PFP
komentáře u knih
Muslimská dívka
Amani Al-Khatahtbeh
(SPOILER) Přiznám se, že na tuhle knížku jsem se docela těšila a byla jsem na ni zvědavá. Bohužel mne dost zklamala. Řekněme, že má dvě roviny.
Jedna, která mi příjde validní a zajímavá. Je to osobní zkušenost dívky se šikanou, s vlastní jinakostí, nadváhou a po krátkém pobytu v Jordánsku, kdy se po návratu do USA vizuálně (nošením šátku) přihlásí k islámu, i s islamofóbií. A její následná cesta na střední, izolace. Hledání vlastní cesty ve společnosti, která se na ni z důvodu původu a náboženství leckde dívá skrz prsty. Stejně tak reakce okolí na její rodinu po 11. září a útoku na dvojčata A samozřejmě její americký sen.
Pak je tady ale druhá rovina, kde mě knížka hluboce zklamala. A to je ta faktografická a esejistická. Například mluví o masakru v Dejr Jásinu (1948), ale již nenapíše, že tehdy arabové (ještě si neříkali v té době Palestinci) zavedli blokádu Jeruzalému za účelem vyhlazení jeruzalémských Židů a právě z téhle oblasti odstřelovali jakýkoliv povoz/vozidlo, které se snažilo dodat do Jeruzalému jídlo. V zásadě pak Židům nezbylo nic jiného než si vybrat mezi smrtí hladem a obranou-útokem. A ano, zvrhlo se to v masakr, kdy umírali nevinní. Stejně tak se nezmiňuje autorka o tom, že následný krok arabů byl útok na konvoj převažející nemocné, lékaře a sestry do nemocnice. Arabové pak 70 lidí za živa upálili.
Celkově z knížky získáte dojem, že muslimové jsou extrémně hodní lidé, kterým všichni kolem ubližují, kteří měli kontakt s původními obyvateli Ameriky dávno před bělochy. Muslimové jen úpěli pod jhem kolonialismu a proto by se jim teď všichni bílí měli klanět. Harémy neexistovali, to je jen fetišistická sexualizace arabských žen v očích bílých mužů. Francie a její sekulární zákaz zakrývání obličeje na veřejnosti (ne šátku jako takového), již nepíše o tom, že sice i hidžáb je zakázaný na univerzitách, školách - viz. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva - Dogru vs. Francie. Ale stejně tak jsou zakázány jarmulky, příliš mohutné kříže, atd. Ti lidé se přistěhovali do sekulární země a myslím si, že je absolutně v pořádku se přizpůsobit daným zvykloste v dané zemi. A nebo tam nechodit. No a drahá autorka tohle všechno samozřejmě vynechá a rovnou tam dá rovnítko k povinnému nošení hidžábů a spol.
Další kámen úrazu je pro mně její postoj k Izraeli, kdy viditelně neguje právo na existenci této země.
Jakékoliv negativní reakce vůči hidžábu a spol. automaticky spojuje se sexualizací muslimské ženy v očích bílého muže. Ehmm, tady si myslím, že problém bude někde jinde.
Islám v jejím podání vypadá jako to nejmírumilovnější náboženství na světě, kde se na něj hrabe takový budhismus. Jedinou kaňku, kterou autorka připouští, je málo feministického islámu ve společnosti.
Sečteno a podtrženo - je tady nulová (sebe)reflexe, zpětná vazba a jakákoliv snaha o komplexní přístup ke komplexnímu tématu. Celkově je tato druhá rovina absolutním zploštěním tohoto tématu a jeho zamáznutím do pozice “my jsme ti hodní, nám se jen ubližuje a vy jste ti zlí a tupí běloši.
PS - tím nechci negovat islamofobii. I proto jsem po téhle knížce šáhla, když už je autorka “tváří současné muslimské ženy v USA". A také pro to, že před pár lety (2018) mě šokovala iracionální reakce na následující dva útoky, které od sebe dělí jen pár dní. Na jeden přemrštěná a islamofobní, na druhý nulová.
