Phoenix16.cz
komentáře u knih
Orlí úder
Anthony Horowitz
V tomto díle se poměrně cestuje z místa na místo a Alex zažívá různá dobrodružství, která spolu úzce souvisejí. A protože nám od prvního dílu Alex přeci jen trochu povyrostl, je načase pro něho připravit dámu v nesnázích a nechat ho, aby ze situace vyšel jako gentleman. A pomalu se nám tu natahují linky do dalších dílů...
Ostrov kostlivců
Anthony Horowitz
Alex je v další nemožné situaci, že které musí nějak vybruslit, jinak jistojistě zemře. A opět něco vymyslí. V tomto díle bylo poměrně dost postranní úmyslů, které postupně vyplouvaly na povrch.
Akademie Point Blanc
Anthony Horowitz
Tento díl mi připadal asi nejvíc přitažený za vlasy ze všech. Kniha je vyprávěna stylem jako všechny ostatní, ale zápletka je na můj vkus už za hranicemi reality (ty ostatní jsou plus mínus na hraně). Šílený vědec, který chce zneužít klonování je celkem ohrané, ale sjíždět horu místo na snowboardu na žehlícím prkně? No nevím...
Amonova pravice
Lauren Haney
Román jsem četla kdysi dávno v době, kdy jsem se poměrně dost zajímala o Egypt. O čem to přesně bylo, si už moc nevybaju, jen že to byl celkem obyčejný příběh zasazený do prostředí starého Egypta. Četlo se to velice dobře.
Deník zlého psa
Martin J. Howard
Toto knihu jsem dostala jako dárek a to asi proto, že jsem těžký kočkomil. Psy mě moc nefascinují. Přesto čtení to bylo poměrně příjemné a obecně myslím, že všichni domácí mazlíčci se velice rychle naučí, jak své pánečky ovládat, aby dosáhli svého. Nejen psi.
Šarlotina pavučinka
Elwyn Brooks White
Film nestál za nic, byl extrémně trapný, ale jako knížka pro děti je to velice pěkné. I když pro dnešní děti, které se chodí do zoo dívat na slepice a krávy, to asi moc blízké nebude. Ale kdo ví, jaký je život na statku mezi zvířaty, určitě kouzko knížky objeví.
Petr Pan
James Matthew Barrie
Četla jsem až na vysoké v rámci Dětské literatury, ale příběh mě nijka zvlášť nezaujal. Ani jako dítě jsem tuto pohádku nevyhledávala. Je tam spousta referencí a podkladu pro rozbor díla, ale toho si dětský čtenář stejně všímat nebude. Dítě zaujme Petr Pan, popřípadě Wendy,ale ten sám je víceméně takový rozpolcený a hrdina taky moc není.
Sin City #1
Frank Miller
Komiksy jsem nikdy nečetla, ale když se mi tenhle dostal pod ruku, dlouho mi nevydržel. Hold, Marvel umí a ve světě komiksů vyniká v jakékoliv podobě.
Futurama: (P)ohyby v čase
Matt Groening
Praštěný seriál = praštěný komiks. Komu se líbí, určitě si rád přečte i tištěnou formu.
Frankenstein (dvojjazyčná kniha)
John Grant
Vedle Drákuly asi nejznámější hororová klasika, která v dnešní době zas tak hororová není, ale stále má své kouzlo, kterým dokáže očarovat i dnešního čtenáře.
Shledání s Afrikou
Stefanie Zweig
Předchozí díl Nikde v Africe mě kdysi naprosto okouzlil. Ani pokračování nebylo spatné, ale ten prvotní dojem už byl pryč a knížku beru jen jako "pouhé" pokračování úžasného příběhu ze života.
Let číslo TPA 545
Michael Crichton
Tuhle knížku si na svém pomyslném žebříčku Michaela Crichtona dám na spodnější příčky. Zápletka je poměrně zajímavá, rozjed knihy, kdy se dovídáme hlavní postavy a co se bude řešit, je dobrý. Bohužel prostředek knihy se věnuje jen a jen vyšetřování, která v podstatě stále nikam nevedou a tím pádem se téměř nic neděje. Nakonec se "správnou odpověď" dozvíme, ale po tom rozcamraném obsahu je to jak když po mírném větříku přijde tornádo, přežene se a je konec. Sice je čtenář nakonec spokojen, protože se dověděl vše, co potřeboval, ale bohužel akce na začátku a na konci nestačí. Zbytek je poměrně ubíjející.
