Roscata
komentáře u knih
Jak hacknout zlomené srdce
Kristin Rockaway
Klasická oddechová romanťárna plná klišé. IT prostředí bylo zajímavé, jen mi bylo velmi úzko z Hnízda. Takové chování bych v americké firmě nečekala, měla jsem za to, že si dávají velmi záležet na korektním chování. Něco takového bych čekala spíš v našich končinách.
Celkově mě kniha bavila, i když nebyla nijak extra originální.
Oheň na vodě
Joe Dever
Další dějově nabušená kniha. Snažila jsem se jí svépomocí dohrát asi třikrát, než jsem se nakonec rozhodla najít menší nápovědu. Takže za to zatracený kopí dávám o jednu hvězdu slabší hodnocení, jinak ale namám co vytknout.
Útok ze tmy
Joe Dever
Moje první zkušenost s gamebooky a musím říct, že jsem se zamilovala. Baví mě možnost stavět si příběh jak se líbí mě, ikdyž je to v rámci jen několika možných cest. A samozřejmě příběh jako takový tomu jen přidává.
Zasvěcená
Amanda Yates Garcia
Nemůžu posoudit jako dobře/špatně se autorka věnuje magii a jejímu praktikování, ale mě její kniha sedla. A to i přesto, že jsem očekávala více konkrétních tipů a rad pro praktikování magie. Za mě to bylo skvélé nahlédnutí do života jedné čarodějky.
Alespoň prozatím
Amélie Salingerová
Moc příjemné čtení. Zamilovala jsem si postavy i prostředí. Bylo zajímavé sledovat příběh v kontextu covidu.
Do Mariny i Jakuba se bylo velmi lehké vcítit a díky tomu čtení krásně odsýpalo. Líbilo se mi jak spolu oba komunikovali a byli k sobě upřímní. Zajímavý byl i sport kterému se Jakub věnoval, pěkně to osvěžilo příběh. Za mě super oddechová romanťárna.
Tráva
Anya Martin
Takovéhle divnoknihy, to je moje. Úplně jako horror mi to nepřišlo, ale každý má hranice jinde.
Sheila mi byla sympatická a bylo zajímavé sledovat co se jí honí hlavou. Byl to pozoruhodný mišmaš pocitů. Vzniklý vztah mezi ní a monstrem byl pak tzv. třešničkou na dortu. Z konce jsem trochu rozpačitá, jako kdyby mi na něm něco chybělo.
Plus dávám za návrh playlistu na konci knihy.
Pan Lemon a borůvkový koláč
Josef Vlášek
Tohle mě nebavilo. Čekala jsem něco zábavného a místo toho jsem dostala směs zmatku a nedokočněných vyprávění. Škoda, potenciál to mělo.
Historie včel
Maja Lunde
Historie včel je pohlcující příběh, který mě nepustil od začátku až od konce. Líbilo se mi, jak se díky prolínání tří časových období žene vpřed. A přesto, že se každá ze tří hlavních postav nachází v úplně jiné době a zemi, jsou spolu velmi úzce spjati. Pojí je nejen rodinné vazby nebo včely, ale především obrovská láska k synům. Někdy slepá a naivní ale pořád bezmezně silná.
Příběh není jen o rodinných vztazích, ale především v sobě nese silné poselství, a je jen na nás zda ho vyslyšíme nebo se náš svět bude podobat tomu ve kterém žije Tao. A nemyslím si, že bychom my měli takové štěstí jako ona. I když pro ni vykoupené tak obrovskou bolestí.
IG: zrzi_cte
Světla nad močálem
Lucie Ortega (Navrátilová)
Na Světla nad močálem jsem se hodně těšila. Doufala jsem v temnější čtení, a to jsem na prvních stránkách dostala. Jenže pak se Lena setkala s Lukášem a na chvíli to vypadalo na lásku jako trám. To jsem číst nechtěla. Takže jsem knihu na dlouhé čtyři měsíce odložila. A to byla obrovská chyba. Protože Světla nad močálem jsou temná, studená a bolestivá. Zároveň ale plná naděje, tepla a lásky. Úvahy před jednotlivými kapitolami mě nutili se zamyslet, stejně tak rozhodnutí která Lena musela udělat. Zamilovala jsem si bludičky a rusalky ale především Lenu a Nemoje. Možná jsou ti dva a celý příběh jedno velké klišé, možná jsem málo kritická, možná mi to jen sedlo do nálady, ale což, mě se to líbilo a těším se na pokračování.
IG: zrzi_cte
Uštvaný
Kevin Hearne
Od přečtení pátého dílu uteklo něco přes dva roky, ale ani to mi nezabránilo se během chvilky zorientovat a naplno se do příběhu ponořit. A tentokrát mě to snad bavilo víc než díly předchozí. Možná za to mohlo osvěžení v podobě Zuřivé druidky Granuaille (naprosto zbožňuju její pohled na druidství, Gaiu a vše kolem), možná všechny ty citově vypjaté chvíle, možná kombinace Atticuse, Granuaille a Oberona. Ať je to jak chce, neskutečně jsem se bavila. A když jsem se nebavila, tak jsem brečela, a to jako fakt hodně. Protože tenhle díl je nabitý snad každou možnou emocí. A taky množstvím překvapení a nečekaných zvratů. Naprosto to miluju a nemůžu se dočkat dalšího dílu.