Oba útoky de facto probíhaly stejně, v obou případech jde o opilou skupinu mladých mužů. Dělí je jen pár dnů. Nicméně první případ měl několikaměsíční téměř denodenní pokrytí, spoustu komentářů, hodně primárně protimuslimských. Ten druhý v zásadě okamžitě zapadl a nikdo se nad tím nepozastavoval. V obou připadech šlo primárně o chlast. V tom druhém případě o Čechy, to znamená, že po propuštění z vězení je tady můžete kdekoliv/kdykoliv potkat. Dneska již ani nedohledáte jestli byl někdo z druhého případu odsouzen, ale k prvnímu případu stále dohledáte spoustu diskuzí, článků, má i vlastní stránku na wiki. Takže ta disproporce je markantní.
PPS - takže od knížky jsem prostě čekala něco víc než jen obviňování bílých, nelogické šermování kolonializmem a hledání sexualizace tam kde si myslím, že žádná není, a nebo jde jen o marginální “popud". Například v souvislosti s jedným porno filmem Mii Chalífa? Kterou mimo jiné autorka označuje za Libanonku, přestože je de facto Američanka tak jako autorka. A doušek nakonec - Mia Chalífa mimo jiné čelila za tento snímek výhrůžkám smrti právě od těch “mírumilovných muslimů.
Mlíkař
Anna Burns
Z prvních 100 stránek jsem byla nadšená, zvolený jazyk a rytmus vyprávění mne uchvátili. Nicméně kolem 150 stránky to celé začalo být lehce únavné, přeskočila jsem zbytek a dočetla posledních cca 50 stránek a nic mne nenavnadilo k tomu přečíst si to mezi tím. Stále si myslím, že je to skvělá knížka, výborně vylíčené prostředí dané doby a místa, vypravěčka je velmi sympatická. Člověk víc pochopí proč se teprve teď bude vyhlašovat v Irsku referendum na téma zda je možné z ústavy odstranit větu, která říká, že "místo ženy je v domácnosti". Místo toho aby to dávno rovnou zrušili. Nicméně mi to nesedlo na 100 procent.
Dva měsíce v Lisabonu
Adam Gebrian
Skvělá knížka, úplně jiný pohled na město. Lisabon znám "z rychlíku". Pár hlavních památek, pár hospod, letiště, nádraží.... Po přečtení téhle knížky mám obrovskou chuť se tam zase vrátit a projít si všechna ta místa, která jsem tehdy neviděla a dát si znovu bolas de berlim:-). Určitě si přečtu i knížku o Barceloně. Líbí se mi navíc přístup k veřejnému prostoru, stromům a vize města jako místa setkávání a žití a ne jen průjezdné noclehárny. Doufám, že se koncepty, o kterých pan Gebrian píše, začnou časem promítat i do mého města.
Z kopce do kopce
Kateřina Dubská
Skvělé humorné čtení. Krátké příběhy, jeden se kutálí za druhým. Knížečka je útlá, ale udělá hodně radosti.
Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Super četní na večer. Užila jsem si to a příběh mně doslova vtáhnul.
Wabi sabi
Beth Kempton
Skvělá knížka. Kdo četl a snažil se aplikovat ve své domácnosti/životě rady Marie Kondo může touto cestou vykličkovat z perfekcionalismu, který nastavuje. Moc se mi líbí koncept prostoru k životu, místa, které žije, minimalismu, kde je i prostor pro vícero věcí a pro krásné zbytečnosti... propojený s jednoduchou filozofií a akceptací stárnutí. Vlastně akceptace je slabé slovo, radosti ze stárnutí a najití smyslu v tomto procesu. Knížka je navíc doplněna nádhernými ilustracemi. Původně jsem si knížku půjčila z MK, ale pak jsem neodolala a koupila si ji. Stojí za to se k ní vracet.
Saudade
Helena Žáková
Knížku jsem si vybrala kvůli mým vzpomínkám na Portugalsko, kde jsou byla cca 15 měsíců. A musím říct, že to bylo úplně jiné Portugalsko, než jsem znala. O to víc mě knížka fascinovala a ráda jsem si ji přečetla. Příběh sám o sobě je hezký a oddechový a věřím, že se bude líbit i bez "zaháčkování" na Portugalsko:-)
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
Eric de Kermel
Tahle knížka byla moc milým překvapením. Lidské příběhy, podpora osobního rozvoje a hlavně úžasný seznam knížek na další čtení. Pravda vypravěčka občas působí trošku moc "učitelsky" - ale jako středoškolská učitelka na to má plné právo.