Kůň a jeho chlapec
C. S. Lewis (p)
Příběh Koně a jeho chlapce je po Stříbrné židli další převyprávěná pohádka se šťastným koncem, kdy dobro vítězí a zlo je po zásluze potrestáno. I když se tu neustále mluví o Narnii, ke klasickým příběhům z prostředí Narnie to mělo daleko, už jen proto, že chvíli trvá, než se do ní vůbec dostaneme. Hlavní postavy jsou takové nevýrazné, každá má svůj pohnutý osud prvoplánovitý, takže nakonec vlastně ničím nepřekvapí.
Střetnutí na Farpointu
David Gerrold
O jarních prázdninách se mi zachtělo si nostalgicky zavzpomínat na úplné začátky nové generace, tak jsem sáhla hodně hluboko do knihovny a vytáhla Farpoint. U knih, kterým byl předlohou seriál, většinou není moc co vytknout či pochválit. Knížku čte pravděpodobně ten, kdo TNG zná, takže v příběhu nic nepřekvapí. Styl psaní je velice slušný, takže je to knížka vhodná na den dva volna, kdy není moc co dělat, než si strochu zavzpomínat.
Trocha magie – Poslední sbírka povídek fantasy
Isaac Asimov
Co se týče povídek, tento výběr mi připadal jako jeden z těch slabších. Poslední sbírka, tak tam dáme, co zbylo. Azazelovky se mi vždy líbily, ale tady mi ty příběhy připadaly velice průměrné. Další dvě části byly mnohem zajímavější. Ve Sbohem, Země bylo vidělt, že o SF má Asimov mnohem víc co říct, přesto mě přesvědčil, že ani fantasy žánr mu není úplně cizí.
Plavba Jitřního poutníka
C. S. Lewis (p)
Stejně jako předchozí, i tento díl označuji spíš jako průměrný. Nenadchne, neurazí. Kniha se skládá ze série dobrodružství, kdy loď a její posádka přijíždějí na různá neznámá místa, aniž by tušili, co je tam čeká. Některá setkání byla zajímavá, jiná mi vypadla z hlavy chvíli potom, co jsem je přečetla. Mylsím, že si tu autor otevřel dvířka k velkým věcem, ale nakonec se rozhodl držet se při zemi.
Coffey na míli
Stephen King
Poslední díl série je přesně takový, jaký ho čtenář očekává po přečtení předchozích dílů. Je potřeba dořešit všechny otázky, které v průběhu příběhu vyvstaly a především ospravedlnit konec, který by se mohl zdát nespravedlivý. Jak Coffey skončí, dává tušit název, kterému je však těžko uvěřit. Proto každý, kdo dočetl až sem, dostane rozuzlení a urovnání veškerých myšlenek, se kterým může či nemusí souhlasit.
Noční výprava
Stephen King
John Coffey je opět středem pozornosti a v příběhu se schyluje k nevyhnutelnému, tj. k využití jeho schopností (nikoli popravě - zatím). Nenápadné zmínky o nemoci šéfovy ženy v minulých dílech jasně naznačují, kam se s Coffeym vydají. Připraví odvážnou akci a všichni zúčastnění doufají, že vše půjde podle plánu.
Coffeyho ruce
Stephen King
Od začátku příběhu je jasné, že John Coffey je hlavní postavou příběhu, ale až nyní ve třetím díle je mu věnováno víc prostoru a dovídáme se, co se vlastně odehrálo předtím, než se dostal do cely smrti. Také tu jsou zaseta první zrna pochybností, jestli všechno proběhlo tak, jak se všeobecně tvrdí.
Pán much
William Golding
Po přečtení této knihy mě napadlo jako shrnutí obsahu knihy "v jednoduchosti je krása". Příběh o ztroskotání několika dětí na pustém ostrově bez kontaktu s civilizací se nesnaží být nějakým pompézním dobrodružstvím, ale jednoduchým pokusem o přežití, který od začátku dává tušit, že asi neskončí příliš úspěšně. Hlavní postavy jsou vybrány tak, aby v interakcích kontrastovaly, čímž příběh graduje až do konečného extrému. I když je děj relativně předvídatelný, na zajímavosti mu to neubírá a je čím dál těžší se od knihy odlepit.
