Profesorskey komentáře u knih

Knížečka si v úvodu bere nemalý cíl - aby čtenář získal povědomí o klínovém písmu a o úskalích spojených s jeho překladem. A ten splňuje na výbornou.

Já osobně nejsem vášnivým klínopiscem ani jazykářem (Bůh chraň), spíše jsem jen člověkem, který se rád nimrá v různých věcech. Klínové písmo bylo prvním způsobem, jak zapsat a předat informaci tak, aby zůstala stálou po delší dobu. Díky písmu bylo možné uschovat, předávat a budovat inteligenci a potažmo celou civilizaci. Bez něj by to bylo nemožné.

Kniha představuje jak vývoj, tak i přesun od "obrazové" formy písma do "slabičné", popisuje (na můj vkus až příliš odborně) různé vývoje, singuláry, plurály a další "ály" a "nanty" a "tivy" a poté se věnuje překladům vybraných textů z Chammurapiho zákonů k mýtům o Atrahasisovi a Etanovi. Vše kupodivu velmi věcně, pochopitelně (upozorňuji i pro jazykového laika), a zajímavě.

1 31.01.2024

Tato kniha mě uchvátila svým vzhledem a názvem v regálu knihovny mezi stovkami jiných - takový malý knižní halo efekt. A nejsem zklamán. Vlastně mě už dlouho nic tak nápadem nenadchlo jako tohle dílo. Chápu, že je to podobné "příběhu služebnice" (což tu padlo několikrát a je to i dvakrát zmíněno na přebalu), ale jelikož jsem ho nečetl, tak nemám s čím srovnat.

Do kladů patří hezky rozpracovaná hlavní postava. Pro mě to byl krásný výlet do nitra ženské duše. Další kladná věc je ten supr nápad omezení řeči a propracování dopadů na společnost. Jsem rád, že autorka zabředla do různorodých sfér makroprostředí, počínaje filozofií, náboženstvím, přes lingvistiku, po ekonomii. Dalším kladem jsou kratičké kapitoly, které se čtou samy.

Jako jeden jediný zápor, který vzal tu pátou hvězdičku, je zakončení, které mi přišlo jako sešité horkou jehlou. Bylo to takové rychlé, špatně vysvětlené, bez zpracování dopadů a následujících procesů.

Obecně ale hodnotím jako velmi povedené dílo. "K tomu, aby vyhrálo zlo, stačí jen mlčet."

1 08.01.2024

Jako oddechovka před a po náročnější četbě toto dílko funguje. Jedná se o hard-sci-fi řežbu, ve které je hromada plochých postav a nedostatečně popsaných lokalit bez použití náročnějšího a vzletnějšího jazyka, zároveň celá dějová linka a vyústění je poněkud... hloupá? Abyste chápali, jsem velkým fanouškem vetřelců, a nikdy jsem je nepokládal za vyloženě hloupé. No celou touto trilogií se táhne myšlenka, že jsou to prostě "brouci", kterých se zbavíte kulkou se slovy "táhni do hajzlu", a kteří jsou prostě tupí (proto oceňuji telepatickou schopnost vetřelčí královny). A tuto tupost prostě nedokážu překousnout. Není to nic, k čemu bych se vrátil, prostě svou práci to udělalo a teď jdu na něco složitějšího.

1 04.01.2024

Rozhodně lepší než první díl, ale... ALE... Vetřelci jsou tu jen loutky bez duše, které sprovodíte ze světa jednou kulkou a se slovy "táhni do hajzlu". Kde jsou ty potvůrky schovávající se ve stínech, v šachtách, čekající na svůj okamžik? A kde je ta "stanice hrůzy"?

Nicméně jsme dostali alespoň solidní přímočarou military sci-fi se zelenými mozky, která vlastně neurazí, ale ani nějak extra nenadchne.

1 26.10.2023

Mám radost, že tohle dílko vzniklo v našich luzích a hájích. Kresba je absolutně suprová. Za tu dávám plný počet bodů. Svět je představen a popsán také velmi povedeně (a to hned třikrát). Ale obsahová stránka děje, to je úplně jiná...

