Slovanka komentáře u knih
Tato kniha je moje velká láska, i přesto že je dlouhá, některé pasáže zbytečně komplikované a roztahané a i když je tématika křesťanství v knize velmi hlasitá a autorem pojata z jeho romantického osobního pohledu. Krásně popsané pocity postav, samotný děj a dopodrobna rozpitvaný historický podklad (pro mě potěcha) - mi byly dostatečným vynahrazením. Nehledě na to, jak umně si autor vyhrál s charaktery postav, které tak přirozeně ukazují své temné i světlé stránky a mění se.
Už dlouho se mi nestalo, aby mě čistě jen poslední věta knihy takto dohnala k slzám. :)
Proč jsem se nakláněla k třem hvězdičkám: Protože se toho až tak moc nestalo, protože konec knížky byl předvídatelný, trošku trpký a rozhodně ne velkolepý. Trošku se to táhlo, protože dějově to byl takový klídeček, řekla bych.
Proč jsem ALE dala ČTYŘI hvězdičky: Protože přese všechno jsem s knihou dobře bavila. Protože byla tak trochu ze života, aspoň co se toho studentského týče. Protože přátelství mezi hlavním hrdinou a jeho dvěma kamarády bylo opravdové, realistické. :)
Kniha mě ani trochu nenadchla a nebýt toho, že na ni dělám referát, nejspíš bych ji nedočetla. Vůbec nic mi to nedalo: Ani pořádného hlavního hrdinu, kterého si prostě zamilujete, ani napínavý děj a ani aspoň nějakou hlubokou myšlenku. Styl psaní mi bohužel taky nesedl, ze začátku mi to připadalo, jako kdyby dělal vypravěč z Holdena nějakého jednoduchého debílka. Jakoby nestačilo, že je Holden nesympatický bručoun, kterému všechno vadí a vidí věci až infantilně černo bíle.
Třetí a poslední díl této trilogie je plný napětí, především v podobě opravdového dobrodružného života - plného násilí a smrti. Po něčem takovém Rosamunda dříve bažil, aspoň co se dobrodružné stránky týče, ve střetu s realitou ale jeho dobrácké srdce trpí. Trochu více se seznamujeme s Evropou, to ale neznamená, že bychom jí porozuměli. Příběh je přeci jen věnovaný Rosamundovi, a ten je proti složitým ženským myšlenkám imunní. :)
Ve zkratce jsem opravdu ráda, že jsem si našla na dokončení trilogie čas, už jen pozorovat, jak Rosamunda v tomto podivném nepřátelském světě roste, stálo za to :)
Knížku jsem si koupila především kvůli kladnému hodnocení. A rozhodně bych ji nehodnotila jako nepodařenou, jenom to nejspíš není můj šálek kafe. Často jsem z děje vylítla, takže jsem pak vlastně ani neměla potřebu ke knize se vracet - jakoby si mě nemohla udržet. Snad to bylo tím, že už před polovinou jsem věděla, kdo je Sněhulák. I tak určitě nejdu pod trojku, to bych knížce křivdila.
Kniha naprosto překvapila, i když se nemohu rozhodnout, jestli dobře či špatně. Pátý díl mi totiž ani trochu nesedí k předchozím čtyřem, snad je to právě to podivné odhalení, které se objeví. Autoři jednoduše vsadili v sázku pověst knihy - jestli vyhráli, to je těžké říct.
Kniha se mi moc líbila. Což mě překvapilo je, jak někteří čekají, jak bude kniha humorná. Avšak žánr komedie v tomto případě nemá znamenat humornost, ale příběh s HAPPY ENDem.
Kniha mě příjemně překvapila.:) Je v ni totiž skryto hned několik velice nápaditých a literárně skvěle zpracovaných příběhů různých autorů - krátké fantasy povídky.
