Šošán komentáře u knih
"Vejce a já" nepřekonala, ale také čtivé a výpravné dílko z období americké krize...
Román pro náctileté...První polovina bylo trápení, druhá o něco zajímavější. Obal se moc povedl.
V celku mě knížka bavila a chvílemi jsem se i bála a kontrolovala okna, zda se za nimi neobjeví nějaký voyer. Občas mi přišlo, že autoři již počítají se zfilmováním knihy, kdy místy zbytečně vykreslují chování postav (př.: "pravou rukou si prohrábla vlasy"). Nicméně si ráda přečtu další tituly ze série.
Kniha mě vážně bavila - napětí, čtivost, vykreslení vnitřních pocitů hrdinů, všechno. Nemám problém s tím, že to byli děti, právě ty mají neotřelý pohled na různé situace a věci a geniálních dětí se už pár narodilo, takže proč né...Sice neholduji válečné tématice, ale tady mi to prostě sedlo a těším se, až do knihovny přibude i pokračování.
Pohodové čtení na deštivé dny. Konec druhé povídky mě (snílka) nadchnul více než první, nicméně i první povídka byla zajímavá. Ojedinělé politické narážky vypouštím, nejsou pro děj zásadní, dle mého mínění.
Gaimanovým přáním je mít doma nekonečnou knihovnu, mým je mít knihu s nekonečným příběhem od něj.
Tajně doufám, že jsou na světě místa a bytosti, které prostupují jeho příběhy. Byla by to ještě větší sranda :-D
Asi neumím být, co se Sandmana a jeho rodiny týče, objektivní. Ač není autorem Gaiman, "pouze" povídky vybírá, jeho výběr byl výborný.Opět jsem byla nadšená a některé povídky parádně pasovaly do komiksové série. Gaiman a jeho světy mi prostě sedí.
Zpočátku mne rozčilovalo, že vesmírná loď konstruovaná pro několik generací nemá vyřešené gravitační pole, ale na druhou stranu bych se nad tím ani nezamyslela. Zpočátku se kniha čte ztuha, nicméně po pár stránkách jste vtaženi do děje a jde to ráz na ráz. Celkový dojem velmi dobrý.
Odpočinkové čtení a obě povídky měli něco do sebe.