Samohyb komentáře u knih

(SPOILER) Nejdříve k ději:
Oscar Britton je pilot vrtulníku americké armády, jehož jednotka má ve spolupráci s JNO právě zajistit dva magicky napojené studenty střední školy. Oba jsou při zásahu zabiti a několik členů Brittonovy jednotky je těžce raněno. Fyzické i duševní vypětí následně probudí magické schopnosti i v Brittonovi. Bohužel je to magické umění portomancie - otvírání bran do jiného světa, tzv. Zdroje, které je zakázáno a lidé jím obdaření jsou bez soudu popravováni. Oscar uteče a během útěku nedopatřením zabije několik lidí, mimo jiné i svého otce. Když jej JNO chytí, přenesou ho do Zdroje a do srdce mu dají lokátor s bombou, aby nemohl utéct. Výcvik je dlouhý a náročný, ale nese ovoce a Oscar brzy dokáže brány ovládat i jako řezné zbraně. Postupně si zvyká na nové prostředí vojenské základny, která je neustále pod útokem místních domorodců a sžívá se se zbytkem týmu se zapovězenými schopnostmi. Mají za sebou i několik akcí proti nebezpečným samotářským čarodějům. Když se mu povede se bomby zbavit, uteče i s několika dalšími, kteří nechtějí pro vládu dělat špinavou práci. Při jejich útěku se na svobodu dostane i velmi nebezpečná vězeňkyně, která zničí téměř celou ochranou barikádu základny a vystaví ji tak na milost a nemilost domorodcům.

Oscar Britton je velmi nesympatická postava. Nesnášel jsem jeho náhled na svět už na 30 stránce a na 60 už jsem ho výrazně nenáviděl a uvažoval jsem, že knihu odložím.
Naštěstí jsem vytrval, protože dál už je to jen lepší. Tento člověk raději vystaví nebezpečí svou jednotku, než aby sejmul dva vraždící maniaky a má výčitky svědomí, že střelí po někom, kdo vraždí ostatní studenty. Jako z celkového pohledu trilogie chápu, proč to tam autor tak zvýraznil, ale je to čistě účelové, protože na prvních šedesáti stranách je chování Brittona nereálné a naprosto hloupé a nesympatické. Vůbec jsem nechápal, že Cole jako bývalý voják něco tak nerealistického vymyslel. Pak ho chytí, dají mu bombu poslušnosti do srdce a já musím říct, že díky bohu. Od té chvíle seká latinu a snaží se fungovat. A i románu to prospělo, najednou to odsejpá a něco se děje. Brittonova zamyšlení už nejsou tak častá a jsou uvěřitelnější. Jako by se vyměnili autoři. Cole se zjevně musel rozepsat. Popisy akce jsou přehledné a srozumitelné, postavy uvěřitelné a mají i slušný psychologický vývoj. Prostředí a detaily ze světa Zdroje jsou zajímavé. Kdyby nebylo toho neslavného začátku, dal bych i víc hvězd. Finále příjemně nabudí na další díly.

1 23.07.2021

(SPOILER) Jim diGriz se oženil a ještě k tomu dokázal udělat své manželce (a kdysi psychopatické vražedkyni) Angelině dvě děti. Ta je teď po mentální lobotomii od Speciálního sboru milující manželkou a brzy i vzornou matkou... A tak jen za občasného svištění kulek a výbuchů uspávacích a kouřových granátů vykrádají jen tolik bank, kolik jich potřebují k pohodlnému životu. Když jich má jejich planeta za 4 měsíční návštěvu už plné zuby, rozhodnou se vzhledem k Angelinině pokročilému těhotenství o návrat do Sboru. A to je dobře, protože je potřeba provětrat perka militantnímu národu, který dobývá jednu planetu za druhou i přes obecně přijímaný názor, že to nejde...
Nebudu vás napínat. Tento díl je velmi zábavný. Jim tu konečně dělá to, co bysme od jeho geniální osobnosti čekali už v předchozím díle. Používá slabiny společnosti proti ní samé. Je to zábavné, čtivé a plné nápadů. Náhody tu nehrají tak velkou roli, jako minule a je cítit, že tady už Harrison tolik z vody nevařil. Jen je opět škoda mírně odfláknutého konce, kde jakoby autor nevěděl, jak to zakončit a tak si vymýšlí jednu absurditu za druhou. Jinak se ale jedná o slušně zábavnou jednohubku. Chronologické pořadí Krysy 5/12

1 12.05.2021

(SPOILER) Stone se stane obětí parazita, který chce ovládnout zaostalý svět.
Ale zase, trochu tuto zápletku propracovat a pak super. Je to jen nakousnuté. Kdyby ho nechali s Rayemm na té planetě třeba půl roku...
Takhle se ale všechno vyřeší jako obvykle do týdne. Je to skvěle čtivé, ale propracovanost tomu dost chybí.