V knize jsou tři příběhové - časové - linie. První mě absolutně nadchla, rychlé představení světa, uvedení do dění a bum - akce. Hltal jsem stránky, všeho tam bylo dost, děj skvělý, člověk se těší na vyústění a v nejlepším přišlo intermezzo. Návrat do období temna, do období vrcholného úpadku civilizace. A do příběhu vendety. A když se měl strhnout ten největší boj, přišla bez závěru třetí časová linka z předaleké budoucnosti, která je sužována překupníky, gangy a zkorumpovanými poldy, která je navíc zase poháněna jednoduchou pomstou. Tato časová linka byla jako jediná dokončená natolik, že ten otevřený konec beru. Ale mít v knize tři otevřené konce, z nichž jen jeden je dostatečně ukončený, je pro mě jako čtenáře vážně otravné... chápu, že je to první díl, a chápu, že se tu vytváří série a že to bude dovysvětleno v dalších dílech, ale tahle knížka byla vytvořena proto, aby si čtenář koupil další díl, nebo tak mi to alespoň přijde.

1 22.10.2023

Tak tahle kniha má u mě jasné prvenství. Větší blbost jsem v životě nečetl. Řekl spolek mikrovlnky, sporáku, lednice a rychlovarné konvice a vydaly se společně přes silnici k zítřkům naplněným Božím slovem, když se konečně přestane kupčit se vzpomínkami. Vím, tahle věta nedává moc smysl, ale pokud si tuhle knihu přečtete, tak vám nebude dávat smysl dál... ale pochopíte, proč tu je, jelikož celkem slušně popisuje děj "jednoho z nás".

Atmosféra vzhledem k současnému dění stahuje zadek, že bych s ním mohl štípat pětku drát. Ale jinak se jedná o prvoplánovou putovní řezničinu.

1 07.10.2023

Povedené hororové povídky. Vzdáleně mi připomínají tajemno Kingových prvotin. Za mě osobně příjemné čtení na pár dní.

1 05.08.2023

Po slabším třetím dílu je tu tenhle absolutně maskulinní hrdinský epos, který má ode mě pět hvězd. Jízda od první strany, krásná kresba a záporák, který vám na stranách neunikne!

1 19.07.2023

Když si přečtete Strážce a poté se vrhnete na tuto sérii, zapadne vám všechno do sebe jako prdel na prkýnko. Osobně jsem si užil část s Dr. Manhattanem, která velmi dobře ukazuje jeho vnímání času a vesmírů, což znovu vysvětluje jeho odtržení od lidství ve Strážcích. Člověk pochopí, čím si ve své hlavě procházel.

1 17.07.2023

(SPOILER) Kniha, která populární formou představuje antické stoické filozofy. No, populární formou... Občasné použití vulgarismu a caps locku společně s vykřičníkem, a také vyzývání k okamžité akci, může být populární a chtěné tak pro náctiletého mladíka, ale pro mě to bylo otravné. Zároveň, pokud knihu budete číst, opravdu se zamyslete nad každou kapitolou. Čtěte ji pořádně a zjistíte, že 90 % odstavců je parafrází jedné myšlenky. Vlastně myšlenka díla by se dala shrnout do několika vět, které níže napíšu. Představené myšlenky, které vychází ze stoiků, jsou dobré, ale v tomto bych vám raději doporučil William Irvine - Jak žít dobrý život. Tato kniha myšlenky představuje v hrubé stoické realitě, která je pro tento typ publikací lepší. Pokud přemýšlíte, že si knihu "odserte se" koupíte, níže vám popíšu vlastně vše, co se z knihy dozvíte:

1. při přemýšlení o sobě, nepoužívejte budoucí čas, ale přítomný. Jak nepřemýšlet: "Já bych chtěl, já budu cvičit, já začnu podnikat". Jak přemýšlet: "Já jsem, já chci, já podnikám". To váš mozek naprogramuje k okamžité práci, ne k odložení cíle do budoucna.

