporučím její další skvělé knihy - Matky po e-mailu, Omlouvám se za svou nepřítomnost a Deník staré paní.
O smrti se nejen nemluví, dokud se nás nebo naší rodiny nedotkne, ale snažíme se dělat, jako že vůbec není. Možná je to u nás zdravotníků obrana před vyhořením, ale to nikoho z nás neomlouvá. Mnozí z lidí - pacientů z nemocnice už neodejdou. Ale my je vidíme "jen" jako pacienty. Musí mít diagnózu - to znamená věčné odběry, nepříjemná vyšetření...a při tom musí být lékařům jasné, že léčit už nelze a mnozí z těch staříčků to ani nechtějí. Lékaři místo aby rodině vysvětlili stav a lidskou stránku těchto - s prominutím- "lidí se smrtí na jazyku", dále alibisticky ordinují, aby je rodina nemohla napadnout, že neudělali vše. Ale tito lidé chtějí JEN důstojné zacházení, a v klidu zemřít. Jak z toho ven?
Ale dost mých úvah. Knížku by si určitě měl přečíst každý, každého se týká. a na závěr dva citáty.
" Peklo jsou pro nás naše životy, o kterých víme, že nebyly naplněny, tak jak naplněny být mohly."
"Líp se umírá těm, co sami sebe přijali s těmi chybami, než těm, kteří se pořád a pořád ještě hájí, vysvětlují ostatním, co udělali a co udělat měli a proč to neudělali."

5 22.02.2020

Bohužel jsem v situaci, kdy vidím, že pokročilé stáří není moc veselé. Ten kdo by měl psychickou energii žít vesele, toho omezují nemoci. A ti, co se mohou hýbat, neslouží jim paměť. Ale ať si nestěžuji, jak rýpal. Knížka je moc pěkná. Pod vtipnými glosami ale mnohdy kouká něco smutného. Hendrik se ale dokázal, i pozdním věku, sebrat a bojovat. Myslím, že mottem knihy má být právě toto. Sám se postarat, aby se všední dny staly nevšedními a prožít něco zábavného a třeba i bláznivého. Více klubů "Staří, ale mrtví."

5 07.04.2019