1 29.10.2020

Nápad se mi líbil, jenže najednou to skončilo snad na 30 stránce a pak jako by začal úplně jiný příběh. A podle mě je moc velká škoda, že ten lágr nebyl rozpracovaný lépe.
Jako celé to není špatné, jen je toho škoda.

1 29.10.2020

Slušně napsané a zábavné. Čas od času se mi otvírala kudla v kapse, obzvlášť proto, že podobné přechytralé neumětely znám z práce taky. Za 80 minut přečteno.

1 20.10.2020

(SPOILER) Děj (pokud jste nečetli, přeskočte): Zbožní a čistí mladí lidé Kurt a Ursula se milují, ale vzhledem k nedostatku financí jejich platonický vztah trvá na dálku dva roky. Kurt se snaží získat ostruhy, aby se o ní mohl postarat, jak si zaslouží. Poté, co je odvelen na daleké tažení, nedostatek jídla, zlá znamení a špatná situace vyženou nenávist místních občanů k Ursule k vrcholu a rozhodnou se ji obvinit z čarodějnictví. Na místo dorazí zkušený vyšetřovatel Van Diesel, aby situaci vyřešil. Ten pozná, že za přítomnost zlé magie nemůže zbožná Ursula, ale někdo jiný a snaží se ho vypátrat. Mezitím se Kurt dozví, že Ursula byla obviněna z čarodějnictví a dezertuje. Když po dlouhé cestě a mnoha špatných rozhodnutích dorazí na místo, zachrání Ursulu z rukou davu a zmizí. Van Diesel v něm rozpozná osobu ze své minulosti, kterou nenávidí a začne ho pronásledovat za každou cenu. Kurt mezitím s Ursulou a svým společníkem Jakobem prchají daleko na sever do Norsky, kde se situace vyřeší tak, nebo tak.

Můj názor:
Vzhledem ke kultovosti a tomu, že cena této knihy vyrostla až k průměrné tisícovce a bez dotisku by to lezlo pořád dál, tak jsem čekal, že to bude o hodně lepší. Z Warhammeru jsem četl už docela dost věcí a toto je jedna z těch slabších. Není to žádná divoká akční jízda, ale autor to pojal hodně dramaticky a také tragicky. V prvních kapitolách by mě nenapadlo, kdo byl ten šampión chaosu na začátku. Od prvního špatného rozhodnutí hlavního hrdiny je to ale už jasné. Následně pak sledujeme jeho proměnu... Problém je, že ta změna je příliš náhlá, příliš se skokově rozhodne oddat se temné straně a všechno přijímá naprosto v pohodě. Asi jako Anakin v epizodě 3. Kurt je původně až příliš dobrý a jeho pád je až příliš strmý a vlastně se tomu ani nijak vážněji nebrání, což nejde dohromady s jeho původní čistou a slušnou povahou. První smrt je sebeobrana a nehoda, ale ty dvě další? To už je regulérní vražda kamaráda. Pustí se do toho až příliš snadno a bez reptání. A Ursula je povznesená, přečistá, studená panna orleánská... Není na ní nic sympatického ani zábavného, jen ze sebe chrlí pobožná moudra. Vlastně se chová dost jako slon v porcelánu, který je výrazně na výši oproti ostatnímu plebsu a ten jí to proto dává pěkně sežrat. Van Diesel mi byl sympatický, ale pak ho honba za pomstou změní a začne se chovat bez rozmyslu jako šílenec, asi jako kapitán Achab. Jakob je brán jako ďábel pokušitel a jde mu čistě o vlastní profit, kvůli kterému se neštítí ničeho. A bohužel je zobrazen velmi jednosměrně, kdy v reálu i ti nejhorší lidé v sobě mají trochu dobra. I kdyby třeba jen krmil ptáky. Jestli ale v knize udělá něco správného, je to vždy ze špatné pohnutky. Ruprecht je rozumný a snaží se jednat správně, problém je, že mu bylo dáno velmi málo prostoru, takže čtenář si s ním ten vztah moc nevybuduje. A to je konec, ostatní jsou jen epizodní postavy bez jakéhokoliv hlubšího vykreslení. Dej je jednoduchý a přímočarý. Žádné odbočky, žádné hlubší myšlenky. Jen Ursula brečí, jak je Kurt najednou zlej a hraje si na hádavou manželku. Když to srovnám třeba s trilogií Černá srdce, tak toto je velmi nezáživné a musel jsem se hodně nutit, abych to vůbec dočetl. A nijak moc se mi nechce do dalších dílů. Ale nemám rád rozečtené série, takže to třeba bude příště lepší.

