poni komentáře u knih

Moje první knížka od Murakamiho... Jsem zklamaná. Nebylo to špatné, ale... Na skoro 600 stránkách rozvíjí komplikovaný děj, který usekne na posledních padesáti stránkách poměrně banálně... Jakože cože!? Rozčílila jsem se :D

23.06.2021

Krása, krása, krása! Nadchl mě průzračný jazyk a úžasně jemná atmosféra příběhu. Doporučuji.

4 15.02.2021

Kniha mě, bohužel, tolik nenadchla. Připadá mi, že autorka nevyužila celý potenciál příběhu, některé pasáže byly z mého pohledu nadbytečné. Z druhé strany obdivuju představivost Olgy Tokarczuk. Má velký dar vidět věci do hloubky a nechybí jí pokora. Na seznamu mých oblíbených spisovatelek rozhodně zůstává.

1 22.01.2021

U Martina Selnera obdivuju jeho autentičnost, citlivost a upřímnou lásku k lidem. Číst jeho hořkosladké texty je pro mě vždy velké potěšení!

4 20.01.2021

Pro Patti mám prostě slabost. Musela jsem si její novou knihu koupit a nezklamala mě. Ačkoli mám u jejích knih občas problém rozeznat, co je sen a co skutečnost, nebrání to tomu, abych je milovala a chtěla se k nim vracet. Patti vtahuje do svého světa, který voní silnou kávou, šustí stránkami knih, šumí mořem a vzpomínkami.

5 20.01.2021

Klasická Soukupová. :) Knížka splnila moje očekávání, nicméně ke konci už jsem se trošku nudila.

2 08.01.2021

První knížka, kterou jsem od Petry Soukupové četla. Je skvěle napsaná. Obdivuji schopnost autorky vžít se do svých postav, perfektně vystihnout jejich charaktery a rozpoložení... Na tvorbě Soukupové se mi líbí, že umí odhalit nevšednost a hloubku právě všedních věcí, životní rutiny a rodinných vztahů. :)

6 11.07.2020

Hájíček je můj oblíbený český autor a všechny jeho knihy mě vždy okouzlily. Na novinku Plachetnice... jsem se proto nesmírně těšila. Musím ale přiznat, že mě příběh zklamal. :( Vadila mi jeho banalita a předvídatelnost. Nemůžu si pomoct, ale čekala jsem opravdu něco hlubšího... Mnohem víc než osud Marie mě zajímal příběh jejího otce, který, jako jediný z celého příběhu, na mě udělal dojem...

5 06.07.2020

Něco tomu chybělo. Celkově mám ale z knihy dobrý pocit.

24.02.2020

Nečetla se lehce. Přesně to mám ráda. Doporučuju!

3 24.02.2020

Vřele doporučuji.

2 18.04.2019

Příběh samotný nebyl zase tak špatný. Alespoň ze začátku. Pořád jsem čekala, že se konečně začne něco dít. Konec mi připadal zvláštní, jakoby zbytečný. Do čtení jsem se musela opravdu nutit. Je to škoda.

5 19.10.2018

Hájíček to prostě umí. Krásné povídky.

2 21.09.2018

Jsem fakt nadšená! Všechny povídky jsou krásné... Vřele doporučuji.

20.08.2018

Zklamání. Nemohla jsem se začíst, povídky byly na můj vkus příliš zmatené a chyběla jim lehkost.

13.08.2018

Příjemné překvapení :). Nejedná se o žádnou červenou knihovnu (jak jsem si myslela :D), ale o čtivý společenský román. Knížka je mozaikou lidských příběhů, kterým jsem dokázala uvěřit. (Ne)všední životy hlavních postav autorka vylíčila bez banalit a klišé velmi citlivě. Líbilo se mi to.

2 11.05.2018

Příběh Daniela mě uchvátil. Styl, jakým je kniha napsaná, je velmi originální a působivý... Četla jsem a četla a nemohla se odtrhnout. Je to kniha o víře, odvaze, svědomí člověka a hledání pravdy. V poslední čtvrtině knihy jsem však cítila, že jsem tím vším přehlcená. Subjektivní úvahy různých lidí o Bohu a náboženství mě začaly nudit... Knihu jsem tedy dočetla s rozporuplnými pocity.... Nicméně i přes to ji hodnotím vysoce! Daniel Stein mi učaroval a jeho příběh se mi vryl hluboko do srdce...

2 28.08.2017

Skvěle napsaná kniha u které jsem se bavila od začátku až do konce. Od cesty do Santiaga mě však spíše odrazuje...

15.04.2017

Skvost!

16.05.2016

Hluboké a meditativní mistrovské dílo! Androniková neuhýbá, jde až na dřeň. Tu však taky rozobíjí - rozebírá, tříští, přeskládává, trhá na kusy. Dívá se se do očí Vesmíru... Vypráví a olupuje kůru duše. Balancuje na rozhraní dvou světů a přidržuje se při tom stonků rostlin. Myslím, že se jí podařilo dotknout se pravé podstaty bytí. Děkuju jí za tuto knížku a posílám jí pozdrav do Nebe!

7 08.11.2015