IG: zrzi_cte
Strážce mrtvých
Pavel Korněv
Tenhle díl to neměl ze začátku vůbec lehké. Ten předchozí byl dost velké zklamání, takže jsem nic moc nečekala ani od pokračování. Ale nakonec jsem byla více méně příjemně překvapená. I když jde vlastně o pokračování série, tak jediné co nám zůstává známé je John. Máme tu novou hru s novou mechanikou, nové postavy, nové možnosti. John se snaží, aby jeho nová postava byla co nejpodobnější kostějovi z Věží moci a to sebou samozřejmě nese spoustu přemýšlení a rozvahy nad volbami. Tím pádem má příběh spíš pomalejší tempo, nestřídá se jedna zběsilá akce za druhou. To ale naštěstí neznamená nudu, a ani nouzi o překvapení. Doufám že i další díl se ponese ve stejném duchu.
IG: zrzi_cte
Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
Opakuji se, ale miluju otevřenost s jakou Rupi Kaur píše. Mám pocit, že tentokrát se mi její básně dostali mnohem hlouběji pod kůži než kdy dřív. Možná za to mohla ta správná nálada, možná ne. Jedno vím jistě, Rupi Kaur umí léčit slovy, probouzí duši a učí milovat. Samu sebe především.
IG: zrzi_cte
Terapie sdílením
Ester Geislerová
Kdo by neznal IG profil Ester a Josefíny a jejich #terapiesdilenim? Na IG se jejich příspěvky baví tisíce lidí, ale co jejich kniha? Musím říct, že mě strašně překvapilo, jaký pocit ve mě vyvolala. Nad jejich příspěvky se převážně bavím, kdežto u knihy jsem měla spíš pocit smutku. Zaráželo mě, jakým způsobem se k sobě dokážeme chovat a co některým lidem přijde jako normální. Možná za to mohl fakt, že jsou v knize najednou desítky příspěvků, a ne jeden za čas jako na IG. V takovou chvíli jsem se na nad to nedokázala tak povznést a jednoduše se zasmát. Věřím ale, že při vínu s partou kamarádek bychom se nad knihou pobavily.
Štvanice
Mirka Andolfo
Mnohem temnější než první díl. Leslie už nebojuje jen proti okolí ale i sama se sebou a to zda vyhraje ona nebo temnota v ní, není vůbec jisté. Zároveň se z celkem racionálního totalitního světa stává fantasy plné proroctví a předepsaných osudů a to v rámci několika málo stránek. Objevují se nové postavy s vlastními plány. Všechno se víc a víc zamotává a když už máte pocit že chápete, tak se to zamotá ještě víc. Jsem zvědavá na další události a hlavně na plány jednotlivých skupin.
IG: zrzi_cte
Šek na miliardu
V. Mahaněnko (p)
Musím říct že je pro mě trojka lepší než první dva díly. Skvěle vyvážená porce politiky a akce způsobila že jsem se nemohla odtrhnout. Hodně mě tedy mrzí absence levelovaní vlastností, chápu že se autor snaží navodit reálnější prostředí ale to by si víc užil hráč než čtenář toužící právě po takových informacích.
Jsem vděčná za pořádně ukončené dějové linky. Často mám pocit že se je autoři snaží uzavřít jen aby se neřeklo ale tady mi to přišlo smysluplné a dotažené do konce. Konec dobře navnadil na další pokračování, takže jsem zvědavá co Chirurga a posádku kulolodě čeká dál, snad to bude stát za to.
IG: zrzi_cte
Válka
Dmitrij Rus
Chápu všechny otrávený komentáře k tomuto dílu. Pro mě je ale tahle série srdcovka, a i když jsem si víc užívala první díly, kvůli jejich pomalejšímu tempu, tak mě baví i ty ostatní. Před tímhle dílem jsem si dávala rereading všech předchozích a po dočtení Války jsem měla chuť se do čtení pustit znovu. To jen abyste pochopili, jak moc mě to baví.
Už u minulého dílu jsem psala že se mi líbí jakým stylem autor vyjadřuje svoji lásku k vlasti a za tím si stojím i teď. Pro někoho to může být moc, jiný za tím vidí propagandu, já to beru jako jeden z Glebových rysů a k celé sérii se mi to hodí.