20.09.2022

(SPOILER) Nejdřív k ději:
Jan Thorsson, dříve známý jako Harlekýn, porušil přímý rozkaz prezidenta a zavraždil 8 mariňáků a proto si zaslouží jen pohrdání, vyhazov a vězení. To si tedy myslí většina zelených mozků v americké armádě. To, že svým činem odhalil jedno z největších spiknutí a zachránil celou vojenskou divizi, téměř třicet tisíc lidí, to je pro ně zanedbatelné. Naštěstí je tu veřejné mínění, které jej považuje za hrdinu a tak je povýšen a uklizen na pozici tiskového mluvčího. Plukovník Allan Bookbinder, nyní generál, je zase uklizen k pobřežní stráži. Pak ale zasáhne osud, rozlícená žena čarodějka Skylla, která přímo do středu New Yorku přivede armádu goblinů, obrů, černých bohů a dalších krvelačných tvorů ze Zdroje a chce převzít vládu nad USA. Velitelem zásahu je jmenován Harlekýn. Má to jen jednu malou chybu. Protože průniků je víc a jeden z nich je nebezpečně blízko skladišti nukleárních raket, má k ruce jen místní posádku a výcvikovou skupinku zelenáčů z JNO. Do toho ještě Skylla pustí do všech médií, že chce vyřešit šikanu a pronásledování napojených a nastolit New world order, tedy v USA. Pro začátek. Nezbývá mu nic jiného, než se spojit s přáteli i bývalými nepřáteli a jednou provždy vyřešit postavení napojených v zemi...

Absolutní jízda. Cole jako by se opravdu našel až v tomto díle a rozjíždí obrovskou bitvu. Vrství nápad na nápad. Nejzábavnější postava ukázána z jiného úhlu a pod drobnohledem. Filozofická zamyšlení jsou realistická, znepokojivá, ukazující, že stačí málo a svoboda je v trapu a musí se zalít krví vlastenců a tyranů, aby se znovu objevila. Že nestačí se nechat unášet proudem, ale člověk musí převzít odpovědnost a nad svými činy přemýšlet i z širšího hlediska. Že nelze věci dělat pořád stejně, protože lidé, situace a okolnosti se neustále mění. Vlastně docela lituju, že už jsem sérii dočetl. U prvního dílu by mě to nenapadlo. Skyllina tragická odbočka, jak se z fajn ženy stala Skyllou a jak se Harlekýn stal takovým, jak jsme ho poznali v prvním díle... Upřímně, když jsem zjistil, co a jak jí udělali, tak naprosto chápu, co a proč způsobila. A dokonce jsem ji přál, aby se to povedlo. Náš svět totiž je ve skutečnosti ještě mnohem prohnilejší, lidé křivější a zákeřnější, než je to popsáno zde.
Mám teorii. V době, kdy bylo lidstvo kmen čítající 15 tisíc jedinců na celé planetě, mohly přežít jen dva druhy osobností. Ti nejlepší hrdinové, silní, stateční, schopní odvážní. A pak druhá, všeho schopná, zákeřná, duševně a povahově degenerovaná část lidstva. Bohužel hrdinové umírají častěji a proto jsme tu dnes v takovém svrabu.
Jediné, tak mi konec přišel strašně na honem, nedořešený, postavy neukončené, jako by byl ještě nějaký díl, který u nás opět nevyšel. Ale není, pouze trojdílný prequel.