Drž hubu a pádluj!
* antologie
Skvělé povídky pro zasmání. Dala jsem knížky i své 80 leté tetě a té se moc pobavila. Oddechovka co se vleze i do malého batůžku.
Babiččina sladká terapie aneb jeden bláznivý rok
Michala Jendruchová
Pokračování pečící pohádky. První díl jsem četla už před nějakou dobou, a když jsem v knihovně narazila na tohle, tak jsem si řekla proč ne. A zase jsem byla spokojená. Babky jsou úžasné, příběh sladký jak dobře našlehaný krém se skvělou třešničkou na konci. Recepty jsou boží. Je to růžovka jak s patří, takže když je člověk down, a chce něco s čím si může zalézt do peřin s kotlem čaje a vypnout, tak je to za mně dobrá volba.
Co padá z nebe
Selja Ahava
(SPOILER) První polovina super, začátek druhé poloviny taky ještě dobré, ale konec mi už moc neseděl. "Náhoda" a "pravděpodobnost" jako hlavní protagonisté knížky. Skvělý byl moment s jabloní. A také se mi líbila boční větev s dopisy.
Idiot
Elif Batuman
Začátek knížky mne nadchl. Práce s jazykem, abstrakce, příchod na univerzitu ... Nicméně nadšení do poloviny knížky vyprchalo a ani jsem ji nedočetla. To co na začátku bylo osvěžující se pomalu ale jistě stávalo divným a nezáživným.
Ptáci se zlomenými křídly
Ayşe Kulin
Knížka mne nadchla, proto jsem později šáhla po další knize autorky. Líbil se změněný úhel pohledu u každé generace, jak na přítomnost tak na minulost. Občas bylo najednou všechno jinak a co člověk považoval za "pravdu" se ukázalo v jiném světle. Konec je krásně otevřený novým možnostem. Ukazuje na hrozby nenávisti a populismu utrženého z řetězu. Podobnost mezi Hitlerovským Německem a Erdoganovým Tureckem je velmi jasně narýsována. Ale pořád je tam naděje, byť to znamená odejít.
Prezidentův klobouk
Antoine Laurain
Na začátku mi přišlo, že to kapánek druhne, ale pak se vše rozjelo. Od druhého nositele klobouku už to bylo výrazně zábavnější. Rozhodně jsem si knížku užila a koupila ji tetě k narozeninám. Moc příjemná jednohubka na večer.
Madla a já
Monika Seidlová
Neskutečně jsem se nasmála. Už se těším, až tyhle povídky "naježím" na Vánoce. Okamžitě si musím jít sehnat druhý díl. To nesnese odkladu. Takže jestli potřebujete rozehnat chmury a zvednout si náladu, tak tohle je vaše šance.
Falešná hodnota
Ben Aaronovitch
Super odpočinkové urban fantasy. Těším se na pokračování.
Oskar a růžová paní
Éric-Emmanuel Schmitt
Skvělá knížka na seznámení se smrtí "z dětské perspektivy". Autor představuje spoustu zajímavých konceptů, které jsou dobré i pro dospěláky, kteří se například vyrovnávají se smrtí v rodině. Na to jak je ta knížečka drobná je toho v ní opravdu mnoho.
Bajky
Lucie Barošová
Skvěle napsané bajky k naší současnosti a ne tak dávné minulosti. Pro děti, ale i jako dospělák jsem si je s chutí přečetla. A jako mega třešnička na dortu autorské ilustrace, ke každé bajce jedna. Nádhera.
Ono samo se to... Praštěné historky, u kterých budete slzet smíchy!
Kristina Hlaváčková
Zasmála jsem se, od srdce a po celou dobu. Pak jsem tuhle knížku a i její pokračování "naježila" tetičce a úspěch byl zaručen.