2. pokládejte si otázky, které začínají slovy "jsem ochotný", či "jsem neochotný". Upřímnou odpovědí na otázky zjistíte, co vlastně chcete a převezmete zodpovědnost za to, čím jste. Vymaníte se ze soudů ostatních, rodičů, výchovy, společnosti.

3. vyhráváte ve věcech, které si myslíte. Když se budete strachovat, že se rozejdete, a když o tom budete stále přemýšlet, a nakonec se rozejdete, tak jste vyhráli. Proto nepřemýšlejte negativně. Stane se to, nad čím přemýšlíte a jak o tom přemýšlíte. Mozek a slova v něm řídí naše nálady a ty naše činy.

4. nesnažte se kontrolovat věci, které kontrolovat nelze. Jediné, co můžete kontrolovat, jsou vaše myšlenky a činy.

5. Činy mohou řídit myšlenky. Jste tím, co děláte, ne tím, co si myslíte. Proto konejte.

6. Motivace je k ničemu, důležitější je disciplína a vytrvalost. Cíle nedosáhnete hned, je potřeba dělat malé kroky kupředu a být vytrvalý.

7. Uvědomte si, že umřete. Že nevíte kdy. Že se věci mohou úplně podělat. A že nic není jisté. Pak nebudete tolik překvapení, když se to stane a zároveň si budete víc vážit toho, co máte a koho máte.

A to je vše.

1 04.07.2023

Jsem nadšenej! Sakra, tohle je umělecký dílo! Marv je ve světě plném mužské zženštilosti velmi inspirativní. Boxovací pytel mě volá.

1 25.05.2023

Jedna moje známá mi kdysi řekla "Jen Burton dokáže udělat z nekrofilie romantický celovečerní film" - reakce na jeho Mrtvou nevěstu. Ale k tomuto dílku. Něco vás rozesměje - třeba Chlapeček s hřebíky v očích (no, tak mě suďte, ale fakt to bylo vtipný) - a něco ne. Ale po dočtení ve mně přesto zůstala taková nezodpovězená otázka: Kdyby to nenapsal Burton, ale někdo jiný, zajímalo by to někoho???

1 19.05.2023

Vmáčkl jsem se do malého výtahu a snažil se přijít na to, které ze dvou tlačítek mě zaveze do elektrárny. Po nějaké době soustředěného uvažování jsem se rozhodl, že zmáčknu to s nápisem "elektrárna". A to se říká, že vás u mariňáků ničemu nenaučí!

Břitký až absurdně deb*lní humor Flye s totálně blitkoidním přímočarým dějem vytváří z téhle knihy podle mého největší překvapení mé čtenářské kariéry. Že je to hloupé? Ano! Že je to brak? Ano! Že je to jako napsané infantilním satanským sebemrskačem? Ano, Ano, ANO! Ale víte co? Já se u toho totálně bavil. Já jsem si užíval každou stránku při vzpomínkách na jedničku DOOMa, na ty totálně nepochopitelný lokace, nestvůry, výtahy s grafikou páteře a žeber, na zbraně (mimochodem BFG nevyjímaje).

Za mě se jedná o knihu, kterou ocení především ti, kteří hráli před dvaceti lety na své pentium jedničce DOOMa. Ti, kteří na této hře vyrostli a pamatují si každý zvuk a nestvůru. Protože se mezi ně řadím, dávám tuto knihu do svého výběru. Chtěl bych dát pět hvězd, protože to opravdu byla zábava, ale abych si zachoval alespoň nějakou tvář mezi "normálním" obyvatelstvem, dávám jen tři.

Sakra... asi se rovnou vrhnu na druhý díl.

1 17.05.2023

Po Dni trifidů se jedná o další knížku, která mi od Wyndhama zůstane v srdci. Námětem opravdu úchvatné dílo. Zpracováním pokulhává - některé pasáže se vlečou, ač jsou vlastně nudné a bez nápadu. Jiné pasáže, na kterých by se dalo stavět, se dále nerozvádějí a jsou hotové raz-dva. I přes to doporučuji přečíst, zajímavé a příjemné lehké sci-fi se socio-politickým přesahem. Jen ta obálka a "těsnopis" knihy by si zasloužil změnit.