24.07.2021

(SPOILER) Nejdřív k ději:
Vracíme se o několik měsíců před události prvního dílu. Plukovník Allan Bookbinder, celoživotní úředník, se napojí a protože se jeho magie neprojeví a mohl by být nebezpečný svému okolí, je okamžitě převelen na základnu Hranice ve Zdroji jako nový personální vedoucí. Čas ubíhá a najednou uprchne Britton a zároveň s ním i velmi nebezpečná Skylla, která odkryje základnu útokům domorodců. K tomu ještě je základna odříznuta od zásobování ze Země a její šéf je zabit, takže velení přechází na Bookbindera, který v sobě nachází zatím netušenou sílu a schopnosti. Když se dozví o indické základně ve Zdroji vzdálené 2000 kilometrů, rozhodne se tam s hrstkou profesionálů vydat a získat pomoc. Mezitím se jeho magie projevila, kdy se jedná o unikátní schopnost vázat magii ostatních napojených do neživých předmětů a použít ji později. Když po mnohých nebezpečenstvích konečně dorazí na základnu Indů, hadí vládce Rádža je zde zdržuje proti jejich vůli a využívá Bookbinderovo umění pro své vlastní účely. Povede se jim utéct a dostat se zpátky na zem, kde ale nejvyšší autority Spojených států nemají moc zájmu zachránit nikoho ze základny Hranice a chtějí věc udržet v tajnosti. Nezbývá tedy, než obejít systém a vyhledat dříve nečekaného spojence...

Musím říct, že jsem rád, že jsem v prvním díle knihu neodložil. Je velmi čtivá a napínavá a člověk se těší, co se stane. Ubylo naivního Brittonova filozofování a akce střídá akci a Cole se v jejím popisu neztrácí. Prostředí Zdroje je velmi dobře a zajímavě popsáno. Jediné mírně zdlouhavé místo je, když Rádža zdržuje jednotku ve svém paláci, to mi přišlo trochu jako vystřižené z nějakého starého románu z Dálného východu. Člověk do poslední chvíle Bookbinderovi drží palce, ať to vyjde, jak má (přestože ví, že to vyjde). Občas mi přišlo divné užití slova zachichotal, protože k drsnému, svěřepému vojákovi bez smyslu pro humor to zrovna moc nesedí. V některých okamžicích mi přišlo, že JNO je až příliš neporazitelná a přehnaně přesně předvídá každý krok rebelů (Velký Medvěd). Pasáže s Brittonem byly trochu rušící od zajímavější linky ve Zdroji. Celkově ale velice dobře zpracované. Nemůžu se dočkat třetí části.

23.07.2021

(SPOILER) Jim diGriz krade vládě, všem vládám všech planet, na které se dostane. Žije v high-tech světě, kde byl zločin téměř vymýcen a považuje za svou povinnost nenechat státní orgány jen hnít a spát. Jeho hlavní devizou je, že dokáže plánovat dlouho dopředu a tak na něj žádný obyčejný policista nemá. Tedy mimo speciální jednotky, která jej jednoho dne dopadne a naverbuje do svých řad. Stane se poté jedním z vyšetřovatelů a netrvá dlouho a přijde na nebezpečný pokus o převrat a převzetí moci sociopatickou osobností. Nový padouch je ale ještě mnohem mazanější a zákeřnější než on...
Problém této knihy je, že motivace hlavního záporáka je přinejmenším nedostatečná a velmi neuvěřitelná. Navíc tento emocionální důvod nejde moc do koexistence s pečlivým plánováním a promyšlenou činností. Jim ani svůj pověstný mozek příliš nepoužívá a má vlastně jen z pekla štěstí, protože záporák ho má opakovaně vždy od začátku prokouklého a je na něj připraven.
Zápletka tak strašně ztrácí na zábavnosti a děj je degradován na pouhou šachovou partii dvou předvídatelných robotů. Hlavní hrdina se považuje za něco lepšího, ale ve skutečnosti je jen obyčejný podvodníček. Jeho podvody jsou velmi jednoduché. Stejně tak příprava, jak dostat zločince. Finální rozuzlení už nenechá nikoho na pochybách, že to je nepříliš povedený díl série. Čte se to lehce, ale prakticky nic po tom v hlavě nezůstane. Styl mi občas vadil, ale nebylo to tak markantní, jako v gamebooku.
Zajímavostí je, že tento román vznikl na základě stejnojmenné povídky vydané roku 1957 v časopise Astounding, která je shodná s první částí knihy a končí Jimovým přijetím do Speciálního sboru.
Chronologické pořadí Krysy 4/12