(SPOILER) Kniha mi připomněla, když jsem trávila prázdniny u svých prarodičů na vesnici. Život tam byl podobně pomalý a odstřižený od reálného světa. Na první pohled by se zdál až nudný. Lidi si tam byli blízcí, zkrátka už jen proto, že někdy nebylo do čeho píchnout. Ale když se měl člověk po dvou měsících loučit a vracet se do školy, opravdu mu bylo tak bolavo, jako by tam kousek sebe zapomněl a nechal. Asi tak stejně, jako hlavnímu hrdinovi, když se vracel domů do Číny.
Kniha je dozajista začátek naprosto úžasné série. Jde o krátké a jednoduché čtení, které je však také neuvěřitelně kreativní a inovativní - mnoho knih jako je tahle, teprve pak sérií, v dětských knihovnách nenajdete.
Co mi ale přišlo neuvěřitelně rušivé, byla překladatelova potřeba naprosto nevhodně tlačit do vět nevyjádřený podnět děti a ve slovesech pak koncovku "-y", což působilo např. u 13-letého Klause naprosto směšně: "Pamatuješ, jak jednou celý den pršelo a my se nudily, a tak jsme si všechny nabarvily nehty na nohou na červeno?" (doslovná citace) No které dítě/který klučina by něco takového řekl? :)
Knihu jsem četla po druhé, po letech, a jsem z ní znovu naprosto nadšená. Že jde o jeden z nejzajímavějších knižních fantasy světů nemusím zmiňovat. Rosamunda nám navíc povyrostl, setkáme se znova se starými známými, potkáme nové postavy, konečně se pustíme do pořádného dobrodružství! A posledních sto stran je naprosto úžasných a napínavých. Pět hvězdiček, protože mě nenapadá, co bych knize vytkla :)
Ze všech akvaristických knížek, které se mi dostaly do ruky, byla tahle nejlepší. Nejen že dokázala objasnit začínajícímu akvaristovi zakládání akvária, ale ukázala v širokém spektru i všechny ostatní radosti a starosti (i zajímavosti) akvaristiky. A to všechno přehledně a hlavně jednoduše úplně pro všechny.
Něco takového jsem v životě nečetla. O to víc jsem ráda, že se mi tato kniha, naplněná k přecpání úžasnými nápady a úchvatným fiktivním světem, dostala do ruky.
Moje první kniha A.C. Doyla a určitě ne ani poslední - hned jsem si po přečtení několika povídek běžela do antikvariátu pro další dva kousky. Jak to vypadá, tak mě rozhovory mezi Sherlockem a Johnem nikdy nepřestanou bavit.
Přála bych si potkat svého anděla, seslaného létajícím jaguárem. :) Knížka se mi líbila, zdála se mi zvláštně záhadná stejně jako Umřel jsem v sobotu. Už od začátku nám autor ukazuje pointu, ale odkrýt ji je možné až na konci.
Některé knížky, třeba jako tato nebo také Klíč k určování kouzelných tvorů ve světě kolem nás (Holly Black), slouží slíše pro potěchu oka než mysli. Jsou tady jen pro radost ze samotné knihy, ne jejího obsahu. To jí ale na zajímavosti a kráse neubírá :)
Kouzelné vyprávění, které udělá radost jak malým, tak velkým :)
Kniha je trochu neucelená, ale přístup s testy a zajímavostmi je neobvyklý, nic podobného jsem ještě nepotkala. Každopádně protože jsou zajímavosti v knize jaksi bez kontextu, kniha moc nebaví. Pro děti to moc taky není.
Knížka nebyla úplně špatná, jen málo" okořeněná" a celkově "nemastná neslaná". Působila na mě - i přes autorčinu snahu -jen jako rejstříky a popisy, bez nějakého hlubšího zamyšlení, co vlastně si asi takový milovník vína chce přečíst a užít (rozhodně to není dvou stránkový popis, jak se vytahuje korková zátka, úplně jako okopírovaný z manuálu na otvírák).