I v tomhle díle má Gleb poměrně hodně štěstí, zároveň ale dostává i dost kopanců do zad. Zatím se ale z většiny dokáže oklepat sám. A když si nedokáže pomoci sám, má tu klan a přátele na které se může spolehnout. Dokonce i bohové dostávají pořádný díl pozornosti a není to pro ně jednoduché. Pro některé to je definitivní konec, pro jiné začátek konce ale pro některé i šance si polepšit. Na závěr si Gleb potvrdí, že peklu se věřit nemá za žádných okolností. Šestý díl skončil tak jak to Dimitrij Rus umí nejlépe – v moment kdy opravdu nechcete aby skončil, takže doufám že se dalšího dílu dočkáme brzy.
IG: zrzi_cte
Hledání Uldanů
V. Mahaněnko (p)
Měli jste někdy z nějaké knihy pocit že je lepší než první díl ale zároveň i horší?
Druhý díl je zajímavější a akčnější než první, ale ponechal si už jen nezbytné množství litRPG prvků, takže teď připomíná spíš space operu s prvky litRPG než plnohodnotné litRPG. Zároveň akce střídající akci je zábavná, ale tak trochu šablonovitá. I tak ale hltám stránku za stránkou a jen doufám, že v dalším díle to něčím oživí.
V tomhle žánru je očekávatelné že hlavní hrdina bude vyhrávat, takže tohle už beru jako normální. Navíc pořád očekávám na pozadí někoho kdo tahá za nitky a usnadňuje Alexovi cestu. A určitě ne pro Alexovo blaho. Všechny ty situace jsou zajímavé, ale pochybuji že by se k nim “obyčejný„ hráč jako Alex, dostal tak snadno. Jsem zvědavá jak to třetí díl rozlouskne.
IG: zrzi_cte
Upíří rytíř 1
Pat Mills
Upíří rytíř mě na první pohled zaujal svojí obálkou, když jsem ho pak ale otevřela, lehce jsem se zděsila. Po grafické stránce se mi zdál tak trochu šílený a divoký a tak jsem si myslela, že to nebude lehké čtení. Nakonec to tak ale nebylo. K příběhu totiž text i kresba krásně pasují a doplňují se.
Nemyslím si, že by byl Upíří rytíř pro každého. Když totiž pominu kresbu, tak už samotný příběh může někomu připadat až moc. Ten se totiž točí okolo německého vojáka Heinricha Augsberga, který zemře na východní frontě a znovuzrodí se jako Upírský rytíř, což je vládnoucí elita tohoto pekelného světa. Navíc tento svět funguje na obrácených principech. Tudíž čím menší hříchy, tím větší trest, a čím větší zlo, tím větší zásluhy. Takže si dokážete představit co asi Heinrich musel spáchat za činy, aby se znovuzrodil jako Upíří rytíř.
Je to celé postavené na hlavu ale originální a mě to baví. Jsem zvědavá jak bude Heinrichův příběh pokračovat.
IG: zrzi_cte
Chlapec, krtek, liška a kůň
Charlie Mackesy
Vesmírně krásná kniha. Co stránka, to duši naplňující poselství, navíc doplněné nádhernými ilustracemi. Milujete-li Malého prince, tohle bude milovat také. A možná i o chlup víc. Někdy je v jednoduchosti ta největší krása.
Pokud vás zajímá, jak zní noty z předsádky knihy, stačí na na youtube hledat "Sheet music from The Boy, The Mole, The Fox and The Horse".
IG: zrzi_cte
Hra začíná
V. Mahaněnko (p)
Mahaněnko už při Cestě šamana dokázal, že umí psát epické příběhy s velkým množstvím zápletek a nečekaných zvratů a tomu se nevyhnul ani v Galaktogonu. Tentokrát není hlavním hrdinou zelenáč ale poměrně zkušený hráč Alex. Jeho stará hra končí a než si vůbec může promyslet co dál, dostane nabídku která se neodmítá. Má za úkol dokázat, že i bez investování reálných peněz se dá v Galaktogonu dosáhnout velkých věcí. Nesmí nakoupit jediný herní kredit, za to může ve hře strávit neomezené množství času. Alex má v plánu se stát vítězem a nehodlá se zastavit ani ve chvíli kdy někdo začne likvidovat ostatní soutěžící v reálném světě.
Specialitou Galaktogonu je snaha o co největší ralističnost, to znamená že neleveluje samotný hráč, ale pouze jeho vybavení. Zároveň dostává hráč jen ty dovednosti které se sám naučí. Alex se díky svému netradičnímu přístupu dostává na místa a k úkolům, které bývají pro většinu ostatních hráčů uzamčené. Jak ale známe Mahaněnka, nemůsí být všechno tak jak se na první pohled zdá.
Líbí se mi že je Alex pohotový a dokáže zachovat chladnou hlavu i ve vyhrocených situacích. Co mě mrzí, je opakovaná dávka klišé, které se v litRPG často opakuje (hrozba v reálu, korporace hající jen své zájmy a zasahující do hry, překombinovanost některých zápletek). Ale i tak se kniha čte velmi dobře, je napínavá a nepostrádá spád. Teším se co si pro nám Mahaněnko připravil v dalším díle.
IG: zrzi_cte