27.04.2021

(SPOILER) Svět přepadli zvláštní mimozemšťané a obsadili ho pro sebe. Mimo to, že milují chuť vonítek do záchodu a bělítek na papír, odsunuli všechny obyvatele USA na Floridu, respektive do Arizony. Maminku 11 leté dívky Bakšiš přesunou v transu, ale její dcera zůstává doma jen s kočkou. Místo buvských transportů použije na přesun z Pennsylvanie na Floridu jejich starý automobil. Cestou zažije pár dobrodružství, potká jednoho buva a spřátelí se s ním, pozná několik různých druhů lidí a následně vyžene z planety všechny zlé emzáky Gorgy. To je asi tak v kostce všechno.
Nejdřív jsem viděl film a ve srovnání tahle knížka neobstojí. Aspoň tedy pro mě. Není špatná, ale prostě já tam humor zas tak nevidím a jako science fiction to taky moc nezáří. Některé části mi přišly zbytečné a natažené (v Disneylandu a v Arizoně).
Snažil jsem se kousek číst dětem a svým nezájmem mě jen utvrdily v přesvědčení, že to je spíš pro dospělé čtenáře (5 a 7 let jen poslouchali a nudilo je to, neumím si představit, že by to v 8 četli). A vlastně Buv tu nemá prakticky žádnou psychologii a to jiskření mezi postavami a nějakou větší hloubku osobnosti jsem tady hůř hledal i u Bakšiš. Prakticky všechny ostatní postavy kromě Indiána mě tu iritovaly.
Přijde mi, že všechny změny, které byly udělané pro film, příběhu nejen prospěly, ale nebýt jich, tak by film neměl úspěch. Shodné tyto dvě díla vlastně jsou jen v základních rysech - cesta s mimozemšťanem, jehož rasa jí ukradla planetu a následná trochu jiná záchrana před Gorgy.
Obrázky byly hezké, ale nejsem milovník komiksů a relativně dospělou knihu to snižovalo k infantilnosti. A je to zajímavé, protože na první pohled se film tváří infantilněji, ale není.
Dost těžko se mi sžívalo s postavami. Zrovna jsem to dočetl a vlastně si nemůžu vzpomenout prakticky na nic, co by mě zaujalo nebo mi zůstalo v hlavě. Závěr je velmi čtivý, není to rozhodně ztráta času, ale znovu už ji číst nebudu a dám přednost zábavnějšímu filmu.

18.04.2021

Za mě je to asi nejhorší gamebook, co jsem četl. A jedna z nejhorších knih vůbec. Příběh je extrémně přímočarý. Ať se rozhodnete jakkoliv, vrátíte se vždycky na tu jedinou správnou cestu. Dokonce i to jedno bludiště, které tu je, má asi jen 10 odboček. Jak kdyby autor netušil, co to je gamebook. A i nejen jako gamebook to neobstojí. Literárně je to odpad. Neustálé vstupování Jima dementním způsobem do děje je otravné. Různé divné hrátky s jazykem a textem. Ostatním dílům o kryse to nesahá ani po kotníky, a to i těm slabým. Zápletka je moc jednoduchá, zpracování šílené, prostředí vězeňské planety naprosto nevyužité, humor... No, možná tu je někde snaha, ale já ji nenašel.
Je zajímavé, že do češtiny bylo o Kryse přeloženo a vydáno jen 8 knih z 12, respektive 13. A toto se dostalo mezi vyvolené?
Malá zajímavost je, že Geisteskrank znamená německy Choromyslný a Skraldespand dánsky Popelnice
Chronologické pořadí Krysy - Mimo pořadí, pravděpodobně někde kolem 7

Právě jsem to dočetl před spaním svým dětem (4 a 6) a byly nadšené. Jejich první gamebook. Líbí se jim ta možnost ovlivnit děj. Mě osobně fascinují kresby, které jsou na takové dílko úžasné a je jich opravdu hodně. Děj mi přijde příliš málo možností. Někdy by se snadno dalo udělat další rozcestí, ale autor toho nevyužije. Pro malé děti je to mnohem lepší, než FF. Za mě velmi slušná kniha pro děti, dospělý to přečte za hodinu až dvě.

19.11.2020