1 16.02.2023

Pro knihu jsem se rozhodl po přečtení citátu na přebalu "Minulý rok jsme tu měli Marťana od Andyho Weyra, teď tu máme Pád od Pineirda". A protože se mi Marťan celkem líbil, tak jsem se do této knihy pustil se zápalem hodným sirky. Mě osobně nadchla hlavní myšlenka příběhu, resp. věc, která se stala hlavnímu hrdinovi, dvě dějové a prostorové linie... Jenže v průběhu čtení nějak došlo k tomu, že se její potenciál přestal vyvíjet a jediné, co zbylo, byla akce, ve které nejdrsnější příslušník nejdrsnějšího uskupení SEAL drtí všechny ostatní jako skořápky ořechů. Určitě se ale nejedná o špatný příběh. Je to jednohubka na týden, která možná trochu nadchne, určitě pobaví, a neurazí. Jen škoda toho nevyužitého potenciálu...

1 09.12.2022

Po přečtení knihy mohu konstatovat, že její zaměření je dvojí: na osobnost člověka a na manažerskou činnost. Obě tyto sféry se v publikaci prolínají, což není na škodu. Manažer, člověk, leader, má stránku jak osobnostní, tak profesní, a je supr nápad tyto stránky skloubit do jednoho díla. Škoda jen, že ani jedno z těchto zaměření nefunguje. Na růst osobnosti a její ochranu před "vyhořením" je tu málo filozofie, na manažerskou činnost je tu omílána doktrína známá už od padesátých let, kterou si odnesete z každé střední ekonomky. Takže, pokud si chcete uspořádat život, doporučuji nastudovat tvorbu cílů z jakékoli specializované manažerské učebnice, udělejte si cílovou GAP analýzu a osobnostní SWOTku, nastudujte teorii potřeb (nejen Maslowa, jehož pyramidu a její význam podle všeho pan Muhlfeit nepochopil) a pak bych doporučil třeba stoickou filozofii. Pokud chcete být lepší manažer, resp. leader, tuto knihu číst nemusíte, protože vám nepřinese nic nového. Pokud čekáte, že pan Muhlfeit v knize rozepíše své postřehy z opravdu úctyhodné pracovní praxe, čekáte marně. Klidně knihu přejděte. Opravdu - každá třísetstránková kniha o filozofii, resp. o manažerských dovednostech, vám toho dá několikanásobně více.

1 29.11.2022

Zatím nejslabší Follettovina, která se mi dostala do rukou. Neznamená to, že by to bylo špatné čtení. Příběh je vleklý, ze začátku nezáživný, s několika zvraty, a jednoznačně ho zachraňuje spisovatelova schopnost popisovat reálie, společnost a prostředí Anglie před 1. světovou válkou. Ale i tak mi to na Ken Folletta přijde jako něco, co napsal během měsíce. Raději tedy Kavky, nebo Sněžnou slepotu.

28.04.2024

Je to stále fajn odpočinkové čtení, ve kterém se prokousáváme k meritu věci. Svižná akce propojená lehkou retrospektivou, která vysvětluje vnitřní pohnutky některých hlavních postav a která není ke škodě. Některé části knihy se ale podivně vlečou. Určitě stojí za přečtení už jen kvůli tomu, že je to začátek konce UTSS Salamis série. Stále zaujme, pobaví, udrží, ale už je to takové trochu přes kopírák. 50 %

20.04.2024

"Když pohladíte trpaslíka, prý to přináší štěstí. Představte si, kolik štěstí by vám přineslo, kdybyste trpaslíkovi vykouřili..."

No prostě kniha citátů Tyriona. Nic víc, nic míň. Už nějak přivykám tomu, že existují knížky, které parazitují na úspěchu jiných děl. Peníze hýbou i knižním světem. Popravdě ale tohle je lepší než "Hra o trůny ve světě podnikání". Co přijde příště "Hra o postel - kamasutra z Hry o trůny", ve které se bude popisovat styk sourozenců jako supr věc?

Toto dílko je nicméně celkem zábavné, protože Tyrion je jedna z nejzajímavějších postav ve Hře.

07.04.2024