PetrCepek komentáře u knih
Za mne je Červenka spolu se Spasitelem nejlepší z tuctu (zatím) příběhů HH. Je vždy prima, když se člověk při čtení zajímavé knihy neplánovaně dozví informace, které od románu nečekal. Ať to bylo obléhání Leningradu norskými dobrovolníky v Července či krutě patová situace srbsko-chorvatského Vukovaru ve Spasiteli. Navíc má Spasitel nádherně vymazlený nečekaný závěr, který miluju.
Obrovské zklamání pro příznivce Nesba i Shakespeara. Nápad snad dobrý a pokud je tato kniha pouze jednorázovým rýpnutím obyvatele Oslo do bergenských, tak budiž. Ale jinak je to slepá cesta.
Za mne nejlepší Proktor z dosavadních čtyř. Salva na počest norské královské rodiny mne (i mé děti) naprosto dostala.
Červenku spolu se Spasitelem považuji za nejlepší z dosud vydaného tuctu knih o HH. Navíc se tento příběh všem ostatním nádherně vymyká svým šedesátiletým časovým rozkročením.
Fantastických nápadů na deset knih, ale přelouskat tenhle román byla docela řehole.
Zkušené zakončení skvělé trilogie, jenom jsem (na rozdíl předchozích dvou dílů) občas nestíhal autorovu imaginaci a jeho představy o existenci lidstva za milion let.
Všechny tři díly trisolariské trilogie jsou něčím zajímavé, ale na mne z nich nejvíce zapůsobil ten první, který byl nejvíc čínský.
Čekání na novou knihu bylo nekonečné. Novinové kritiky zněly nadšeně. A mně se z té záplavy "zvláštního podivna" a "úmyslného nijaka" líbily pouze tři povídky. Ale každý skvělý autor má právo na to, aby mu některý jeho oddaný čtenář občas neporozuměl. Na druhé straně souhlasím s Finnem69, že čtenářskou obrazotvornost ten text vybičovává hodně vysoko. Jenomže to samé dokázalo Nádraží Perdido či Ambasadov stokrát zábavněji.
Asi tak tisíckrát lepší než stejnojmenný film, který podle knihy natočil jeden velice zvláštní režisér.
Možná jsou povídky o fous slabší než Trilogie prvního zákona, ale už kvůli dvěma závěrečným příběhům stojí zato si sbírku přečíst. A nezklamaly ani ostatní.
Skvělý start skvělé trilogie plus několika dalších navazujících knih a předcházejících povídek. Od tohoto Angličana je každá kniha zážitek.
Moc zajímavé. Jó, to bylo tenkrát, než pan Spisovatel začal programově psát samé hovadiny, za něž se musí sám stydět.
Zklamání číslo dvě a něco mi říká, že to třetí díl "Armáda", který vyjde počátkem příštího roku, asi nezachrání. Snad nedopadne (literárně) Koniáš stejně jako Bakly.
Moje úplně první "žambochovka" a zároveň jedna z nejlepších s vymazleným překvapivým závěrem, dávajícím nekromancii úplně nový rozměr.
kap kap kap - z toho mne mrazí ještě deset let po přečtení
Pokud tuto brožuru seženete, neváhejte a berte. Všechny tři v ní obsažené povídky sice byly vydány také jinde, ale právě na téhle knize je fantastické, že nemá žádné slabé místo.
Za mne je to ten nejlepší román MŽ. Každému doporučuji.
O tomhle panáčkovi vydal Mistr MŽ bohužel pouze jedinou knížečku kolibříka, ale mám ho stejně rád jako Koniáše a Baklyho.
Tahle nová verze Kulhánkova Nočního klubu autora asi neproslaví
A já mám přitom starší věci o Baklym snad ještě raději než ty o Koniášovi. Jenomže tahle "smrtící" - doufejme, že jen trilogie - se mému oblíbenému autorovi nějak vymkla. Koho zajímá číst dvěstě stránek popisu toho, jak postupně roste v kanále nějaká potvora, kterou stejně Bakly nakonec určitě během deseti minut zabije?